|
|
Ideologie českých Vánoc
Bečka, Hynek ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Má práce se zabývá Vánocemi jakožto rituálem, převážně se pak zaměřuje na české, moderní Vánoce. Nejprve představuje, jak zásadně se Vánoce proměnily během devatenáctého století, dále se přesouvá k jejich analýze a interpretaci. Na základě vlastního pozorování obchodních domů a vánočních trhů ukazuji některé symboly, s nimiž Vánoce v českém prostředí pracují, a následně je vykládám podle teorie Victora Turnera. Práce pokračuje rozborem procesu dávání dárků, klíčového aktu celého rituálu. Opírám se zde o výklad Jamese Carriera a několika dalších antropologů, a nabízím čtení Vánoc jako rituálu propojujícího rodinu a komerci. V závěru ještě stručně zmiňuji další témata, jimž by se bylo možné věnovat, vztah Vánoc a moderního národního státu a jak se během Vánoce projevuje communitas, tak jak jí rozumí Victor Turner.
|
|
| |
|
|
Lstivost v řeckém náboženském myšlení
Procházková, Helena ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je představit různé typy lstí v řecké mytologii a jejich roli v širším kontextu řeckého náboženského myšlení. Tuto problematiku se snaží ukázat na vybraných mytických postavách a situacích. Klíčovou otázku představuje, jak se má lest k ustavení a fungování kulturního i božského řádu. Nejprve jsou uvedeny řecké termíny, jež se pojí se lstivostí, a jejich možné významové konotace. Dále práce detailně pojednává o podobách lstivosti u postav Herma a Odyssea a zkoumá, jakým způsobem může být lest pro řád přínosná. Ve třetí části následuje srovnání s dalšími lstivými hrdiny a mýty o původu rituálů. Kapitolu uzavírá vymezení, kdy je lest u mytického hrdiny přijatelná. Závěr se snaží obhájit tezi, že lest může být kulturotvorná i přínosná pro stávající řád, ale její pozitivní role je patrná zejména v prvotním stavu světa, kdy kulturní řád ještě není zcela vymezen. Lest si vždy drží ambivalentní a paradoxní povahu a její problematičnost vynikne zejména v jasně vymezeném a strukturovaném kulturním řádu.
|
|
|
Náboženská legitimizace politické moci v Římě pohledem antických dějepisců
Vanča, Matouš ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami, které politikové antického Říma používali k náboženské legitimizaci své politické moci a svého postavení. Jejím cílem je shromáždit doklady o různých podobách tohoto fenoménu, které se nacházejí v dílech antických dějepisců. Po úvodním vymezení tématu a pole výzkumu (vztah náboženství a politiky v římské republice) následuje stručná charakteristika jednotlivých pramenů (tedy řeckých a římských historiků a jejich děl). Další tři kapitoly jsou již kazuistické a uvádějí doklady o jednotlivých podobách náboženské legitimizace politické moci. První z nich se zabývá využíváním náboženství v politické rétorice, druhá a nejrozsáhlejší pak náboženskou žalobou a politickou blasfémií (dvěma nejzajímavějšími jevy v rámci tématu), třetí poté specifickými případy využívání náboženství k dlouhodobé politické sebeprezentaci. V předposlední kapitole je stručně popsána změna politické situace na počátku principátu, kdy dosavadní formy náboženské legitimizace politické moci mizí a jsou nahrazeny jinými. Závěrečná kapitola se pak zabývá možnosti analýzy shromážděného materiálu z pohledu religionistiky, a to především v rámci sociologie náboženství.
|
|
|
Smrtonosné hostiny ve staroseverské literatuře
Nováková, Barbora ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Práce představuje soubor motivů (základních postav, událostí, typických jevů apod.), které se váží ke smrtonosným hostinám v literatuře starého Severu. Čtenář by měl po jejím přečtení získat základní přehled o zpodobnění a funkci hostin v této kultuře a zároveň porozumět tomu, proč se ve staroseverských mýtech tak často vyskytuje obraz hostiny převrácené. Výkladový rámec tvoří jednak fenomenologické teorie Mircei Eliadeho, dále pak psychologické interpretace mýtů zastoupené pracemi C. G. Junga a Josepha Campbella. Smrtonosná hostina je s pomocí těchto teorií interpretována jako obraz Jiného světa.
|
|
|
Veles: Slovanské božstvo v komparativní perspektivě
Šebetovská, Michaela ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
VELES SLOVANSKÉ BOŽSTVO V KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVĚ Bc. Michaela Šebetovská ABSTRAKT V této práci je zkoumán slovanský bůh Veles. Velký důraz je kladen na o něm pojednávající primární prameny, které jsou ovšem velmi strohé a nelze z nich samotných o Velesovi mnoho vyvodit. Z toho důvodu jsou prameny interpretovány s pomocí srovnání s příbuznými bohy z jiných indoevropských mytologií a numinózními bytostmi slovanského folkloru. Cílem práce ovšem není pouze zrekonstruovat jednotlivé funkce boha Velese, ale pochopit též vazby mezi nimi. To umožní vytvořit Velesův celkový obraz tak, jak ho mohli vidět Slované před příchodem křesťanství.
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
|
Navajo Ritual Healing
Galovič, Roman ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
V tejto práci sa zaoberám dvoma liečebnými tradíciami z navažského prostredia, konkrétne tradičnou rituálnou liečbou a peyotovou liečbou Native American Church. Tie predstavujem v troch rozmeroch, keď postupne sledujem kozmologický rámec, spoločenskú organizáciu, a konkrétny príklad rituálu. V jadre mojej práce je model mriežky a skupiny od Mary Douglasovej, keď sledujem práve korelácie medzi kozmologickými predstavami a sociálnymi štruktúrami a spôsoby, akými sa ustanovujú v rituáli. Týmto spôsobom poukazujem ako kolonialistický útlak oslabil komunitné väzby a vytvoril pôdu, v ktorom sa začal rozrastať Native American Church v navažskom prostredí, pretože dokázal ponúknuť existenciálne odpovede práve pre život v takto bezútešnom priestore. To ale neznamená, že by kolonializmus vykorenil navažskú tradičnú liečbu, a obidve tradície existujú naďalej bok po boku a sú často kombinované jednotlivými pacientkami a pacientmi. Ponúkam možnosť výkladu tejto liečebnej plurality, keď prepájam model Mary Douglasovej s určitými tradičnými navažskými predstavami a psychologickými úvahami Friedricha Nietzscheho. Takto by každá osoba bola permanentne situovaná v spoločensky a fenomenologicky rôznorodom priestore, kde by jednotlivé liečebné tradície liečili v ľuďoch odlišné "sociálne ja". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Symbolika vody v křesťanství a islámu podle Mircey Eliadeho
Bajerová, Adéla ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své knize Pojednání o dějinách náboženství (1966) se rumunský badatel Mircea Eliade zabývá komparací náboženství z hlediska jejich opakujících se struktur fenoménů. Tyto "symboliky" jsou systémy hierofanií, neboli projevů posvátna, vážících se k jednomu pojícímu prvku. Obsah symbolik je udáván jak významy jednotlivých hierofanií, tak jejich vzájemnou strukturou a Eliade postuluje názor, že tato struktura je v náboženstvích vzájemně převoditelná. Cílem této práce je tedy ověřit, jestli je tato teorie platná, rozborem a komparací hierofanií dvou náboženství. Jelikož se Eliade v Pojednání o dějinách náboženství věnuje větší měrou spíše archaickým náboženstvím, tato práce se pokusí aplikovat jeho teorii na dvě živá světová náboženství. Budeme v ní ověřovat platnost symboliky vody v křesťanství, jehož symbolikou se Eliade v knize částečně zabývá, a v islámu, který v kapitole o vodní symbolice nezmiňuje.
|
|
|
Srovnání olympských a chthonických aspektů v mýtu a kultu boha Asklépia
Oberhofnerová, Ivana ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřím na srovnání olympských a chthonických aspektů v mýtu a kultu boha Asklépia v období klasického Řecka. Východiskem mi bude diskuse o rozlišení mezi olympským a chthonickým. Budu se snažit ozřejmit, co pro několik vybraných badatelů tyto termíny představují a jakým způsobem s nimi tito autoři pracují. Dále se pokusím ukázat, zda a jak lze dichotomii olympského a chthonického aplikovat na konkrétní postavu, a sice léčebného boha Asklépia. Budu se věnovat Asklépiovým mýtům i formám jeho kultického uctívání. Důraz bude kladen jak na Asklépiovy božské, olympské aspekty, tak i na jeho vlastnosti hérójské, řadící se do sféry chthonického. Na základě rozboru teoretického pozadí dichotomie mezi olympským a chthonickým i analýzy konkrétního případu figury Asklépia se budu v závěrečné syntetické části práce snažit ukázat, že zachovávání dichotomie mezi olympským a chthonickým je významným způsobem přínosné pro interpretaci této božské postavy. Klíčová slova: olympské, chthonické, mýty o Asklépiovi, Asklépiův kult, interpretace Asklépia
|
host ::
RSS.