|
|
Topografická anatomie retroperitonea ve vztahu k cévnímu a míznímu systému
Turyna, Radovan ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Naňka, Ondřej (oponent)
Účelem práce bylo popsání distribuce a struktury drobných žil ústících
do přední stěny dolní duté žíly v oblasti kde se provádí pravostranná paraaortální lymfadenektomie. Studie byla provedena preparací 21 vzorků retroperitonea s následnou grafickou rekonstrukcí, statistickým vyhodnocením
a histologickým zpracováním drobných žil v místě jejich ústí do dolní duté žíly. Celkem bylo identifikováno 70 drobných žil. Průměrný počet na jeden vzorek bez ohledu na pohlaví byl 3,33. V Level I bylo nalezeno 20 % žil, v Level II bylo nalezeno 40 % žil a v Level III bylo nalezeno rovněž 40 % drobných žil. Během preparací žilního řečiště bylo nalezeno neobvyklé uspořádání cévní stěny dolní duté žíly, do které vstupují drobné žíly preformovaným rukávovitým kanálem a v níž jsou ukotveny v blízkosti jejího lumen. Tento poznatek považujeme za klíčový mechanizmus objasňující snadné vytržení těchto žil během operačních výkonů. V práci byla rovněž provedena preparace drobných tepen na přední stěně břišní srdečnice, jejich statistické zpracování a převedení do anatomické kresby. Součástí práce je návrh nové anatomické terminologie pro drobné žíly a tepny na přední stěně břišní srdečnice a dolní duté žíly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Kvantifikace mikrocév v histologiiStereologie mikrocév cévní stěny a mozku
Tomášek, Petr ; Tonar, Zbyněk (vedoucí práce) ; Skálová, Alena (oponent) ; Kachlík, David (oponent)
Z dosavadního shrnutí poznatků o histologii mikrocév je patrné, že samotná kvantifikace mikrocév by měla být provázena i popisem tkáně jimi zásobované. Tento tkáňový kontext se však v měřítku větších orgánů, jako je např. aorta velkých savců či mozek člověka, může na makroskopickém měřítku v řádu centimetrů či decimetrů významně měnit. Vzhledem k tomu, že dosavadní poznatky o rozmanitosti hustoty, uspořádání a orientace mikrocév jsou zpravidla omezeny na makroskopicky malé oblasti těchto orgánů, považujeme zmapování distribuce mikrocév na makroskopickém měřítku za poměrně zásadní problém, jehož řešení bylo jednotícím prvkem této dizertační práce. Hlavní zjištění ze šesti provedených studiích jsou následující: Zjištění 1: Existuje značná segmentální variabilita v hustotě a hloubce průniku vasa vasorum v aortě prasete. Denzita vasa vasorum je nejvyšší v hrudních segmentech, stejně jako hloubka průniku do tunica media, která zde přesahuje dříve publikované výsledky. Denzita vasa vasorum s věkem zvířat klesá, relativní hloubka průniku však nikoliv. Jednotlivé segmenty aorty prasete nejsou pro studie zabývající se vaskularizací krevní stěny vzájemně zaměnitelné. Zjištění 2: Numerická i délková hustota mikrocév je v šedé hmotě vyšší nežli v bílé hmotě lidského mozku; v rámci šedé hmoty je pak srovnatelná...
|
|
|
Variabilita tepen ramena, paže a předloktí Klinická anatomie a rozbor názvosloví ve vztahu k úspěšnosti katetrizace
Koňařík, Marek ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Laichman, Stanislav (oponent)
Zkoumání variability tepen ramena, paže a předloktí je téma, které se může na první pohled zdát jako nevýznamné, neboť bylo velice podrobně popsáno mnoha anatomy v předchozích letech. Naše práce směřuje k lepšímu pochopení, zjednodušení a zesystematičnění poznatků a jejich snadnému použití v klinické medicíně. Masivním rozvojem mikrochirurgických a radiodiagnostických metod je přesnější pochopení anatomie, v tomto případě tepen horní končetiny, mimořádně důležité. V průběhu 10 let bylo vypitváno 423 horních končetin. Dále bylo zpracováno 6709 snímků katetrizací horní končetiny z archívu kardiologické kliniky Fakultni nemocnice Plzeň a v kardiovaskulárnim centru krajské nemocnice v Liberci. Podle anatomické časti naši práce má přibližně 77 % populace některou z anatomických variací na řečišti horní končetiny. V katetrizační časti jsme, ale zjistili, že je téměř 99 % všech pacientů nakonec úspěšně katetrizováno radiální cestou. Jedná se o velmi bezpečný zákrok dokonce a to i u pacientů s dokumentovanou anatomickou variací.
|
|
|
Modern technologies in the assessment and treatment of pelvic organ prolapse - experimental and clinical studies
Urbánková, Iva ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Mašata, Jaromír (oponent) ; Kachlík, David (oponent)
Tento projekt ukázal, že sestup pánevních orgánů spojen jednak s poraněními pánevního dna vzniklými v průběhu vaginálního porodu a jednak s věkem rodičky. Již jeden rok po porodu lze až u každá osmá žena identifikovat významný sestup. Ženy, které utrpěly poranění svalů pánevního dna, jsou vystaveny riziku časnějšího vzniku sestupu. Proto, abychom zlepšili naše znalosti o vývoji a chirurgické léčbě sestupu pánevních orgánů, jsme podrobněji studovali ovčí model. Identifikovali jsme anatomické a morfologické podobnosti a také popsali změny poševní stěny vyvolané specifickými životními událostmi (první porodu, uměle vytvořená menopauza či hormonální substituční terapie), které jsou podobné změnám popisovaným u žen. Ovčí model jsme dále použili pro testování nových implantátů a zobrazovacích technik. Věříme, že ovčí model je možné v budoucnosti použít pro studium patofyziologie sestupu pánevních orgánů a pro testování nových léčebných metod a postupů.
|
|
|
Topografická anatomie retroperitonea ve vztahu k cévnímu a míznímu systému
Turyna, Radovan ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Naňka, Ondřej (oponent)
Účelem práce bylo popsání distribuce a struktury drobných žil ústících
do přední stěny dolní duté žíly v oblasti kde se provádí pravostranná paraaortální lymfadenektomie. Studie byla provedena preparací 21 vzorků retroperitonea s následnou grafickou rekonstrukcí, statistickým vyhodnocením
a histologickým zpracováním drobných žil v místě jejich ústí do dolní duté žíly. Celkem bylo identifikováno 70 drobných žil. Průměrný počet na jeden vzorek bez ohledu na pohlaví byl 3,33. V Level I bylo nalezeno 20 % žil, v Level II bylo nalezeno 40 % žil a v Level III bylo nalezeno rovněž 40 % drobných žil. Během preparací žilního řečiště bylo nalezeno neobvyklé uspořádání cévní stěny dolní duté žíly, do které vstupují drobné žíly preformovaným rukávovitým kanálem a v níž jsou ukotveny v blízkosti jejího lumen. Tento poznatek považujeme za klíčový mechanizmus objasňující snadné vytržení těchto žil během operačních výkonů. V práci byla rovněž provedena preparace drobných tepen na přední stěně břišní srdečnice, jejich statistické zpracování a převedení do anatomické kresby. Součástí práce je návrh nové anatomické terminologie pro drobné žíly a tepny na přední stěně břišní srdečnice a dolní duté žíly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kvalitativní a kvantitativní studie mízních uzlin v omentum majus a jeho okolí
Kheck, Michal ; Kachlík, David (vedoucí práce)
Prvotní impulz pro zpracování tohoto tématu vzešel od klinického lékaře - patologa. Velká předstěra je součástí resekátů při operacích kolorektálního karcinomu a je tedy na patologii v rámci stagingu rutinně vyšetřována. Jedná se především o nalezení a histologické zpracování mízních uzlin a zjištění případných metastáz karcinomu. V písemnictví jsme však nenalezli žádnou zmínku o anatomii mízního odtoku a případné lokalizaci mízních uzlin ve velké předstěře. Při dalším zkoumání jsme zjistili, že i informace o cévním zásobení velké předstěry jsou kusé, nebo se jedná o studie provedené na malém počtu preparátů. Velká předstěra se používá převážně v břišní chirurgii, je však využitelná i v rekonstrukční chirurgii.
|
|
| |
host ::
RSS.