|
|
Franz Josef Strauss - příspěvek k dějinám spolkové republiky Německo v letech 1949 - 1990
Kaucký, Lukáš ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Franz Josef Strauss byl jedním z nejvýznamnějších politiků v poválečné historii Spolkové republiky Německo. Dlouholetý poslanec Spolkového sněmu za CSU a dlouholetý předseda této strany, několikanásobný spolkový ministr, jenž svojí kariéru završil na pozici ministerského předsedy spolkové země Bavorsko. Strauss se narodil v roce 1915 v Mnichově jako druhé dítě řezníka, vystudoval v letech 1935-39 německou literaturu, historii a ekonomii na mnichovské univerzitě. Za druhé světové války sloužil ve Wehrmachtu na západní i východní frontě. Během této doby absolvoval německou státní zkoušku, neboť se chtěl stát učitelem. Poté, co utrpěl těžké omrzliny na východní frontě na konci roku 1942, působil jako Offizier für wehrgeistige Führung (politický důstojník) na protiletadlové dělostřelecké škole v Altenstadtu u Schongau. Na konci války dosáhl hodnosti Oberleutnant. Po válce byl Strauss americkými okupačními úřady jmenován zástupcem zemského rady v Schongau a byl zapojen do založení místní organizace Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU). V roce 1949 se stal členem Parlamentní rady a v roce 1953 spolkovým ministrem pro zvláštní záležitosti v druhém kabinetu kancléře Konrada Adenauera. V roce 1955 byl jmenován spolkovým ministrem pro atomové záležitosti a v roce 1956 spolkovým ministrem obrany. V roce...
|
|
| |
|
|
Konrad Adenauer a CDU
Pavlíček, Viktor ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá osobou Konrada Adenauera a vznikem strany CDU v období 1945 - 1949. Především se zaměřuje na Adenauerovu úlohu při vzniku strany a na jeho další politické aktivity. Dále představuje okolnosti vzniku nového státu. V první části je stručně zmíněn Adenauerův život do roku 1945, jak jeho vzdělání a politická činnost, tak krátce i osobní život. Dále je představena jeho politická činnost těsně po skončení války a následné zapojení do vzniku nové politické strany. V práci je nastíněn průběh vzniku strany CDU od jednotlivých křesťansko-demokratických organizací až po celostátní stranu, která vstupuje na konci léta roku 1949 do voleb do Spolkového sněmu, včetně utváření programu a bojů jednotlivých křídel uvnitř strany o vedoucí postavení. Součástí práce je také zachycen postup okupačních mocností během vojenské správy německého území. Klíčová slova: Adenauer, CDU, CSU, SRN 1945 - 1949, Ahlenský program, Londýnské dohody, Parlamentární rada
|
|
|
Komparace západoněmeckého a československého studentského hnutí v šedesátých letech dvacátého století
Batková, Žaneta ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace studentského hnutí ve Spolkové republice Německo a v Československé socialistické republice v šedesátých letech dvacátého století. První část analyzuje myšlenkové zdroje studentského hnutí ve Spolkové republice Německo, příčiny jeho vzniku, cíle a průběh. V další kapitole je ze stejné perspektivy analyzováno studentské hnutí v Československé socialistické republice, tedy v zemi, jejíž politický systém se od SRN výrazně odlišoval. Následuje provedení komparace obou hnutí, přičemž důraz je kladen na jejich specifika a myšlenkové zdroje. Pozornost práce se zaměřuje také na vzájemné kontakty mezi představiteli hnutí.
|
|
|
Politické strany ve Velké Británii a vstup Británie do EHS (1970-1975)
Krejčí, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce je přístup Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství k prvnímu lednu roku 1973. Analyzuje příčiny, které vedly britskou politickou reprezentaci k počátečnímu odmítání vést monarchii směrem k evropské integraci a následnému přehodnocení této politiky a snaze Británie do Společenství přivést. Postoje, které Británie v současné Evropské unii a směrem k ní zastává, jsou odrazem historického vývoje. Zkoumán je proto rovněž vztah Anglie a poté Velké Británie k evropské pevnině v historické retrospektivě. V této souvislosti je nadnesena otázka, v čem vlastně spočívá současné "britství", jak sami sebe Angličané a Britové identifikují a identifikovali v průběhu staletí a rovněž otázka současného "evropanství". Postoj britských politických na pozadí toho vývoje vystupuje jako názorově shodný, vycházející ze snahy zachovat pozici světové velmoci, a z toho důvodu neochotě zapojit do mezinárodní organizace, v níž by členství znamenalo vzdát se části národní suverenity. Poté, co se snaha udržet se v pozici světové velmoci ukázala jako nereálná, došli všichni hlavní politické strany ve Velké Británii k poznání, že v národním zájmu jejich země bude k Evropským společenstvím se připojit. Klíčová slova: Velká Británie, Labouristická...
|
|
|
Sovětsko-americké vztahy v období polské krize, 1980- 1981
Roškotová, Jitka ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vývoje vztahů mezi dvěma supervelmocemi studené války, Spojenými státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik, v období polské krize na přelomu 70. a 80. let 20. století. Cílem práce bylo především pečlivé zrekonstruování událostí polské krize, zjištění jejích příčin, vlivů a důsledků na vzájemné vztahy supervelmocí. Úvod práce je věnován vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války, a to od jejího počátku až do vypuknutí polské krize v letech 1980 až 1981. Následně jsem rozebrala zahraniční politiku obou supervelmocí, její charakteristiku, hlavní aktéry i faktory, které ji nejvíce ovlivnily. Polsko se v 70. letech potýkalo s obrovskými hospodářskými problémy, s nimiž byly spojeny také sociální nepokoje. Ty v létě roku 1980 přerostly ve vlnu stávek, kterou dosavadní komunistický režim již nedokázal zvládnout. Polské události tak vyústily ve vyhlášení výjimečného stavu, který měl komunistický systém v Polsku "zachránit". Polský převrat v 80. letech definitivně ukázal celému světu, že se komunistický systém může ve státech střední a východní Evropy udržet pouze silou. V mezinárodně politické situaci na počátku 80. let již nemohl Sovětský svaz nebrat ohledy na názory a postoje Spojených států i členských zemí Severoatlantického...
|
|
|
Role Řecka a Turecka v americké strategii zadržování v letech 1945 - 1953.
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mezi státy, jejichž historii významně poznamenala studená válka, je možné bez pochyby zařadit Řecko a Turecko. Jejich geostrategická výjimečnost, ještě zvýrazněná výsledky druhé světové války, zapříčinila, že "zápas" mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vliv v těchto zemích výrazně přispěl ke změně americké zahraniční politiky vůči SSSR a k přijetí zcela nového strategického konceptu, pro který se vžil název "strategie zadržování" (strategy of containment). O obecné charakteristice strategie zadržování bylo sice již napsáno mnoho kvalitních publikací, ale historici se prozatím - do značné míry překvapivě - příliš nevěnovali její implementaci v konkrétních zemích a oblastech. Analýza konkrétních dopadů strategie zadržování na Řecko a Turecko a zhodnocení, jak byl tento přístup Spojených států vůči oběma zemím úspěšný, se proto staly primárními cíli mé práce. Americká strategie zadržování, kterou lze považovat za příklad tzv. "velké strategie" (grand strategy), se stala klíčovým faktorem americké zahraniční a bezpečnostní politiky během studené války. Proces jejího vzniku byl komplikovaný a nelze ho ohraničit jedním dokumentem či událostí; její základní premisy vznikly v prezidentském období Harryho S. Trumana. Přestože většina analýz americké zahraniční politiky v době studené války vyzdvihuje...
|
|
| |
|
|
Vztah německé císařské rodiny k nacismu
Kozlová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzovala vztah německé císařské rodiny k nacismu ve 30. a 40. letech 20. století. Soustředila se na otázky, proč konzervativní dynastie Hohenzollernů spolupracovala s radikální pravicovou stranou a na jakých principech se shodly. V první kapitole se práce zaměřila na vztah mezi bývalým císařem Vilémem II. a NSDAP. Další kapitoly se zabývaly vztahy národně-socialistické vlády k dalším členům dynastie - mimo jiné korunním princem Vilémem a princem Augustem Vilémem. Autorka došla k závěru, že spojení bylo založeno na "parazitující" formě - císař chtěl hnutí využít pro znovuzískání trůnu a NSDAP využila politického kapitálu císaře u konzervativních občanů a monarchistů. Ze spojení jednoznačně profitovali nacisté, kterým monarchisté napomohli k převzetí moci. Dynastii naopak spojení s NSDAP kompromitovalo. Klíčová slova Hohenzollerni, nacismus, Adolf Hitler, Vilém II., Hermann Göring, výmarská republika, obnovení monarchie
|
|
|
Rozvojová politika EHS (60.- 70- léta) ve vztahu ke státům třetího světa (se zaměřením na Afriku)
Brázdilová, Monika ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený náhled na rozvojovou spolupráci Evropského hospodářského společenství v 60. a 70. letech 20. století ve vztahu ke státům třetího světa se zaměřením na africké rozvojové státy. Zároveň se práce zabývá rozborem samotného pojmu rozvoj, rozvojová spolupráce a rozvojová politika. Práce je koncipovaná od obecného ke konkrétnímu, kdy jsou nejdříve rozebrány hlavní pojmy, uskupení a smlouvy a teprve následně se zabývá jejich podrobnějším rozborem. Nejprve je stručně popsán vznik EHS a charakteristika uskupení ACP. Následně dochází k rozboru samotné rozvojové spolupráce a nástrojů, kterými byla rozvojová pomoc uskutečňována. Další dvě obsáhlé části se věnují smluvnímu rámci kooperace, která je v tomto období vymezena Částí IV. Římské smlouvy a Prováděcí dohodou, dvěma dohodami z Yaoundé a první dohodou z Lomé. Ve smlouvách z Lomé došlo k velké změně z hlediska rovnosti mezi státy EHS a ACP, jelikož byl pojem asociace změněn na princip partnerství. Rozvojová pomoc musela být také nějak spravována, takže další kapitolou je téma institucionálního rámce rozvojové spolupráce. V posledních dvou kapitolách dochází k rozboru finanční podpory směřující z členských zemí Společenství na africký kontinent a způsob využití této pomoci ze strany afrických rozvojových zemí....
|
host ::
RSS.