|
|
VYBRANÉ PROBLÉMY ZNALECKÉ ANALÝZY SPATŘENÍ CHODCŮ ŘIDIČEM VOZIDLA ZA VIDITELNOSTI SNÍŽENÉ TMOU
Sedlák, Jaroslav ; Kropáč, František (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Ptáček, Petr (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku spatření chodců řidičem vozidla v podmínkách jízdy v noci. V první části dizertační práce je zhodnocen současný stav dané problematiky, jsou vymezeny pojmy rozhled a dohled na překážku. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé vlivy, které možnost spatření chodců řidičem vozidla, při jízdě v noci, ovlivňují. Ze všech uvedených vlivů se práce zaměřuje především na dva parametry, a to jakým způsobem se schopnost rozpoznání chodce v jízdní dráze vozidla vyvíjí se vzrůstajícím věkem řidiče a s rozvojem očních vad. Při zkoumání dané problematiky bylo osloveno velké množství respondentů, v širokém spektru stáří a kvality zrakového vnímání, se kterými bylo poté provedeno měření. V dizertační práci je navržena metodika posuzování těchto dvou parametrů, kdy prvotním předpokladem je vytvoření zcela identických podmínek měření dohlednosti na chodce, pro širokou škálu respondentů (posuzovatelů). Jako jediná možnost vytvoření konstantních podmínek se jeví provádění měření posuzováním obrazové scény na monitoru počítače. V rámci přípravy experimentu byly vytvořeny dvě sady fotografií (pro dvě různé skladby oděvu figuranta) a fotografie byly uspořádány v programu Microsoft Office Power Point tak, aby simulovaly přibližování se vozidla v noci k postavě chodce. Samotného měření se zúčastnilo velké množství respondentů, kteří byli rozděleni celkem do devíti kategorií, a to dle věku a rozsahu očních vad. V dizertační práci je navržena metodika vyhodnocování provedených měření, stanovení kontrastu a úhlového rozměru pozorovaného objektu (chodce) na obrazové scéně monitoru. V závěru experimentu je provedeno vyhodnocení provedených měření a uveden komentář k získaným výsledkům. V dizertační práci je navržen způsob experimentálního zjištění počátku vjemu řidiče při zpozorování překážky (chodce), za pomocí elektrofyziologické vyšetřovací metody elektroretinografie (ERG). V rámci dizertační práce bylo provedeno prvotní měření za pomocí této metody, kdy v průběhu měření bylo bohužel zjištěno, že citlivost uvedené metody neumožňuje rozlišení změny elektrického potenciálu pro tak málo intenzivní podněty, jako je spatření chodce na okraji vozovky. Není však vyloučeno, že v budoucnu, při dalším vývoji této oftalmologické diagnostické metody, bude citlivost zvýšena natolik, že umožní objektivní nalezení okamžiku zaregistrování překážky zrakovým orgánem.
|
|
|
Osvětlovací technika moderních vozidel a měření dohlednosti na dosvit hlavních světlometů
Martínek, Michal ; Kropáč, František (oponent) ; Vémola, Aleš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku vlivu moderních konstrukcí osvětlovací techniky vozidel na vzdálenosti dohledu a vzdálenosti dosvitu za sníţené viditelnosti. V první časti diplomové práce je uvedena podrobná analýza problematiky současné situace, včetně komplexního popisu zdrojů světelného záření, konstrukcí světlometů a popisu systémů pouţívaných u moderních technologií osvětlení vozidel. Druhá část této diplomové práce je zaměřena na vědní problematiku metod zjištění vzdálenosti dohledu a dosvitu hlavních světlometů. Dále se tato část zabývá aplikací získaných metod na zjištění vzdáleností dosvitů a vzdáleností dohledů vozidel vybavených moderní konstrukcí světlometů se zdrojem světla tvořeným xenonovou výbojkou, porovnání s vozidlem s moderním světlometem vybaveným halogenovou ţárovkou a vozidlem vybaveným konstrukčně starším halogenovým světlometem.
|
|
|
Příčné přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu
Mikulec, Roman ; Kropáč, František (oponent) ; Mičunek, Tomáš (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá možnostmi stanovení minimální doby příčného přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu vozovky. Analýza příčného přemístění je v rámci vyšetřování dopravních nehod prováděna v případech, ve kterých byl tento manévr součástí nehodového děje, nebo jako součást řešení odvrácení střetu. Problematika příčného přemístění již v minulosti byla řešena v řadě závěrečných prací, nicméně většina těchto prací byla založena na výsledcích měření na suchém povrchu vozovky. Je tedy nutné prozkoumat aplikovatelnost dosavadních výpočtových metod na situaci se sníženými adhezními podmínkami spolu se značným časovým odstupem od většiny dříve provedených studií, a tedy i značným pokrokem v oblasti konstrukce vozidel a systémů jízdní stability. Z tohoto důvodu bylo provedeno několik sérií jízdních zkoušek s moderními vozidly převážně na mokrém povrchu vozovky. Tato měření zajistila podstatné vstupní i výstupní veličiny, pomocí kterých bylo možné provést analýzu doposud používaných metod výpočtu a zároveň bylo možné s jejich pomocí určit nastavení systému jízdní stability v simulačních programech. Na základě statistické analýzy byl jako nejvhodnější metoda výpočtu doby příčného přemístění dvěma oblouky vyhodnocen doposud používaný tzv. Kovaříkův vzorec, pro který byla nalezena nová hodnota matematické konstanty. Rovněž je v práci představen alternativní výpočet podélné vzdálenosti, kterou vozidla v rámci manévru urazí.
|
|
|
Analýza rozpoznání chodce řidičem vozidla
Šlapal, David ; Kropáč, František (oponent) ; Maxera, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozpoznáním chodce řidičem vozidla za různých jízdních a světelných podmínek. Úvodní část se zabývá základními teoretickými poznatky bezpečnosti a opatřeními proti vzniku dopravní nehody mezi chodcem a vozidlem. Stěžejní část bude zaměřena na viditelnost chodců z pohledu řidiče na pozemních komunikacích při snížené viditelnosti, tedy ve tmě. V praktické části budou shrnuty výsledky experimentu za použití zvoleného vozidla a účasti vybraných osob (figurantů). Při realizaci tohoto experimentu bude měřena vzdálenost, na kterou bude schopen řidič detekovat, rozpoznat a identifikovat chodce na zvoleném úseku komunikace tak, aby byl řidič schopen včas a bezpečně zastavit vozidlo, nebo vyhnout se překážce.
|
|
|
Komplexní systém pro analýzu silničních nehod typu střet vozidla s motocyklem
Slepánek, Petr ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Tato disertační práce popisuje problematiku komplexního systému pro analýzu střetu motocyklu s vozidlem a navrhuje vhodnou metodiku pro řešení tohoto typu střetu. Jsou zde shrnuty dosavadní znalosti v oblasti problematiky nehodovosti motocyklů s vozidly včetně jejich statistik a kategorizace dopravních nehod za účasti motocyklů. Autor statisticky vyhodnocuje nehodovost dle příčin vzniku nehod a navrhuje metodiku pro řešení jednotlivých typů střetů motocyklů s vozidly. Pro doplnění a zpřesnění vstupních údajů pro analýzu silničních nehod za účasti motocyklů je do práce zahrnut soubor vlastních měření provedených na různých typech motocyklů. Práce obsahuje měření jejich zrychlení, zpomalení a vyhýbacího manévru. Vlastní přínos práce představují také vývojové diagramy, nabízející komplexní postup při řešení jednotlivých typů střetů motocyklu s vozidlem.
|
|
|
Nástroj pro analýzu obsahu databáze pro účely testování softwaru
Kropáč, František ; Šimková, Hana (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Akceptační testování aplikací před produkcí zahrnuje testování reálně vypadajících scénářů při používání aplikace. Tvorba testovacích dat pro aplikace využívající databázový systém je komplikovaná z důvodů specifikace omezení dat, která spadají do domény testované aplikace, a specifikace strukturálních omezení resp. vztahů mezi těmito daty. Tato práce se zabývá problematikou detekce datových vazeb v již existující relační databázi. Výsledkem je nástroj, který automaticky řídí a zprostředkovává detekci omezení v datech relační databáze. Výstupem detekce je váhově ohodnocené omezení dat, které reprezentují jak datový typ, tak vazbu mezi tabulkami a sloupci relační databáze. Tento výstup je pak možné použít pro generování náhodných testovacích dat, které budou reprezentovat vstupy pro reálně vypadající scénáře použití testované aplikace.
|
|
|
Analýza vlivu aktivních bezpečnostních prvků vozidel na ochranu chodců při posuzování silničních nehod
Vertaľ, Peter ; Kovanda, Jan (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Vémola, Aleš (vedoucí práce)
Zvýšit' pravdepodobnost' zabránenia dopravnej nehody inštaláciou autonómnych systémov do vozidla je súčasným trendom v oblasti aktívnej bezpečnosti vozidiel so zameraním na bezpečnost' chodcov. Práca sa zaoberá vyhodnotením zásahu aktívneho bezpečnostného systému na rozpoznávanie chodcov montovaného v sériovej produkcii. Přínos samotných aktívnych bezpečnostných systémov na zabránenie dopravnej nehody móže byť dosiahnutý například včasným varováním vodiča před možnou kolíznou situáciou s dostatečnou časovou rezervou na reakciu a následný manéver (brzdenie, vybočenie,..). K vyhodnoteniu zásahu aktívnych bezpečnostných systémov, ktoré si kladú za ciel' zabránit' dopravnej nehode s chodcom je potrebné experimentálne vyhodnotit' chovanie týchto systémov. Hlavným cieľom tejto práce je otestovanie vybraného systému na základe reálnych, ale typovo odlišných dopravných nehôd. V súčasnosti nie sú pre znalcov a odborníkov v oblasti riešenia dopravných nehôd verejné prístupné data o chovaní takýchto systémov. Práca si kladie za ciel' vyhodnotit' chovanie systému od spoločnosti Volvo pri navodení reálnych dopravných situácií. K evaluácii tohto systému slúžia precizne analyzované smrteľné dopravné nehody s chodcom v intraviláne (rýchlost' pohybu vozidla do 60 km/h). Simulované dopravné deje pokrývajú svojim charakterom najčastejšie kritické dopravné situácie. Touto prácou získa znalecká obec a odborníci, ktorí sa zaoberajú riešením dopravných nehôd cenné data pre riešenie takýchto dopravných nehôd. Na základe týchto meraní získá znalec viac vstupných dát pri analýze zrážky vozidla s chodcom. Základom pre pochopenie chovania týchto systémov sú vytvorené grafy závislosti dráhy, rýchlosti a času v kľúčových momentoch pred zrážkou. Medzi tieto momenty patrí vstup chodca do jazdného koridoru vozidla, reakcia systému na kolíznu situáciu, varovanie vodiča a následne autonómne brzdenie aktívneho bezpečnostného systému.
|
|
|
Zpracování vybrané terminologie při analýze silničních nehod
Tokař, Stanislav ; Šachl, Jindřich (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Vémola, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou terminologie užívané v soudně-inženýrské praxi při analýze silničních nehod (ASN). Jedná se o definování pojmů popisujících specifické znalecké zkoumání v oblasti ASN jakými jsou možnost odvrácení střetu a možnost zabránění střetu. Dále se práce zaměřuje na terminologii užívanou v oblastech úzce spojených s ASN jako je řešení případů páchání trestné činnosti v oboru pojištění motorových vozidel z pohledu technického znalce. V této oblasti jsou řešené pojmy rozsah poškození, charakter poškození, korespondence poškození a technická přijatelnost nehodového děje vzájemně propojeny v určitý metodický postup, který může posloužit, jako pomůcka pro znalce při řešení takových případů. Zpracovány jsou i vybrané pojmy z technicko-právní oblasti, se kterými se znalci často setkávají, přitom neexistuje jednotný přístup pro jejich hodnocení z technického pohledu. Zde se jedná o možnosti stanovení hranice náhlé změny rychlosti jízdy a náhlé změny směru jízdy vozidla.
|
|
|
KOMPLEXNÍ ANALÝZA OBVYKLÉ DOBY POZOROVÁNÍ JEDOUCÍHO VOZIDLA A OKOLNÍCH PODMÍNEK PRO VYHODNOCENÍ DOPRAVNÍ SITUACE
Sedlák, Robert ; Rábek, Vlastimil (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
V disertační práci jsou odvozeny teoretické vztahy pro výpočet minimální rozpoznatelné změny polohy objektu pozorovatelem. K posouzení vhodnosti přístupu této teorie byly provedeny testy na zkušebním polygonu. Testy potvrdily teoretický výklad u tří z pěti zkušebních osob. V případě čelního pozorování byly ve větších vzdálenostech i delší časy fixace, u bočního pozorování byly časy pozorování v krátkých a větších vzdálenostech bez významných odlišností. Dále byly provedeny testy v křižovatkách městského provozu v denní a noční době. Statistickým vyhodnocením bylo zjištěno, že pokud ke křižovatce nepřijíždělo žádné vozidlo, byl medián doby pozorování této situace 0,4 s (noc) a 0,56 s (den), pokud ke křižovatce přijíždělo vozidlo, byl medián doby pozorování vozidla 0,74 s (noc) a 1,06 s (den), medián kontrolního pohledu byl shodně 0,12 s pro den i noc. Dále byla statisticky vyhodnocena motorika otáčení hlavy řidiče při rozhlížení se v křižovatce. Medián časového intervalu natočení hlavy z přímého směru doleva, z přímého směru doprava a naopak byl 0,36 s, medián časového úseku natočení hlavy zleva doprava a naopak byl 0,56 s.
|
|
|
Komplexní systém pro analýzu silničních nehod typu střet vozidla s motocyklem.
Slepánek, Petr ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Dizertační práce popisuje problematiku komplexního systému pro analýzu silničních nehod, konkrétně metodiku pro řešení střetu vozidla s motocyklem. Jsou zde popsány statistiky dopravních nehod motocyklů, bezpečnostní prvky motocyklů, základní typy střetových poloh mezi vozidlem a motocyklem, návrh metodiky pro řešení dopravních nehod mezi vozidly a motocykly. V práci je proveden soubor různých měření, který slouží k doplnění a zpřesnění vstupních údajů pro analýzu silničních nehod za účasti motocyklů. Práce obsahuje data získaná z měření.
|
host ::
RSS.