|
|
Norimberský proces a Československo
Nováková, Barbora ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze Norimberského procesu a jeho spojitosti s československými dějinami. V úvodu se autorka zaměřila na postoje jednotlivých velmocí k ustanovení Mezinárodního vojenského tribunálu a na jejich společná jednání. Autorčiným cílem bylo vytvořit komplexní, a pokud možno objektivní, pohled na proces, proto se zabýva- la jak prací jednotlivých žalobních týmů, tak prací a zároveň problémy německé obhajoby. Hlavní část práce se týká německých útočných plánů vůči Československu a československé obžaloby proti bývalému říšskému protektoru Konstantinu von Neurathovi. Autorka analyzo- vala tzv. Hossbachův protokol z 5. listopadu 1937 a plán operace Fall Grün ("Plán Zelený"). Autorka se také zaměřila na úlohu Sudetoněmecké strany při rozvratu československého státu a na zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V případě Konstantina von Neuratha věnovala au- torka pozornost jednak československé žalobě a její podrobné analýze, jednak vystupování Neuratha během procesu a jeho křížovému výslechu před soudem. Následuje analýza obvině- ní proti druhému dalšímu bývalému říšskému protektorovi Wilhelmu Frickovi a jeho chování během Norimberského procesu.
|
|
|
Reflexe Pol Potova režimu v komunistickém Československu
Židlický, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl objasnit čtenáři jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách stát dnes zvaného Království Kambodža a její reflexi v tehdy komunistickém Československu. Éra tzv. Rudých Khmerů, kteří byli v této zemi u moci v letech 1975-1979 se vyznačovala nejenom krutostí a šovinistickým cítěním, ale také důsledným maskováním své pravé tváře. Pro pochopení vývoje a důsledků této revoluce bylo zapotřebí se podívat i do vzdálenější minulosti tohoto státu, především na koloniální období a vlastně celé dějiny 20. století do příchodu Rudých Khmerů k moci. Samotný výzkum k otázce reflexe tohoto režimu v Československu jsem zaměřil na období této revoluce, to znamená léta 1975-1979. I když se psalo v tiskovinách o tomto režimu málo a v zahraničních vztazích probíhala korespondence a vzájemné vztahy spíše na symbolické úrovni, byla otázka této revoluce diskutovaným tématem hlavně v době kambodžsko-vietnamských sporů a také v období pádu režimu. Reflexe probíhala samozřejmě v intencích zahraniční politiky tehdy silně normalizačního Československa, které bylo spolu s Bulharskem a Německou demokratickou republikou jednou z nejvíce loajálních zemí k Sovětskému svazu ve Východním bloku. Zahraniční aktivita i diplomatické styky probíhaly také v zájmu Sovětského svazu, jehož zahraniční politiku...
|
|
|
Válka roku 1866 na severním bojišti
Zadák, Rostislav ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá událostmi na jizerské frontě, které zásadně ovlivňovaly tažení rakouské Severní armády proti pruským armádám v roce 1866. Na jizerské frontě se postupně zformovala tzv. Jizerská armádní skupina, která byla tvořena rakouským I. armádním sborem, rakouskou 1. lehkou jezdeckou divizí a saským armádním sborem. Toto armádní uskupení po částech postupně čelilo útočící pruské 1. a Labské armádě. Pod jejich tlakem a kvůli novým rozkazům musela Jizerská skupina ustoupit k Jičínu. Zde došlo k bitvě, do které se zapojila skoro celá Jizerská skupina. Bitva skončila ústupem a rozpadem tohoto uskupení. To mělo zásadní význam a vedlo to v konečném důsledku k ústupu celé Severní armády k Hradci Králové.
|
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
|
Propaganda Britské únie fašistů
Drábik, Jakub ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Disertační práce: Propaganda Britské unie fašistů Mgr. Jakub Drábik Ústav světových dějin Abstrakt Dizertační práce se zabývá propagandou největšího a jediného relevantního fašistického hnutí ve Velké Británii, Britskou unií fašistů založenou v roce 1932 sirem Oswaldem Mosleym. Cílem této práce je podívat se na propagandu BUF "očima historiků nového konsenzu." Pomocí oficiálního tisku, publikací, pamfletů, plakátů, projevů a shromáždění vedoucích osobností hnutí a dalších forem propagandy tato práce analyzuje propagandu BUF. Práce prezentuje propagandu BUF ne jenom jako manipulaci a vymývaní mozků, ale i jako snahu vytvořit alternativní modernitu a jako snahu o politickou, ekonomickou, sociální a kulturní revoluci. Práce se snaží dokázat, že navzdory obecně přijímaným závěrů nebyly členové BUF jenom krutí antisemité, banda zlodějíčků a kriminálníků nebo oportunistů s materialistickým cílem, ale že významná část hnutí ve fašismus skutečně věřila. Propagandu tudíž práce prezentuje i jako propagaci víry.
|
|
|
The English Intellectuals in the Whirl of Revolutionary France: Interpretation of Political Events from the Perspective of Contemporaries
Borodáčová, Jana ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práca sa zameriava na skúmanie otázok vplyvu Francúzskej revolúcie na vývoj politických názorov troch Angličanov, ktorí reprezentujú tri roviny pohľadu na revolučné udalosti: idealistický, radikálny a kritický. Helen Maria Williamsová (1761-1827) reprezentuje idealistický smer a to hlavne v rámci predstavy o univerzálnom občianstve a mesianizme Francúzskej revolúcie. Zároveň reprezentuje i stanoviská ženskej populácie a jej očakávanie v súvislosti s postavením žien. Thomas Paine (1737-1809), člen Konventu a stúpenec girondistov, je príkladom radikálneho náhľadu na náboženstvo. Posledným z trojice je fyziokrat a literát Arthur Young (1741-1820), ktorý navštívil Francúzsko pred revolúciou, stal sa svedkom jej počiatočných revolučných udalostí a jej kritikom. Kľúčové slová Helen Maria Williamsová, Thomas Paine, Arthur Young, Francúzska revolúcia.
|
|
|
Vzájemné vztahy československých a francouzských zednářů, 1918-1939
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Při vzniku Československa se zároveň na jeho území začalo ustavovat a rozvíjet svobodné zednářtví. Vznikalo množství lóží v celé zemi, ačkoli výrazné centrum představovalo hlavní město Praha. Od roku 1923 fungovala nezávislá Velkolóže Národní Veliká Lóže Československá, sdružující české a slovenské zednáře. Tato soustava se během meziválečného období zapojovala do mezinárodních struktur prostřednictvím aktivity sebe samé, ale také působením jejích členů jako jednotlivců. Práce se zaměřuje na analýzu vztahů československých a francouzských svobodných zednářů v meziválečném období. Vzájemnou komunikaci zkoumá na poli mezinárodních organizací, dále v rámci návštěv, korespondence, udělování čestného členství a dalších aspektů. Předmětem zkoumání je také četnost komunikace a její možné proměny v čase. Neméně důležitým bodem je otázka, na kolik se o mezinárodní styk zasloužila Velkolóže jako organizace a na kolik se angažovali sami jednotliví zednáři. Dále pak práce zjišťuje, jestli vztahy probíhaly spíše na oficiální, nebo na přátelské úrovni, jestli se do mezinárodní komunikace zapojoval větší okruh zednářů nebo zda šlo o jen několik osobností. Klíčová slova: Svobodné zendářství, Československo, Francie
|
|
|
Vláda versus odbory: Příspěvek ke studiu hornické stávky ve Velké Británii v osmdesátých letech 20. století
Šmigol, Ondřej ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu hornické stávky ve Velké Británii v letech 1984-1985. Zkoumá její kořeny v sedmdesátých letech dvacátého století, neúspěch administrativy Edwarda Heathe a přípravy na stávku ze strany konzervativní vlády Margaret Thatcherové. Hlavní důraz je poté kladen na analýzu průběhu stávky. Podrobně zkoumá období mezi březnem 1984 a březnem 1985, kdy se Národní unie horníků rozhodla vyhlásit stávku na protest proti politice Margaret Thatcherové. Analyzuje způsob vypuknutí sporu, strategii, úspěchy a chyby obou stran. Obšírně se zabývá projevy násilí za stávky a situaci hornických rodin. Taktéž zkoumá postoj ostatních odborů a důvody neúspěchu stávky. Poslední kapitola zmiňuje následky stávky.
|
|
| |
|
|
Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku
Bílý, Matěj ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
disertační práce PhDr. Matěj Bílý Disertační práce "Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku" analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje jej do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě. Zabývá se především vrcholným obdobím vlády sovětského vůdce Leonida Brežněva, pozornost je však věnována i krátkému intermezzu jeho nástupců, Jurije Andropova a Konstantina Černěnka. Práce je založena na rozsáhlém výzkumu v českých, polských a německých archivech, dokumentech publikovaných v edicích a příslušné sekundární literatuře. Výklad se nezaměřuje pouze na vývoj mechanismů organizace samotné - hodnotí též úlohu Varšavské smlouvy jakožto jednoho z nástrojů Kremlu pro správu východního bloku. Aliance se přitom v Brežněvově éře nestala hybatelem dění v sovětské zájmové sféře. Její struktury fakticky nebyly výrazněji iniciativní. Agenda příslušných jednání se nastavovala jinde, nejčastěji v Moskvě. Namísto toho, aby aktivita v aliančním rámci představovala východiska pro vývoj v sovětské sféře vlivu, nastal pravý opak. Procesy odehrávající se ve Varšavské smlouvě spíše odrážely obecnou situaci ve východním bloku, měnící se politiku Kremlu a proměny vztahu mezi Sovětským svazem a jeho evropskými satelity. Jejich kořeny...
|
host ::
RSS.