|
| |
|
| |
|
|
Pěstounská péče
Karešová, Marie ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
7 Anotace Bakalářská práce pojednává o pěstounské péči v České republice. Ve své práci jsem se snažila přiblížit jak samotnou historii, tak i fungování pěstounské péče v současnosti. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny samotné pojmy vyskytující se v této oblasti včetně přiblížení významných historických momentů v pěstounské péči. Dále je zde uveden popis jednotlivých forem a druhů pěstounské péče. Další část bakalářské práce se již zabývá popisem vlastního zprostředkování a svěření dítěte do pěstounské péče. V této části jsou rovněž zahrnuty i práva a povinnosti pěstounů včetně nastínění dávek pěstounské péče vymezených zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sociálně-právní ochraně dětí. Poslední část mé práce popisuje vlastní průběh pěstounské péče v jedné rodině z mého blízkého okolí, která takto vychovala dvě děti. Závěr kapitoly vyhodnocuje význam pěstounské péče ve společnosti včetně zkušeností skutečných pěstounů v aplikaci na platnou právní legislativu. Klíčová slova: Pěstounská péče, pěstoun, rodina, rodiče, dítě, matka, osoba, poručník, úřad, dávky, soud
|
|
| |
|
|
Terénní sociální práce s migranty
Vojtová, Eva ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Hlavní zaměření diplomové práce je na terénní sociální práci s migranty a dilema pomoci a kontroly, které při ní vzniká. Nedílnou součástí bylo tedy předložení dostupné literatury, která se zabývá tímto tématem a její analýza. Teoretická část definuje cílovou skupinu, migranty v České republice a integrační a migrační politiku v České republice. Dále se věnuje terénní sociální práci, zmíněn je legislativní rámec terénní sociální práce, osobnost terénního sociálního pracovníka a specifika terénní sociální práce s migranty a popsána je i sociální práce s migranty obecně. Pozornost je věnována dilematům v sociální práci, jejich vzniku s důrazem na dilema pomoci a kontroly a způsoby jeho zvládání. Výzkumná část je věnována popisu vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou polostrukutrovaných rozhovorů s terénními sociálními pracovníky zaměřujícími se na práci s migranty a to za využití techniky kritického incidentu. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, v jakých případech se terénní sociální pracovníci setkávají s dilematem pomoci a kontroly a jak jej řeší. Data byla analyzována za využití části zakotvené teorie. Prezentované výsledky výzkumu poukazují na situace, ve kterých terénní sociální pracovníci, kteří pracují s migranty, zažívají dilema pomoci a kontroly. Jedná se například o situace,...
|
|
| |
|
|
Možnosti využití úkolově orientovaného přístupu v praxi OSPOD
Sedláková, Eliška ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
139 Abstrakt CÍLE: Záměrem diplomové práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: "Jaká je míra využití ÚOP při práci s nedobrovolným klientem pracovníků OSPOD na území hlavního města Prahy a vybraném OSPOD kraje Vysočina? TEORETICKÉ VÝCHODISKA: Základními znaky ÚOP jsou partnerství a posilování. V rámci ÚOP je úspěch závislý na tom, jak lidé umí pochopit a aktivně se podílet na pomáhajícím procesu. Role klienta je aktivní a podílí se na všem, co se v pomáhajícím procesu odehrává. Úkolově orientovaný přístup tvrdí, že zkušenost ze svého rozhodnutí je užitečnější než jen předpokládání, jak se bude daná situace vyvíjet v budoucnu. ÚOP zastává myšlenku, že malý úspěch rozvíjí sebedůvěru a sebeúctu. Splnění úkolů a dosažení dílčího cíle motivuje klienta. Když se nastaví více menších cílů, dojde k tomu, že se posílí šance na kladný výsledek poradenského procesu. METODY: Použit byl polostrukturovaný dotazník. Dotazník obsahoval 47 otázek, které vycházely z operacionalizace a konceptualizace hlavní výzkumné otázky. VÝSLEDKY: Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci SPOD nepracují metodou ÚOP, ale obecně v jejich praxi lze najít některé prvky přístupu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evaluace efektivity denního stacionáře Rosa
Fialová, Lucie ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Denní stacionář Rosa poskytuje službu pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením. Stacionář podporuje rozvoj samostatnosti a sociální začlenění postiženého do společnosti. Cílovou skupinou jsou osoby od 6 do 60 let, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci (například postižený není schopen péče o vlastní osobu - denní hygiena, strava, oblékání). Cílem této služby je začlenění jedince do společnosti, umožnit kontakt s lidmi, rozvíjet komunikaci a aktivně trávit volný čas. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak je hodnocena kvalita poskytovaných služeb ve stacionáři. Dílčí průzkumné otázky zjišťovaly, jak hodnotí kvalitu poskytovaných služeb personál, uživatelé i rodiče. Průzkumný soubor tvořili uživatelé, rodiče a personál. Vytvořila jsem anonymní dotazník pro každou skupinu respondentů. Otázky v dotazníku byly velmi podobné. Dotazník jsem si rozdělila na 4 okruhy - hodnocení stacionáře Rosa, prostředí stacionáře Rosa, služby poskytované ve stacionáři a personální zajištění. Průzkum byl zaměřen zejména na služby, se kterými byli respondenti méně spokojeni a na rizikové faktory, které by mohly k nespokojenosti přispět. Některým uživatelům s ohledem na jejich zdravotní stav jsem byla s vyplňováním dotazníku nápomocná. Kvalita dostupnosti poskytovaných služeb ve stacionáři...
|
host ::
RSS.