|
|
Pravicový extremismus v ČR optikou morální paniky
Půbalová, Božena ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce se zabývá fenoménem pravicového extremismu v České republice v letech 2007-2010, na který nahlíží sociálně konstruktivistickou optikou sociologického konceptu morální paniky. Teoretická část se zaměřuje na vymezení používaných pojmů pravicový extremismus a morální panika s ohledem na jejich vývoj a užití v sociální teorii a zároveň stručně charakterizuje podobu a významné subjekty české extrémně pravicové scény ve zkoumaném období. V analytické části práce jsou za pomoci kvalitativní obsahové analýzy podrobně prozkoumány mediální obsahy čtyřech vybraných aspektů a kauz pravicového extremismu v celostátním vydání deníku Mladá Fronta DNES. Analýza sleduje, nakolik a jakými konkrétními způsoby reprezentace těchto kauz v daném periodiku naplňuje aspekty a procesy ideálního typu morální paniky, reprezentované kombinovaným modelem morálních panik Klockeho a Muscherta, a jakým způsobem jsou kauzy zasazeny do obecnějšího rámce konstrukce pravicového extremismu, jakožto významného společenského problému.
|
|
| |
|
|
Ekologické zemědělství očima farmářů
Zagata, Lukáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Lošťák, Michal (oponent)
Současná popularita ekologického zemědělství z části staví na idealizované představě tohoto způsobu hospodaření a jeho výrobků (bioproduktů). Cílem této práce je prozkoumat způsoby pohledů zúčastněných zemědělců na jejich vlastní praxi a nabídnout srovnání, do jaké míry dané subjektivní postoje farmářů korespondují s představami a pozitivními očekáváními, která jsou do něj vkládána ze strany oficiální politiky a laické veřejnosti. Empirická studie využívá méně známého výzkumného nástroje Q metodologie, která hledá ideálně typické pohledy zúčastněných aktérů. Data byla pořízena prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s českými ekologickými zemědělci. Provedená analýza ukázala tři faktory, které byly následně interpretovány jako tři existují přístupy mezi ekologickými farmáři. Obsah každé z těchto perspektiv dal logický základ pro jejich pojmenování - ekologické zemědělství (1) jako životní způsob, (2) jako zdroj obživy a (3) jako produkce potravin zvláštní kvality. Každý pohled zdůrazňuje odlišné prvky ekologického hospodaření a specifickým způsobem tak naplňuje (konstruuje) jeho účel. Nalezená klasifikace přispívá do teoretické diskuse o povaze současného ekologického zemědělství a jeho pozice v soudobé moderní společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komunitní formy ekologicky příznivého života v individualizované společnosti
Losenický, Jan ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Komunitní formy ekologicky příznivého života v individualizované společnosti" pojednává o současných intencionálních ekokomunitách, které jsou většinou v podobě ekovesnic a cohousingů spojeny s obrodou komunitního hnutí v západní společnosti v devadesátých letech 20. století. S využitím konceptu kvantitativního a kvalitativního individualizmu G. Simmela se zabývá otázkou, nakolik je existence a podoba intencionálních ekokomunit ovlivněna procesem individualizace. Podrobněji je zkoumána motivace iniciátorů a členů ekokomunit, problém soukromí a zapojení komunit do místních vztahů a veřejného života. Třetí část práce nabízí popis příkladů intencionálních ekokomunit v České republice včetně popisu komunitních projektů, které s tímto tématem souvisí.
|
|
|
Diskurzivní re/produkce nerovností v rozhodování: příklad Pankrácké pláně
Šamánek, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce propojuje teoretické předpoklady o nových nerovnostech, typických pro pozdně kapitalistickou společnost a vznikajících mezi skupinami přikládajícími odlišnou prioritu akumulaci ekonomického kapitálu, s analýzou konkrétního sociálního prostředí. Autor vychází z radikálně demokratického východiska a využívá přístupu kritické diskurzivní analýzy k odhalení nástrojů reprodukce tohoto druhu nerovností v masmediálním diskurzu týkajícím se rozhodování o veřejných prostorech, konkrétně výstavby na pražské Pankrácké pláni. Analýza ukazuje, že pro daný diskurz jsou typické určité jevy vedoucí k omezení uznání identit skupin, které se neorientují primárně na ekonomický zisk, a ke zvýhodnění primárně ekonomicky orientovaných skupin v rozhodování v rámci daného právního společenství. Autor využívá výsledků analýzy k ilustraci rozporu hegemonie ekonomicky redukcionistického diskurzu s požadavky na fungování společnosti založené na radikálně demokratických principech rozhodování.
|
|
|
Členství v KSČM v 21. století
Struha, Michal ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem členů městské organizace Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) v Dubí ke své straně a snaží se na základě deskripce vývoje postavení KSČM v rámci politického systému České republiky, ať již jako parlamentní politické strany nebo na úrovni komunální politiky, a pomocí metody heuristického vyšetřování definovat identitu členství v této organizaci. Důvod, proč jsou členové zkoumané organizace ochotni vynakládat vlastní zdroje na výkon stranické činnosti i přes stigma, které na KSČM stále ulpívá, pak tato práce vysvětluje prostřednictvím identifikace s ideovým programem strany, dále pak zájmem o ovlivňování chodu města v rámci komunální politiky a existencí neformálních vztahů v rámci členské organizace. Zároveň se snaží o zachycení změn vývoje KSČM s ohledem na její členskou základnu a s tím spojený možný vývoj v příštích letech. Pokles členské základny, jenž je způsoben přirozeným úbytkem v důsledku demografického vývoje, se tak může stát určujícím faktorem při směrování KSČM v nej bližší budoucnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
ZA ÚČASTI VEŘEJNOSTI...analýza veřejné diskuse dopravní politika Prahy 6
Ptáčková, Kateřina ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se za využití nástrojů analýzy diskursu snaží ukázat, jaká je stávající podoba diskuse o dopravní politice v Praze, jakými zdroji je tato diskuse formována a které diskursy ji především utvářejí. Dílčí diskusi dopravní politiky městské části Prahy 6 využívá nejen k analýze vlastní dopravní diskuse, ale také jako vhodného příkladu ke studiu utváření (komunální) veřejné diskuse jako takové. Práce se soustředí na dvě hlavní skupiny kolektivních aktérů veřejného rozhodování - volené zástupce veřejnosti, v tomto případě zastupitele dotčených městských částí a hlavního města Prahy a nevolené zástupce, zástupce neziskových organizací a občanských sdružení, která v dané oblasti působí. Sleduje, jaké koalice a opozice mezi sebou tito aktéři utvářejí a jaké zdroje pak využívají na podporu svých řešení. Diskurs chápe především ve foucaultovském pojetí jako praktiky formující objekty o nichž ne/hovoří. Za konstitutivní vlastnost diskursu považuje jeho utlačivou sílu, jíž vykonává vůči svým objektům. S odvoláním na Fairclougha a ostatní autory, hlásící se k metodě kritické diskursivní analýzy, se soustředí také na rozdílné role konkrétních aktérů a jejich manipulační prostory uvnitř veřejné diskuse. Kromě vlastní dopravní tématiky se práce věnuje především analýze diskursu demokracie, který...
|
|
|
Vědomí svobody a rizika v éře terorismu
Brandejsová, Michaela ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce na téma vědomí svobody a rizik v éře terorismu je práce zaměřená na analýzu otázek, které se pojí k problematice terorismu, protiteroristických opatření a jejich dopadu na demokracii, lidská práva a svobody. Konkrétně potom na rizika omezování svobody a lidských práv v zájmu zabezpečení společnosti před možnými teroristickými útoky. V první části práce je přiblížena problematika terorismu, jeho současná podoba a interpretace vážící se k původu. Dále jsou načrtnuta rizika pojící se k terorismu i související vytváření pocitu strachu ve společnosti. Následuje analýza protiteroristické politiky, která obnáší různé oblasti opatření, majících vést k zabezpečení obyvatel před potenciálními útoky a která skýtá nebezpečí negativního dopadu na lidská práva a svobody. Druhá část práce sestává z prezentace výsledků dosažených pomocí dotazníkového šetření, uskutečněného na populaci vysokoškoláků v ČR. Výzkum se zaměřil zejména na legitimitu zaváděných protiteroristických opatření a na reflexi jevů, souvisejících s problematikou terorismu. Autorka zjišťuje, že legitimita přikládaná opatřením, závisí zejména na tom o jaký druh opatření se jedná. Vysokoškolští studenti se staví pozitivně spíše k "pasivním" protiteroristickým nástrojům (opatření v metru, odposlechy atp.) a k opatřením směřujícím k tzv....
|
|
|
Policie pro každý den: Normy ve víru policejní praxe
Tošovský, Michal ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce se při studiu každodenní praxe policistů ze základních útvarů Policie České republiky opírá o analýzu částečně strukturovaných rozhovorů, provedených s policisty obvodních oddělení kutnohorského okresu. Na jedné straně tuto praxi ovlivňují psané normy - v ústavních zákonech deklarované základní společenské hodnoty, zákony přímo upravující úkoly a úlohu policie ve společnosti a interní předpisy, které dále specifikují její činnost. Tyto tři úrovně jsou však prostoupeny a přetvořeny v každodenní praxi mnoha různými vlivy: tím, co bychom mohli nazvat duch zákonů a tím, jak policisté nakládají s doslovným zněním těch zákonů a organizačních předpisů, které mají přímý vliv na jejich práci. Vedle toho má vlastní výklad těchto norem i organizační aparát policie a uplatňuje jej skrze mechanismy, jimiž kontroluje výkon svých jednotlivých článků. Vůči normám se policisté rovněž vymezují svou praktickou zkušeností, která jim napovídá, co v jejich práci funguje a co naopak nepřináší účinek; vždy však musí mít především na paměti, aby plnili zadání nadřízených. Skrze diskusi výpovědí policistů o nejčastějších činnostech a obtížích v každodenní policejní praxi autor ukazuje, že prolínání jednotlivých jmenovaných vlivů není pro policisty vždy jednoznačným a jednoduše zvládnutelným úkolem. Powered by TCPDF...
|
|
|
Kauza jezy: Analýza mediálního diskurzu
Vaňhalová, Adéla ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá mediálním diskurzem kauzy jezů na Labi. Použitými metodami jsou kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza článků deníků MF Dnes a Ústecký deník během období deseti let. Kvantitativní analýza se soustředí na vývoj typů argumentů v čase a na jejich zaměření, tzn. na strany sporu, kterým diskurz jednotlivé typy argumentů připisuje. Kvalitativní analýza se pak věnuje argumentačním prostředkům, kterými diskurz jednotlivé strany konstruuje, a především diskurzivním herním rámcům, které jsou dvěma protistranám v diskurzu připisovány. Na jevišti médií probíhal mezi oběma stranami sporu boj o definici a určování pravidel v diskurzivních herních rámcích, protože úspěšné ovládnutí důležitých diskuzivních rámců znamená výhodu v přesvědčování publika - veřejnosti. Zastánci jezů v diskurzu ovládají odborný ekonomický herní rámec, skrz něj působí na veřejnost a přesvědčují ji. Odpůrci jezů zprvu dominovali v diskurzivním odborném ekologickém herním rámci, který se ale postupem času podařilo zastáncům částečně redefinovat ve svůj prospěch. Odpůrci byli z diskuzivního ekologického rámce vytlačeni, ale plně se prosadili v jiném rámci: "petičním" politickém rámci, skrz který dnes přesvědčují veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.