|
|
Diagnostika a rozvoj dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
Ondráčková, Zdenka ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možností diagnostiky a rozvoje úrovně dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku, vzhledem k nezbytnosti daných schopností při osvojování si základních školních dovedností, tzn. čtení, psaní a počítání. Děti se sluchovým postižením jsou v této oblasti specifickou skupinou, protože se u nich mohou vyskytnout obtíže při získávání informací z majoritní auditivní společnosti, a tudíž i s osvojováním si potřebných znalostí. Jedním z cílů zde představené práce je zjistit, jaké diagnostické materiály jsou vhodné a vypovídající pro práci s dětmi se sluchovým postižením v předškolním věku, zda to jsou testy primárně vyhrazené pro tuto skupinu dětí nebo lze efektivně používat testové baterie určené pro děti slyšící. Druhým cílem této práce je určit, zda a v jak významné míře dojde ke zlepšení výsledků testů za období, kdy s dětmi probíhala řízená činnost v porovnání s dobou, kdy s nimi podobné aktivity nebyly realizovány. S vybranými dětmi se sluchovým postižením probíhalo půlroční výzkumné šetření, kdy byly opakovaně testovány pomocí dvou různých diagnostických materiálů. Ve druhé části výzkumu s těmito dětmi probíhala záměrná práce, která měla přispět k rozvoji jejich dílčích funkcí. Z předložené analýzy získaných dat lze zodpovědět výzkumné otázky,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vzdělávání žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Fořtová, Zuzana ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vzdělávání žáků s diagnostikovanou vývojovou dysfázií v mladším školním věku na základní škole. Hlavním cílem práce je zjistit možnosti vzdělávání těchto žáků. Práce je zaměřena zejména na popis aktuální situace týkající se výběru základní školy a podmínek, které tato instituce nabízí z hlediska vzdělávání žáků s diagnostikovaným specificky narušeným vývojem řeči. Teoretická část je členěna do tří kapitol. První kapitola charakterizuje dítě v mladším školním věku, vývoj jeho komunikačních schopností, povinnou školní docházku a rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Ve druhé kapitole je popisována vývojová dysfázie, její historické pojetí a terminologické zakotvení, etiologie, symptomatologie, diagnostika v České republice a v zahraničí, diferenciální diagnostika, terapie a prognóza. Třetí kapitola představuje žáka s vývojovou dysfázií na základní škole, vzdělávací instituce, školní zralost a připravenost, přístupy k podpoře žáka s vývojovou dysfázií a podpůrná opatření. Výzkumné šetření se soustředí na zkoumání podmínek na třech typech škol, kde je možné vzdělávání žáků s vývojovou dysfázií. Hlavní metodou sběru dat je rozhovor, kterým jsou zjišťovány podmínky v konkrétních školách. Výzkumnou strategií kvalitativního výzkumu byla zvolena případová studie....
|
|
|
Srovnávací analýza učebnic zeměpisu pro žáky se sluchovým postižením, pro žáky s lehkým mentálním postižením a pro žáky škol hlavního vzdělávacího proudu
Nedbalová, Amálie ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou a komparací učebnic zeměpisu pro žáky se sluchovým postižením, žáky s lehkým mentálním postižením a žáky škol hlavního vzdělávacího proudu. Cílem práce je poukázat na současný stav učebnic zeměpisu pro žáky se sluchovým postižením a skrze propojení poznatků z oboru surdopedie a z oboru didaktiky geografie předložit konkrétní podněty pro zlepšení kvality vzdělávání žáků se sluchovým postižením prostřednictvím zvýšení úrovně zpracování didaktických materiálů používaných ve výuce. Úvod práce je věnován především postavení vzdělávacího oboru zeměpis v systému kurikulárních dokumentů - v souvislosti s cílovými skupinami, pro něž jsou určeny učebnice analyzované v této práci, jsou popsány cíle a očekávané výstupy výuky zeměpisu na druhém stupni základní školy. Dále se práce zaměřuje už přímo na učebnice. Představeny jsou funkce učebnice ve vzdělávacím procesu a její strukturní komponenty s důrazem na textovou složku. V opoře o odbornou literaturu jsou popsány charakteristiky této složky a pozornost je věnována učení se z textu - především s ohledem na neslyšící žáky, pro které bývá čeština (tj. jazyk analyzovaných učebnic) jazykem druhým/cizím. Na základě požadavků plynoucích z kurikulárních dokumentů pro českou vzdělávací soustavu, charakteristik učebnic, jejich...
|
|
| |
|
|
Komunikace mezi školou a rodinami žáků z etnických minorit
Bárová, Adéla ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je komunikace mezi školou a rodinami žáků z etnických minorit. Teoretická část se nejprve zabývá obecně komunikací, vysvětluje pojem komunikace, popisuje sociální a pedagogickou komunikaci a základní složky komunikace. Pozornost je věnována také komunikantům, komunikační situaci, druhům komunikace a komunikaci efektivní. Další část se zaměřuje na interkulturní komunikaci, interkulturní kompetence a interkulturní vztahy. Charakterizuje také základní pojmy jako skupina, kultura, etnikum, etnicita, etnická identita, etnické vědomí, národ, národnost, národnostní a etnická menšina, popisuje žáka s odlišnými životními podmínkami a z odlišného kulturního prostředí, žáka- cizince, žáka s odlišným mateřským jazykem a legislativu. Poslední část se zabývá kulturními specifiky národnostních menšin, blíže představuje vietnamskou, ruskou, ukrajinskou a romskou národnostní menšinu. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem škola komunikuje s rodinami žáků z etnických minorit. Jednotlivá data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s učiteli základních škol, kteří komunikují s rodinami z etnických menšin. Výzkumné otázky se týkaly zkušeností učitelů s jazykovou znalostí u rodičů žáků z etnických menšin, bariér, jež vstupují do komunikace mezi školou a rodiči, a metod a...
|
|
|
Teorie mysli u uživatelů kochleárního implantátu předškolního věku
Cajthamlová, Tereza ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato práce se zabývá teorií mysli u uživatelů kochleárního implantátu v předškolním věku. V teoretické části jsou představena témata: sluchové postižení v dětském věku, kochleární implantace, teorie mysli a vývoj dětí předškolního věku. Všechna tato témata jsou zpracována s ohledem na problematiku dětí užívajících kochleární implantát (popř. implantáty). Přičemž kromě obecných informací se práce zaměřuje hlavně na výsledky zahraničních výzkumů, které nabízejí pohled na současnou situaci týkající se uživatelů kochleárního implantátu v dětském věku. Empirická část shrnuje výsledky výzkumu teorie mysli u českých dětí užívajících kochleární implantát. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 dětí, z toho 11 uživatelů kochleárního implantátu a 20 intaktních dětí v kontrolní skupině. Teorie mysli byla testována pomocí úlohy shodná přání, úlohy rozdílná přání, lentilkového testu (Smarties task) a testu Anička a Lucka (Sally-Ann task). Rodičům uživatelů kochleárního implantátu byl navíc distribuován krátký dotazník. Za účelem zjištění kompetencí v českém jazyce byl uživatelům kochleárního implantátu zadán subtest Slovník z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukazují, že u českých dětí užívajících kochleární implantát dochází v předškolním věku k opoždění rozvoje teorie mysli v...
|
|
|
Využití moderních technologických pomůcek pro rozvoj mluvené řeči u dětí s těžkým sluchovým postižením.
Šleisová, Denisa ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomůckami určenými pro rozvoj řeči u dětí se sluchovým postižením. V teoretické časti shrnuje problematiku sluchového postižení, možností kompenzačních pomůcek, rozvoje řeči, logopedické intervence a pomůcek sloužících pro rozvoj řeči u osob se sluchovým postižením. Podrobněji se věnuje především pomůcce Speech Viewer, jež byla inspirací pro vytvoření nové aplikace Hlásek, která vznikla v rámci meziuniverzitní spolupráce Univerzity Karlovy a ČVUT v Praze v průběhu zpracovávání dvou diplomových prací. Empirická část práce ve svém úvodu popisuje vytvořenou aplikaci a za využití sběru a analýzy dat, rozhovoru a pozorování sleduje přínos aplikace pro rozvoj základních prvků mluvené řeči u dětí se sluchovým postižením. Výsledky empirického šetření jsou zpracovány pomocí grafů a zobrazují tak přehledně pokroky dětí v jednotlivých částech aplikace. Závěr práce je věnován budoucímu rozvoji aplikace a navázání další možné spolupráce s Centrem pro dětský sluch Tamtam. KLÍČOVÁ SLOVA Aplikace Hlásek, děti se sluchovým postižením, logopedie, sluchové postižení, Speech Viewer, pomůcky pro rozvoj řeči, rozvoj řeči
|
host ::
RSS.