Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 259 záznamů.  začátekpředchozí239 - 248dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945
Krákorová, Martina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Práce je rozdělena do pěti kapitol. První je pokusem zachytit nejvýznamnější právní momenty, které se staly v období, kdy se Slovákům naskytla možnost vymanit se ze spojení s habsburskou velmocí a zformovat se spolu s dalším slovanským národem v samostatný demokratický stát, resp. zklamání určité politicky aktivní části slovenského obyvatelstva z nenaplněných představ o státoprávním uspořádání v rámci společného československé státu. Tato kapitola pak ve své druhé polovině nabízí přehled událostí, které již bezprostředně vedly ke vzniku prvního samostatného slovenského státu. Druhá kapitola pojednává o mezinárodním postavení nově vzniklého státního celku a především se zaměřuje na poukázání na pouze teoretickou samostatnost Slovenské republiky, která se fakticky nacházela ve vazalském poměru k Hitlerovu Německu, a která si nejen kvůli této skutečnosti vysloužila označení "nacistický satelit". Kapitola třetí je studií slovenské ústavní listiny, pokusem o její charakteristiku a zhodnocení. Vývoj slovenského režimu v letech 1939 - 1945, jeho fašizaci a to "legální cestou", na podkladě celé řady právních norem, které postupně zaváděly totalitní právní pořádek, je obsahem čtvrté kapitoly. Poslední kapitola zachycuje jednu z nejsmutnějších a nejostudnějších skutečností slovenských dějin, protižidovské...
Český a rakouský hraný film 1939-1945: propaganda, kolaborace, rezistence
Kašpar, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Harna, Josef (oponent)
Ve své disertační práci se zabývám hraným filmem, problematikou kolaborace, rezistence a vůbec činnosti filmových tvůrců, reakcí diváků a filmových žurnalistů se snažím srovnat se situací v kinematografii rakouské, jejíž úloha a charakter byly velice podobné. Zároveň se snažím postihnout fenomén hraného filmu jako specifickou kulturní složku, jež ve sledovaném období plnila národně integrační funkci a zároveň hrála v koncepci nacistické propagandy významnou roli jako prostředek úniku z reality. Důležitou součástí práce je sociální kontext produkce a projekce hraných filmů, který je odrážen v reakcích obecenstva a českého tisku. V disertační práci věnuji velký prostor tématu skryté filmové propagandy. V první polovině minulého století se stal film jedním z nejcharakterističtějších rysů novodobé kultury a zábavy. Široké lidové masy mohly levně v kinosálech týden co týden zažívat příběhy, které dříve znaly jen z vyprávění. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Humanitní demokracie Edvarda Beneše
Podlaha, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
Snad žádný jiný politik není tak důkladně spojen s historií střední Evropy v první polovině dvacátého století jako Edvard Beneš. V jeho životním osudu se zrcadlí dějiny tohoto prostoru tak průzračně, že pochopení jeho role v dějinných zvratech dvacátého století může významným způsobem přispět i k porozumění historickému vývoji tohoto regionu v letech 1914 až 1948. Ač se Edvard Beneš usilovně snažil více než kterýkoliv jiný politik aktivně působit na středoevropské a světové dění a být aktivním spolutvůrcem mezinárodní politiky po více než 30 let, byl to právě on, kdo byl pod tlakem geopolitického vývoje donucen dvakrát kapitulovat před nejzrůdnějšími ideologiemi dvacátého století a vydat osud demokratického Československa do rukou nacistického a komunistického režimu. Nahlíženo touto optikou se Beneš jeví na první pohled spíše jako oběť dějinného vývoje než jako jeho aktivní spolutvůrce. Byl ale Beneš skutečně jen pouhou obětí nevyhnutelného geopolitického směřování středoevropského prostoru, nebo k tomuto směřování sám aktivně přispíval? Může Benešova píle, pracovitost, rozhled a dobré úmysly ospravedlnit nepříliš oslnivé výsledky jeho zahraniční a vnitrostátní politiky? Měl Beneš dostatek informací k tomu, aby mohl posoudit a odhalit skutečné záměry Stalinovy politiky? Odpovědi na tyto otázky se s...
Německý novoaktivismus 1935-1938
Vlček, Lukáš ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce)
Problematika česko-německých vztahů byla po celou dobu trvání První republiky jedním z ústředních bodů jejího politického života. Od vzniku Československa v roce 1918 až do jeho konce v roce 1938 v podstatě nebylo vlády, která by nebyla nucena reagovat na vývoj každodenního soužití několika národností na půdě ČSR. Postavení německé menšina bylo určeno několika zásadním faktory. Zejména se jednalo o minoritu nejpočetnější, s plně rozvinutou sociální strukturou, s bohatě rozvinutým kulturním životem a politickým spektrem, které plně kopírovalo stav na české straně. Další důležit), činitel představoval fakt, že německé oblasti sousedily s Rakouskem a především s Německem. Úzké kontakty a pocit sounáležitosti s celým německým národem měl za následek, že sudetští Němci dění za hranicemi vždy pozorně sledovali a byli vystaveni vlivům, které z těchto států vycházely Toto vše předznamenávalo důležitost německé otázky pro stabilitu celého státu. Vztah německého obyvatelstva k republice prošel za dvacet let velmi bouřlivým vývojem. Po 1. světové válce, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku ČSR byl naprosto odmítavý. V polovině 20. let nastal u většiny obyvatelstva obrat a převahu získal aktivistický proud. Vyjádření se tomuto stavu dostalo v roce 1926 vstupem dvou německých stran do vlády a ve volbách roku 1929, kdy více...
Politické představy Bohumila Laušmana v letech 1941-1944
Horák, Pavel ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Vývoj Československé strany sociálně demokratické vykazoval po roce 1945 v kontextu řady vnitropolitických přeměn a zahraničněpolitických vlivů značnou rozkolísanost a nejednotnost. Díky své nepevné linii a nejasnému programu se sociální demokracie nedokázala etablovat v přirozeného nositele politických zájmů výrazněj ší části demokratických sil české společnosti. Přísným prosazováním a hájením radikálních socialistických přeměn opomíjela nebezpečí změn systémových. Ve své politice byla ovlivňována stranou komunistickou. Sociálnědemokratické strany sehrály po druhé světové válce v zemích sovětské zájmové sféry v taktice komunistů zásadní úlohu. Ta v podmínkách tzv. lidových, resp. národních front, spočívala ve spolupráci se sociálními demokraty a potom ve "sjednocení" obou "dělnických" stran. Jednotný postup s KSČ byl vedením ČSSD vysvětlován jako snaha o udržení jednoty Národní fronty. Ve svém důsledku tento postup výraznou měrou přispěl ke komunistickému monopolu moci. Nespokojenost řady členů sociální demokracie se svým vedením vedla na podzim 1947 před XXI. sjezdem k vážné stranické krizi, která nastolila otázku volby nového předsedy strany. Nejednalo se ale o boj sociálně demokratické "levice" a "pravice", jak označili skupiny v sociální demokracii komunisté. Strana byla jako celek přísně socialistická...
Československý diplomat JUDr. Robert Flieder
Brejcha, Miroslav ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Tématem předkládané bakalářské práce je osobnost význačného československého diplomata Roberta Fliedra, jehož životním posláním bylo: "věrně a usilovně sloužit svému národu".! Toto téma jsem si vybral především proto, že jeho životní osud nebyl dosud v literatuře dostatečně zpracován. Jedinou prací o jeho životě je studie Mileny Černé, která se však spíše zaměřila na Fliedrův podíl na řeči poslance Staňka v říšské radě ze dne 2. října 1918, o které později ministr Beneš prohlásil: "Hlavně jsme potřebovali, aby někdo v Rakousku podepřel naši práci, poněvadž cizina nechtěla nám stále věřit, a to proto, že nás nepovažovala za mluvčí celého národa. Tu ovšem byla dvojí možnost: buď se něco stane anebo prohrajeme. V nejkritičtějším okamžiku 2. října 1918 pronesl poslanec Staněk ve Vídni svou památnou řeč, kterou přinesly všechny světové žurnály a která byla signálem: teď anebo nikdy",2 než aby se zaměřila na celý jeho život. V této studii Černé se nalézá pouze nepatrné shrnutí jeho celoživotní činnosti, navíc s drobnými nepřesnostmi, z nichž za hlavní považuji nesprávné uvedení data jeho smrti.3 Z toho důvodu jsem se rozhodl k napsaní této práce. Cílem mé bakalářské práce je pokusit se sestavit souhrnný a souvislý obraz jeho života, od jeho narození v roce 1883 až po jeho smrt v roce 1957. Moje práce z větší...
Čeští uprchlíci po Mnichovu v Kralupech nad Vltavou
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 259 záznamů.   začátekpředchozí239 - 248dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kuklík, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.