|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Časopis Národního muzea, kulturně-historické periodikum a jeho přínos
Šímová, Alice ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
v českém jazyce Časopis Národního muzea je naším nejstarším, nepřetržitě vycházejícím vědeckým periodikem. V jeho historii nalezneme mnoho význačných osobností své doby, podílejících se na jeho vzniku a úspěšném pokračování. Reprezentuje i jednu z předních českých vědeckých institucí, Národní muzeum. Autorka se v této studii zabývá vývojem významného českého vědeckého periodika, Časopisem Národního muzea. Na základě pramenů sestavila bibliografické zpracování jeho obsahu a v studii podtrhla významné momenty v jeho historii. Pokusí se přiblížit a představit osoby, které toto periodikum vedly a přispívaly na jeho stránky. Cílem práce je podat přehled historie tohoto periodika, který by mohl pomoci i ostatním badatelům, zabývající se touto tematikou. Klíčová slova: Časopis Národního muzea, Národní muzeum, Matice česká, František Palacký
|
|
|
Příspěvky k dějinám knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské
Hradilová, Marta ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Spunar, Pavel (oponent) ; Havel, Dalibor (oponent)
Cílem práce je přinést pomocí základních kodikologických postupů srovnávacího charakteru nové poznatky ke kvantitativnímu i kvalitativnímu složení knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské. Původní pramennou základnu, tvořenou dochovanými rukopisy a soupisem knihovny z roku 1502, se heuristickým výzkumem podařilo rozšířit o dosud neznámý katalog minoritské knihovny z roku 1787 a prozatím jediný soupis knihovny českokrumlovských klarisek, který vznikl v roce 1782 při inventarizaci majetku rušeného konventu. Studium archivních pramenů, uložených v archivu Uměleckoprůmyslového muzea, přineslo důležitá zjištění v otázce prodeje českokrumlovských rukopisů a prvotisků muzeu v letech 1894-1896 i o podílu tamního ředitele Karla Heraina na záchraně českokrumlovských rukopisů za 2. světové války. Hlavní pozornost se soustředila na rukopisy pocházející z knižního daru Petra II. z Rožmberka klášteru, jejichž srovnáním s dalšími dochovanými rukopisy se podařilo rozšířit rozsah knižního daru. Jako mimořádně důležité se v tomto případě ukázalo porovnání vnějších znaků rukopisů. Rožmberky byl klášteru věnován i známý kodex Liber depictus. Na základě analýzy soupisu knihovny z roku 1502 bylo možné určit obsahové složení knihovny na počátku 16. století, komparace soupisu s dochovanými rukopisy přinesla cenné...
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
|
Papežské odpustkové listiny ve střední Evropě za pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404). Komparativní studium
Hrdina, Jan ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Cílem disertace je postižení vlivu římského papežství ve střední Evropě v době Velkého západního schismatu ( 13 78-1415117), zvláště za pontifikátu papeže Bonifáce IX. ( 13 89-1404 ). Ke sledování této problematiky byly zvoleny odpustkové listiny jako jedny z typických písemností papežské kanceláře, které Bonifác IX. na rozdíl od svých předchůdců i bezprostředních následovníků vydával pro duchovenské instituce v zemích římské obedience v masovém měřítku. Heuristika vycházela jak z opisů těchto listin v kancelářských registrech vatikánského archivu z řady Registra Lateranensia (cca 1660 listin), tak z originálních a opisových dochování v archivech příjemců (cca 260 jednotlivin). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Kapitoly ze starších knihovních dějin Kolína a Kolínska
Jouzová, Miroslava ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Práce podává zevrubný výklad o výskytu jednotlivých rukopisných i tištěných knih a knihovních celků v Kolíně a okolí od doby vzniku města do 18. století, pokud se o nich zachovaly zprávy či existují dodnes. Z období rané historie města Kolína se dochovalo jen nemnoho zpráv o knižní kultuře. Rukopisné knihy se nacházely v dominikánském klášteře. První zmínky o knižních jednotlivinách se ve městě objevují sice až ve 14. století, i když je můžeme předpokládat již dříve - jedná se zejména o darování knih některým oltářům kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Bohatší výskyty zaznamenáváme až v 16. století, kdy již máme citované konkrétní knižní tituly v kšaftech kolínských měšťanů, či jsou zde přímo uvedeny jejich soukromé knihovny. V Kolíně se v této době knihy nejen opisují, ale i píší, autory jsou měšťané či místní děkan. Století 17. pak přináší zprávy o knihovně na kolínské faře, soukromých knihovnách kolínských děkanů a knihovnách nově založených klášterů v Kolíně a Zásmukách. 18. století už tak bohaté na výskyt zpráv o knihovnách není, protože kniha přestává být drahým majetkem, její hodnota klesá a v kšaftech kolínských měšťanů se popis knihovny objevuje jen vzácně.
|
|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Jitka Janečková: "Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád". Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem. Tato rigorózní práce pojednává o dvou životních příbězích a spolupráci mezi předními českými městskými archiváři plzeňským Fridolínem Macháčkem (1884-ň1954) a pražským Václavem Vojtíškem (1883-ň1974). Vychází ze souboru dochované vzájemné korespondence (edice nejzajímavějších 411 dopisů z let 1905-ň1954) a dalších archivních pramenů. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé a kolegové dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech ale také v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední české archivní odborníky, a zasloužili se o rozvoj mnoha venkovských archivů v Čechách i na Moravě (významný byl například jejich podíl při založení Archivu města Ostravy). O obdivuhodné spolupráci mimo jejich domovské působiště, někdy až mimořádné a nad rámec oficiálních povinností archivního inspektora pro Čechy V. Vojtíška a konzervátora památek F. Macháčka, svědčí jejich profesionální zájem o místní archivy a muzea v širším rozsahu. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním...
|
|
|
Heraldická a prosopografická analýza dvou erbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice
Jeránková, Martina ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je vědecké zpracování dvou heraldických rukopisů z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic, který se nachází v obci Dírná na Soběslavsku. Podle této lokality nesou rukopisy v odborné literatuře název Dírenské erbovníky. Protože od svého vzniku byly dislokované daleko od center bádání, věděla o jejich existenci pouze úzká skupina badatelů a nebyly nikdy prozkoumány z hlediska autorství, datace nebo analýzy obsahu. Jedná se o dva papírové rukopisy inv. č. 56 sign. I B 9 a 58 sign. I B 10. Obsahují 984 a 1358 vyobrazených erbů, pod nimiž je vypsáno jméno rodu. Na základě kodikologického rozboru se podařilo určit autory obou erbovníků, jimiž jsou Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617-1690) a Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (1645-1728), i dobu jejich vzniku v 70.-80. letech 17. století. Pro další postup prací se osvědčilo použití elektronické databáze, která umožnila efektivní práci s velkým množstvím dat. Analýza obsahu erbovníků ukázala, že obsahují erby 961 rodů, které jsou ze dvou třetin české, zbylou část tvoří přibližně ve stejném poměru rody původem moravské, slezské a rody přistěhovalé do českých zemí z ciziny. Z více než dvou třetin se jedná o rody nobilitované před rokem 1500. Znaky vymřelých rodů tvoří 36%, rodů žijících v době vzniku erbovníků je zastoupeno o něco více (41%). U...
|
host ::
RSS.