|
|
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
|
|
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
|
|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
|
|
Vývoj správy Československých státních drah v letech 1918-1938
Lexa, Jaroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem této práce je prezentovat vývoj správní struktury Československých státních drah (ČSD) v letech 1918 až 1938. V úvodu práce se budu věnovat historii železnic v období let 1918 - 1938, včetně postátnění největších soukromých železničních společností a vliv těchto událostí na správní strukturu Následovat bude stručný popis správy rakouských a uherských státních drah na území budoucího Československa, ze které vyšla i struktura správy budoucích ČSD. Poté se budu věnovat počátkům správní struktury ČSD po vzniku republiky a jejímu vývoji v celém sledovaném období. Tato část práce bude zejména o členění Ministerstva železnic, jednotlivých Ředitelství státních drah a dalších organizačních složek ČSD. Doplněna bude krátkými medailonky všech ministrů železnic a rozčleněním tratí mezi jednotlivá Ředitelství státních drah. Celou práci bych chtěl zakončit vlivem mnichovských událostí na zmíněnou strukturu, stručným vývojem správy v následujících obdobích a porovnáním se současným stavem.
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
| |
|
|
Geologický výzkum Antarktidy
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Holub, František V. ; Kadlec, Jaroslav ; Svojtka, Martin ; Máčka, Zdeněk ; Jeřábek, Petr ; Žák, Jiří ; Lexa, Ondrej ; Klán, Petr ; Košler, Jan ; Mlčoch, Bedřich ; Nývlt, Daniel ; Mixa, Petr
Závěrečná zpráva popisuje výsledky čtyřletého projekt, kterých bylo dosaženo v jednotlivých dílčích úkolech: 1. Studium zdrojových oblastí a glacifluviálních a morénových sedimentů na ostrově James Ross ve vztahu k paleoklimatologickému a paleogeografickému vývoji oblasti; 2. Organické průmyslové polutanty - jejich koncentrace, chování a degradace v prostředí Antarktidy; 3. Geomorfologický výzkum kamenných ledovců, periglaciálních a paraglaciálních fenoménů na ostrově James Ross; 4. Podrobné geologické mapování území projektovaného biologického monitoringu; 5. Tektono-metamorfní vývoj hornin akrečního prizmatu Trinity Peninsula Group; 6. Magmatické stavby antarktického batolitu (sev. část Graham Land) a způsob jeho vmístění; Sedimentologický a geomorfologický záznam zalednění na ostrově James Ross a jejich korelace s vývojem zalednění v průlivu Prince Gustav.
|
|
|
Geologický výzkum Antarktidy
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Klán, Petr ; Máčka, Zdeněk ; Košler, Jan ; Mlčoch, Bedřich ; Nývlt, Daniel ; Jeřábek, Petr ; Žák, Jiří ; Lexa, Ondrej ; Mixa, Petr
V roce 2005 proběhly dvě terénní expedice. Hlavními cíli v této etapě byl geologický výzkum v širším okolí stavby stanice, který navazoval na předchozí, loňskou etapu a zahrnoval témata: Podrobné geologické mapování území širšího okolí budoucí stanice pro potřeby projektovaného biologického monitoringu; Studium zdrojových oblastí tillů a glacifluviálních sedimentů na ostrově James Ross ve vztahu k paleoklimatologickému a paleogeografickému vývoji oblasti; Geomorfologický výzkum kamenných ledovců, periglaciálních a paraglaciálních fenoménů na ostrově James Ross; Vývoj zalednění na ostrově James Ross, studium glaciálních a glacimarinních sedimentů terciérního i kvartérního stáří a zalednění; Paleoklimatická rekonstrukce během holocénu; Organické průmyslové polutanty - jejich koncentrace, chování a degradace v prostředí Antarktidy.
|
host ::
RSS.