|
|
Téma parazité člověka ve výuce na základních školách a nižších gymnáziích.
Houšková, Barbora ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Havlová, Michaela (oponent)
V současnosti, kdy lidé cestují po celém světě a mohou se na cestách nakazit různými parazity, by studium parazitů člověka nemělo být zanedbáváno ani ve výuce na základních školách a nižších gymnázií. V této diplomové práci jsou zmapovány znalosti žáků vybraných základních škol a nižších ročníků víceletého gymnázia ze základů parazitologie a parazitů člověka. K tomuto účelu sloužil vytvořený test, který zkoumal znalosti i postoje a názory dotazovaných žáků. Práce je také zaměřena na návrh výuky tohoto tématu v hodinách přírodopisu. Dvě odlišná pojetí této výuky byla vyzkoušena a porovnána ve 2 třídách stejného ročníku víceletého gymnázia. Zde uvedení zástupci parazitů člověka byli vybráni na základě výběru učebnic pro základní školy. Výsledný a na třech školách ověřený návrh výuky obsahuje powerpointové prezentace vhodné k využití v hodinách a praktická cvičení pojatá jako didaktické hry.
|
|
| |
|
|
Praktická cvičení a modifikace vybraných úloh Biologické olympiády
Filipová, Jana ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Hrozinka, Šimon (oponent)
Tato práce shrnuje zařazení praktických cvičení do výuky biologie na středních školách a porovnává je s požadavky ve školních vzdělávacích programech (ŠVP). Dále se zabývá vlivem praktických cvičení na zájem a znalosti studentů a shrnuje některé dosavadní poznatky na toto téma. Z nalezených materiálů vyplývá, že praktická cvičení mají pozitivní vliv a jsou pro studenty přínosná. Součástí práce jsou některé chemické důkazy, vybrané z řady dostupných, které jsou vhodné pro zařazení do výuky. S jejich použitím je možné dokázat přítomnost sacharidů, tuků a proteinů v rostlinách.
|
|
|
Aktivity pro badatelsky orientovanou výuku v biologii
Nedomová, Martina ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je sestavit a ověřit materiály podporující badatelsky orientovanou výuku na téma Voda v životě člověka. Práce, která vznikla jako součást mezinárodního projektu ESTABLISH, je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývá charakteristikou badatelsky orientované výuky, jejím přínosem a historií, seznamuje s národními a zahraničními projekty a pracemi tuto výuku aplikujícími. Hlavní pasáž praktické části diplomové práce se zabývá sestavením a ověřením materiálů pro badatelsky orientované aktivity k tematické jednotce Voda v životě člověka. Součástí materiálů je metodická příručka pro učitele a pracovní listy k jednotlivým aktivitám. Práce dále obsahuje výsledky dotazníkového šetření pro studenty realizovaného po ověřování aktivit pro získání zpětné vazby o průběhu ověřování materiálů a jejich vhodnosti. Součástí práce je i realizace dotazníkového šetření pro pedagogy, kterým bylo orientačně zhodnoceno povědomí o badatelsky orientované výuce a její dosavadní užívání u učitelů biologie na gymnáziích v Praze. Praktická část obsahuje také analýzu úloh k tématu voda ve spojení s člověkem ve vybraných učebnicích biologie a přírodopisu. Klíčová slova: Vzdělání, přírodní vědy, biologie, badatelsky orientovaná výuka, projekt ESTABLISH, výuková...
|
|
|
Autofágie v imunitním systému
Vávra, Dan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Autofagie je základní homeostatický proces - jeden ze základních mechanismů přežití v nepříznivých podmínkách. Autofagie chrání buňky různými způsoby: buňky jsou schopné rozložit své vlastní komponenty, recyklovat živiny, přetvářet se a zbavovat nežádoucích cytoplazmatických složek (a to vše zvláště nejen za podmínek nedostatku výživy). Přísně regulované autofagické procesy se podílejí na degradaci proteinů s dlouhou životností a celých organel, paradoxně však v některých případech tyto funkce významné pro přežití mohou být i škodlivé. Autofagie hraje důležitou roli při vývoji i potlačení nádoru, v imunitě a je nezbytná pro adaptaci na různé stresy z prostředí jako např. hladovění. Nedávné studie dokazují, že role autofagie je klíčová v imunologické kontrole bakteriálních, parazitárních a virových infekcí. Proces autofágie může degradovat intracelulární patogeny. Tato práce popisuje mechanismus autofagie a zaměřuje se na roli autofagie ve vrozené a adaptivní imunitě, shrnuje některé nové poznatky v pochopení funkce autofagie a její možnou roli v příčinách a prevenci chorob.
|
|
|
Testování vlivu nově vytvořených učebních materiálů k fluorescenčnímu mikroskopu na znalosti žáků
Filipová, Jana ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Zájem studentů o přírodní vědy se stále snižuje i přes to, že znalosti z těchto oborů využíváme v celé řadě odvětví běžného života, jako medicíně, ochraně životního prostředí apod. Samozřejmě tyto obory formují i " jen" kladný vztah k přírodě. Je řada možností, jak zájem studentů zvýšit a tím potenciálně zlepšit jejich motivaci učit se. Kromě např. badatelsky orientované výuky a praktických cvičení obecně je jednou z možností práce s přístroji, které se užívají ve výzkumné praxi. Pokud škola takovým vybavením nedisponuje, nabízí se možnost jej zapůjčit, nebo s ním pracovat přes internet. Možnosti vzdáleného přístupu jsou předmětem zahraničních studií, v českém prostředí tento trend také začíná být patrný. Příkladem toho je putovní fluorescenční mikroskop, který lze zapůjčit na katedře učitelství a didaktiky biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv přítomnosti a nepřítomnosti tohoto putovního fluorescenčního mikroskopu ve výuce na znalosti žáků. Výzkum jsem prováděla na čtyřech třídách dvou pražských gymnázií a zúčastnili se ho žáci prvních ročníků čtyřletého a třetího ročníku šestiletého typu studia (15 - 17 let). Žáci byli rozděleni do dvou skupin podle způsobu výuky. Jedna skupina měla možnost s mikroskopem pracovat přímo ("S"),...
|
|
|
Vliv praktické výuky na motivaci žáků středních škol ke studiu biologie
Janštová, Vanda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
Důvody poklesu zájmu žáků o přírodní vědy a o studium těchto věd jsou předmětem výzkumu v rozvinutých zemích včetně České republiky již několik dekád. Zároveň je klíčovou otázkou jak je možné žáky k zájmu o přírodní vědy přivést a motivovat je ke studiu těchto předmětů. Nabízí se celá řada forem i metod výuky. V této práci byl zkoumán vliv praktických cvičení na motivaci středoškolských žáků ke studiu biologie. Od středoškolských učitelů biologie byly získány údaje o zastoupení tematických celků v praktické výuce. Jako jeden z nejméně zastoupených celků vyšla molekulární biologie a genetika. Pro tento tematický celek byla navržena a otestována praktická cvičení. Bylo ukázáno, že navržená jednodenní cvičení mají kladný vliv na motivaci žáků ke studiu biologie. Dále byly zjišťovány vlivy dalších proměnných (věk, pohlaví, počet praktických cvičení v běžné výuce) na motivaci žáků. Míra motivace českých žáků byla porovnána s motivací žáků z Nového Zélandu. V obou zemích byli ke studiu biologie motivovanější mladší žáci a chlapci, novozélandští žáci dosáhli vyšších motivačních skóre než čeští. Aby bylo možné popsat, co ke studiu biologie přivedlo žáky, kteří o ni mají hlubší zájem, bylo provedeno šetření mezi řešiteli Biologické olympiády, Středoškolské odborné činnosti, účastníky odborného biologického...
|
|
|
Porovnání atraktivity výukových modelů a reálných zoologických preparátů pro žáky gymnázíí
Šibravová, Jitka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá preferencemi žáků gymnázií pro různé typy výukových objektů ve výuce zoologie. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou pro žáky atraktivnější výukové modely nebo reálné zoologické preparáty a jestli jejich preference souvisí s jejich citlivostí k potenciálně fobickým podnětům, reálností vzhledu daného objektu či zda se preference liší mezi pohlavími. Mezi porovnávané položky byli zařazeni jak celí živočichové, tak i jejich jednotlivé orgány. Výzkum byl realizován na vybraných gymnáziích v Praze a v Jablonci nad Nisou za pomoci dotazníku a preferenčního testu. Účastnili se ho žáci vyššího gymnázia a jejich učitelé biologie. Reálnost provedení jednotlivých objektů posuzovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s využitím škálového dotazníku. Výsledky práce ukázaly, že žáci hodnotili reálné zoologické preparáty jako atraktivnější než výukové modely nezávisle na tom, zda se jedná o preparáty celých jedinců nebo preparáty anatomické. Vliv pohlaví na celkové preference nebyl prokázán, chlapci ovšem měli tendence hodnotit obecně nepopulární organismy pozitivněji než dívky. Ani vliv citlivosti k potenciálně fobickým podnětům, zájmu o objekty živočišného původu nebo volby vysokoškolského studia na hodnocení žáků nebyl prokázán. Preference reálných...
|
|
|
Preference žáků pro různé typy zoologických objektů ve výuce biologie
Sailerová, Barbora ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda studenti gymnázií preferují v hodinách biologie objekty živočišného původu na fotografiích v přirozeném prostředí nebo jako reálné preparáty v kapalinových válcích a kyvetách. Zvolila jsem si tyto výzkumné otázky. 1. V jaké podobě studenti preferují zoologické objekty, reálné preparáty v kapalinovém válci či kyvetě nebo v přirozeném prostředí na fotografii? 2. Jak se tyto preference mění v průběhu středoškolského studia? 3. Jak se tyto preference liší mezi pohlavími? 4. Ovlivňuje tyto preference konkrétní živočich? 5. Jsou ovlivněny tyto preference jinými faktory, např. vztahem a vlastními zkušenostmi s živou přírodou nebo četností využití těchto objektů ve výuce? Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření a preferenčního testu, zapojili se do něj studenti prvních a třetích ročníků pěti pražských gymnázií. Z mého výzkumu nevyplývá, že by studenti jako celek preferovali živočichy na fotografiích nebo v kapalinových preparátech. Z tohoto výzkumu nevyplynulo, že by na preference studentů měl vliv některý ze zkoumaných faktorů, tj. typ bydlení, oblíbenost předmětu biologie nebo známka z biologie, chov domácího mazlíčka, fobie z nějakého živočicha, kontakt s přírodninami ve volném čase (tábor, skaut) nebo v hodinách biologie (používání fotografií,...
|
|
|
Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin
Bukáčková, Alžběta ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
V současné době klesá zájem žáků o studium přírodních věd. Přitom se jedná o rozvíjející se a nepostradatelný obor (medicína, genetika). Různé obory biologie jsou žáky různě vnímány. Botanika není příliš oblíbená žáky a často ani jejich učiteli. Oblíbenějšími mohou být například biologie člověka, zoologie a nově se rozvíjející obory jako je genetika. Studium rostlin je pro žáky často nezajímavé, vzpomínky na poznávání rostlin jsou pro ně často hodiny strávené nad botanickým atlasem bez praktické výuky v terénu či na exkurzi. Z toho důvodu je předložená práce zaměřena na poznávání krytosemenných rostlin na gymnáziích. Práce se věnuje různým metodám používaným k výuce poznávání krytosemenných rostlin na pražských gymnáziích a jejich efektivitě. Porovnává různé metody, které používají učitelé k výuce, zabývá se způsoby zkoušení poznávání rostlin a počtem a výběrem druhů, které žáci mají být schopni poznat. Požadavky středoškolských učitelů srovnává s představami vysokoškolských pedagogů o znalostech nastupujících studentů oboru biologie. Efektivita výuky byla zkoumána pomocí "poznávaček" druhů (tj. zkoušení, zda žáci poznají požadované organismy). Žáci poznávali živé (čerstvé) zástupce a byla vyhodnocena úspěšnost žáků od učitelů, kteří používají k výuce různé metody. Dle výsledků bylo formulováno...
|
host ::
RSS.