|
|
Návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty
Pospíšilová, Inka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Bibliografická citace Návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty: diplomová práce / Inka Pospíšilová; vedoucí práce: PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D. -- Praha, 2014. -- 129 s. Anotace Tématem předkládané práce, vycházející volně z práce bakalářské, která byla věnována secesnímu dekoru v pražském církevním prostředí, jsou dosud nikdy nepublikované návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty (1856-1954. Josef Fanta je znám doposud spíše jako architekt, autor budovy pražského Hlavního nádraží a nikdy nebyl podrobněji zpracován. Cílem diplomové práce tak je především otevřít pohled na jeho dílo i život, a pokusit se poprvé blíže poznat tvorbu člověka, který svým životem obsáhl bezmála celé století. Zvolený segment jeho širokých tvůrčích aktivit, tedy ornamenta ecclesiae - liturgické textilie a náčiní, představuje až překvapivě početně zastoupenou skupinu zahrnující celou řadou prestižních zakázek. Klíčová slova Fanta, Josef přelom 19. / 20. století užité umění církevní umění secese historismus eklekticismus
|
|
|
Klášter Rosa Coeli - nejstarší šlechtická fundace na Moravě
Studeník, Jan ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
RESUMÉ Název práce Klášter Rosa Coeli - nejstarší šlechtická fundace na Moravě Diplomová práce je interdisciplinárně zaměřená na gotickou zříceninu kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích u Brna. Jedná se o nejstarší ženský premonstrátský klášter na Moravě a zároveň nejstarší šlechtickou fundaci, založenou roku 1181. Práce je postavena na důkladném heuristickém shromáždění literatury a pramenů, které jsou následně konfrontovány s jednotlivými pomocně vědními disciplínami. V první části je uveden přehled vývoje dosavadního bádání, včetně inventáře rozličných pramenů. Poté následuje popis areálu kláštera a hypotézy o jeho stavebním vývoji. Dále jsou uvedeny tři dosud nevydané listiny, které částečně osvětlují i stavební vývoj kláštera. Důležitým pramenem je listina papeže Bonifáce, vydaná v roce 1390. Z ní vyplývá, že k vybudování kláštera muselo dojít až po roce 1390, což se neshoduje se slohovou analýzou některých architektonických fragmentů. Toto zjištění je zatím otevřené. Druhou část práce tvoří kritická sonda do rodokmenu fundátorů kláštera, pánů z Pulína a napravuje některé mylné závěry dosavadního zkoumání. Vnáší nový pohled na dosud spornou lokalizaci jejich rodového sídla. Bylo zjištěno, že zakladatelé kláštera, jenž užívali v erbu leknín, byli s největší pravděpodobností spřízněni s rozrodem tzv....
|
|
|
Košířská usedlost Cibulka v době působení Leopolda Linharta hraběte Thuna
Komedová, Šárka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Šárka Komedová 2009 Resumé Košířská usedlost Cibulka v době působení Leopolda Linharta hraběte Thuna Má bakalářská práce pojednává o kulturní památce Prahy 5 - košířské usedlosti Cibulka. Její historie je velmi bohatá a sahá až do doby Karla IV., kdy na území dnešních Košíř byly zakládány vinice. V 15. století tento hospodářský dvůr vlastnili Cibulkovští z Veleslavína. Odtud také získala usedlost svůj dnešní název. V období baroka, kdy usedlost vlastnil profesor Univerzity Karlovy Johann Georg von Funcke, dochází k přestavbě a rozšíření tohoto objektu. V 18. století dochází také ke stavebním úpravám, ze kterých se dochovaly stáje s valenou klenbou a lunetami. Klíčovou událostí pro usedlost Cibulka je její koupě bývalým pasovským biskupem Leopoldem Linhartem Thun-Hohensteinem v roce 1817. Zanedlouho po koupi nechává usedlost přestavět na prostý empírový zámeček. Východní křídlo bylo opatřeno pro Cibulku charakteristickou cibulovitou věží s lucernou a makovicí. Hlavní budova je obklopena soukromými zahradami biskupa Thun-Hohensteina, kde se nacházela sochařská výzdoba a drobná zahradní architektura. Tento vzdělaný aristokrat nechal velmi citlivě upravit i přilehlý park tak, že respektuje přirozený terén krajiny. Vznikla tak mnohá intimní zákoutí s důmyslnou rostlinnou výsadbou a vodními prvky. V tomto...
|
|
|
Vznik a stavební vývoj chrámu sv. Mikuláše ve vrcholném a pozdním středověku a v raném novověku v rámci města České Budějovice
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se svým obsahem zaměřuje na stavební historii českobudějovického chrámu sv. Mikuláše ve 13. a 14. století. Celkoví koncept práce je tématicky členěn do jedenácti kapitol. První tři kapitoly jsou věnovány úvodu, seznámením se s tématem práce, dosavadní literaturou a stručné historii chrámu sv. Mikuláše. Čtvrtá kapitola je pojmenována Topografie a stručně se věnuje Českobudějovicku z pohledu geologie a historie 13. a 14. století. Dalším tématem této kapitoly jsou psané a nepsané prameny vztahující se k svatomikulášské farnosti. Následující pátá kapitola, Historie města a farnosti ve 13. a 14. století, svůj obsah již zcela vyjadřuje názvem. Její badatelský přínos spočívá v pokusu o rekonstrukci farního kléru při svatomikulášském chrámu, církevní správy a ukázání, že České Budějovice nebyly postaveny na bažinách. Šestá kapitola je koncipována, jako stavebně technický popis chrámu, který je podrobným popisem celého kostela. O ten se opírá další, sedmá kapitola, která se podle svého obsahu jmenuje Chronologické vymezení nejstarších objektů města. Zde je věnován prosto určení a strukturálnímu porovnání fragmentů nejstarších zdiv města, rozlišení jednotlivých stavebních etap výstavby a osobě stavitele chrámu Hirza. Osmá kapitola se podrobně věnuje geologii města a jejímu vlivu na...
|
|
|
Vídeňské sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském kontextu
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnovaná nejvýznamnějším dílům vídeňského sochařství 3. čtvrtiny 14. století, sochám tzv. "vévodské dílny" při svatoštěpánském dómu, jejichž zadání a ideová koncepce úzce souvisí s vévody Rudolfem IV. (1358-1365) a Albrechtem III. (1349-1395). Jádro skupiny tvoří skulptura obou Knížecích portálů, dále dva gisanti na Rudolfově kenotafu, vévodský pár ze západní fasády a dva panovnické páry z Vysoké věže dómu. Klíčovou pasáží práce je rozbor skulptury Knížecích portálů. Kromě otázky původního umístění, ikonografie a funkce portálů, jde především o určení geneze stylu skulptury. V posledních dvou kapitolách se zaobírám Rudolfovým kenotafem a panovnickými páry. Na rozdíl od studií Schmidta a Schwarze shledávám stylové kořeny vídeňské skulptury ve středoevropském umění, především pak v jihoněmeckém a pražském parléřovském sochařství. Hlavní část sochařské výzdoby vznikla v době vlády Albrechta III.
|
|
|
Kostel sv. Mauricia
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
1 RESUMÉ Kostel sv. Mauricia Baklalářská práce o kostelu sv. Mauricia je věnována historii Sušicka a tím spojené vládě hrabat z Bogenu, středověkým komunikacím v jihozápadních Čechách, historii osady Mouřenec, popisu a stavebně historickému rozboru kostela sv. Mauricia a analogiím půdorysné dispozice ke kostelu sv. Mauricia v Čechách, Bavorsku a Horním Rakousku. Hrabata z Bogenu významně ovlivnila historii českého království a v prvé řadě historii Sušicka. Tento rod byl významně spjat s Přemyslovci a to sňatky a také vzájemnou pomocí v bojích. Hrabata z Bogenu v průběhu svého působení až do vymření roku 1242 vybudovala významné území, které se stalo jedním z nejvýznamnějších základů pro území Wittelsbachů. O šumavských stezkách se začínáme dozvídat více až od 11.stolení, kdy se objevují i první ověřené písemní zprávy. Z hlediska písemných zpráv je nejstarší stezkou přes Šumavu Vintířova stezka a Zlatá stezka. Tyto nejstarší historické stezky spojovaly Čechy s podunajskými oblastmi kolem Regensburgu (Vintířova stezka) a kolem Pasova (Zlatá stezka). Kostel svatého Mauricia se nachází na vyvýšeném místě nad řekou Otavou u Annína, 4 kilometry východně od Hartmanic, nedaleko Sušice. Kostel sv. Mauricia je jednolodní stavba s chórem, chórovou věží a půlkruhovou apsidou. Původní románská loď byla téměř čtvercová,...
|
|
|
Klášter "Porta coeli" v Předklášteří u Tišnova a západní portál klášterního kostela
Prokůpková, Eva ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
RESUMÉ Klášter "Porta coeli" v Předklášteří u Tišnova a západní portál klášterního kostela Tišnovský klášter Porta coeli (Brána nebeská) byl založen roku 1232 královnou Konstancií Uherskou, vdovou po českém králi Přemyslu Otakarovi I., od kterého vzešel prvotní impuls založit klášter. Konstancii velmi podporovali její synové, český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl. Významnou měrou nepochybně přispěl i olomoucký biskup Robert. Klášter byl již od počátku dobře materiálně zajištěn a stavba mohla díky tomu postupovat velmi rychlým tempem. Předpokládá se, že nejpodstatnější část staveb byla dokončena do roku 1240. Základem kláštera byl kostel s přilehlým konventem, hradební zeď s obrannými věžemi a obytnou stavbou vedle vstupní brány. Na nádvoří stála kaple sv. Kateřiny (pravděpodobně nejstarší stavba v klášterním areálu, zbořena v 18. století). Jediným pozůstatkem kaple je pravděpodobně tympanon s reliéfní polopostavou ženy držící knihu. Jádro kláštera (kostel, ambit, kapitulní síň) se dodnes dochovalo v celkem neporušeném stavu. Klášterní kostel, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, je dílem dvou, rychle na sebe navazujících, stavebních etap, což dokazuje atypický náběh žeber v severní boční lodi. Jedná se o orientovanou trojlodní baziliku na půdoryse latinského kříže s trojdílným závěrem. Presbytář...
|
|
|
Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba
Srovnal, Filip ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Filip Srovnal Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba /bakalářská práce/ RESUMÉ Po návratu z římské korunovace roku 1355 bylo první císařskou fundací Karla IV. založení norimberské kaple Panny Marie, zvané též "Frauenkirche". Zde se poprvé projevilo Karlovo umění panovnické reprezentace, které pak o několik let později dosáhlo svého vrcholu ve svatovítské katedrále v Praze. Parléřovský charakter architektury i skulptury kostela, jejich relativně časný vznik a osoba císařského fundátora - to vše byly hlavní důvody, proč někteří badatelé vyslovili názor, že se na realizaci kostela podílel sám císařský architekt Petr Parléř. Pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by norimberský kostel a jeho skulptura jedinečným pramenem pro poznání raného díla tohoto geniálního umělce. S hypotézou o Petrově autorství se však v této práci neztotožňuji především pro příliš obecné argumenty, dokazující spíše úzkou vazbu na "umění parléřovské" než umění Petra Parléře samotného. Kromě dominantního parléřovského elementu se na podobě kostela podepsaly také lokální tradice, na což poukazuje kapitola věnovaná západnímu průčelí kostela sv. Vavřince, které našemu kostelu časově těsně předcházelo. Vedle celkového pojednání o historii, architektuře a skulptuře kostela jsem ale považoval za hlavní cíl této práce objasnit...
|
|
|
Hrad Krakovec
Čepeláková, Hana ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Hrad Krakovec Hrad Krakovec je bezesporu významným představitelem hradní architektury konce 14. století v Čechách. Přestože velmi pravděpodobně jde o šlechtický hrad, může být pro svou uměleckou hodnotu řazen ke královským hradům Václava IV. Jeho hodnota spočívá především v kvantitě kleneb a kvalitě jejich zpracování. Klenuté prostory hradu Krakovce jsou známkou vysokého architektonického, stavebního a řemeslného umění středověku. Tyto klenby jsou jednou z hlavních otázek, na které jsem se pokusila ve svojí bakalářské práci odpovědět. Na základě dosavadní dostupné literatury a zpracovaných průzkumů se nabízí hned několik možností, jak interpretovat klenby na Krakovci. Z těchto variant se mi zdá nejpravděpodobnější ta, která o huti činné na Krakovci mluví jako o huti, jež pracovala odděleně od huti svatovítské. Nevylučuji ale ani bližší spojitost těchto dvou hutí, ani huť svatovítskou či autorství Petra Parléře. Nedostatek písemných pramenů, které by nás zpravily o vnitřní organizaci a vedení této huti, nechává nastíněný problém otevřen pro další studium.
|
|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
host ::
RSS.