|
|
Imunita poslanců a senátorů
Popelková, Eva ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tématem diplomové práce je poslanecká a senátorská imunita v České republice. Práce je rozdělena do dvou výslovně nepojmenovaných částí, kdy první z nich se věnuje genezi tohoto institutu. Historický vývoj popisuje vznik institutu imunity, který sahá až do 13. století. Imunitou lze nazývat ochranu poskytovanou anglickým panovníkem reprezentantům lidu, která se postupně změnila v uznání privilegovaného postavení vznikající instituce, kterou dnes v moderní době nazýváme parlamentem. Exkurz historického vývoje v časové ose 800 let nazpět má posloužit k pochopení základní myšlenky, že imunita poslanců resp. senátorů slouží jako instrument ochrany zákonodárného sboru, potažmo Parlamentu České republiky. Pokud jde o imunitu týkající se poslanců (senátorů) České republiky, relevantní kapitoly zapracovávají první pokusy o vytvoření ústavních listin na konci 19. století, kdy byly České země součástí rakouského soustátí. Za základní relevantní dokument, stěžení pro dnešní pojetí imunity poslanců a senátorů v České republice, lze považovat Ústavní listinu z roku 1920, které je v práci věnován příslušný prostor. Pro úplnost je také několik kapitol věnováno pozdějším ústavám z let 1948 a 1960. Druhá část práce se již týká současné úpravy imunity poslanců a senátorů v Ústavní listině České republiky. Imunita...
|
|
|
Problematika tzv. církevních restitucí po roce 1989
Karola, Petr ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Resumé Při volbě tématu diplomové práce převážilo především to, že diskuze k tématu je vysoce zajímavá, aktuální, ostrá a jednoznačně velmi kontroverzní. Důležitosti problematice přidává i její vývoj, kdy jsou průběžně otevírány stále nové aspekty a úhly pohledu. Pro téma je signifikantní názorová rozpolcenost, v podstatě i jistá bezradnost, jejímž výstupem jsou diametrálně odlišná stanoviska a ostré střety odborné komunity. Příčina je velmi jednoduchá. Jedná se o problém s velmi složitým historickým i právním pozadím. Má práce se proto pokouší rozkrýt pozadí přípravy realizace restitučního procesu a odluky církve od státu po roce 1989, a to včetně jeho historického pozadí i důležitých ústavních aspektů. Dal jsem si za úkol popsat cestu, která v roce 2012 skončila přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Je třeba zdůraznit, že se jedná o otázku komplexní, jejíž příčiny a dnešní důsledky vznikaly ve staletích vzdálené minulosti, proto je součástí práce rovněž rozsáhlá historická analýza, mapující vztah státu, veřejné moci a společnosti k církvím a náboženskými společnostem. Samotná práce nemá za cíl téma kompletně vyčerpat, ostatně, to je v rámci jedné diplomové práce nemožné, ale má ambici poskytnout čtenáři formálně a obsahově ucelený materiál osvětlující příčiny a...
|
|
|
Jmenovací pravomoce prezidenta republiky podle Ústavy ČR a jejich komparace s ústavní listinou z roku 1920
Brázdilová, Jana ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Závěr Úkolem této práce bylo první ucelené zpracování tématu "jmenovací pravomoce prezidenta republiky podle Ústavy ČR a jejich komparace s ústavní listinou z roku 1920". Tato práce si nekladla za cíl rozebrat a prozkoumat všechny jmenovací pravomoci prezidenta, jak na základě platné Ústavy, tak podle ústavní listiny z roku 1920, což ani s ohledem na rozsah práce nebylo možné. V práci jsem se soustředila na vybrané pravomoce, které jsem považovala za nejpodstatnější. Vzhledem k rozsahu práce nebyly vybrané pravomoce rozpracovány do všech detailů, ale byly pouze uvedeny hlavní problémy a fakta s nimi související. Z provedeného srovnání je jednoznačně patrná návaznost obou dokumentů. Pravomoce prezidenta v obou historických obdobích vykazují výrazné shody. Přesto lze konstatovat, že pravomoce prezidenta dle současné Ústavy ČR vykazují určité "oslabení". Jako příklad tohoto "oslabení" můžeme uvést pravomoc prezidenta jmenovat a odvolávat vládu. V čl. 62 písm. a) Ústavy se odděluje předseda vlády od dalších členů vlády: "Prezident republiky jmenuje a odolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi," a dále upřesněno v čl. 68 odst. 2. Ústavy "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády…". Jak můžeme dovodit...
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Bednář, Marcel ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Ústavní institut milosti a amnestie Diplomová práce s názvem Ústavní institut milosti a amnestie se zabývá tématem vysoce aktuálním a diskutovaným v České republice nejenom na politické scéně, ale i celospolečensky. Diplomová práce reflektuje současnou debatu o tom, zda by měl být institut milosti a amnestie v právním řádu České republiky zachován. Hypotéza práce byla zvolena kontradiktorně k argumentům zastánců vypuštění institutu milosti a amnestie z právního řádu. Diplomová práce terminologicky vymezuje pojmy, ale věnuje se také teoretickému rozdělení jednotlivých forem milostí. Jedna z důležitých kapitol je zaměřena na vysvětlení účelu institutu, což se odráží v legitimitě udělených milostí a vyhlášených amnestií. Současná právní úprava milostí a amnestií v České republice je popsána pomocí tří rámců: ústavněprávního, trestněprávního a mezinárodněprávního. Podrobně je rozebrán proces vyřizování žádostí o udělení milosti. Prostor je věnován sporným momentům řízení, ale také odlišnému přístupu prvních tří prezidentů České republiky k udílení milostí a vyhlašování amnestií. Obdobně je koncipována kapitola týkající se amnestií. V diplomové práci jsou podrobně diskutovány sporné momenty institutu milosti a amnestie, a to včetně otázek odpovědnosti, nadužívání a zneužívání nebo kolize s principem...
|
|
|
Postavení prezidenta republiky v polském ústavním systému
Kryska, David ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Lze tedy shrnout, že současná Ústava vykročila důmyslněji směrem k racionalizaci parlamentarismu, než tak učinila Malá ústava z roku 1992. Odstranila totiž třecí plochy, které často vedly ke konfliktům na linii prezident republiky-předseda Rady ministrů, prezident republiky-parlament (byť ne úplně), a to zejména cestou oslabení pozice prezidenta republiky a posílením postavení Rady ministrů a jejího předsedy. Výkonnou moc tak v Polské republice drží výhradně Rada ministrů (srov. čl. 146 Ústavy), kterou reprezentuje a jejíž práce řídí předseda Rady ministrů (srov. čl. 148 Ústavy). Prezident republiky by tak měl v rámci výkonu svých pravomocí plnit výhradně svou funkci hlavy státu, politického arbitra, pouvoir neutre a v souladu se svými ústavními úkoly jako nejvyšší představitel Polské republiky a garant kontinuity státní moci bdít nad dodržováním Ústavy, střežit suverenitu a bezpečnost státu, jakož i nedotknutelnost a nedílnost jeho území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Volební kampaň a její limity
Vybíralová, Jana ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce pojednává o některých procesech, jimiž je aktuálně volební kampaň ovládána. Primárně je zaměřena na analýzu procesů a trendů, které jsou charakteristické pro českou právní úpravu volebních kampaní. Zvolené téma jsem uchopila a zpracovávala skrze restriktivní parametr limitů, které zasahují do průběhu a obsahu volební kampaně. Těžiště práce bylo přirozeně situováno především do oblasti práva. Záměrem předložené práce bylo přiblížení základních poznatků o tématu, které je v české společnosti vzhledem k četnosti voleb stále aktuální. Práce proto může posloužit jako zdroj informací pro další zkoumání a odpovědnou reflexi problematiky volebních kampaní, jejichž ambicí zůstává ovlivňování a získávání co nejširší voličské podpory. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První je věnována teoretickému ukotvení a pozadí volebních kampaní, druhá se zabývá volební kampaní samotnou, resp. její právní úpravou de lege lata. Třetí kapitola diplomové práce připomíná obecně platné zásady vedení volební kampaně. Závěrečná kapitola reaguje v souvislosti s volební kampaní a jejími limity na aktuální dění v České republice týkající se přímé volby prezidenta.
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Šembera, Jan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
ÚSTAVNÍ INSTITUT MILOSTI A AMNESTIE Práce se zabývá ústavním institutem milosti a amnestie. Cílem práce je podat informace o existující aktuální právní úpravě v této oblasti, blíže vysvětlit jednotlivé právní instituty, popsat jejich historický vývoj a v neposlední řadě rovněž ukázat způsoby jejich použití v praxi v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Úvod je věnován stručnému shrnutí cílů práce, jejímu členění a důvodům pro výběr předmětného tématu. První kapitola je věnována vymezení základní pojmů milost a amnestie a vysvětlení rozdílů mezi jejich základními formami, tj. abolicí, agraciací a rehabilitací, jejichž správné chápání je pro porozumění následujícímu textu nezbytné. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem předmětných ústavních institutů před vznikem samostatné České republiky. Třetí kapitola obsahuje rozbor aktuální právní úpravy obsažené v předpisech ústavního i podústavního práva. Čtvrtá kapitola je věnována milosti, konkrétně podrobnějšímu rozboru otázky přenesení pravomoci k udělování milosti a procesních záležitostí souvisejících s použitím institutu milosti v praxi. Závěrečná část této kapitoly je věnována popisu konkrétních případů udělení milosti v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Pátá...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Vysílání ozbrojených sil se souhlasem Parlamentu
Kilián, Kryštof ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vysílání ozbrojených sil České republiky na zahraniční mise a obdobné akce a rolí parlamentu v procesu rozhodování. Jejím cílem je zejména rozebrat záměry tvůrců současné podoby Ústavy České republiky v záležitostech vysílání ozbrojených sil, ale taktéž nemůže vynechat otázky svou povahou k tomuto tématu v širším či užším smyslu příbuzným, jako jsou například pobyty, přejezdy či průlety ozbrojených sil cizích států přes území České republiky. Ve své první části poskytuje tato diplomová práce vymezení základních pramenů a definici pojmů souvisejících s problematikou tématu práce. V další části rozebírá historický vývoj ústavní úpravy na území Československa a České republiky v dané problematice a možný vliv právě těchto historických zkušeností na dnešní podobu Ústavy. Poté již rozebírá podrobně současnou úpravu tohoto tématu, tedy úlohu Parlamentu České republiky v tomto procesu a jeho vztah k předmětnému rozhodování vlády. V centru zkoumání se ocitá zejména článek 43 Ústavy, ve spojení s článkem 39 Ústavy. Při zkoumání vývoje těchto ustanovení se práce pozastavuje u role mezinárodních organizací, kdy například vstup České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) měl na novelizaci předmětných ustanovení v Ústavě zásadní vliv. Pro lepší pochopení...
|
|
|
Právní postavení občana při obraně České republiky
Mahler, Dan ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá právním postavením občana při obraně České republiky. Shrnuje práva a povinnosti občana na tomto poli a snaží se o zachycení možných nedostatků v soudobé legislativě. Za tímto účelem jsou v první kapitole nejprve rozebírána teoretická státovědní východiska vztahu státu a občana při zajišťování obrany. Je zde popsán význam obrany a důvody, proč by se jí měl stát zabývat. Jsou zde využívány jak klasické státovědní teorie, tak i současná doktrína. Druhá kapitola zachycuje soudobé ústavní zakotvení obranné a bezpečnostní problematiky. Jsou zde popsány základní ústavní principy, které determinují podobu obranné legislativy a pozici občana v ní. Zvlášť je zde řešena současná doktrína omezování základních práv a svobod z důvodu bezpečnosti. Dále jsou zde popsány jednotlivé mimořádné stavy se zvýšenou pozorností věnovanou stavu ohrožení státu a válečnému stavu, které jsou přímo spojeny se zajišťováním obrany České republiky. V třetí kapitole jsou již řešeny jednotlivé zákony, které se dotýkají problematiky obrany. Pozornost je věnovaná zejména jednotlivým povinnostem a právům, které tato právní úprava občanům ukládá, metody, jakými tak činí, a sankce, které za nesplnění povinností ukládá. Rozebírány jsou zde i pravomoci jednotlivých správní orgánů. Zároveň je zde řešeno omezování práv...
|
host ::
RSS.