|
|
Kalistovy "dějiny duchové" a německá Geistesgeschichte
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma stěžejními okruhy. Na jedné straně charakterizuje metodologický rozvrh dějin duchových, jak je jako svébytný směr v historiografii koncipoval Zdeněk Kalista. Podrobně se věnuje všem ústředním otázkám, které se Kalista pokoušel ve svých dějinách duchových řešit. Přitom se nevychází pouze z Kalistových textů, které se věnují přímo metodologii historie, nýbrž v potaz jsou brány také vlastní ne-metodologické historické práce Kalistovy. V předkládané diplomové práci jsou také připomenuti někteří jiní čeští historikové, ke kterým se Kalista vztahoval a na které navazoval. Mimo Jaroslava Golla a Josefa Pekaře je to především Max Dvořák. Ne náhodou je Dvořák řazen jako jeden z významných představitelů německé Geistesgeschichte. V diplomové práci je učiněn pokus o srovnání Dvořákova konceptu dějin, resp. dějin umění jako místa projevování se ducha doby, a Kalistových dějin duchových. Druhou důležitou oblastí, která je v předkládané diplomové práci reflektována, je tradice německé Geistesgeschichte, která se jako svébytný směr v historiografii konstituovala především v první polovině 20. století. Podrobnější prozkoumání této tradice je důležité také pro hlubší pochopení Kalistovy metodologie historie, jelikož Kalista svými dějinami duchovými navazoval na německou...
|
|
|
Athanasius Kircher (1602-1680) a jeho vliv na přírodní filosofii v Českých zemích
Lelková, Iva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Sklenička, Petr (oponent)
Resumé: Disertační práce mapuje různé úrovně vlivu, který měl barokní polyhistor a jezuita Athanasius Kircher (1602-1680) na vývoj přírodní filosofie v Českých zemích kolem poloviny sedmnáctého století. Jedna z vrstev tohoto vlivu je pozorována v jeho korespondenci s Českými zeměmi ať už se jedná o korespondenci převážně dvorského charakteru, mající za cíl upevnit sociální vztahy vedoucí k finanční a jiné podpoře a získání patrona nebo korespondenci učeneckou sloužící k získávání a výměně informací, přírodně-filosofických zajímavostí a dat z pozorování a experimentů. Mimo vlivu korespondenčního se práce zabývá vlivem diachronickým - tedy způsobem jakým bylo Kircherovo dílo vnímáno v průběhu dějin a také vlivem zamýšleným, který se pokoušel Kircher usměrňovat pomocí své vlastní autobiografie a její distribuce. Další úrovní vlivu, která je v této práci zkoumána je úroveň vlivu ideového a to na příkladu analogie pohybu mořských vod s pohybem tekutin v lidském těle. Srovnáván je zde obraz geokosmu vycházející z Kircherova díla Mundus subterraneus (Amsterodami 1664-1665) a Iter extaticum II (Romae 1657) s díly Kircherových korespondentů jezuitského matematika Theodora Moreta Tractatus physico-mathematicus de aestu maris (Antveripae 1665) a především s dílem vratislavského lékaře, jednoho ze zakladatelů Academia...
|
|
|
Výpovědi lidových kronik na Podorlicku v 18. století
Svobodová, Ilona ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo prostřednictvím rozboru jedenácti lidových kronik odpovědět na otázku, jak se obyvatelé vsí a městeček této oblasti vyrovnávali s překotným děním 18. století - jaké stopy v nich zanechaly válečné konflikty (válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, pruský vpád 1778-9), jejichž dějištěm byl často také právě tento region, jak reagovali na hladomory, výkyvy počasí, nebeské úkazy, jak čelili narušení tradičního způsobu života a pozvolného přirozeného vývoje společnosti náhlými změnami způsobenými osvícenskými reformami a v neposlední řadě rovněž to, o čem přemýšleli a co poutalo jejich pozornost v dobách relativního klidu. V této práci byla studovány zápisky z uvedených kronik v časovém rozmezí let 1700-1800. Všechna díla vznikla v Orlickém podhůří, většinou v malých poddanských městech (Opočno, Dobruška, Solnice, Skuhrov nad Bělou, Vamberk, Žamberk) či vsích (Německá Čermná, Kunvald). Mezi dvanácti kronikáři se nachází pravděpodobně pět řemeslníků (řezník Jánský, švec Petr, kožešník Daněk, u dvou se konkrétní řemeslo nepodařilo zjistit - Vokurka, Zdobnický), policejní revizor (Křeček), dva chalupníci (Šronský a Dusílek), tři učitelé (Antonín Kodytko, Ondřej Lukavský, Jan Šmíd) a jeden duchovní (Antonín Jan Remek). Dá se tedy předpokládat, že v textech čtyř kronik (učitelů a faráře) se...
|
|
| |
|
|
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
|
|
|
Otázka československého revizionismu. Problematika vývoje marxistického myšlení mezi lety 1948 až 1959
Tauchman, Jaroslav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá vývojem českého marxistického myšlení v padesátých letech 20. století. Konkrétně se zaměřuje na období mezi převzetím moci komunistickou stranou v Československu v roce 1948 a vyvrcholím tzv. kampaně proti revizionismu na přelomu let 1958 a 1959. Studie vychází z předpokladu, že uvolňování na poli vědeckého výzkumu v Československu, ale například i v kultuře, má své jasné historické příčiny. Vedle neoddiskutovatelného vlivu na toto dění ze strany ekonomického a politického vývoje, se imanentní rozvoj československého marxistického myšlení jeví jako klíčový prvek v celé struktuře tohoto procesu. Studie dochází víceméně k závěrům, že proces uvolňování poměrů v socialistickém Československu na poli kultury a vědy byly do značné míry umožněny vlastními pokusy o aktualizaci marxismu ze strany jednotlivých československých vědeckých pracovníků i kolektivů, které utvářely například při různých pracovištích (Filozofický Ústav Československé akademie věd). Šedesátá léta jsou víceméně obecně přijímána jako jedno z vrcholných období českých a československých kulturních dějin. Nicméně právě vývoj vědeckého a společensko-kritického myšlení v padesátých letech byl předzvěstí a předpokladem tohoto období.
|
|
|
Historická antropologie snu
Jirsová, Kateřina ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Zaoral, Roman (oponent)
Esej na téma historická antropologie snu je spíše teoreticky zaměřenou prací, která se snaží sny nazírat netradičně jako předmět zájmu historicko antropologických úvah, se zaměřením na středověk. Zpracovává různé teorie snů od antiky po osvícenství, rovněž s přihlédnutím k psychoanalýze respektive analytické psychologie 20. století, dále se věnuje především středověkému pojetí snů, vizí. Analytická část práce se zabývá prorockými sny arcibiskupa Jana z Jenštejna (14. století).
|
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
|
"V mém srdci jsem myslela, že když zůstanu v Čechách budu zatracena" Způsoby sebetématizace českých evangelických emigrantů v 18.století
Pukančíková, Petra ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
"V mém srdci jsem myslila, že když zůstanu v Čechách, budu zatracena." Způsoby sebetematizace českých evangelických emigrantů 18. století Analýza sebetematizace českých evangelických emigrantů, kteří se v průběhu 18. století usadili v Berlíně, se odvíjí od životopisů, které po sobě po smrti zanechali. Nicméně emigranti v nich netematizovali primárně sebe sama, ale spíše v rámci zpětné reflexe vlastního života prezentovali svou příslušnost k české komunitě v Berlíně. Zkoumání těchto textů se proto zaměřuje na analýzu textového užití vybraných kategorií (například srdce, duše, svědomí, spása, probuzení a tak podobně), prostřednictvím kterých emigranti tematizovali svůj vztah k sobě, své víře a svým bližním. Jde o nábožensky zaměřenou sebereflexi ovlivněnou luterským pietismem, což znamená, že v životopisech se odráží pouze jedna část pisatelova vnímání sebe sama. Ale i přes toto omezení můžeme vysledovat, jakým způsobem prostřednictvím svého vztahu k bohu a "probuzenému společenství" hodnotili sami sebe.
|
host ::
RSS.