|
|
Emanuel Rádl a náboženství
Píša, Josef ; Hogenová, Anna (oponent) ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce "Emanuel Rádl a náboženství" pojednává o Rádlově pojetí filosofie náboženství. Autor se snaží přiblížit klíčové myšlenky Rádlovy filosofie. Na jeho přístupu k základním tématům filosofie, ukazuje Rádlovu metodu zkoumání. Autor se také snaží obhájit jeho aktualitu pro současnou vědu a filosofii. Ukazuje na dopad Rádlova biologického zkoumání na jeho filosofii, jeho inspiraci ve vitalismu H. Driesche a, ovlivnění darwinismem. Autor ukazuje návaznost Rádlova myšlení na T. G. Masaryka, J. L. Hromádky a Friedricha Nietzscheho. Hlavní část práce je věnována jednotlivým aspektům Rádlova pojetí náboženství. Velká pozornost je věnována Rádlově analýze viry a jejích aspektů. Jako nejdůležitější se jeví Rádlova distinkce mezi biblickým chápáním víry a pojetím pocházející z řecké filosofie, které se později prosadilo v církevním dogmatu. Důležitou roli v této práci má také téma krize evropské civilizace, její obrana je u Rádla úzce spjata s chápáním západního křesťanství, jako programu pro její obnovu.
|
|
|
Význam závěrečného mýtu v Platónově dialogu Faidón
Arnošt, Daniel ; Hogenová, Anna (oponent) ; Milko, Pavel (vedoucí práce)
Úlohou této práce je zkoumání závěrečného mýtu v rámci Platónova dialogu Faidón. Autor si klade za cíl prokázat smysl a význam mýtu v souvislosti s argumenty pro nesmrtelnost duše, jež tvoří hlavní část dialogu a jsou součástí Platónovo tzv. dialektické metody V úvodu je položena otázka, zda dialektické dokazování může být dostačující pro tak závažné téma, jakým je existence duše po smrti Samotná stať je proto rozdělena do dvou částí. Ta první by měla ozřejmit Platónovu dialektickou metodu, a proto se zde autor věnuje čtyřem argumentům pro dokázání nesmrtelnosti duše Druhou část, věnovanou závěrečnému mýtu, tvoří jednak exkurs o předplatónských eschatologických představách a posléze samotná interpretace závěrečného mýtu. V závěru práce se autor pokouší prokázat, že role mýtu má funkci útěšnou (zbavení strachu ze smrti) a že v rámci Platónova tématu nesmrtelnosti duše je mýtus nezbytným navázáním na nedostatečnou funkci dialektické metody.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problém přirozeného světa ve fenomenologické reflexi
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce nazvaná Problém přirozeného světa ve fenomenologické reflexi představuje pokus o interdisciplinární společenskovědné a filosofické pojetí základních pilířů přirozeného světa, kterými jsou: každodennost, intersubjektivita, jazyk, celkovost, domov a svoboda. Vychází především z komparace koncepcí německých fenomenologů Edmunda Husserla a Martina Heideggera a českého filosofa Jana Patočky. Zaměřuje se na způsob, jakým jedinec reflektuje svůj svět, jak jej prožívá a vytváří ve spolupráci s druhými. Zabývá se také otázkou výchovy, která má napomáhat formovat prožitek přirozeného světa člověka, rozvíjet jeho zkušenosti se světem, zdokonalovat jeho schopnosti a utvářet svobodný a zodpovědný postoj vůči společně sdílenému světu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vývoj etického ideálu mezi středověkem a renesací v krásné literatuře tohoto období
Smoláková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Zkoumat vývoj etického ideálu mezi středověkem a renesancí v krásné literatuře pro mě byl velmi zajímavý úkol a ani jsem nepomyslela jaké problémy mi jeho zpracování zprvu přinese. Než jsem se totiž pustila do práce, začala se čtením "krásné literatury", musela jsem si ujasnit některé hlavní pojmy, které s danou problematikou souvisejí a na základě toho pak teprve přikročit výběru látky, kterou budu zkoumat. Především jsem si potřebovala ujasnit, co je to vlastně etický ideál a jakou literaturu můžu zahrnout do kategorie "krásná literatura". Dále jsem se snažila vymezit období středověku a renesance, jednak z hlediska časového, jednak z hlediska kulturního a myšlenkového.
|
|
|
Pojetí vědy u Paula Karla Feyerabenda.
Brouček, Luděk ; Hogenová, Anna (oponent) ; Hajnal, László (vedoucí práce)
Přístup k vědě podle Paula Feyerabenda má být zhruba následující: pragmatickým cílem je nalézt řešení nějakého problému. Vycházíme z konkrétní situace a rozvíjíme libovolné hypotézy, které mohou problém řešit a tím obohacujeme poznání. Jediným kritériem je nalézt řešení problému. Přístup k výběru hypotézy nebo teorie nemá být omezován "vědeckostí", tedy ani vědeckou metodou ani vědeckou demarkací. Necháme rozvíjet a soupeřit mezi sebou alternativní hypotézy. Feyerabend dokazuje, že tento svobodný přístup rozšiřuje poznání efektivněji, brání rigiditě a exklusivitě a ideologické indoktrinaci. Skutečnost je prostě nevyčerpatelně bohatá a metodologie svazuje.
|
|
|
Hra a osobnost
Pohan, Ondřej ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na osobnost člověka ve vztahu k fenoménu hry. V první části je hra vymezena prostřednictvím svých hlavních znaků a kategorií odpovídajících aspektům lidské přirozenosti. Dále je jako projev jedné z těchto kategorií - agónu - představen sport. První část se uzavírá zamyšlením E. Finka nad smyslem hry. Druhá část této hry pojednává o projevech osobnosti člověka ve sportovní hře, přičemž východiskem tu je psychologická kategorie činnosti a situace. V poslední části je předkládán praktický výzkum, zjišťující osobnostní vlastnosti hráče sportovní hry - malého fotbalu relevantní k jeho úspěšnému výkonu.
|
host ::
RSS.