|
|
Preference žáků pro různé typy zoologických objektů ve výuce biologie
Sailerová, Barbora ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda studenti gymnázií preferují v hodinách biologie objekty živočišného původu na fotografiích v přirozeném prostředí nebo jako reálné preparáty v kapalinových válcích a kyvetách. Zvolila jsem si tyto výzkumné otázky. 1. V jaké podobě studenti preferují zoologické objekty, reálné preparáty v kapalinovém válci či kyvetě nebo v přirozeném prostředí na fotografii? 2. Jak se tyto preference mění v průběhu středoškolského studia? 3. Jak se tyto preference liší mezi pohlavími? 4. Ovlivňuje tyto preference konkrétní živočich? 5. Jsou ovlivněny tyto preference jinými faktory, např. vztahem a vlastními zkušenostmi s živou přírodou nebo četností využití těchto objektů ve výuce? Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření a preferenčního testu, zapojili se do něj studenti prvních a třetích ročníků pěti pražských gymnázií. Z mého výzkumu nevyplývá, že by studenti jako celek preferovali živočichy na fotografiích nebo v kapalinových preparátech. Z tohoto výzkumu nevyplynulo, že by na preference studentů měl vliv některý ze zkoumaných faktorů, tj. typ bydlení, oblíbenost předmětu biologie nebo známka z biologie, chov domácího mazlíčka, fobie z nějakého živočicha, kontakt s přírodninami ve volném čase (tábor, skaut) nebo v hodinách biologie (používání fotografií,...
|
|
|
Morfologické adaptace na nektarivorii u ptáků
Sailerová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Vědci se zajímají o adaptace nektarivorních ptáků zajímají už dlouho. V této práci jsem se pokusila shrnout poznatky o některých těchto adaptacích. Jak mají kolibříci, strdimilové a kystráčci přizpůsobený zobák a jazyk, jak jsou přizpůsobeni velikostí a jak stavba květu ovlivňuje způsob příjmu potravy. Nektarivorní ptáci mají prodloužený a různě zakřivený zobák, který je adaptací na květ jimi navštěvovaný. Jazyk slouží ke sběru nektaru, jeho vnitřní struktura to umožňuje. Je trubicovitý a u kolibříků a strdimilů na konci rozvětvený, u kystráčků kartáčovitý. Nektarivorní ptáci jsou ve většině případů malí a větší druhy se musí přikrmovat hmyzem, aby uspokojili své energetické požadavky. Některé květy neumožňují ptákům posadit se a tak musí nektar sbírat za letu. Proto speciálně kolibříci a někteří strdimilové vyvinuli vířivý let. Pokud je to možné, tak se pták při sběru nektaru posadí.
|
|
|
Preference žáků pro různé typy zoologických objektů ve výuce biologie
Sailerová, Barbora ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda studenti gymnázií preferují v hodinách biologie objekty živočišného původu na fotografiích v přirozeném prostředí nebo jako reálné preparáty v kapalinových válcích a kyvetách. Zvolila jsem si tyto výzkumné otázky. 1. V jaké podobě studenti preferují zoologické objekty, reálné preparáty v kapalinovém válci či kyvetě nebo v přirozeném prostředí na fotografii? 2. Jak se tyto preference mění v průběhu středoškolského studia? 3. Jak se tyto preference liší mezi pohlavími? 4. Ovlivňuje tyto preference konkrétní živočich? 5. Jsou ovlivněny tyto preference jinými faktory, např. vztahem a vlastními zkušenostmi s živou přírodou nebo četností využití těchto objektů ve výuce? Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření a preferenčního testu, zapojili se do něj studenti prvních a třetích ročníků pěti pražských gymnázií. Z mého výzkumu nevyplývá, že by studenti jako celek preferovali živočichy na fotografiích nebo v kapalinových preparátech. Z tohoto výzkumu nevyplynulo, že by na preference studentů měl vliv některý ze zkoumaných faktorů, tj. typ bydlení, oblíbenost předmětu biologie nebo známka z biologie, chov domácího mazlíčka, fobie z nějakého živočicha, kontakt s přírodninami ve volném čase (tábor, skaut) nebo v hodinách biologie (používání fotografií,...
|
|
|
Morfologické adaptace na nektarivorii u ptáků
Sailerová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Vědci se zajímají o adaptace nektarivorních ptáků zajímají už dlouho. V této práci jsem se pokusila shrnout poznatky o některých těchto adaptacích. Jak mají kolibříci, strdimilové a kystráčci přizpůsobený zobák a jazyk, jak jsou přizpůsobeni velikostí a jak stavba květu ovlivňuje způsob příjmu potravy. Nektarivorní ptáci mají prodloužený a různě zakřivený zobák, který je adaptací na květ jimi navštěvovaný. Jazyk slouží ke sběru nektaru, jeho vnitřní struktura to umožňuje. Je trubicovitý a u kolibříků a strdimilů na konci rozvětvený, u kystráčků kartáčovitý. Nektarivorní ptáci jsou ve většině případů malí a větší druhy se musí přikrmovat hmyzem, aby uspokojili své energetické požadavky. Některé květy neumožňují ptákům posadit se a tak musí nektar sbírat za letu. Proto speciálně kolibříci a někteří strdimilové vyvinuli vířivý let. Pokud je to možné, tak se pták při sběru nektaru posadí.
|
host ::
RSS.