|
|
Use of fairy tales and folk-lore habits by parents
Horková, Lenka ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cieľom diplomovej práce bolo zistiť, akým spôsobom nakladajú rodičia s rozprávkovými motívmi a folklórnymi tradíciami vo forme strašenia nadprirodzenými bytosťami. Na základe dostupných zdrojov sa podarilo preskúmať doterajšie psychologické poznanie o vzniku a významoch rozprávok, procesoch ich zmeny a predpokladoch o ich aktuálnom využívaní. Pre vysvetlenie symboliky i významu rozprávky sa ako veľmi prínosná ukázala psychoanalytická teória a Freudove myšlienky boli aplikovateľné aj na vysvetlenie strachu z nadprirodzených bytostí. Empirické dáta, získané rozhovormi s rodinami, priniesli odpovede na otázky ohľadom priebehu rozprávania aj strašenia, rodičovskej motivácie k daným aktivitám, miery rodičovského vhľadu do rozprávok ako aj vysvetlenia ohľadom detského vnímanie rozprávok i strašidelných bytostí. Kľúčové slová : významy rozprávok, používanie rozprávky, využívanie strašidiel ako výchovnej metódy
|
|
|
Červená Karkulka: kdo je to, ten vlk?
Táborská, Lucie ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Český abstrakt: Název práce: Červená Karkulka: kdo je to, ten Vlk? Autorka: Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí bakalářské práce: Doc. Miloš Kučera, CSc. E-mail vedoucího bakalářské práce: Milos.Kucera@seznam.cz Abstrakt: Bakalářská práce "Červená Karkulka - kdo je to, ten Vlk?" se věnuje celosvětově známé pohádce O Červené Karkulce. Práce sestává ze tří základních částí. V úvodní z nich autorka pojednává o historickém pozadí vývoje pohádky. Nejprve jsou zmiňovány původní orální verze známé z celého území Evropy i jiných částí světa (Asie, Afrika). Pro západní kulturu jsou však nejvýznamnější literárně zaznamenané příběhy v podání Charlese Perraulta a bratří Grimmů. Druhá část se zaměřuje na význam a interpretaci postavy Vlka v příběhu. Hlavního antagonistu lze vnímat jakožto maskulinní postavu (typ svůdníka, temná strana otcovské postavy, agresivní mužství), nebo jako postavu femininní (matka, babička, Velká matka). Oba přístupy mají nezanedbatelný počet zástupců, o jejichž stručný přehled se autorka pokouší. Závěrečná sekce práce poskytuje náhled na dva základní přístupy k interpretaci pohádky - přístup vnímající příběh jako "varovný" a druhý, považující ho za příběh "iniciační". Zatímco v prvním případě má pohádka děti varovat před nebezpečenstvím a ukazovat správnou cestu, druhý vnímá v...
|
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
|
|
Písmo a jeho vývoj u předškolních dětí v pojetí E. Ferreiro
Holá, Andrea ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na písmo u předškolních dětí a jeho vývoj v kontextu teorie argentinské psycholožky E. Ferreiro a jejích spolupracovníků, která má své kořeny v Piagetově genetické epistemologii. E. Ferreiro sledovala a následně periodizovala dětské prekoncepty psaní a pravidla, která si předškolák o písmu konstruuje. Mne zajímalo, jak si s psanými úkoly poradí české děti, zda budou také uplatňovat podobná schémata, příp. v čem se bude jejich zápis lišit. Teoretická část práce je doplněna empirickým výzkumem. Setření probíhalo v mateřské škole, kde děti individuálně dostávaly písemné úkoly, které se pokoušely po svém vyřešit. Psaní doprovázel následný rozhovor nad hotovým produktem. Dětské výtvory jsem analyzovala a zařazovala k příslušným vývojovým fázím podle charakteru zadaného úkolu. Výsledky výzkumu by měly přispět především pedagogům - elementaristům, kteří by zjištěné závěry mohli zohlednit a využít v rámci výuky.
|
|
|
Periodizace psychického vývoje do dospělosti s důrazem na psychoanalýzu
Brožová, Kateřina ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Titul a jméno autora: Kateřina Nogolová (roz. Brožová) Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Katedra Psychologie Myslíkova 7, 110 00 Praha 1 Obor: Psychologie a speciální pedagogika Program: Psychologie Název práce: PERIODIZACE PSYCHICKÉHO VÝVOJE DO DOSPĚLOSTI S DŮRAZEM NA PSYCHOANALÝZU Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. Rok obhajoby: 2007 Počet stran: 198 (vč. příloh); 161 (bez příloh) Počet příloh: 15 Klíčová slova: Psychický vývoj, periodizace, psychoanalýza, teorie kognitivního vývoje, psychoanalytická periodizace vývoje, kategorizace psychického vývoje, Zlatý standard, Psychosexuální vývoj, organizátory psychiky, Separace/Individuace, Psychosociální vývoj, Já-Self, Vývoj myšlení/Inteligence, morální vývoj Diplomová práce pojednává o vlivu psychoanalýzy na pojetí jednotlivých periodizací vývoje psychiky do dospělosti a zároveň se mapuje současnou situaci (r. 2007) na poli periodizací psychické vývoje. Jedná se o komparativní studii výsledků jednotlivých psychologických škol a jejich zástupců, zabývajících se periodizací psychického vývoje. Jde o komparaci a podchycení vlivu psychoanalýzy na jednotlivé periodizace a možné zacílení psychoanalýzy s dalšími vývojovými teoriemi doplněné o novou kategorizaci jednotlivých vývojových teorií zabývajících se periodizací...
|
|
|
Psychologické otázky osvojování psacího psaní: kognitivní strategie, jejich vývoj a odlišnosti při opisu a přepisu
Albertová, Barbora ; Wildová, Radka (oponent) ; Kučera, Miloš (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na prvotní vývoj psaní. Podrobně jsme popsali nezbytnost osvojení motorické stránky psaní a počátky rozvoje schopnosti zaměřit se na význam psaného.Závěrem s diplomové práce, které byly vymezeny v jejím počátku. Úkolem bylo pokusit se postulovat kognitivní strategie, které děti používají při prvopočátečním psaní. Stanovili jsme si čtyři výzkumné části, jejichž prostřednictvím jsme se snažili detailněji prostudovat vývoj a obsah jednotlivých strategií. K získání dat jsme využili hlavně originálů dětského psaní v písankách, pozorování, speciálně sestavených cvičení a úkolů opisu a přepisu vět.
|
|
|
Vývoj dětské kresby od pěti do osmi let
Kadlecová, Eva ; Kučera, Miloš (oponent) ; Viktorová, Ida (vedoucí práce)
Naše sledování vývoje Aniččiných kreseb je u konce. Během více než tří let, kdy Probíhal sběr obrázků, došlo k mnohým změnám. Ty nejdůležitější z nich jsem se zde snažila popsat. Změnily se kresby, zobrazení nejdůležitějších prvků a jejich uspořádání na formátu papíru. Změnily se i žánry, které Anička používá. Od linie a plošného zobrazení jsme se dostali k perspektivě a zobrazení prostorovému. Předmětem změny Je však i celý Aniččin život. Na kreslení přestává mít čas a hlavně chuť, věnuje se jiným činnostem, které uspokojují její rostoucí duševní nároky. Snad byla tato cesta pro čtenáře příjemná. Její nevýhodou je nemožnost zobecnění a J!stě i řada metodologických omezení a chyb. Výhodou je zase návrat ke konkrétnímu dl'těti, možnost odhalit vztah mezi jeho životem, osobností a kresbou, kterou vytváří. Tento aspekt dnes v mnoha oblastech chybí, a tak jsem se pokusila svým nepatrným Přičiněním tuto mezeru zaplnit.
|
|
|
Idoly u dětí školního věku
Kravcová, Jana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Základním tématem diplomové práce je oblast vztahů dětí a adolescentů idolům v období školní docházky. Ve smyslu idolů práce opouští téma rodičů a obrací svou pozornost směrem k tzv. významným druhým, jež čítají ostatní dospělé, kamarády, vrstevníky a především známé osobnosti. "Na místo osobní matky a osobního otce mohou v adolescenci vstoupit do hry také nadosobní otcové a matky, které známe z náboženství... protože dospívající prochází krizí identity, hledá orientaci. Protože tato orientace už nemůže přicházet od osobních rodičů, jsou oživeny postavy za osobními rodiči, které se manifestují v kolektivním systému hodnot. Tak může dojít silnému zájmu o určité náboženské proudy, závazné angažovanosti ve službách boha nebo bohyně, jejichž poselství by dotyčný chtěl vnášet do života. Přechodně se tak stává " dítětem vyšší moci ", což stabilizuje sebecit právě natolik, aby bylo snazší vymezit se vůči rodičům a vzdát se jejich péče". Takto výstižně zachycuje Kast, v knize Otcové dcery, matky - synové, důležitost role idealizovaných, mimo rodičovských osob v období dospívání. I přes deklarovanou váhu tématu, najdeme ve spektru české psychologické literatury jen málo prací, které by se takovými podobami vztahů zabývaly. Tento důvod a zájem oblast psychologických determinant dětského vývoje, byl základem pro volbu...
|
|
|
Žák stranící se interakci se spolužáky - herní folklor
Mikulková, Gabriela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Při zpracování tématu Žák stranící se interakci-hemí folklor, se budeme převážně pohybovat na poli školské instituce, přesněji řečeno ve školní třídě. Budeme pronikat do dětského světa, budeme sledovat, jakým způsobem probíhají interakce mezi dětmi. Předem přijímáme základní fakt, že za dětmi budeme muset vstoupit do jim velmi blízkého světa a to do světa hry. Svět hry není s našimi životy spojen jen tak pro nic za nic. Hra má jistě pro lidskou existenci důležitý význam. S herní aktivitou se setkáme ve všech společenstvích a kulturách. Dle kulturní antropologie je hra nositelkou kulturních projevů lidského života. Vývojová psychologie chápe hru jako jakýsi trenažér pro život rozvíjející se na instinktivním základě a jako prostor pro vyrovnání se s nároky běžného života. Svou roli může sehrát při zdravém vývoji a rozvoji každého jedince. Pomocí hry dítě poznává a reflektuje svět, ověřuje si a procvičuje své nabývající dovednosti, učí se novým zkušenostem, které potom použije v běžném životě. Do světa hry můžeme unikat před všednostmi života, můžeme si v něm plnit svá přání, touhy či určité potřeby. Skrze hru můžeme světu něco říkat. Zvláště psychoanalýza poukazuje na hru jako na prostor pro ventilaci emočních konfliktů a odreagování z napětí. V následující práci budeme však vycházet převážně z poznatků...
|
|
|
Strach předškolních dětí a strategie jeho zvládání
Barešová, Zuzana ; Vavrda, Vladimír (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Tématem práce je strach předškolních dětí. Konkrétně sledujeme, čeho se děti v tomto věku bojí, a jestli matky těchto dětí vědí, čeho se jejich děti bojí. Dále zjišťujeme jaké strategie matky volí, aby svým dětem pomohly strach překonat a jestli tyto strategie děti vnímají jako pomoc při zvládání svého strachu. Zabýváme se také tím, jaké strategie volí samy děti, aby svůj strach překonaly a opět zohledňujeme i to, jestli tyto strategie matky znají. Sledujeme i další aspekty související s vyrovnáváním se se strachem dětí, kterými jsou dětské fantazie, hry a rituály. Nakonec se zabýváme také problémy s usínáním, nočními můrami a zlými sny, které mohou souviset se strachem dětí v tomto věku.
|
host ::
RSS.