|
|
Neverbální prvky v psychoterapii adolescentů
Vraná, Klára ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce)
Téma diplomové práce se zabývá jednou z oblastí dětské klinické psychologie - psychoterapií dospívajících. Zaměřeno je především na rozličné nonverbální momenty, neboli prvky, v psychoterapeutických setkáních s adolescentními pacienty a možnosti využití těchto prvků v procesu psychoterapie. Cílem je poukázat na to, že někdy zdánlivě zanedbatelné nonverbální momenty mohou mít zvláště v terapeutické práci s dospívajícími významnou úlohu a měla by jim proto být věnována ze strany terapeutů zvýšená pozornost. A to i v takových případech, kdy byla adolescentovi původně indikována taková psychoterapie, jejímž hlavním médiem léčebného působení je převážně rozhovor (například rodinná terapie). Práce je založena na jednom z předpokladů, že neverbální techniky obecně, v tomto případě alespoň některé jejich prvky, mohou působit jako facilitátory rozhovoru, například tehdy, pokud slova neumožňují pacientovi vyjádřit určitou osobní zkušenost, pocit, či emoci, nebo když se nedaří s dospívajícím navázat komunikaci na verbální úrovni.
|
|
|
Poruchy chování u dospívajících v kontextu socializace
Kajuková, Věra ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Cílem této práce je zmapování faktorů, které se podílejí na vzniku a rozvoji poruch chování v kontextu socializace. Konkrétně se zabýváme rizikovými faktory na straně objektů a subjektů socializace a jejich vlivu na vznik a rozvoj poruch chování. Dále se orientujeme na načrtnutí povahy poruch chování v souvislosti s jejich projevy. Práce je pro přehlednost rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. V první části této práce shrnujeme dosavadní poznatky o poruchách chování u dětí a dospívajících. Teoretická část zahrnuje kapitolu týkající se socializace. Konkrétně se zabýváme etapami socializace, prostředky (činiteli) socializace a způsoby socializace. Dále se věnujeme konkrétním prvkům socializačního procesu v souvislosti s poruchami chování, podrobněji se orientujeme zejména na prostředí rodiny, školy a vrstevnické skupiny. Následující kapitoly obsahují informace týkající se epidemiologie poruch chování a používaných diagnostických kritérií, jednotlivých poruch chování a jejich projevů. Určitý prostor ponecháváme také etiologii poruch chování, zabýváme se rizikovými faktory biologickými, psychologickými a sociálními. V závěru empirické části se dotýkáme řešení problémů dětí s poruchami chování - prevenci, výchovné intervenci a léčbě. Empirická část je tvořena kasuistikami čtyř jedinců - dvou...
|
|
|
Kdo jsem? Specifické znaky identity českých adolescentů
Nováková, Milena ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou identity v období adolescence a zaměřuje se na specifika identity dospívajících v České republice. Vzhledem k tomu, že tématu identity se u nás nevěnuje dostatek pozornosti a že s tímto pojmem je spojena řada problémů a nejasností, věnujeme podstatnou část práce jeho teoretickému zázemí. V teoretické části otevíráme problematiku vymezení identity, zabýváme se nejčastěji citovanými teoriemi identity. Dále se věnujeme vývojovým aspektům identity, zejména pak identitě v období adolescence a charakteristikám současných českých dospívajících. Ve výzkumné části navazujeme na část teoretickou výzkumem identity českých adolescentů, konkrétně studentů druhého a čtvrtého ročníku jednoho pražského gymnázia. Cílem výzkumu je popsat obsahy sebedefinování respondentů a zjistit, zda existují rozdíly v sebedefinování, tedy v identitě chlapců a dívek a mezi jednotlivými ročníky. Teoretickým východiskem je pojetí identity V. Bačové, která chápe identitu jako celek aktivních procesů sebedefinování se jedince na úrovni intrapersonální, interpersonální i sociální. Od této autorky jsme převzali a upravili také metodiku dotazníkového typu, která zjišťuje identitu jedince přes sociální příslušnosti, sociální role a hodnotící soudy o vlastní osobě, které si jedinec sám připisuje....
|
|
|
Možnosti rozvoje sociálních dovedností dospívajících ve středních školách
Krejčová, Lenka ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Blatný, Marek (oponent)
Předkládaná disertační práce prezentuje výsledky několikaletého výzkumného projektu, který se věnoval možnostem rozvoje sociálních dovedností dospívajících ve středních školách. První kapitoly práce shrnují různorodé poznatky a teoretické přístupy, které s danou problematikou souvisejí. Pozornost je zaměřena na socializaci ve vývojové etapě dospívání, neboť tento aspekt ontogeneze úzce navazuje na naše téma. Práce vymezuje sociální dovednosti a poukazuje na smysluplnost jejich rozvoje ve středních školách v souvislosti s komplexním rozvojem dospívajících, ale také ve smyslu podpory akademické úspěšnosti a ve formě prevence sociálně patologických jevů. Rozvoj sociálních dovedností je dále zvažován v rámci interakcí s učiteli, kteří představují významný zdroj opory i rozvoje v dospívání. Další významnou sociální skupinu ve školním prostředí, které je věnována pozornost, reprezentují vrstevníci dospívajících. Ti společně vytvářejí školní třídy a vzájemně se ovlivňují v průběhu celého edukačního procesu. Sociální dovednosti jsou také představeny v souvislosti se školní úspěšností, resp. motivací studentů ke školní práci a vnímanou akademickou účinností. Obě uvedené charakteristiky edukačního procesu do značné míry závisí na úrovni sociálních dovedností dospívajících a současně významně ovlivňují jejich školní...
|
|
| |
|
|
Mealtime behaviour and food choice of children with autism spectrum disorders
Loviška, Milan ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Fraňková, Slávka (vedoucí práce)
Predkladaná štúdia sa orientuje na identifikáciu problémov so správaním pri jedle a na výber jedla u detí s poruchou autistického spektra. Prítomnosť týchto problémov a miera selektivity jedla je tu porovnávaná s kontrolnou skupinou detí bez prítomnosti týchto porúch. Súčasťou tejto štúdie je i vývoj a validizácia diagnostických metód, ktoré uvedené prejavy merajú. Bolo zistené, že autistické deti sú výraznejšie problematické v správaní pri jedle než neautistické deti. Takisto deti s autizmom odmietajú omnoho viacej potravín než deti bez autizmu.
|
|
|
Záměrné sebepoškozování dospívajících v kontextu rodinného systému
Řehulová, Alena ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnutí převážně zahraničních poznatků o záměrném sebepoškozování dospívajících s důrazem na význam rodinného kontextu. Teoretická část se věnuje definování této copingové strategie, jejímu výskytu, funkcím, průběhu, rizikovým faktorům i nastínění možné prevence a terapie. Podrobněji se zabývá rodinným systémem i jeho možným vlivem na záměrné sebepoškozování. V empirické části je hledána odpověď na výzkumnou otázku, "jaké jsou charakteristiky rodin dětí, které se v dospívání začnou záměrně sebepoškozovat". Na vybraných kasuistikách je zdůrazněn rodinný kontext rozvoje záměrného sebepoškozování a prostřednictvím shrnutých charakteristik rodin 20 respondentů je poukázáno na to, které potenciální rizikové faktory se ve vybraném vzorku opakovaně objevují. Výsledky byly v souladu s předchozími výzkumy, přičemž navíc nastínily celou řadu dalších faktorů k ověření. Jako nejzásadnější se jevily charakteristiky týkající se disharmonických rodinných vztahů jak mezi rodiči, tak především mezi rodiči a dospívajícími - naprostá většina z nich má pocit, že rodiče nezajímá, a cítí se být vychovávána příliš kriticky. Téměř polovina pak sama popsala využívání nějaké formy rizikového chování (včetně záměrného sebepoškozování) jako snahu k upoutání pozornosti rodiče. Překvapivě vysoký byl také...
|
|
|
Psychologické charakteristiky edukačního prostředí dospívajících
Lidická, Jana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje psychologické charakteristice edukačního prostředí dospívajících. Za edukační prostředí považujeme v rámci této práce především prostředí rodiny a školy, které jsou považovány za nejvýznamnější socializační činitele a ve kterých dospívající tráví většinu svého času. Teoretická část práce charakterizuje období dospívání, jeho bio-psycho-sociální přeměny a specifika ve vztahu k rodině a škole. Dále se věnuje problematice edukačních a socializačních procesů a edukačního prostředí, s důrazem na specifika prostředí rodiny a prostředí školy, utvářeného především v interakci učitele s žáky. V závěrečné kapitole teoretické části jsou mapována rozličná pojetí posuzování stylů edukačního působení a výsledky předchozích výzkumů, zabývajících se danou tématikou. Empirická část práce si klade za cíl zmapovat subjektivní vnímání edukačního prostředí rodiny a školy ve vzorku současné generace dospívajících. K tomuto účelu bylo použito subjektivní hodnocení edukačního prostředí rodiny a prostředí utvářeného třídním učitelem na vzorku žáků 6. třídy základní školy až 1. ročníku střední školy. V první kapitole empirické části analyzujeme kvantitativní data, která jsou porovnávána s výsledky předchozích výzkumů. Pokračování empirické části se pak věnuje hlubší analýze edukačního působení...
|
|
| |
|
|
Dvojí výjimečnost v pedagogicko-psychologické praxi
Smítková, Ivana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je v teoretické cásti zmapovat problematiku mimorádne nadaných detí se zamerením na vysoce specifickou oblast tzv. dvakrát výjimecných detí, tj. nadaných detí s handicapem. Vzhledem k relativní novosti tématu a malé orientaci verejnosti v této problematice je nezbytné uvést téma "dvojí výjimecnosti" do širších souvislostí. Teoretická cást proto zacíná vymezením základních pojmu, souvisejících s tématikou - inteligence, nadání, talentu a tvorivosti. Kapitoly týkající se fenoménu dvakrát výjimecných detí jsou zarazeny až na konci teoretické cásti, po celkovém shrnutí poznatku o nadaných detech - jejich charakteristikách, vývoji, identifikaci, vzdelávání apod. Tyto kapitoly, vztahující se již prímo ke zkoumané skupine nadaných detí, završují teoretickou cást a soucasne tvorí urcitý prechod k cásti empirické. Empirická cást této práce vychází z pedagogicko-psychologické praxe. Jejím cílem je prostrednictvím vybraných kazuistik predložit konkrétní projevy, souvislosti vývoje a vlivy výchovného a vzdelávacího prístupu u nejvýznamnejších podskupin dvakrát výjimecných detí. Tato data mají být praktickým doplnením a ilustrováním zmapované psychologické problematiky dvakrát výjimecných detí, kterou se zabývala teoretická cást diplomové práce.
|
host ::
RSS.