|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Spornost fuzzy logických teorií v odvozovacích systémech
Havlíček, Petr ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Jirků, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním spornosti zvláštní omezené třídy fuzzy logických teorií reprezentujících odvozovací systém. Tato třída je v práci vymezena jako teorie obsahující zejména speciální axiomy odpovídající pravidlům v odvozovacím systému a ohodnocené atomy odpovídající datům o případu. Práce využívá funkcionálního přístupu a zabývá se třemi fuzzy logickými kalkuly, a to logikou Gödelovou, Łukasiewiczovou a produkční. Jako jazyk je použit jazyk predikátové fuzzy logiky prvního řádu s ohodnocením. Pro ověření spornosti využívá konceptu stupně inkonsistence (angl. inconsistency degree) a v Łukasiewiczově logice také indexu protichůdnosti (angl. polar index). Popsán je i princip stupně konsistence (angl. consictency degree). Je navržen jednoduchý algoritmus pro ověření konsistence teorie na základě stupně inkonsistence a je popsán způsob použití indexu protichůdnosti. Pro fuzzy logickou teorii je zaveden termín odpovídající teorie ve dvouhodnotové logice a jsou porovnány spornosti teorií ve fuzzy logice a odpovídajících teorií ve dvouhodnotové logice. Výsledky tohoto porovnání jsou presentovány na příkladech teorií pro tento účel navrženého diagnostického systému MEDSYS II. Na konec je odvozen vztah mezi sporností fuzzy logické teorie odvozovacího systému a jí odpovídající klasické teorie v jednotlivých kalkulech pro oba použité přístupy v jednotlivých fuzzy logických kalkulech.
|
|
|
Moderní trendy v asymetrické kryptografii
Tvaroh, Tomáš ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Palovský, Radomír (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit význam asymetrické kryptografie, představit a srovnat nejnovější asymetrické šifrovací algoritmy a zdůraznit jejich přínos oproti v současnosti nejrozšířenějšímu kryptosystému - RSA. V první části práce popisuje vývoj asymetrické kryptografie, její specifika vůči symetrické kryptografii a možnosti jejího využití jak při šifrování dat, tak při digitálním podepisování. Dále je popsán matematický základ a princip algoritmu RSA, který je v současnosti v praxi nejpoužívanější. Nakonec se práce zaměřuje na moderní algoritmy na bázi eliptických křivek, u kterých jsou uvedeny výhody ve srovnání s algoritmy současnými. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky a na jejich základě je doporučen nejvhodnější kryptosystém.
|
|
|
Výpočetní aspekty metody maximálního polyedru pro rozhodování při neurčitosti
Rada, Miroslav ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Metoda maximálního polyedru je metoda výběru nejlepší varianty pro rozhodování při neurčitosti. Její hlavní myšlenkou je vybrat tu variantu, která bude nejčastěji mít nejvyšší střední hodnotu, pokud zvolíme náhodně vektor pravděpodobností, s nimiž nastanou jednotlivé stavy světa. Stručně je tedy v práci popsána rozhodovací situace za neurčitosti, s důrazem na zmíněnou metodu. Cílem práce je popsat a implementovat algoritmus, jakým metoda maximálního polyedru vybírá nejlepší variantu, a posoudit jeho výpočetní aspekty. Každé rozhodovací variantě přísluší mnohostěn n-tic (vektorů) pravděpodobností, ve kterých je daná varianta nejlepší. Součástí práce je proto popis několika známých algoritmů pro exaktní výpočet objemu mnohostěnu. Protože některé algoritmy vyžadují na vstupu mnohostěn zadaný více způsoby, jsou zahrnuty též některé algoritmy pro přepočet reprezentace mnohostěnu. Jako nejvhodnější metoda výpočtu objemu pro mnohostěny vznikající v metodě maximálního polyedru je zvolena metoda HOT, doplněná pro případy jednoduchých mnohostěnů Lawrenceovou metodou. Jako nejvhodnější metoda přepočtu reprezentace je zvolena metoda LRS. V práci je dále sestaven rozhodovací program, který využívá dostupných implementací zvolených metod. Program je testován na náhodně vygenerovaných rozhodovacích úlohách. Na základě testování jsou odhadnuty meze jeho praktické použitelnosti ? velikost úlohy bez potíží výpočetně zvládnutelné (doba výpočtu cca 30 min) danou implementací je cca 15 variant x 14 stavů světa, přičemž výpočetní náročnost se zvyšuje rychleji s počtem stavů světa než s počtem variant. Konkrétní hodnoty mezní velikosti úlohy samozřejmě závisejí na požadované době odezvy a použitém hardware. V práci je dále provedeno srovnání výsledků rozhodování podle různých kritérií a jsou navrženy některé směry zdokonalení implementace metody maximálního polyedru.
|
|
|
XML bezpečnost a její uplatnění v univerzitním informačním prostředí
Brechlerová, Dagmar ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Doucek, Petr (oponent) ; Nováček, Jan (oponent) ; Čapek, Jan (oponent)
XML security je komplexem bezpečnostních řešení, která spojují rysy XML a internetu k řešení bezpečnosti zejména v rozsáhlých počítačových sítích. XML security se velmi dynamicky rozvíjí, v současnosti jsou některé části (podpis, šifrování) již ve fázi konečného vývoje, jiné stále procházejí velmi rychlým vývojem, který je velmi obtížné sledovat. Hlavním cílem práce bylo kriticky zmapovat oblast XML security, popsat výhody, zápory i rizika proti jiným bezpečnostním řešením, a navrhnout některé možnosti použití v univerzitním informačním systému.
|
|
|
Finding Optimal Decision Trees
Máša, Petr ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent) ; Jiroušek, Radim (oponent)
Rozhodovácí stromy jsou rozšířenou technikou pro popis dat. Používají se často teké pro predikace. Zajímavým problémemje, že konkrétní distribuce může být popsána jedním či více rozhodovacími stromy.Obvykle nás zajímá co nejjednodušší rozhodovací strom(který budeme nazývat též optimální rozhodovací strom).Tato práce navrhuje rozšíření prořezávácí fáze algoritmů pro rozhodovací stromytak, aby umožňovala více prořezávání. V práci byly zkoumány teoretické i praktické vlastnosti tohoto rozšířeného algoritmu. Jako hlavní teoretický výsledek bylo dokázano, že pro jistou třídu distribucí nalezne algoritmus optimální rozhodovací strom(tj.nejmenší rozhodovací strom, který reprezentuje danou distribuci). V praktických testech bylo zkoumáno, jak je schopen algoritmus rekonstruovat známý strom z dat. Zajímalo nás, zdali dosáhne naše rozšíření zlepšení v počtu správně rekonstruovaných stromů zejména v případě, že data jsou dodatečně velká ( z hlediska počtu záznamů). Tato doměnka byla potvrzena praktickými testy. Obdobný výsledek byl před několika lety prokázán pro Bayesovské sítě. Algoritmus navržený v této disertační práci je polynomiální v počtu listů stromu, který je výstupem hladového algoritmu pro růst stromů, což je vylepšení oproti jednoduchému algoritmu prohledávání všech možných stromů, který je exponenciální.
|
host ::
RSS.