|
|
Fytofilie - její původ a vliv na člověka
Hůla, Martin ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Fytofilie, láska či náklonnost k rostlinám, je celosvětově rozšířená a zřejmě vrozená lidská vlastnost. Tato práce shrnuje evoluční výklady důvodů jejího vzniku, které předpokládají, že se fytofilie vyvinula jako adaptace související s výběrem na zdroje bohatého habitatu a účinnou orientací v prostoru. Práce představuje také účinky rostlin na psychiku člověka a krátce pojednává o kulturních a individuálních rozdílech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The ecological and ethological significance of felid coat patterns (Felidae)
Jaroš, Filip ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Weber, Andreas (oponent)
Předkládaná práce zkoumá různé teorie o významu zbarvení kočkovitých šelem. Většina hypotéz je založena na teorii adaptivního zbarvení. Obecně se má za to, že vzory na kůži kočkovitých šelem plní funkci agresivní krypse. Raná svědectví o kryptické funkci zbarvení koček poskytují přehled o historii zkoumání této problematiky. Další možné adaptivní funkce zbarvení (vnitrodruhová komunikace, termoregulace) doplňují přehled hypotéz; zvláštní pozornost je věnována výzkumu, který dokládá, že skvrnitá srst levharta (Panthera pardus) pravděpodobně slouží jako rozpoznávací znak pro jeho kořist. V další fázi jsou některé z hypotéz testovány statistickými prostředky. Problém je zjednodušen na hledání korelace mezi příslušnou kategorií vzoru (např. skvrny, pruhy) a typický habitat daného druhu kočkovité šelmy (např. les, traviny). Za účelem korekce fylogenetických vztahů je použit Pagelův test pro korelované změny. Kromě obecně uznávaných hypotéz je zkoumána validita tvrzení, že zbarvení juvenilních jedinců plní funkci ochranné krypse. V závěrečné části je problém zbarvení kočkovitých šelem zahrnut do obecného rámce teoretické biologie. Kromě převažující (neo)darwinistické perspektivy na zbarvení živočichů je detailně diskutována Hingstonova teorie konfliktu barev a Portmannova estetická morfologie. Je ukázáno, že...
|
|
|
O strašné kráse: Deprese jako porucha estetického vnímání.
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pěničková, Daniela (oponent)
Tato případová studie je zaměřena na obecně - antropologický popis prožívání a chování případu muže oscilujícího mezi fázemi středně až těžké deprese se zřetelem na nahlédnutý etiologický model deprese jako "poruchy estetického vnímání". Výzkum ukázal, že se tyto poruchy neomezují pouze na hédonickou estetiku libého/nelibého vzcházející z anhedonie, jako jednoho z hlavních symptomů deprese, ale že je možné je identifikovat například v jazyce, zrakovém vnímání, tělesném prožívání či vývoji a skladbě jáství. Klíčový význam neporušené schopnosti vnímání krásy a její role v životě se v daném případu podařilo zaznamenat v rámci deviant case O strašné kráse.
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
|
|
Morfologie lidského těla ve vztahu k vybraným behaviorálním a psychosociálním aspektům
Pivoňková, Věra ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Hrebíčková, Martina (oponent) ; Novotný, Vladimír (oponent)
Anotace: Disertační práce se skládá ze dvou částí. První část práce zahrnuje úvod a analýzu literatury shrnující výsledky současného výzkumu zaměřeného na problematiku vztahu lidské morfologie, behaviorálních, psychosociálních aspektů a testosteronu. Druhá část práce obsahuje kapitolu Historické poznámky. Ta pojednává o vztahu duše a těla v širším historickém kontextu a byla publikována v rámci odborné knihy Lidský obličej. Dále obsahuje pět odborných článků, z nichž dva byly publikovány v impaktovaných časopisech a tři rukopisy, které byly odeslány k publikaci. Publikované články se týkají výzkumu poměru 2. a 4. prstu ve vztahu za prvé k psychologickým vlastnostem a za druhé k přítomnosti parazitické infekce - toxoplazmozy. Další tři předložené články řeší problematiku vztahu morfologie lidské tváře a psychologických vlastností člověka. V prvním článku byl zkoumán vztah maskulinity mužské tváře a osobnostních faktorů Cattellova dotazníku, jehož výsledkem je nalezená souvislost mezi maskulinitou a faktorem Dominance. Tento výsledek je diskutován především v kontextu evoluční psychologie. V dalších dvou článcích je řešena problematika sociální percepce tváře a to schopnosti správného rozpoznávání psychologických vlastností Cattellova dotazníku na základě jejího vzhledu. Z těchto studií vyplynulo, že...
|
|
|
Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce
Tomsová, Julie ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce a sleduje v období První republiky politické biologismy v politických otázkách s obzvláštním důrazem na dílo dvou významných osobností československé veřejné i odborné sféry, Edvarda Beneše a Bohumila Němce. Od počátku 19. století se v návaznosti na Darwinovu evoluční teorii a její společenské aplikace (eugenika, rasová hygiena, "sociální biologie") začíná rozvíjet i tzv. biologie války neboli aplikace biologických principů na pojetí lidské války, k níž se oba zmínění autoři ve svých pracích vyjadřovali. Tato bakalářská práce představuje rozbor dvou jejich děl, vztahujících se k danému tématu, a pokus o jejich zasazení do širšího kontextu, jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska interní logiky darwinistických a jiných biosociálních teorií. Edvard Beneš a Bohumil Němec, dvě významné osoby československé odborné i veřejné sféry, politicky, intelektuálně a vědecky významní představitelé První republiky. Ve svých vědeckých, filozofických a politických názorech se hluboce rozcházeli a v roce 1935 proti sobě dokonce stáli jako protikandidáti v prezidentských volbách. Odlišná perspektiva i vědecké zaměření se odrazily i na jejich odlišném pojetí války. Z Beneše promlouvá sociolog a...
|
|
|
Altruismus a příbuzenský výběr v islandských rodových ságách.
Haeringová Karpenková, Alexandra ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Cílem této práce je vytvořit kategorie pomoci, kterou si ságové postavy navzájem poskytují, a zmapovat míru jejich ochoty pomáhat v závislosti na stupni příbuzenského vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem altruistického aktu. V souladu s dosavadními výzkumy v mnoha kulturách, situacích a experimentech očekáváme, že i středověcí Islanďané pomáhali více svým blízkým příbuzným než vzdáleným příbuzným a obecně více osobám v jakémkoli příbuzenském vztahu než nepříbuzným jedincům.
|
host ::
RSS.