|
|
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
|
|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
|
|
Mechanizmy frakturace a vzniku žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Lokalita Mokrsko-západ se nachází ve štolovém komplexu Josef a z větší části zasahuje do výběžku tělesa sázavského tonalitu náležícímu do oblasti středočeského plutonického komplexu jižně od Prahy. Rovněž se oblast nachází v rudním revíru zvaném Psí hory, který je známý pro svůj vysoký obsah mikrogranulárního zlata (~ 100 g/t). Celou lokalitou prostupuje mimo jiných strukturních prvků i hustě vyvinutá síť křemenného žilkování, jejímž pravděpodobným vznikem a prostorovým uspořádáním se zabývá tato práce. V práci byly využity data z vektorizace pořízené fotodokumentace a obrazové analýzy snímků z elektronového mikroskopu. Ta byla dále statisticky zpracována metodami analýzy proporčního zastoupení minerálů v rámci žilek, kumulativních vzájemných vzdáleností jednotlivých žilek a jejich fraktálové distribuce. Obrazová analýza potvrdila výskyt draselnoživcové metasomatózy, která postihuje zrna plagioklasu a je v hornině přítomna jak samostatně, tak rovněž tvoří okraje křemenných žilek. Závislost podílu křemenné výplně na mocnosti draslenoživcové metasomatózy nebyla potvrzena a je tedy možné, že se jedná o dva nezávislé procesy v neurčitém časovém rámci. Byl zjištěn přechod z lognormálního rozdělení vzájemné vzdálenosti křemenných žilek u odebraných vrtných jader do rozdělení spíše odpovídajícímu...
|
|
|
Mechanizmy frakturace granitoidních masivů a jejich implikace pro vznik zlatonosných žil na ložisku Mokrsko
Švagera, Ondřej ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Koncept napětí v geologii je hojně využíván k popisu a analýze tektonických událostí. Tyto je možné dokumentovat jak v terénu, tak pomocí laboratorních zkoušek a následnou interpretací získaných výsledků. Projevy křehké tektoniky a geologické události s nimi spojené jsou mnohdy důležitým vodítkem k pochopení procesů dávajícím zkoumaným lokalitám svoji podobu. Vznik zlatonosného žilkování na ložisku Mokrsko je výsledkem dlouhotrvajících tektonických procesů, při nichž se vytvořily až 4 generace křehkých struktur. Příčinou těchto jevů byly variské horotvorné procesy. V jejich syn-orogenní fázi intrudoval Sázavský pluton. V jeho Slapském výběžku došlo vlivem kontaktní metamorfózy k cirkulaci fluid využívajících ke svému pohybu ploch dříve vzniklých VZ puklinových systémů. Následná precipitace minerálů bohatých Bi-Te-Cu dala vzniknout části místního hojného zlatonosného zrudnění. To je částečně vázáno i na křemenné žilky sledované na ložisku Mokrsko-Západ, jejichž mocnosti se pohybují převážně v submilimetrovém měřítku s velmi pravidelnými vzájemnými vzdálenostmi.
|
host ::
RSS.