|
|
Industriální melanismus v kontextu reflektance ultrafialového záření
Stella, David ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Práce se věnuje tématu industriálního melanismu. Cílem práce je shrnutí prací věnovaných tomuto fenoménu. První zmínky o industriálním melanismu se vyskytly již koncem 19. století v Anglii. Během více než 100 let se objevuje řada různých teorií a hypotéz. Úvodem je představena základní teorie industriálního melanismu v kontextu celkové změny životního prostředí během posledních tří set let. Dále práce předkládá historický vývoj teorie industriálního melanismu a současné alternativní hypotézy. Práce se významně dotýká i tématu biologické role UV reflektance v kontextu industriálního melanismu.
|
|
|
Sémantická funkce savčích ocasů v rámci designu análního pólu.
Baxa, Marek ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Ocas u savců je důležitým orgánem, který na rozdíl od většiny obratlovců nemá pohybovou, poháněcí funkci. Využití ocasu u savců je mnohem pestřejší a ocas tak může mít mnoho různých funkcí. Práce obsahuje přehled těchto funkcí a dále se věnuje analyzování nasbíraného souboru dat o 553 druzích savců napříč všemi čeleděmi. Data obsahují informace o délce ocasu, délce těla, hmotnosti, prostředí a vnějších znacích na análním pólu těchto druhů. Závěry z výsledků jsou následující: délka ocasu je závislá na délce těla a také na prostředí, které daný druh obývá. Vnější znaky ocasu jsou závislé také na délce těla, ocasu i na prostředí. Výrazný konec ocasu a výrazná báze mají pravděpodobně komunikační funkci. Ocas samotný má spíše komunikační než kryptický význam.
|
|
| |
|
|
Ekologické faktory ovlivňující variabilitu ultrafialového zbarvení květů
Zitko, Martin ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Ultrafialové zbarvení květů rostlin je variabilní jak mezi jednotlivými druhy, tak zpravidla i mezi jedinci daného druhu. Význam těchto vzorů a odlišností mezi nimi byl spojován převážně s vizuálním vnímáním opylovačů. V této práci referujeme o variabilitě v ul- trafialovém vzoru volského oka blatouchu bahenního (Caltha palustris) na základě 289 pozorovaných jedinců ze 32 odlišných stanovišť. Ukazujeme, že variabilita tohoto vzoru je značná i v rámci jednotlivých stanovišť a že se předvídatelně mění v závislosti na země- pisné šířce. Tato patrnost tmavšího zbarvení květů směrem k rovníku je dalším příkladem šířeji pochopeného Glogerova pravidla v rostlinné říši. Jako jedna z nejpravděpodobněj- ších příčin pozorované patrnosti se jeví vliv ultrafialového světla. Dále rozebíráme slabiny tohoto vysvětlení, mezery v dosavadním poznání tématu a možné směry dalšího výzkumu. Klíčová slova: ultrafialové, volské oko, blatouch bahenní, Caltha palustris, Glogerovo pra- vidlo
|
|
| |
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
| |
|
|
Mezikulturní percepce atraktivity a jejích korelátů: úloha vizuálních modalit
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tato práce je přehledným uvedením do literatury týkající se mezikulturní percepce lidské atraktivity s přihlédnutím k současným výzkumům s využitím videostimulů. V první části představuje několik obecných aspektů ekologicko-evolučního pohledu na atraktivitu. Poté se věnuje popisu mezikulturních rozdílů ve vnímání atraktivity a možných vysvětlení odlišností. Další část se věnuje míšencům a využití kompozitních stimulů a stimulů uměle manipulovaných v mezikulturním výzkumu. Čtvrtá přehledová kapitola zkoumá využití videostimulů ve výzkumu atraktivity a zabývá se i poznatky ohledně mezikulturního využití videostimulů. Na závěr navrhuje vysvětlení některých rozporů ve výsledcích a zdůrazňuje potenciál využití videostimulů ve výzkumu mezikulturního vnímání atraktivity. Klíčová slova Atraktivita, mezikulturní percepce, videostimuly, míšenci, kompozitní snímky, průměrovost, maskulinita, feminita
|
|
| |
|
|
Vliv barvy, tvaru a kontrastnosti kresby kořisti na diskriminační učení ptačích predátorů
Kišelová, Martina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematismus je fenomén, v němž kořist signalizuje svojí nevýhodnost skrze nápadný a dobře zapamatovatelný signál. Tyto vizuální signály jsou složeny z několika komponent, z nichž nejvýznamnější jsou jasné barvy a kontrastující vnitřní pattern. Cílem této práce je porovnat obtížnost několika diskriminačních podnětů, které se shodují s komponenty aposematického varovného zbarvení u reálných živočichů. V experimentu byly testovány dospělé i naivní sýkory koňadry (Parus major), kterým byla v diskriminační úloze předkládána umělá kořist v podobě papírových ploštic. Tyto ploštice se mohly lišit buď v barvě, tvaru nebo ve vnitřním kontrastu. Každá z těchto komponent byla testována zvlášť, aby se zajistilo, že naučení/nenaučení diskriminační úlohy závisí na obtížnosti dané komponenty. Z výsledků vyplývá, že se ptáci naučili diskriminační úlohu, pokud mohli použít jako vodítko barvu nebo kontrast, ale v případě tvaru nebyli úspěšní. Tyto výsledky podporují představu, že nejsnažší diskriminační prvek je barva. Naopak překvapivý byl výsledek v úloze podle kontrastu, kde se doposud předpokládalo, že se ptáci nedokáží naučit úlohu, pokud je jediným vodítkem rozdíl v kontrastu. Tato práce přináší nejen první srovnatelné porovnání obtížnosti různých komponentů nápadného vzoru u aposematických živočichů, ale...
|
host ::
RSS.