|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
|
|
"Když přežít bylo vítězstvím". Příspěvek k historii fenoménu Formule 1 v letech 1970-1994
Fendrychová, Michaela ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje v českém prostředí prozatím opomíjeným dějinám sportu, konkrétně specifickému sportovnímu odvětví - závodům F1. Práce se soustředí na léta 1970-1994, neboť toto období ohraničují dva důležité mezníky v historii závodů F1, a to zisk titulu mistra světa in memoriam Jochenem Rindtem v roce 1970 a smrt Ayrtona Senny ve Velké ceně San Marina v Imole 1994. Práce bude hledat odpověď na otázky, proč tento sport získal ve zkoumaném období vzrůstající popularitu, jaký měla F1 společenský a ekonomický význam, jak pomohla dalšímu technologickému vývoji v oblasti automobilismu, proč se začala profesionalizovat, z jakých důvodů a do kterých států se začaly závody rozšiřovat. Opomenuti nebudou ani jednotliví mistři světa, zejména Niki Lauda, James Hunt, Alain Prost a Ayrton Senna, a další významné osobnosti, na jejichž osudech budou dějiny F1 ve zkoumaném období také sledovány.
|
|
|
Kyperská otázka v zahraniční politice Spojených států amerických v letech 1960-1974
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Výsledek druhé světové války a poválečné uspořádání Evropy přisoudily východnímu Středomoří roli jednoho z nejstrategičtějších regionů v tehdejším bipolárním uspořádání. Spojené státy americké (USA) si dobře uvědomovaly geostrategický význam Řecka a Turecka, a proto v roce 1947 poskytly oběma státům v rámci tzv. Trumanovy doktríny finanční pomoc, aby Řecko a Turecko byly schopny zastavit další pronikání Sovětského svazu do oblasti. Klíčovými spojenci Západu se Řecko a Turecko staly po svém přistoupení k Severoatlantické alianci (NATO) v roce 1952; oba státy poté zaujaly důležitou roli v bezpečnostních strategiích nejen západní Evropy, ale i Spojených států, které v Řecku a Turecku rozmístily své jaderné zbraně a monitorovací zařízení. Spojené státy proto měly eminentní zájem na tom, aby v oblasti východního Středomoří panovala politická stabilita a aby se oba státy zřekly vzájemné nevraživosti, která již od 19. století ovlivňovala jejich vzájemné vztahy. Toto přání USA se ovšem nenaplnilo. Od padesátých let se situace ve východním Středomoří začala opět vyhrocovat a hlavním důvodem sváru mezi Řeckem a Tureckem byla tzv. kyperská otázka. Jisté uklidnění poměrů ve Středomoří měl přinést vznik samostatné Kyperské republiky v roce 1960, od něhož si Řekové i Turci slibovali vyřešení vzájemných problematických...
|
|
|
Příspěvek ke vzniku, interpretaci a historickému významu Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Švandová, Eliška ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dějinných souvislostí, které vedly ke vzniku a přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Práce se zaměřuje nejen na samotné historické události, jež s vyhlášením Deklarace bezprostředně souvisely, ale i na proces její tvorby a jejího přijetí. Důraz je kladen na právní dokumenty a publicistická a filozofická díla, ze kterých autor při sepisování Deklarace vycházel, a také na komisi, jež byla sestavením tohoto dokumentu pověřena. Zvláštní pozornost je věnována osobě Thomase Jeffersona, zejména pak zodpovězení otázky, do jaké míry Jefferson ovlivnil závěrečný text Deklarace. Poslední část práce stručně hodnotí vnímání tohoto dokumentu v dnešní době.
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Tvorba zahraniční politiky USA v letech 1945-1949
Malý, Ondřej ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se snaží ozřejmit vývoj zahraničních politiky Spojených států amerických vůči Svazu sovětských socialistických republik v období první administrativy prezidenta Harry S. Trumana. Časový úsek je vymezen jeho nástupem do úřadu a berlínskou blokádou. Práce si všímá především amerického ministerstva zahraničí a tvůrců jeho strategie. Důraz je kladen i na samotného prezidenta a jeho dalších spolupracovníků. Práce je rozdělena na dvě části. První pracuje s funkčním obdobím ministra zahraničí Jamese F. Byrnese a druhá s jeho nástupcem Georgem C. Marshallem. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky Spojených států z toho vyplývají.
|
|
|
Role Gdaňsku v zahraniční politice nacistického Německa, 1933-1939
Bandžuch, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj Svobodného města Gdaňska ve třicátých letech dvacátého století a role, jíž sehrávalo v německé a polské politice ve sledovaném období. Uvedené období se přitom snaží popsat v návaznosti na situaci Gdaňsku v letech dvacátých. Pokouší se zachytit jednotlivé základní procesy nacifikace Svobodného města a klíčové události, jež nejzásadněji ovlivnily jeho pozici na lokální mezinárodní aréně. Soustředí se rovněž na analýzu toho, jak zahraniční politika Polska a Německa ovlivňovala rovnováhu sil mezi jednotlivými aktéry gdaňské politiky a do jaké míry situace v Gdaňsku přispěla k růstu polsko-německého napětí, jež stálo u zrodu druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Britsko-americké vztahy v letech 1923-1929
Kyselka, Michal ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj politiky Velké Británie a Spojených států amerických vůči problematice Německa v období administrativy prezidenta Calvina Coolidge. Soustředí se na analýzu této politiky, na její vývoj a v neposlední řadě také na její následky. Práce se zabývá především politickým aspektem přístupu obou zemí, kde byla do určité míry aktivnější Velká Británie. Nicméně ekonomické otázce je v ní také věnován prostor. Také s ohledem na fakt, že právě při řešení ekonomických problémů souvisejících s německou otázkou byla role Spojených států o poznání viditelnější. Chronologicky je v této práci popsáno měnící se postavení Německa v poválečném světě. Tento proces byl do velké míry zásluhou právě politiky Velké Británie a Spojených států, často společné. Autor se převážně soustředil na britský, respektive americký pohled na danou problematiku a pokusil se nastínit příčiny politiky, která hrála v daném období klíčovou úlohu.
|
|
|
From Planning he Unimaginable to Imagining the Impossible: Civil Defense in the United States 1945-1957
Pondělíček, Jiří ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Wala, Michael (oponent)
Tato disertační práce se soustředí na téma příprav USA na možný konflikt se SSSR mezi lety 1945 a 1957. Na téma civilní ochrany, která byla součástí těchto příprav, byla napsána řada knih a článků, které na něj ale nahlíží z hlediska dějin kulturních a nedostatečně popisuje to, jakým způsobem civilní ochrana zapadala do celkového vojenského plánování. Na základě rozsáhlého studia pramenů tato práce sleduje, jak měnící se předpoklady o povaze konfliktu mezi oběma supervelmocemi ovlivnily podobu programu i způsob, jakým byl představován veřejnosti. Analyzuje civilní ochranu s využitím evoluční teorie aplikované na vojenskou historii, aby ji bylo možné zasadit do kontextu obecnějších vojenských plánů. Práce dovozuje, že z počátku byla považována za nezbytnou součást připrav na válku a měla pomoci zaručit, že Spojené státy budou schopné mobilizovat pro dlouhý konvenční konflikt, který měl po prvních atomových úderech dle předpokladů následovat. Toto přesvědčení se začalo měnit až po roce 1953. Interpretace civilní ochrany jako programu s především psychologickými cíli, která je u autorů a autorek o tématu píšících tak častá, vede k mylným závěrům. Tato práce uznává, že díky vývoji atomových zbraní předpoklady, na kterých civilní ochrana stála, zastaraly ještě před tím, než stačil být program reálně...
|
|
| |
host ::
RSS.