|
|
German-Polish topics in German and Polish cinematography
May, Katarzyna ; Kochnowski, Roman (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se věnuje reflexi polských a německých stereotypů, příp. jejich dekonstrukci v polské, resp. Polsko-německé kinematografii. Práce se tak pohybuje na pomezí teorie a analýzy filmu, kulturologie i sociologie ve smyslu interkulturních vztahů a částečně i analýzy historické paměti. Cílem práce je diskutovat o termínu stereotypu při vnímání interkulturních vztahů ve vybraných polských a polsko-německých filmech. Autorka analyzuje vznik stereotypních vnímání druhého národa, zvláště v důsledku konfliktní polsko-německé historie.
|
|
| |
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
|
|
Hlučíňané ve wehrmachtu - konfliktní narativ v české kultuře vzpomínání
Fojtíková, Anežka ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá veřejnými projevy vzpomínání na druhou světovou válku na Hlučínsku, s důrazem na vzpomínání na padlé místní vojáky bojující ve wehrmachtu. Cílem diplomové práce je popsat, jakým způsobem se veřejně vzpomíná na druhou světovou válku na Hlučínsku, a prozkoumat vztah mezi tímto a většinovým českým narativem. Základní rozdíly mezi nimi vyplývají z faktu, že Hlučíňané se účastnili války na straně Německa. Kladla jsem si otázky, jaké jsou v kultuře vzpomínání využívány prostředky, kdo vzpomínání iniciuje, organizuje a financuje a jaká je motivace aktérů. Ze všech projevů vzpomínání jsem si k podrobné analýze vybrala pomníky a hroby padlých a pietní akty. Důraz je přitom kladen na vzpomínání po roce 1989, kdy specifický "hlučínský" narativ již nebyl tabuizován. V první kapitole jsou představeny používané termíny, teoretické koncepty a metodologie výzkumu. Druhá kapitola pojednává o historii Hlučínska a identitě Hlučíňanů. Následující kapitola nastiňuje český narativ o druhé světové válce za komunistického režimu a po roce 1989. Čtvrtá kapitola představuje výsledky samotného výzkumu o kultuře vzpomínání na Hlučínsku. Ty jsou v poslední kapitole porovnány s českým narativem o druhé světové válce.
|
|
|
Gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. Komparativní případová studie - Varšava a Praha
Novotný, Ondřej ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá problematikou gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. K tomuto jevu dochází především ve vnitřních městských čtvrtích, kde je skrze zhodnocování fyzické podoby budov (např. byty, obchody a restaurace) narušována zdejší původní sociální skladba tím, že jsou vytlačovány chudší vrstvy těmi majetnějšími. Ve městech poznamenaných komunistickým způsobem územního plánování byly budovány periferní panelové výstavby na úkor renovace vnitřní městské části a po pádu železné opony tak vznikl velký potenciál pro investice. Proces gentrifikace je v této práci ilustrován na komparaci dvou městských čtvrtí: Praga-Północ (Varšava) a Praha 7 (Praha) v období let 1989-2017. Jako výchozí bod srovnávání je zde využit speciální případ čtvrti Prenzlauer Berg v Berlíně, kde se proces výrazně projevil již v 90. letech. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakou návaznost na Berlín mají v tomto ohledu Varšava a Praha a v čem se tyto případy odlišují. Zároveň je studována role veřejného sektoru jako relevantního faktoru ovlivňujícího gentrifikací v postsocialistické střední Evropě. Výsledky studie ukázaly, že se ve čtvrtích Praga-Północ a Praha 7 objevují analogické procesy gentrifikace jako v Prenzlauer Berg, probíhají ale trochu jiným způsobem a s několikaletým zpožděním. Hlavní rozdíl mezi oběma případy...
|
host ::
RSS.