|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
|
|
|
Žák s poruchou autistického spektra z pohledu učitele
Měšťáková, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem žáků s poruchou autistického spektra, vzdělávaných na běžných základních školách. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem na tyto žáky nahlížejí jejich učitelé. Teoretická část se věnuje poruchám autistického spektra, zejména diagnóze Aspergerova syndromu, žákům s touto poruchou, učitelům a dále výchovným a vzdělávacím přístupům k těmto žákům. V praktické části představuji metodologii výzkumu, který je založen na polostrukturovaných rozhovorech s vyučujícími, kteří mají zkušenosti s žáky s PAS a kvalitativní analýzu těchto rozhovorů. Získaná data jsou následně prezentována, interpretována a výsledky výzkumu jsou porovnány s teoretickými východisky. KLÍČOVÁ SLOVA základní škola, učitel, žák, porucha autistického spektra, vzdělávání, integrace
|
|
| |
|
|
Volná kresba dětí předškolního věku
Kolouchová, Denisa ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na volnou kresbu dětí předškolního věku. Jejím cílem je zjistit, jak a co kreslí dnešní předškolní děti. Teoretická část práce se věnuje charakteristice předškolního dítěte. Dále je v ní podrobněji rozebrána kresba, její vývoj, témata, která se v ní vyskytují, typologie kreslířů a pojetí kresby. V praktické části sleduji, jaká témata a motivy se v kresbě předškolních dětí objevují. Následuje analýza citových prožitků dětí při kreslení, frekvence kresby a užité techniky. Také zkoumám a popisuji typologie kreslířů a pojetí kresby, která vycházejí z poznatků odborné literatury. Na konci práce hodnotím dosažené výsledky jednotlivých analýz. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tiché čtení s porozuměním u žáků 5. ročníků
Hoždorová, Zuzana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá zmapováním modu tichého čtení s porozuměním u žáků pátých ročníků. Práce je tradičně rozdělena na dvě části - na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zabývá teorií tichého čtení, porozumění čtenému a je zde popsán kontext naslouchání versus tiché čtení. Pozornost je především věnovaná přístupům ke čtení, diagnostice čtení a předpokladům, které se do čtení promítají. V empirické části se práce pohybuje ve dvou rovinách stanovených cílů - cíl primární a sekundární. Za primární cíl si klade diplomová práce úpravu testu tichého čtení Jedeme na výlet. V rámci tohoto cíle budeme zjišťovat diskriminační a vypovídající hodnotu testu v 5. ročnících. Práce se zabývá položkovou analýzou jednotlivých otázek testu. Je zde popsána dynamika vývoje z hlediska posunu žáků na začátku a na konci školního roku. V rámci sekundárního cíle práce jsou výsledky testu zpracovány statisticky kvantitativní metodologií a jsou následně diskutovány z hlediska vlivu vzoru psaní (vázané a nevázané písmo - Comenia Script) a z hlediska pohlaví. Dílčím cílem je zhodnocení rozdílů mezi původní a novou verzí testu. Sběr dat probíhal skupinovou administrací. Spolupráce na výzkumu byla navázána s osmi základními školami a výzkumné studie se zúčastnilo 127 žáků pátých ročníků. V...
|
|
|
Volná kresba dětí raně školního věku
Machová, Natálie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá volnou kresbu dětí mladšího školního věku, především z hlediska motivů a témat kreseb, dále pak pojetí, frekvenci a oblibu spontánní kresby. Bylo vybráno 10 zástupců této generace, kteří navštěvují 2. třídu základní školy. Na základě nakreslených obrázků, jež děti kreslily mimo školu, a následně provedených rozhovorů s dětmi, kterých jsem se dotazovala na konkrétní výtvarné projevy, detaily kreslení a dílčí informace týkající se kresby. Byla tak posouzena a zmapována situace volné kresby dětí raně školního věku. Při analýze vybraných kreseb se zaměřuji především na kategorie jednotlivých témat, které vzešly z vytvořených obrázků, výskyt konkrétních motivů a jejich procentuální zastoupení jak u všech dětí, tak s ohledem na pohlaví. V práci je naznačena také skutečnost, do jaké míry se v kresbách odráží současná doba moderních technologií. Ukázalo se, že respondenti ve svých výtvorech nejčastěji zobrazují přírodní motivy, zejména pak zvířata. Výsledky dále ukazují, že frekvence a atraktivita kresby dětí mladšího školního věku je navzdory nástupu do školy a moderní době poměrně vysoká. KLÍČOVÁ SLOVA Volná kresba, mladší školní věk, motivy a témata kresby
|
|
|
Diagnostika jazykových schopností u dětí s vývojovou dysfázií
Podpěrová, Helena ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce Diagnostika jazykových schopností u dětí s vývojovou dysfázií se zabývá dětmi s vývojovou dysfázií v předškolním a raně školním věku (6 až 8 let). Součástí diplomové práce je zmapování zdrojů, které se této problematice věnují a definují pojem vývojová dysfázie v českém a zahraničním prostředí, neboť jde o velmi problematický termín, který je třeba nejprve pečlivě definovat. Teoretická část popisuje stav logopedické a speciálně-pedagogické diagnostiky dětí s vývojovou dysfázií u nás i v zahraničí. Mapuje, jakým způsobem tuto vývojovou poruchu logopedi a speciální pedagogové diagnostikují, jaké nástroje k tomu využívají a jaká diagnostická kritéria používají ve svých praxích. Cílem výzkumné činnosti v rámci diplomové práce je zjistit, zda a jakou hodnotu by mohla mít Baterie testů fonologických schopností (Seidlová Málková, Caravolas 2013) pro diagnostický proces vývojové dysfázie. A také pokusit se odhalit, které z testů této diagnostické baterie mají potenciál přispívat v procesu diferenciální diagnostiky dítěte s vývojovou dysfázií. Klíčová slova: vývojová dysfázie, SLI (Specific language impairment), diagnostika, diagnostická kritéria, jazyk, BTFS (Baterie testů fonologických schopností).
|
|
|
Porozumění čtenému u žáků 2. třídy základní školy (analyticko - syntetická a genetická metoda)
Kulhavá Vlachová, Lenka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je posouzení porozumění čtenému textu u žáků 2. tříd základních škol. Práce se zaměřuje na případnou existenci rozdílů v porozumění čtenému mezi dětmi vyučovanými metodou analyticko-syntetickou a metodou genetickou. Náplní diplomové práce je také zjištění sebehodnocení čtení u těchto žáků. Teoretická část seznamuje čtenáře s hlavními tématy týkajícími se dané problematiky, a to s pomocí dostupných literárních zdrojů. Zaměřuje se zejména na problematiku gramotnosti, čtení, porozumění čtenému, výukové metody čtení, sebehodnocení čtení, čtenářské prostředí či diagnostiku čtení. Pro praktickou část byla vzhledem k výzkumným cílům využita kvantitativní metodologie. Testová baterie obsahuje dva testy čtení s porozuměním a dotazník sebehodnocení. Zkouška "Jedeme na výlet" je převzata z výzkumného projektu Porozumění čtenému- typický vývoj a jeho rizika. Dalšími využitými metodami jsou zkouška "Ježek" a "Dotazník čtení pro žáky 2. ročníku". Tyto metody vznikly v rámci projektu Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy. Výzkumný vzorek čítá 155 dětí docházejících do 2. třídy základních škol (66 vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení a 89 vyučovaných genetickou metodou čtení). Všechny děti navštěvují pražské základní školy. Ze závěrů vyplývá, že...
|
|
|
Funkcionalita a problémy v psaní u žáků třetích tříd
Kubín, Daniel ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Písmo a písemný projev je nedílnou součástí naší kultury a civilizace. Jedná se o významnou a nepostradatelnou dovednost, která z nás dělá plnohodnotného člena společnosti. Při osvojování této dovednosti mohou vznikat dílčí problémy, které je třeba zachytit co nejdříve, aby bylo možné zajistit co nejrychlejší a nejefektivnější nápravu. Předkládaná práce se zabývá hlubším popisem písemného projevu žáků třetích ročníků základních škol. Pro tento výzkum využívá přepracovanou hodnotící stupnici A. Kucharské a J. Veverkové z roku 2011. Pomocí takto přepracované škály byla zachycena a popsána míra upevnění a zvládání dovedností v psaní u žáků třetích ročníků. Dále byly sledovány oblasti chybovosti a reflexe práce s chybou. Poslední oblastí škály byla sledována míra upevnění gramatických a písařských dovedností žáků. Analyzováno bylo 90 diktátů žáků z Prahy, středočeského a východočeského kraje vyučovaných genetickou a analyticko-syntetickou metodou. Při zpracování a vyhodnocení dat byly využity jednak kvantitativní metody, tedy parametrické testy a vícerozměrné metody. Dále pro doložení konkrétní problematiky kvalitativní analýza Data nám umožnila zjistit míru upevnění písma a poskytla nám pohled na kvalitu písemného projevu mezi chlapci a dívkami. Díky tomu jsme mohli zjistit, zda je přítomen vliv...
|
host ::
RSS.