|
|
Kapitoly z deskové malby krásného slohu
Klípa, Jan ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce má charakter dvou kapitol zamýšleného většího celku. První část se zabývá vývojem a obsahem základních pojmů, spojených s uměním přelomu 14. a 15. století. Snaží se postihnout obecnější tendence, které krystalizovaly v rámci procesu formulace termínů: mezinárodní sloh, dvorský sloh, krásný sloh apod. Největší pozornost je při tom věnována dějinám pojmu krásný sloh a jeho obsahu, v nichž připadla významná úloha tuzemskému bádání v průběhu minulého století. Obecné otázky slohu ve výtvarném umění pozdního středověku hrají totiž v rámci studia umění kolem roku 1400 podstatnou roli a žádné další zpracování této tématiky se neobejde bez historiografické reflexe, která pojmenuje a přijme dobovou a myšlenkovou podmíněnost základních pojmů. V závěru první části jsou formulovány hypotetické výhledy týkající se směřování budoucího studia umění kolem roku 1400 na celoevropské i na regionální úrovni. Druhá část práce je věnována konkrétní problematice podoby tohoto umění ve vídeňském malířství první třetiny 15. století a jeho vztahům k českému umění krásného slohu. Vídeňský příklad se ukazuje jako instruktivní pro hodnocení pražské malířské produkce v prvních desetiletích 15. století. Rozvinula se zde totiž plodná tradice, nepřerušená radikálními zásahy ze strany společenských otřesů, která navíc, a to je jeden z...
|
|
|
Mistr Michelské madony a jeho příchod do střední Evropy
Vrablik, Stéphane ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Klíčová slova Mistr Michelské madony, gotické sochařství, řezbářství, 14. století Abstrakt Mistr Michelské madony a jeho příchod do střední Evropy Práce se věnuje několika problémům týkajícím se tzv. Mistra Michelské madony, hypotetické řezbářské dílny, která do Českých zemí přinesla lineárně stylizovaný řezbářský projev porýnské poklasické gotiky. Po rozboru jednotlivých chronologických koncepcí se zaměří na možné objednavatele nejstarších prací dílny, kteří by stáli za příchodem dílny do střední Evropy. Konkrétní hypotézu přinese na základě studia historické situace kláštera Sankt Florian, odkud pochází nejstarší dílo skupiny. V katalogové části představím čtrnáct dochovaných děl s dílnou úzce spojovaných.
|
|
|
Vznik a původ mariánského zobrazení typu Regina v českém prostředí
Kolářová, Pavlína ; Klípa, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce se bude zabývat vznikem mariánského zobrazení typu Regina a jeho možnými předstupni v bohemikální tvorbě 2/2 14. století. Východiskem bude reflexe dosavadních teorií na vznik typu a jejich kritické zhodnocení. Stěžejním úkolem při hledání možných předstupňů bude komparace doložených mariánských zobrazení z kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem s výsledným typem madony a jeho pozdějšími variantami. Vedle typologického, formálního a ikonografického rozboru budou při práci oporou i historické a archivní zprávy a jejich interpretace. Druhým hlavním směrem bude reflexe terminologického zázemí bádání a jeho kritické zhodnocení s hlavním důrazem na problém nereflektovaného užívání pojmů ve starší literatuře. Klíčová slova Regina, Madony roudnického typu, Mariánské obrazy, Madony 2/2 14. století, Roudnická madona, Březnická madona, Madona krakovských augustiniánů, Milostné madony
|
|
| |
|
|
VÝTVARNÉ VLIVY MISTRA SVATOJIŘSKÉHO OLTÁŘE
Černá, Alena ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje projevům nizozemského umění v díle anonymního malíře, označovaného jako Mistr Svatojiřského oltáře, který ve svém hlavním díle, oltáři se Smrtí Panny Marie z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, uvedl do Českých zemí řadu nizozemsky orientovaných prvků, včetně patrně první prostorově sjednocené krajinomalby v naší deskové malbě. V dalších pracích dílny, která s největší pravděpodobností sídlila v Praze, jde malířova snaha o zachycení architektonického a krajinného rámce ještě dále. V práci se na základě rozboru Mistrova díla a jeho uměleckých východisek snažím zodpovědět otázku, jakým způsobem mohlo docházet k šíření a přejímání inovací nizozemského realismu Klíčová slova Mistr Svatojiřského oltáře, Smrt Panny Marie, malířství 15. století, Norimberk, Praha, Mistr E.S., vliv nizozemského umění, ars nova
|
|
|
Sochařství krásného slohu ve Vratislavi
Šleichrtová, Andrea ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části. První kulturně-historická část se věnuje především představení kulturně-historických souvislostí mezi Českým královstvím a Slezskem. Je zde v krátkosti nastíněn historický vývoj Slezska a jeho připojení do svazku Zemí Koruny české. Druhá uměleckohistorická část přináší přehled dosavadní literatury o tématu krásného slohu a dále pak literatury zaměřené především na fenomén slezského centra krásného slohu. Poslední část uměleckohistorické kapitoly tvoří katalog vybraných děl krásného slohu ve Vratislavi. Je zde pojednáno o Pietě ze svaté Alžběty ve Vratislavi, Pietě z kostela Panny Marie na Písku ve Vratislavi, Bolestném Kristu z oltáře vratislavských zlatníků, Pietě z kostela svatého Stanislava a Václava ve Svídnici a Pietě z kostela svatého Matěje. U každého z těchto děl je provedena důkladná formální analýza a jsou shrnuty dosavadní poznatky předchozích badatelů. Na tomto základě je proveden pokus o možné zpřesnění datace a zodpovězení některých otázek s díly spojenými.
|
|
|
Umění a kult v norimberské Frauenkirche. Příspěvek k interpretaci sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském prostoru
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Předmětem práce je celková uměleckohistorická analýza kostela Panny Marie v Norimberku (tzv. Frauenkirche) jako významné památky středoevropského sochařství doby vlády římského císaře a českého krále Karla IV. (1316-1378) a svědka pevného propojení umění a liturgie. Práce sestává z pěti kapitol, které se věnují metodologii, historickému kontextu, architektuře, skulptuře a liturgickému provozu kostela. Hlavními cíli práce je vyjasnit participaci norimberského patriciátu a Karla IV. na stavbě a podobě kostela, provést komplexní ikonografickou a formálně-komparační analýzu skulptury, zejména skulptury předsíně a v neposlední řadě upozornit na dosud nereflektovaný fenomén mansionářů, zde ustanovených kněží, jejichž specifická liturgická praxe umožňuje objasnit mnohé ikonografické aspekty malířské a zejména sochařské výzdoby kostela.
|
|
|
Čechy, Jižní Tyrolsko a tridentské biskupství kolem roku 1400. Reflexe krásného slohu v malířství
Meluzínová, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Čj: Největší část disertační práce se soustředí na popisy a formálně stylové rozbory maleb ve spojení s komparativní analýzou. Po pečlivém rozboru všech malířských celků bylo možno rozlišit několik okruhů jihotyrolské malby a vícero směrů, jimiž se dostával krásný sloh do oblasti. Kromě přítomnosti několika v Čechách školených umělců (Mistr Václav, Mistr z Dreikirchen, Mistr ze Sv. Heleny) je doložitelná i přítomnost umělců rakouského či jihoněmeckého původu (Hans Stotzinger, autoři severních polí brixenské křížové chodby). V případě deskových obrazů se v některých případech podařilo prokázat lokální původ díla na základě propojení s malbami nástěnnými (Madona z Městského muzea v Bolzanu, Bolestný Kristus z Hall). V některých případech se však jedná o importy (Ukřižování z Novacella). Přínosem práce je objev dvou dosud neznámých bohemikálních deskových obrazů z počátku 15. století z městského muzea v Bolzanu (Kristus na hoře Olivové a Madona s dítětem). Patrně nejširšího ohlasu nalezlo v Jižním Tyrolsku dílo Mistra Třeboňského oltáře. Kromě obecně stylových analogií se v oblasti rozšířily i některé konkrétní kompozice odvoditelné od znalosti děl Mistra Třeboňského (Kristus na hoře Olivové, Madona Roudnická, Adorace Krista). V některých případech se setkáme ale i s reakcí na starší generaci post-...
|
|
|
Ikonografie a kult svaté Anny v Čechách v období středověku
Semrádová, Alžběta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Diplomová práce sleduje vývoj kultu sv. Anny v Českých zemích v období středověku a raného novověku, tedy zhruba do poloviny 16. století. Cílem práce bylo zjistit, jak se kult světice v šířil - v jakém období a na jakých faktorech byl závislý -, a poté situaci porovnat s okolními, zejména německými zeměmi. Šíření kultu bylo sledováno především na zachovaných uměleckých dílech, patrociniích sv. Anny, jí zasvěcených bratrstvech, případně důlních dílech. S posledním souvisí také otázka, zda byl kult v Čechách opravdu tak těsně spjat s hornickým prostředím, jak tvrdí většina dosavadní literatury. Pro sledování zmíněné problematiky bylo kromě úvodní kapitoly využito také tří případových studií. Z práce vyplývá, že vrchol úcty ke sv. Anně v Čechách lze datovat zhruba mezi roky 1480-1520, což koresponduje s mimořádnou oblibou světice v sousedních zemích. Zatímco v hornických oblastech patřila sv. Anna skutečně mezi nejoblíbenější světice, zůstává otázkou, zda doklady o její oblibě v oblastech mimo centra těžby, avšak přeci jen možně s nimi spojenými, lze vykládat jako vliv "hornické úcty" k této patronce (např. bratrstvo sv. Anny cechu pekařů v Českých Budějovicích, bratrstvo sv. Anny v Blatné aj.). Součástí práce je také příloha v podobě katalogu zjištěných malířských děl s vyobrazením sv. Anny. Klíčová...
|
|
|
"Krásné piety" krásného slohu
Čtvrtníková, Marie ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Diplomová práce podává ve své první ásti obecný nástin ikonografického typu piety a jeho geneze od po átku jeho zobrazení po konec 14. století. Text se dále v nuje interpretaci literárních pramen a jejich vlivu na podobu piet st edov ku. D raz je ve všech kapitolách magisterské práce kladen p edevším na typ "krásné piety" krásného slohu. Sou ástí první, teoretické ásti, je také pokus o výklad gestiky krásných piet. Druhou ást textu tvo í pojednání o sedmi jednotlivých "krásných pietách", vybraných jako reprezentativní zástupci svého ikonografického typu. Bude tak pojednáno o Piet z Marburgu, z Badenu, ze sv. Alžb ty ve Vratislavi, z hradu Kreuzenstein, dále o Piet kanovníka K iváka, z petrohradské Ermitáže a z Celje. U t chto konkrétních p íklad bude p istoupeno ke shrnutí již u in ných badatelských výsledk a jejich interpretaci. Následn bude u in n pokus o p edest ení n kterých možných odpov dí na otázky spojené s konkrétními sochami. Otázky se týkají p edevším doby jejich vzniku, provenience, místa jejich p vodního ur ení, potažmo autorství.
|
host ::
RSS.