|
|
Úloha adrenergní signalizace a mitochondrií v kardioprotekci
Macíčková, Eliška ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kardiovaskulární choroby, jako je infarkt myokardu či srdeční selhání, jsou v dnešním vyspělém světě jednou z hlavních příčin úmrtí. Tyto choroby jsou doprovázeny patofyziologickými změnami v buňce, které jsou velmi často spojeny se změnami signalizace adrenergních receptorů a s dysfunkcí mitochondrií. Proto jsou tyto celky hojně studovány ve snaze objevit účinnou léčbu. V současné době jsou známy endogenní protektivní mechanismy, které zvyšují odolnost srdce k těmto patofyziologickým stavům a část těchto mechanismů cílí přímo do mitochondrií. Zde dochází především ke snížení nadměrné produkce reaktivních forem kyslíku a snížení citlivosti přechodně propustného mitochondriálního póru k otevření. Mnoho těchto signálních drah souvisí s adrenergními receptory. Tato práce si klade za cíl propojit poznatky o úloze adrenergní signalizace v kardioprotektivních mechanismech směřujících do mitochondrií. Klíčová slova: srdce, adrenergní signalizace, mitochondrie, kardioprotekce
|
|
|
Úloha m6A dráhy v regulaci ontogenetického vývoje mozku potkana
Tabáková, Petra ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
N6-metyladenosin (m6A) je nejběžnější post-transkripční modifikace RNA, která významně ovlivňuje osud mRNA transkriptů. Mezi významnými proteiny regulující tuto takzvanou m6A dráhu patří metyltransferázy (enzymy z rodiny METTL), demetylázy (FTO, enzymy z rodiny ALKBH) a proteiny vázající se na m6A (např. rodina YTHDF), které rozpoznávají sekvence RNA v závislosti na množství a lokalizaci m6A v cílových transkriptech. Jejich navázání ovlivňuje osud mRNA transkriptů, zatímco úkolem metyltransferáz a demetyláz je zajistit dynamickou rovnováhu hladiny mRNA a patrně i dosud neobjasněné mechanismy specificity těchto tzv. epitranskriptomických značek. Hlavním cílem této práce bylo stanovit relativní změny exprese proteinů uplatňujících se v m6A regulační dráze mozku potkana v průběhu raného postnatálního vývoje a v dospělosti. Zjistili jsme, že hladina exprese hlavních proteinů m6A dráhy postupně klesá od narození do dospělosti s výjimkou období přechodného zvýšení mezi 10. až 18. postnatálním dnem. Současně jsme pozorovali významné změny v expresi proteinů dýchacího řetězce mezi těmito postnatálními dny. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné prokázat mechanistické spojení mezi m6A dráhou a regulací energetické homeostázy mozku během raného vývoje. Poznání úlohy m6A dráhy v regulaci...
|
|
|
Role GPCRs a jejich signálních systémů v kardioprotekci
Svobodová, Ivana ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Receptory spřažené s G-proteiny (GPCRs) jsou rodinou membránových receptorů se stovkami členů, mnoho z nich se nachází v srdci, kde jsou jejich signální systémy zapojeny do regulace velké části buněčných pochodů. Důležitou rolí GPCRs je kardioprotekce při ischemii a následné reperfuzi, která je zprostředkována zejména tzv. RISK dráhou zahrnující kinázy signalizující pro přežití buňky a proti apoptóze. Ochranou srdce při ischemii/reperfuzi se může předejít nevratným poškozením srdce, jako je infarkt myokardu nebo poruchy srdeční funkce vedoucí k selhání srdce. GPCRs regulují řadu procesů spojené s patofyziologií selhávajícího srdce - hypertrofie, fibróza, ztráta srdeční funkce. Porozumění roli jednotlivých receptorů v těchto kardioprotektivních i kardiotoxických procesech je nezbytné k vývoji nových léčiv.
|
|
|
Úloha metabolitů kyseliny arachidonové v kardiovaskulárním systému a signalizaci srdečního selhání
Liptáková, Andrea ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kyselina arachidonová (AA), která patří mezi polynenasycené mastné kyseliny, hraje důležitou roli v regulaci fyziologie, bioenergetiky a signálních drah srdce. AA uvolněná z membránových fosfolipidů pomocí zvýšené aktivity fosfolipázy A2 slouží jako substrát pro cyklooxygenázy, lipooxygenázy a cytochrom P450 epoxygenázy. Produktem je široké spektrum lipidových druhých poslů, eikosaniodů. Tito druzí poslové regulují řadu buněčných procesů v kardiovaskulárním systému a změny v jejich složení a koncentraci se významně podílí při srdečním selhání. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o úloze AA v selhávajícím srdci. Klíčová slova : srdce, kyselina arachidonová, srdeční selhání, eikosanoidy, kardiovaskulární systém
|
|
|
Úloha proteinkinasy C a jejích cílových proteinů v mechanismu kardioprotekce
Holzerová, Kristýna ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Alán, Lukáš (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Mortalita kardiovaskulárních onemocnění je stále vysoká a pravděpodobně bude mít v budoucnu tendenci se spíše zvyšovat. Přestože byla popsána řada způsobů, jak odolnost myokardu vůči ischemicko-reperfúznímu poškození zvýšit, minimum z nich bylo přeneseno do klinické praxe. Kardioprotektivní působení chronické hypoxie bylo popsáno již v 60. letech minulého století. Jeho detailní mechanismus nebyl doposud objasněn, ale byla identifikována řada komponent, které se zde uplatňují. Jednou z nich je proteinkinasa C (PKC). Úloha PKC byla podrobně popsána v mechanismu ischemického preconditioningu, její zapojení v mechanismu kardioprotekce vyvolané hypoxií však zůstává nejasné. Jedním z důvodů je množství isoforem PKC, které mají mnohdy protichůdné účinky, a také různorodost používaných hypoxických modelů. V souvislosti s kardioprotekcí jsou nejčastěji zmiňovány isoformy PKCδ a PKCε. Cílem mé práce bylo analyzovat změny těchto isoforem PKC na dvou různých kardioprotektivních modelech hypoxie - intermitentní hypobarické (IHH) a kontinuální normobarické hypoxii (CNH). Zároveň jsme po adaptaci na IHH sledovali cílové proteiny PKCδ a PKCε, které by mohly být do mechanismu kardioprotekce zapojeny. Jednalo se o proteiny spojené s apoptosou a autofagií, s dynamikou mitochondrií, odstraňováním toxických aldehydů,...
|
|
|
Úloha pro- a protizánětlivých faktorů v adaptaci srdce na hypoxii
Benák, Daniel ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Hypoxie myokardu vyvolává v srdci řadu fyziologických změn na buněčné i molekulární úrovni, jejichž cílem je udržení homeostázy v podmínkách nedostatku kyslíku. Podstatnou úlohu v těchto adaptacích hrají také sekreční regulační proteiny zvané cytokiny. Rozdíly v koncentracích prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů při hypoxických stavech myokardu mohou významně ovlivnit osud srdeční tkáně, přispět k jejímu poškození či protekci. Těchto poznatků se využívá v řadě experimentálních kardioprotektivních technik - adaptaci na chronickou hypoxii, ischemickém preconditioningu, postconditioningu a conditioningu na dálku - které hladiny cytokinů ovlivňují. Hlavními prozánětlivými cytokiny, jejichž koncentrace se mění během hypoxie, jsou TNF-α, IL-1 nebo cytokiny rodiny IL-6. Hlavním protizánětlivým cytokinem je potom IL-10. Tato práce má za cíl shrnout úlohy pro- a protizánětlivých cytokinů v adaptaci srdce na hypoxii a popsat jak jejich patologické, tak i protektivní působení na myokard.
|
|
|
Programovaná nekróza: její aktivace, regulace a role v buněčné fyziologii.
Rytířová, Markéta ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Buněčná smrt jako konečné stádium existence buňky, může být indukována jak náhodně, tak i jako důsledek aktivace specifických a regulovatelných signálních drah. Regulovaná nebo-li programovaná buněčná smrt může být vyvolána řadou vně- i vnitro- buněčných podnětů, jak fyziologických, tak nefyziologických. Po dlouhou dobu byla za jedinou formu programované buněčné smrti považována na kaspázách závislá apoptóza. Nicméně v průběhu posledních 10 let se ukázalo, že nekrotická buněčná smrt, se kterou byla původně spojována náhodná a neregulovatelná buněčná smrt, může také probíhat regulovaným způsobem se specifickými signálními dráhami a znaky. Mezi signální dráhy spojované s indukcí regulovatelné nekrózy patří zejména vznik a aktivace RIP1/RIP3 kinázy obsahujícího nekrosomu, dále pak cyklofilinem D regulovaná permeabilizace mitochondrií či reakce na oxidační stres. K nejvíce studovaným signálním dráhám spojených s iniciací programované nekrózy patří TNFα indukovaná aktivace na RIP1/RIP3 závislé nekroptózy. Programovaná nekróza hraje důležitou roli v různých fyziologických a patologických procesech, kupříkladu v ischemicko-reperfůzních onemocněních, chorobách očí, kůže, trávicí soustavy, či se také uplatňuje v protinádorové léčbě. Klíčová slova Buněčná smrt, apoptóza, nekroptóza, RIP1/RIP3, kaspázy,...
|
|
| |
|
|
Využití nanovlákenných nosičů pro regneraci cév
Bezděková, Dagmar ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Systémů pro cévní regeneraci bylo vyvinuto již mnoho, žádný však zatím není úspěšný v použití pro náhrady cév s průměrem menším než 6 mm. Syntetické materiály jako Dacron a ePTFE sice mají dobré výsledky v nahrazení velkých cév, u malých cév ale způsobují trombózu. Navíc nejsou degradabilní, takže neumožňují přirozenou remodelaci cévního systému. Navíc na tyto materiály neadherují endoteliální buňky, které jsou esenciální pro vytvoření přirozené antitrombogenní vrstvy, ani hladké svalové buňky. Xenogenní decelularizované štěpy jsou další, nesyntetickou alternativou pro vytváření náhrad. Příhodný detergent odstraní buňky dárce a zbude pouze extracelulární matrix, kde mohou být poté kultivovány hostitelské buňky. Nevýhodou xenogenních štěpů je náročnost na výchovu zvířecích donorů a porušení struktury extracelulární matrix po použití detergentu. Jako nejpříhodnější materiál se zatím jeví nosiče vytvořené elektrostatickým zvlákňováním. Relativně jednoduchý proces se může různými způsoby modifikovat a vytvoří se tak nosič, který strukturou připomíná extracelulární matrix. Velikou výhodou je možnost inkorporace bioaktivních látek do jádra vlákna, takže slouží jako atraktant pro cévní buňky, nebo jako antikoagulační faktory. V kombinaci s využitím progenitorových buněk se zdá být elektrostatické zvlákňování...
|
|
|
Superkomplexy respiračního řetězce v mitochondriích
Mikulová, Tereza ; Holzerová, Kristýna (oponent) ; Houštěk, Josef (vedoucí práce)
Mitochondrie jsou velmi důležitou organelou eukaryotní buňky. Probíhá v nich řada metabolických pochodů včetně oxidační fosforylace (OXPHOS). Je to proces, kterého se účastní enzymové komplexy umožňující oxidaci redukovaných molekul substrátu NADH a FADH2 spojenou s následným transportem protonů přes vnitřní mitochondriální membránu. Takto vzniklý elektrochemický potenciál je využíván ATP synthasou k syntéze ATP z fosfátu a ADP. Poslední výzkumy systému OXPHOS poukazují na existenci vyššího strukturního uspořádání komplexů do tzv. superkomplexů, které umožňují "substrate channeling". Hrají roli v sestavování a stabilitě komplexů a dokonce se zdá, že by mohli být i funkčním stavem dýchacího řetězce.
|
host ::
RSS.