|
|
Společná energetická politika EU: perspektivy a limity spolupráce
Kupka, Jiří ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Společná energetická politika EU: Perspektivy a limity spolupráce ABSTRAKT (Jiří Kupka) Cílem práce je zhodnotit perspektivy a limity spolupráce v oblasti energetické politiky EU a to primárně z pohledu členských států. Za tím účelem je zkoumán dosavadní vývoj integrace v oblasti energetiky (se zdůrazněním soudobého vývoje - tzn. zhruba posledních dvanácti let), přístup Evropské komise a zejména přístupy a energetické politiky dvou vybraných členských států EU - Francie a Německa. Dokument je členěn do dvou hlavních částí - teoretické a empiricko-analytické. V první části se autor snaží teoreticky vymezit pojmy "energetická bezpečnost" a "energetická politika" z pohledu několika autorů. Následně je přikročeno k empirickému zkoumání vývoje energetické politiky EU - zejména přijatých iniciativ Evropské komise. Zkoumán je mj. současný stav faktické implementace zmíněných unijních opatření do jednotlivých systémů energetických trhů výše uvedených států a popis energetických sektorů výše zmíněných zemí. Bádány a hodnoceny (z hlediska cílů EU v energetické oblasti) jsou energetické politiky Francie a Německa a "míra" jejich kompatibility s přijatými unijními opatření v oblasti energetiky (zejména se jedná o tři oblasti: environmentální, oblast vytváření jednotného energetického trhu EU a oblast vnější energetické...
|
|
|
Potenciál a limity severské spolupráce
Benda, Martin ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce hledá podstatu a povahu severské spolupráce a to především prizmatem aktérství mezinárodních vztahů. Analyzuje výchozí geopolitickou situaci Severu a snaží se o prognózu dalšího vývoje. Na téma aplikuje především konstruktivistické koncepty regionálního bezpečnostního komplexu a brandu v mezinárodních vztazích. Práce dochází k závěru, že evropská integrace je zároveň limitem i potenciálem severské spolupráce. Severský model se v širším celku rozmělňuje, ale zároveň Evropu nordicizuje.
|
|
|
Dopady teroristického útoku 9/11 na vývoj bezpečnostní politiky Evropské unie
Novotná, Jana ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce se zabývá dopady teroristického útoku z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických na další vývoj bezpečnostní politiky Evropské unie. Cílem práce je zhodnotit, zda tato událost vedla ke zpřísnění bezpečnostních opatření také v Evropské unii a zda došlo k přehodnocení dosavadní bezpečnostní politiky právě vlivem Spojených států amerických. Práce se v první části zabývá vývojem evropských bezpečnostních složek před teroristickým útokem 9/11 i po něm, aby byl zřejmý vývoj i na institucionální úrovni. Druhá část analyzuje jednotlivé oblasti bezpečnostní politiky, mezi které patří především imigrační politika, policejní spolupráce a ochrana osobních údajů občanů EU.
|
|
|
Možnosti psychologického zkoumání v mezinárodních vztazích
Kocmanová, Markéta ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav politologie Bakalářská práce Markéta Kocmanová Možnosti psychologického zkoumání v mezinárodních vztazích On Psychological Methods in International Relations Abstrakt Předkládaná práce přináší uvedení do využití teoretických modelů obecné a především sociální psychologie ve zkoumání globální politiky na pozadí holisticky chápaného dynamického modelu mezinárodního systému. Pojednány jsou zejména fenomény, které narušují bezpečnostní stabilitu na subsystémové hladině - vznik agrese a dynamika konfliktu optikou vnímání a také problematika kolektivistické a individualistické kultury. Praktická část je věnována podrobné analýze politické radikalizace na pozadí jejího pyramidového modelu. Všechny teoretické koncepty jsou dokladovány množstvím příkladů z historie i současnosti mezinárodní politiky ve vztahu k jednotlivým aktérům v rámci systému.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
| |
|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
| |
|
|
Komparace bezpečnostní politiky USA a EU vůči hrozbě proliferace zbraní hromadného ničení
Kocková, Tereza ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je neproliferační politika Evropské unie a Spojených států amerických po 11. září, a jejich komparace na základě klíčových dokumentů. V první části se zaměřuje na zbraně hromadného ničení (ZHN); jejich definici, druhy, klíčové smlouvy a organizace bojující proti jejich proliferaci. Ve druhé a třetí části popisuje na důležitých dokumentech a případových studiích o přístupu k íránskému jadernému programu politiku nešíření EU a USA. V poslední části se pokouší analyzovat rozdíly v těchto dvou politikách.
|
|
|
Politické násilí a koncept failed state - komparace Iráku a Somálska
Nemešová, Lucie ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
V současné době se projevuje čím dál větší zájem, a s ním spojená politická a akademická debata, o problematiku takzvaných failed states. Po teroristických útocích 11. září 2001 pak bylo selhání státu v některých světových regionech, např. na africkém kontinentu či na Blízkém východě, sekuritizováno a tyto státy začaly být mezinárodním společenstvím považovány za bezpečnostní hrozbu. Tato změna v pojímání selhavších států je odrazem obavy, že by území takových států mohla sloužit jako bezpečná útočiště teroristických skupin. Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi selháním státu a politickým násilím, především na území daného státu. Politické násilí se na území selhavších států nepochybně objevuje, a to nejčastěji ve formě občanské války, ať už je občanská válka příčinou či následkem selhání státu. Tento vztah však nemusí být nutně nevyhnutelný. Cílem této práce je objasnit přínos konceptu failed state při vysvětlování vztahu mezi selháním státu a politickým násilím a prozkoumat jeho analytickou hodnotu. Tento vztah mezi selháním je ilustrován na dvou případech, na Iráku a Somálsku, a na jejich srovnání.
|
host ::
RSS.