|
|
"Krásné piety" krásného slohu
Čtvrtníková, Marie ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Diplomová práce podává ve své první ásti obecný nástin ikonografického typu piety a jeho geneze od po átku jeho zobrazení po konec 14. století. Text se dále v nuje interpretaci literárních pramen a jejich vlivu na podobu piet st edov ku. D raz je ve všech kapitolách magisterské práce kladen p edevším na typ "krásné piety" krásného slohu. Sou ástí první, teoretické ásti, je také pokus o výklad gestiky krásných piet. Druhou ást textu tvo í pojednání o sedmi jednotlivých "krásných pietách", vybraných jako reprezentativní zástupci svého ikonografického typu. Bude tak pojednáno o Piet z Marburgu, z Badenu, ze sv. Alžb ty ve Vratislavi, z hradu Kreuzenstein, dále o Piet kanovníka K iváka, z petrohradské Ermitáže a z Celje. U t chto konkrétních p íklad bude p istoupeno ke shrnutí již u in ných badatelských výsledk a jejich interpretaci. Následn bude u in n pokus o p edest ení n kterých možných odpov dí na otázky spojené s konkrétními sochami. Otázky se týkají p edevším doby jejich vzniku, provenience, místa jejich p vodního ur ení, potažmo autorství.
|
|
|
Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet
Čtvrtníková, Marie ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce podává obecný nástin ikonografického typu piety a jeho geneze od počátku 14. století do prvních desetiletí 15. století. Především se ale text věnuje samotné Pietě ze Všeměřic, vysoce kvalitní soše z první poloviny 15. století. Dílo je srovnáváno s produkcí Mistra Týnské kalvárie po stylové a v některých případech (kde bylo dovoleno) i po technologické stránce. Klade si za cíl shrnout dosavadní badatelské výsledky a navrhnout některá možná další řešení otázek vztahujících se k Pietě ze Všeměřic. Otázky se týkají především časového zařazení sochy, autorství a místa, pro které byla původně objednána a místa jejího vzniku. Práce je členěna do čtyř obsahových kapitol, přičemž první dvě se věnují na obecné rovině tématu piety a kontextu sochařství na našem území. Následující dvě kapitoly se věnují konkrétně Pietě ze Všeměřic, přičemž první z nich shrnuje dosavadní poznatky uměleckohistorického bádání a druhá kapitola se snaží o vlastní interpretaci.
|
host ::
RSS.