|
|
Vztah chlamydiové infekce k chronické pánevní bolesti
Kříž, Jaroslav Thierry ; Košťál, Milan (vedoucí práce) ; Kudela, Milan (oponent) ; Bouda, Jiří (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry se chlamydiová infekce podílí jako etiologický faktor na vzniku chronické pánevní bolesti, najít a popsat anamnestické, klinické a peroperační příznaky, kterými se liší ženy s prokázanou infekcí Chlamydia trachomatis. V období od dubna 2006 do prosince 2009 jsme sledovali skupinu 129 žen s chronickou pánevní bolestí v trvání minimálně 6 měsíců, které byly indikovány k laparoskopii. Během laparoskopie byl proveden stěr z hrdla děložního a z ampulárního ústí vejcovodů. Materiál byl vyšetřen pomocí imunofluorescence na přítomnost antigenu Chlamydia trachomatis. Na základě tohoto vyšetření byly pacientky rozděleny do skupiny Chlamydia pozitivní a Chlamydia negativní. Všechny pacientky vyplnily anonymní dotazník týkající se osobní a sexuální anamnézy. Operační nálezy a výsledky dotazníků byly analyzovány pomocí Fisherova přesného testu. V souboru 129 žen s chronickou pánevní bolestí jsme infekci Chlamydií trachomatis prokázali u 39 žen (30%). Rozdíl proti prevalenci v evropské populaci je statisticky významný (p=0,002), což potvrzuje předpoklad, že Chlamydie trachomatis představuje důležitý etiologický faktor chronické pánevní bolesti. Přesto, že infekce Chlamydií trachomatis je závislá na sexuální aktivitě, nenalezli jsme statisticky významné rozdíly v sexuálním...
|
|
|
Topografická anatomie retroperitonea ve vztahu k cévnímu a míznímu systému
Turyna, Radovan ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Naňka, Ondřej (oponent)
Účelem práce bylo popsání distribuce a struktury drobných žil ústících
do přední stěny dolní duté žíly v oblasti kde se provádí pravostranná paraaortální lymfadenektomie. Studie byla provedena preparací 21 vzorků retroperitonea s následnou grafickou rekonstrukcí, statistickým vyhodnocením
a histologickým zpracováním drobných žil v místě jejich ústí do dolní duté žíly. Celkem bylo identifikováno 70 drobných žil. Průměrný počet na jeden vzorek bez ohledu na pohlaví byl 3,33. V Level I bylo nalezeno 20 % žil, v Level II bylo nalezeno 40 % žil a v Level III bylo nalezeno rovněž 40 % drobných žil. Během preparací žilního řečiště bylo nalezeno neobvyklé uspořádání cévní stěny dolní duté žíly, do které vstupují drobné žíly preformovaným rukávovitým kanálem a v níž jsou ukotveny v blízkosti jejího lumen. Tento poznatek považujeme za klíčový mechanizmus objasňující snadné vytržení těchto žil během operačních výkonů. V práci byla rovněž provedena preparace drobných tepen na přední stěně břišní srdečnice, jejich statistické zpracování a převedení do anatomické kresby. Součástí práce je návrh nové anatomické terminologie pro drobné žíly a tepny na přední stěně břišní srdečnice a dolní duté žíly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biologické vlastnosti karcinomu vaječníku a jejich vztah k terapii
Bartáková, Alena ; Bouda, Jiří (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Strukturovaný souhrn Hypotéza studie Nádorové kmenové buňky jsou subpopulací nádorových buněk (Cancer stem cells - CSCs), která zodpovídá za metastazování tumoru, recidivu onemocnění a vznik chemorezistence. CSCs lze detekovat pomocí povrchových znaků imunohistochemicky. Důležitým povrchovým znakem CSCs je CD44 (standardní forma - CD44s). Předpokládáme, že CD44(s) by mohl být vhodným prognostickým markerem tumoru a možným markerem vzniku chemorezistence. Cíl studie 1. Vytvořit reprezentativní soubory vzorků primárního karcinomu ovaria a vzorků metastáz těchto tumorů, s odpovídajícím follow-up pacientek. 2. Ověřit na daném souboru zavedené prognostické faktory (věk, stadium onemocnění, histologický typ, stupeň diferenciace, pooperační nádorové reziduum) pro interval bez nemoci (DFI - disease free interval) a celkové přežití (OS - overall survival). 3. Zhodnotit expresi CD44 v primárním tumoru a v metastázách a zhodnotit její vzájemnou závislost v obou tkáních. 4. Zhodnotit vztah exprese CD44 k zavedeným prognostickým faktorům. 5. Zhodnotit expresi CD44 a její vztah k celkovému přežití, intervalu bez nemoci a chemorezistenci. Pomocí statistických analýz najít vhodnou hranici stanovení pozitivity CD44 pro prognózu OS, DFI a vzniku chemorezistence. Zhodnotit přínos metody pro praxi. Soubor a metodika Byla...
|
|
|
Prevalence anální HPV infekce u pacientek léčených pro těžkou dysplazii děložního hrdla a její vztah k sexuálnímu chování
Sehnal, Borek ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
SOUHRN Úvod: Více než 90 % karcinomů anu je způsobeno infekcí vysoce rizikovými genotypy lidských papillomavirů (HR HPV). Anamnéza cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN) a cervikálního karcinomu je proto definována jako možný rizikový faktor budoucího rozvoje karcinomu anu. Cílem práce bylo zjistit vztah mezi anální a cervikální HPV infekcí u žen s různými stupni CIN a s mikroinvazivním karcinomem děložního hrdla a určit potenciální rizikové faktory pro rozvoj společné cerviko-anální HPV infekce. Metodika: Celkem bylo do studie zahrnuto 272 žen. Studovanou skupinu zahrnovalo 172 žen, které podstoupily konizaci pro těžkou prekancerózu CIN nebo mikroinvazivní karcinom děložního hrdla (CIN 2+). Kontrolní skupina tvořilo ze 100 žen s jinými neonkologickými gynekologickými chorobami nebo s biopticky ověřenou CIN 1. Všechny účastnice vyplnily dotazník se zaměřením na anamnézu a sexuální rizikové faktory a byly jim odebrány stěry z anu a děložního hrdla na stanovení genotypu HPV pomocí testu Lynear array (Roche). Výsledky: Cervikální, anální a společná cerviko-anální HPV infekce byly zjištěny u 82,6 %, 48,3 % and 42,4 % žen ve studované skupině a u 28,0 %, 26,0 % a 8,0 % žen v kontrolní skupině. Prevalence HR HPV genotypů byla signifikantně vyšší ve studované skupině a významně narůstala se závažností...
|
|
|
Biologické vlastnosti karcinomu vaječníku a jejich vztah k terapii
Bartáková, Alena ; Bouda, Jiří (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Strukturovaný souhrn Hypotéza studie Nádorové kmenové buňky jsou subpopulací nádorových buněk (Cancer stem cells - CSCs), která zodpovídá za metastazování tumoru, recidivu onemocnění a vznik chemorezistence. CSCs lze detekovat pomocí povrchových znaků imunohistochemicky. Důležitým povrchovým znakem CSCs je CD44 (standardní forma - CD44s). Předpokládáme, že CD44(s) by mohl být vhodným prognostickým markerem tumoru a možným markerem vzniku chemorezistence. Cíl studie 1. Vytvořit reprezentativní soubory vzorků primárního karcinomu ovaria a vzorků metastáz těchto tumorů, s odpovídajícím follow-up pacientek. 2. Ověřit na daném souboru zavedené prognostické faktory (věk, stadium onemocnění, histologický typ, stupeň diferenciace, pooperační nádorové reziduum) pro interval bez nemoci (DFI - disease free interval) a celkové přežití (OS - overall survival). 3. Zhodnotit expresi CD44 v primárním tumoru a v metastázách a zhodnotit její vzájemnou závislost v obou tkáních. 4. Zhodnotit vztah exprese CD44 k zavedeným prognostickým faktorům. 5. Zhodnotit expresi CD44 a její vztah k celkovému přežití, intervalu bez nemoci a chemorezistenci. Pomocí statistických analýz najít vhodnou hranici stanovení pozitivity CD44 pro prognózu OS, DFI a vzniku chemorezistence. Zhodnotit přínos metody pro praxi. Soubor a metodika Byla...
|
|
|
Topografická anatomie retroperitonea ve vztahu k cévnímu a míznímu systému
Turyna, Radovan ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Naňka, Ondřej (oponent)
Účelem práce bylo popsání distribuce a struktury drobných žil ústících
do přední stěny dolní duté žíly v oblasti kde se provádí pravostranná paraaortální lymfadenektomie. Studie byla provedena preparací 21 vzorků retroperitonea s následnou grafickou rekonstrukcí, statistickým vyhodnocením
a histologickým zpracováním drobných žil v místě jejich ústí do dolní duté žíly. Celkem bylo identifikováno 70 drobných žil. Průměrný počet na jeden vzorek bez ohledu na pohlaví byl 3,33. V Level I bylo nalezeno 20 % žil, v Level II bylo nalezeno 40 % žil a v Level III bylo nalezeno rovněž 40 % drobných žil. Během preparací žilního řečiště bylo nalezeno neobvyklé uspořádání cévní stěny dolní duté žíly, do které vstupují drobné žíly preformovaným rukávovitým kanálem a v níž jsou ukotveny v blízkosti jejího lumen. Tento poznatek považujeme za klíčový mechanizmus objasňující snadné vytržení těchto žil během operačních výkonů. V práci byla rovněž provedena preparace drobných tepen na přední stěně břišní srdečnice, jejich statistické zpracování a převedení do anatomické kresby. Součástí práce je návrh nové anatomické terminologie pro drobné žíly a tepny na přední stěně břišní srdečnice a dolní duté žíly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prevalence anální HPV infekce u pacientek léčených pro těžkou dysplazii děložního hrdla a její vztah k sexuálnímu chování
Sehnal, Borek ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Bouda, Jiří (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
SOUHRN Úvod: Více než 90 % karcinomů anu je způsobeno infekcí vysoce rizikovými genotypy lidských papillomavirů (HR HPV). Anamnéza cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN) a cervikálního karcinomu je proto definována jako možný rizikový faktor budoucího rozvoje karcinomu anu. Cílem práce bylo zjistit vztah mezi anální a cervikální HPV infekcí u žen s různými stupni CIN a s mikroinvazivním karcinomem děložního hrdla a určit potenciální rizikové faktory pro rozvoj společné cerviko-anální HPV infekce. Metodika: Celkem bylo do studie zahrnuto 272 žen. Studovanou skupinu zahrnovalo 172 žen, které podstoupily konizaci pro těžkou prekancerózu CIN nebo mikroinvazivní karcinom děložního hrdla (CIN 2+). Kontrolní skupina tvořilo ze 100 žen s jinými neonkologickými gynekologickými chorobami nebo s biopticky ověřenou CIN 1. Všechny účastnice vyplnily dotazník se zaměřením na anamnézu a sexuální rizikové faktory a byly jim odebrány stěry z anu a děložního hrdla na stanovení genotypu HPV pomocí testu Lynear array (Roche). Výsledky: Cervikální, anální a společná cerviko-anální HPV infekce byly zjištěny u 82,6 %, 48,3 % and 42,4 % žen ve studované skupině a u 28,0 %, 26,0 % a 8,0 % žen v kontrolní skupině. Prevalence HR HPV genotypů byla signifikantně vyšší ve studované skupině a významně narůstala se závažností...
|
|
|
Vztah chlamydiové infekce k chronické pánevní bolesti
Kříž, Jaroslav Thierry ; Košťál, Milan (vedoucí práce) ; Kudela, Milan (oponent) ; Bouda, Jiří (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry se chlamydiová infekce podílí jako etiologický faktor na vzniku chronické pánevní bolesti, najít a popsat anamnestické, klinické a peroperační příznaky, kterými se liší ženy s prokázanou infekcí Chlamydia trachomatis. V období od dubna 2006 do prosince 2009 jsme sledovali skupinu 129 žen s chronickou pánevní bolestí v trvání minimálně 6 měsíců, které byly indikovány k laparoskopii. Během laparoskopie byl proveden stěr z hrdla děložního a z ampulárního ústí vejcovodů. Materiál byl vyšetřen pomocí imunofluorescence na přítomnost antigenu Chlamydia trachomatis. Na základě tohoto vyšetření byly pacientky rozděleny do skupiny Chlamydia pozitivní a Chlamydia negativní. Všechny pacientky vyplnily anonymní dotazník týkající se osobní a sexuální anamnézy. Operační nálezy a výsledky dotazníků byly analyzovány pomocí Fisherova přesného testu. V souboru 129 žen s chronickou pánevní bolestí jsme infekci Chlamydií trachomatis prokázali u 39 žen (30%). Rozdíl proti prevalenci v evropské populaci je statisticky významný (p=0,002), což potvrzuje předpoklad, že Chlamydie trachomatis představuje důležitý etiologický faktor chronické pánevní bolesti. Přesto, že infekce Chlamydií trachomatis je závislá na sexuální aktivitě, nenalezli jsme statisticky významné rozdíly v sexuálním...
|
|
|
Změny v metylaci DNA u pacientek s ovariálním karcinomem
Chmelařová, Marcela ; Palička, Vladimír (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Bouda, Jiří (oponent)
Souhrn V naší práci jsme se zabývali studiem změn v metylaci DNA u ovariálního karcinomu. Vzhledem k agresivitě tohoto onemocněni je velice důležité podrobně zmapovat molekulárně biologické parametry včetně těch epigenetických, jež by později mohly být využity jak v diagnostice, tak léčbě ovariálního karcinomu. Nejprve jsme se zaměřili na zavedení a zoptimalizování technik vhodných pro analýzu metylace DNA izolované z parafínových bločků. Dalším krokem byla analýza vybraných CpG míst především tumor supresorových genů. Tkáňové vzorky ovariálních adenokarcinomů a normální ovariální tkáně fixované formalínem, zalité parafínem byly získány od 109 žen (69 pacientek s ovariálním karcinomem, 40 pacientek s nenádorovými ovárii) léčených na Porodnické a gynekologické klinice, Fakultní nemocnice Hradec Králové. Vzorky nenádorových ovárií byly získány od pacientek operovaných pro nemaligní diagnózu. DNA byla izolována použitím Qiagen DNA extrakčního kitu. Zavedli a zoptimalizovali jsme dvě metodiky - MSP (metylačně specifickou PCR) a MS-MLPA (Methylation Specific Multiplex Ligation-dependent Probe Amplification). Zjistili jsme, že pro analýzu metylace málo kvalitní DNA izolované z parafínových bločků je vhodnější MS-MLPA než MSP. Tato skutečnost je dána především tím, že MS-MLPA nevyžaduje poměrně agresivní...
|
|
| |
host ::
RSS.