|
|
Jeřábová kočka
Mikulec, Roman ; Řezníček, Milan (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá výpočtem a návrhem hlavních částí zdvihového mechanismu jeřábové kočky pro nosnost 45 000kg. Skládá se především z určení lana, kladek a lanového bubnu a přiřazení vhodného motoru, brzdy, převodovky a spojky. Dále je v práci uveden pevnostní výpočet a návrh rozměrů částí kladnice jako jsou čep kladnice, příčník, matice háku a lanové kladky, k nimž je jako výstup práce dodána výkresová dokumentace spolu s výkresem sestavy kladnice s rozpiskou.
|
|
|
Vliv stylu držení volantu na dobu jízdního manévru
Kašpar, David ; Kadula, Lukáš (oponent) ; Mikulec, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá polohou dlaní na volantu při řízení vozidla a jejím vlivem na dobu jízdního manévru. V rámci teoretické části byl popsán správný posed řidiče, nastavení jeho sedadla a volantu. Dále byl proveden rozbor výchozích pozic dlaní na volantu a také pozic, které se doporučují pro klidnou jízdu po dálnici. Tyto polohy byly analyzovány z hlediska možnosti otáčení s volantem a poskytnutí rozsahu otočení v daných pozicích. Pro experimentální měření byl vytvořen dotazník pro řidiče osobních vozidel, ze kterého byly následně vyhodnoceny odpovědi pro sestavení nejčastějších stylů držení volantu. Z vybraných stylů držení volantu byly provedeny testovací jízdy, jež sloužily ke zjištění doby potřebné pro manévrování, případně pro potřebnou změnu dlaní na volantu z důvodu provedení manévru.
|
|
|
Tvorba 3D modelů vozidel
Pták, Adam ; Mikulec, Roman (oponent) ; Křižák, Michal (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou tvorby prostorových modelů vozidel. První část práce tvoří teoretický úvod, který vysvětluje základní pojmy a metody, které lze při dokumentaci vozidel využít. Poté následuje část, která řeší prostřednictvím provedené rešerše současný stav poznání v této oblasti. Na tuto kapitolu navazuje praktická část, ve které je řešena tvorba modelů vozidel využitím vybraných metod. V poslední části jsou poznatky z praktické části shrnuty a zhodnoceny. Cílem práce je vytvořit modely několika vozidel, na základě kterých jsou zhodnoceny použité metody z hlediska časové a finanční náročnosti. Zároveň je také zhodnocena přesnost použitých metod při tvorbě modelů a jejich možné další využití.
|
|
|
Měření výškové polohy těžiště u vozidel SUV
Foldyna, Petr ; Mikulec, Roman (oponent) ; Křižák, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením výšky těžiště u vozidel SUV. V teoretické části je pozornost věnována problematice těžiště a vlivu těžiště vozidla na jeho jízdní stabilitu. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé metody měření výškové polohy těžiště u osobních vozidel. V praktické části práce je provedeno experimentální měření výšky těžiště vybraných vozidel SUV při různém zatížení, za použití metody naklápění vozidla na nápravu. Výška těžiště u vozidel s kapacitou pro pět osob dosahovala hodnot od 606 do 697 mm, přičemž nejnižší hodnota náleží vozidlu Toyota RAV4 Hybrid při zatížení řidičem. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u vozidla Kia Sportage při zatížení třemi osobami. Zvláštním případem je vozidlo Landrover Defender, které má kapacitu pro devět osob. Tomuto byla zjištěna výšková poloha těžiště v rozmezí od 705 do 874 mm. Nejnižší hodnota byla zjištěna při zatížení řidičem, nejvyšší hodnota při zatížení devíti osobami. Pouze u vozidla Nissan Qashqai byla potvrzena rostoucí závislost mezi přírůstkem zatížení a výškovou polohou těžiště vozidla. Podobný trend byl zjištěn u vozidel Toyota RAV4 Hybrid, Jeep Compass a Landrover Defender. Zjištěné hodnoty mohou být použity při analýzách dopravních nehod vozidel SUV.
|
|
|
Systémové srovnání měření adheze vozovky
Mikulec, Roman ; Jůza, Petr (oponent) ; Tokař, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním různých metod měření protismykových vlastností povrchu vozovky a posouzením, zda mezi výsledky měření těmito metodami existuje funkční závislost. Skládá se z popisu fyzikálních veličin, jež jsou těmito metodami měřeny a zařízení, používaných pro měření těchto veličin. Dále práce obsahuje vlastní měření a porovnání výstupů měření mezi sebou. U jednotlivých metod měření je vidět jejich podobný průběh hodnot a až na dvě výjimky podobný rozdíl výsledků měření mezi jednotlivými měřicími metodami. Při porovnání výsledků se jevil přístroj XL Meter přesnější než přístroj RaceLogic díky jeho vyšší frekvenci záznamu dat. Při početním porovnání Přístrojů XL Meter a multifunkčního zařízení TRT měla konstanta, o kterou se výsledky přístrojů od sebe lišily, hodnotu 0,35, při použití metody proložení výsledných rozdílů hodnot přímkou pak měla konstanta, o kterou se výsledky mezi těmito přístroji lišily, hodnotu 0,33.
|
|
|
Příčné přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu
Mikulec, Roman ; Kropáč, František (oponent) ; Mičunek, Tomáš (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá možnostmi stanovení minimální doby příčného přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu vozovky. Analýza příčného přemístění je v rámci vyšetřování dopravních nehod prováděna v případech, ve kterých byl tento manévr součástí nehodového děje, nebo jako součást řešení odvrácení střetu. Problematika příčného přemístění již v minulosti byla řešena v řadě závěrečných prací, nicméně většina těchto prací byla založena na výsledcích měření na suchém povrchu vozovky. Je tedy nutné prozkoumat aplikovatelnost dosavadních výpočtových metod na situaci se sníženými adhezními podmínkami spolu se značným časovým odstupem od většiny dříve provedených studií, a tedy i značným pokrokem v oblasti konstrukce vozidel a systémů jízdní stability. Z tohoto důvodu bylo provedeno několik sérií jízdních zkoušek s moderními vozidly převážně na mokrém povrchu vozovky. Tato měření zajistila podstatné vstupní i výstupní veličiny, pomocí kterých bylo možné provést analýzu doposud používaných metod výpočtu a zároveň bylo možné s jejich pomocí určit nastavení systému jízdní stability v simulačních programech. Na základě statistické analýzy byl jako nejvhodnější metoda výpočtu doby příčného přemístění dvěma oblouky vyhodnocen doposud používaný tzv. Kovaříkův vzorec, pro který byla nalezena nová hodnota matematické konstanty. Rovněž je v práci představen alternativní výpočet podélné vzdálenosti, kterou vozidla v rámci manévru urazí.
|
|
|
Analýza způsobu reakce řidiče na náhlý podnět
Brezová, Gabriela ; Motl, Jakub (oponent) ; Mikulec, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zapodievala akými spôsobmi vodiči reagujú na náhly podnet. V teoretickej časti sa rozobrala analýza súčasného stavu, reakčná doba, spôsoby reakcie vodiča, podnety z okolia, vozidlo a jeho asistenčné systémy. Analytická časť práce bola uskutočnená jazdnými skúškami, kde sa zistilo, že spôsob reakcie vodičov závisí od vzdialenosti, na ktorú im vznikne prekážka a od rýchlosti vozidla. Preto sa spracovala analýza závislosti TTC. Zistilo sa, že vodiči pri nízkych hodnotách TTC volili skôr vyhýbanie, pretože v prípade brzdenia potrebujú presunúť nohu z akceleračného pedálu na brzdový pedál a musia brzdiť prudšie. Pri stredných hodnotách TTC vodiči najčastejšie brzdili. V prípade kombinácii vodiči pri nižších hodnotách TTC volili brzdenie s vyhýbaním. Prišlo sa aj na závislosť spôsobu reakcie od vodičských skúsenosti. Neskúsení vodiči skôr volili brzdenie, pri skúsenejších vodičoch boli používané kombinácie.
|
|
|
Příčné přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu
Mikulec, Roman ; Kropáč, František (oponent) ; Mičunek, Tomáš (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá možnostmi stanovení minimální doby příčného přemístění moderních vozidel na mokrém povrchu vozovky. Analýza příčného přemístění je v rámci vyšetřování dopravních nehod prováděna v případech, ve kterých byl tento manévr součástí nehodového děje, nebo jako součást řešení odvrácení střetu. Problematika příčného přemístění již v minulosti byla řešena v řadě závěrečných prací, nicméně většina těchto prací byla založena na výsledcích měření na suchém povrchu vozovky. Je tedy nutné prozkoumat aplikovatelnost dosavadních výpočtových metod na situaci se sníženými adhezními podmínkami spolu se značným časovým odstupem od většiny dříve provedených studií, a tedy i značným pokrokem v oblasti konstrukce vozidel a systémů jízdní stability. Z tohoto důvodu bylo provedeno několik sérií jízdních zkoušek s moderními vozidly převážně na mokrém povrchu vozovky. Tato měření zajistila podstatné vstupní i výstupní veličiny, pomocí kterých bylo možné provést analýzu doposud používaných metod výpočtu a zároveň bylo možné s jejich pomocí určit nastavení systému jízdní stability v simulačních programech. Na základě statistické analýzy byl jako nejvhodnější metoda výpočtu doby příčného přemístění dvěma oblouky vyhodnocen doposud používaný tzv. Kovaříkův vzorec, pro který byla nalezena nová hodnota matematické konstanty. Rovněž je v práci představen alternativní výpočet podélné vzdálenosti, kterou vozidla v rámci manévru urazí.
|
|
|
Tvorba 3D modelů vozidel
Pták, Adam ; Mikulec, Roman (oponent) ; Křižák, Michal (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou tvorby prostorových modelů vozidel. První část práce tvoří teoretický úvod, který vysvětluje základní pojmy a metody, které lze při dokumentaci vozidel využít. Poté následuje část, která řeší prostřednictvím provedené rešerše současný stav poznání v této oblasti. Na tuto kapitolu navazuje praktická část, ve které je řešena tvorba modelů vozidel využitím vybraných metod. V poslední části jsou poznatky z praktické části shrnuty a zhodnoceny. Cílem práce je vytvořit modely několika vozidel, na základě kterých jsou zhodnoceny použité metody z hlediska časové a finanční náročnosti. Zároveň je také zhodnocena přesnost použitých metod při tvorbě modelů a jejich možné další využití.
|
|
|
Měření výškové polohy těžiště u vozidel SUV
Foldyna, Petr ; Mikulec, Roman (oponent) ; Křižák, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením výšky těžiště u vozidel SUV. V teoretické části je pozornost věnována problematice těžiště a vlivu těžiště vozidla na jeho jízdní stabilitu. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé metody měření výškové polohy těžiště u osobních vozidel. V praktické části práce je provedeno experimentální měření výšky těžiště vybraných vozidel SUV při různém zatížení, za použití metody naklápění vozidla na nápravu. Výška těžiště u vozidel s kapacitou pro pět osob dosahovala hodnot od 606 do 697 mm, přičemž nejnižší hodnota náleží vozidlu Toyota RAV4 Hybrid při zatížení řidičem. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u vozidla Kia Sportage při zatížení třemi osobami. Zvláštním případem je vozidlo Landrover Defender, které má kapacitu pro devět osob. Tomuto byla zjištěna výšková poloha těžiště v rozmezí od 705 do 874 mm. Nejnižší hodnota byla zjištěna při zatížení řidičem, nejvyšší hodnota při zatížení devíti osobami. Pouze u vozidla Nissan Qashqai byla potvrzena rostoucí závislost mezi přírůstkem zatížení a výškovou polohou těžiště vozidla. Podobný trend byl zjištěn u vozidel Toyota RAV4 Hybrid, Jeep Compass a Landrover Defender. Zjištěné hodnoty mohou být použity při analýzách dopravních nehod vozidel SUV.
|
host ::
RSS.