|
|
Bankovní systém v Československu během Velké hospodářské krize
Švábová, Hana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o vývoji bankovnictví v Československu během hospodářské krize v letech 1929 až 1933/34. Pro nastínění kontextu je zde věnována pozornost stručné charakteristice velké hospodářské krize, jejímu průběhu v Československu a dopadu na jednotlivé sektory ekonomiky. Stěžejní část diplomové práce je zaměřena na Národní banku Československou, její měnovou politiku a hospodaření během krize, a rovněž na vývoj bankovního sektoru včetně dopadů krize na vybrané komerční banky.
|
|
|
Socioekonomický a politický vývoj v Jihoafrické republice v letech 1978-1989
Valentová, Martina ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována analýze politického a socioekonomického vývoje v Jihoafrické republice mezi lety 1978-1989. V uvedené době došlo poprvé od oficiálního zavedení rasistického apartheidního režimu k jeho revizi. Období tzv. reformního apartheidu je spojeno zejména s ministerským předsedou Pieterem Willemem Bothou, který započal reformování apartheidu ve snaze o uchování politické a ekonomické moci v rukou bílých Jihoafričanů. V této práci jsem se snažila definovat příčiny, průběh a důsledky jeho reformního snažení, které předcházely demokratizujícímu procesu na začátku 90. let. 20. století.
|
|
|
Dvouletý plán obnovy (1947-1948)
Václavů, Jana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku tzv. Dvouletého plánu obnovy v Československu mezi lety 1947 -- 1948. Využity jsou archivní nepublikované materiály z národního archivu v Praze, dobová a současná nejnovější literatura. Práce se věnuje přípravě, realizaci a výsledkům této "dvouletky". Zaměřuje se zejména na odvětví průmyslu a zemědělství, konkrétně potom zmiňuje průmysl textilní. Nakonec se zabývá přechodem dvouletky k dlouhodobému pětiletému plánu.
|
|
|
Poválečný vývoj zemědělství v Československu s důrazem na první pětiletku
Nováková, Alice ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout politické a hospodářské změny v Československu po 2. světové válce a jejich odraz v zemědělské politice a životě venkovského obyvatelstva. Práce je členěna na tři části podle politického vývoje. První část rozebírá situaci bezprostředně po válce, rok 1945 a část 1946. V tomto období se projevovala především nutnost vypořádat se s následky války a nastartování obnovy běžného života, úkoly pro zemědělství byly obnova a zvýšení produkce základních potravin a osídlení pohraničí prostřednictvím pozemkové reformy. Po volbách 1946 sílil vliv Komunistické strany Československa. Vedly se první kroky k centrálnímu plánování, byl vyhlášen Dvouletý plán hospodářské obnovy pro léta 1947 a 1948. Ten zemědělství uložil návrat produkce na předválečnou hodnotu a další pozemkovou reformu. V poslední části po únorovém převratu 1948 byla zemědělská politika už zcela pod taktovkou KSČ, byla vyhlášena první pětiletka, poslední etapa pozemkové reformy a do roku 1953 proběhla první vlna kolektivizace podle sovětského vzoru, na venkově hrálo hlavní roli družstevní vlastnictví.
|
|
|
Průmysl v první československé pětiletce
Studená, Zuzana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je průmysl v době první československé pětiletky, tedy 50. léta 20. století. Průmyslová situace je v první československé pětiletce spojena s poválečnou přeměnou Československa, proto se v přední části práce budu věnovat právě historickým okolnostem. Dalšími výraznými body v tomto období byly procesy znárodnění a politika KSČ, těmito kapitolami bych chtěla uvést první pětiletku a význam průmyslu. Dále se proto plánuji detailněji zaměřit na průmysl, hlavní průmyslová odvětví v první československé pětiletce s orientací zejména na těžký průmysl. V závěru práce by měla být použita dotazníková metoda, jelikož bych chtěla zjistit, jaký mají mí kolegové z Vysoké školy ekonomické o tomto období přehled. Informace budou čerpány z dostupných jak vydaných tak nevydaných zdrojů.
|
|
|
Znárodňovací proces v Československu ve druhém polovině 40. let 20. století
Štětka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem československého znárodnění soukromého sektoru, které se uskutečnilo ve dvou hlavních etapách v období od roku 1945 do roku 1948. Tento proces je zasazen do politického kontextu. Po druhé světové válce bylo československé hospodářství v krizi. To bylo východisko pro rozsáhlé ekonomické reformy, zejména znárodnění těžkého průmyslu a finančního sektoru. Složitá politická situace vyvolala politickou krizi, která byla ukončena komunistickým převratem v únoru 1948. Po únoru pak proběhla druhá znárodňovací vlna.
|
|
|
Státní podnik jako zdroj politického kapitálu
Sedláková, Simona ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade otázku, zda je státní podnik zdrojem politického kapitálu v pojetí teorie dobývání renty na příkladu problematiky státního československého lázeňství. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu politického kapitálu a konceptem pojetí teorie dobývání renty z pohledu školy veřejné volby. V analytické části je zkoumán osud státních lázní na území Československé republiky. V rámci historické sondy do období první republiky je zkoumáno, co se s těmito lázněmi dělo, jaké bylo jejich místo ve státním rozpočtu, jaké bylo jejich hospodaření v návaznosti na plnění jejich vytyčených cílů a které znaky dobývání renty v podobě politického kapitálu lze u tohoto státního podniku sledovat. Na základě této analýzy je vyvozen závěr, zda jsou státní lázně praktickým příkladem teorie dobývání renty a zdrojem politického kapitálu.
|
|
|
Vývoj československé ekonomikyv prvních poválečných letech (1918-1922)
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prvními poválečnými roky (1918-1922), které měly klíčový význam pro utváření ekonomiky nově vzniklé Československé republiky. Nejprve se práce zaměřuje na problematiku vzniku samostatného státu a na možnosti navázání hospodářské spolupráce s ostatními nástupnickými zeměmi po rozpadu Rakouska-Uherska. Déle se již práce věnuje otázce budování samostatné ekonomiky a potlačení vlivu bývalých ekonomických center monarchie. Pro hospodářskou emancipaci nutné kroky byly obseženy již v návrhu hospodářského zákona, vypracovaném před rozpadem monarchie. Tato hospodářská opatření zahrnující celní a měnovou odluku, nostrifikaci a repatriaci kapitálu a pozemkovou reformu a analýza jejich průběhu tvoří jádro této práce.
|
|
|
Reforma československého hospodářství konce 60. let 20. století
Jeřábek, Martin ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tématem této práce jsou hospodářské reformy v Československu a NDR v 60. letech 20. století. V první části se zaměřuji na vývoj hospodářství v Československu. Po závažných problémech s plánováním přišla potřeba provést zásadní reformy systému. Vyloženy jsou zde základní reformní kroky a zároveň postoje politického vedení k jejich zavádění. Pozornost věnuji také konečné fázi reformního procesu v roce 1968 a jejímu ukončení vojenskou intervencí v srpnu 1968. V následující části práce jsou vyloženy složité poměry v poválečném Východním Německu, kde v 50. letech došlo k podobnému vývoji v hospodářství jako v Československu. Snaha o vyrovnání se Západnímu Německu a nespokojenost obyvatelstva s režimem dohnala vedoucí představitele NDR k pokusu zreformovat systém vedení hospodářství. I přes dobré výsledky, které sebou nový systém přinášel, nedošlo k jeho udržení a dalšímu prohloubení. Cílem práce je zodpovědět důvody, proč reformy v obou zemích nakonec neuspěly.
|
|
|
Československé státní rozpočty v letech 1918-1929
Bísková, Hana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Holman, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá československými státními rozpočty v letech 1918-1929. Nejprve seznamuje čtenáře s jednotlivými fázemi, které, aby byl zákon o státním rozpočtu přijat, musely být podstoupeny. Popisuje tudíž rozpočty z pohledu legislativního. Dále odhaluje, z čeho se skládala příjmová i výdajová stránka rozpočtu. Podrobněji popisuje jednotlivé přímé i nepřímé daňové položky. Zároveň uvádí, k jakým změnám v konstrukci rozpočtů v průběhu desetiletí došlo. Druhý pohled, jakým se práce na rozpočty dívá, je pohled prakticko-hospodářský. Na základě analýzy jednotlivých rozpočtových období odhaluje snahu jednotlivých ministrů financí o vyrovnaný státní rozpočet, čemuž mnozí z nich dopomáhali právě změnami v jejich konstrukci. Stanovuje dvě období z hlediska logiky sestavování rozpočtů -- výdajové, které je charakteristické pro počátek a konec sledovaného období, a příjmové.
|
host ::
RSS.