|
|
Mechanismy imunomodulačního působení kmenových buněk a jejich využití k léčbě onemocnění oka
Heřmánková, Barbora
Kmenové buňky představují perspektivu pro léčbu řady doposud neléčitelných onemocnění. V současnosti mezi nejvíce studované kmenové buňky patří mezenchymální kmenové buňky (MSC). Tyto buňky jsou schopné diferenciace v různé buněčné typy, produkovat růstové a trofické faktory a prostřednictvím imunomodulačních molekul regulovat funkce buněk imunitního systému. Při studiu imunomodulačních vlastností MSC jsme se zaměřili na jejich vliv na B buňky a na studium mechanismu působení MSC ovlivněných interferonem-γ (IFN-γ) na produkci interleukinu 10 (IL-10) B buňkami. Prokázali jsme, že MSC ovlivněné IFN-γ inhibují produkci IL-10 aktivovanými B buňkami prostřednictvím dráhy cyklooxygenázy-2. Vzhledem ke svým regenerativním a imunomodulačním vlastnostem nacházejí MSC uplatnění v léčbě řady onemocnění. V této práci jsme se zabývali možností využití MSC k léčbě onemocnění a poškození oka. Při léčbě poškozeného povrchu oka jsou používány limbální kmenové buňky (LSC), ale jejich izolace je obtížná a nemohou být použity ve všech případech poškození. Vhodným kandidátem v těchto případech mohou být MSC. Proto jsme srovnávali terapeutický potenciál LSC a MSC izolovaných z kostní dřeně a tukové tkáně. Studie ukázala, že MSC izolované z kostní dřeně mají srovnatelný regenerativní vliv na hojení poškozeného povrchu...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s diagnózou reverzní totální endoprotéza ramenního kloubu
Vachová, Anna ; Heřmánková, Barbora (vedoucí práce) ; Čejková, Klára (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s diagnózou reverzní totální endoprotéza ramenního kloubu Cíle: Hlavním cílem této práce je seznámení a shrnutí teoretických a praktických poznatků o reverzní endoprotéze ramenního kloubu a zpracování kazuistiky pacienta na danou diagnózu. Metody: Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, na část obecnou a část speciální. Obecná část zahrnuje teoretické poznatky vztahující se k tématu reverzní endoprotéza ramenního kloubu a použité terapeutické metody ve fyzioterapii. Část speciální zahrnuje kazuistiku pacientky s diagnózou reverzní totální endoprotéza ramenního kloubu, tato část obsahuje vstupní a následně i výstupní kineziologické vyšetření, terapie a závěrečné zhodnocení efektu všech terapií. Klíčová slova: Ramenní kloub, reverzní endoprotéza, rotátorová manžeta, fyzioterapie
|
|
|
Mechanismy imunomodulačního působení kmenových buněk a jejich využití k léčbě onemocnění oka
Heřmánková, Barbora ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Indrová, Marie (oponent)
Kmenové buňky představují perspektivu pro léčbu řady doposud neléčitelných onemocnění. V současnosti mezi nejvíce studované kmenové buňky patří mezenchymální kmenové buňky (MSC). Tyto buňky jsou schopné diferenciace v různé buněčné typy, produkovat růstové a trofické faktory a prostřednictvím imunomodulačních molekul regulovat funkce buněk imunitního systému. Při studiu imunomodulačních vlastností MSC jsme se zaměřili na jejich vliv na B buňky a na studium mechanismu působení MSC ovlivněných interferonem-γ (IFN-γ) na produkci interleukinu 10 (IL-10) B buňkami. Prokázali jsme, že MSC ovlivněné IFN-γ inhibují produkci IL-10 aktivovanými B buňkami prostřednictvím dráhy cyklooxygenázy-2. Vzhledem ke svým regenerativním a imunomodulačním vlastnostem nacházejí MSC uplatnění v léčbě řady onemocnění. V této práci jsme se zabývali možností využití MSC k léčbě onemocnění a poškození oka. Při léčbě poškozeného povrchu oka jsou používány limbální kmenové buňky (LSC), ale jejich izolace je obtížná a nemohou být použity ve všech případech poškození. Vhodným kandidátem v těchto případech mohou být MSC. Proto jsme srovnávali terapeutický potenciál LSC a MSC izolovaných z kostní dřeně a tukové tkáně. Studie ukázala, že MSC izolované z kostní dřeně mají srovnatelný regenerativní vliv na hojení poškozeného povrchu...
|
|
|
Klinické aplikace kmenových buněk v léčbě neurodegenerativních onemocnění CNS
Jančová, Pavlína ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Kmenové buňky mají díky své schopnosti diferenciovat se v různé tkáně velký léčebný potenciál. Jejich použití se zkoumá také u neurodegenerativních onemocnění, pro která je typické, že dochází k odumírání specifických skupin neuronů, jsou progresivní a kvůli složité a zatím plně nepochopené patofyziologii pro ně není účinný lék, pouze terapie prodlužující a usnadňující život pacientů. Tato práce shrnuje výsledky dokončených klinických studií a informuje o probíhajících studiích, ve kterých se aplikuje léčba kmenovými buňkami u vybra- ných neurodegenerativních onemocněních. U roztroušené sklerózy a amyotrofické laterální sklerózy má léčba kmenovými buňkami poměrně dlouhou historii, některé studie prokázaly terapii kmenovými buňkami jako přínosnou. Zatím je známo jen málo dat o účincích kmenových buněk u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, protože první klinické studie byly dokončeny nedávno. Všechny klinické studie prokázaly bezpečnost aplikace kmenových buněk, ale nebyla u nich prokázána náhrada poškozených neuronů, jen ochrany těch zbývajících neurotrofickými a imunomodulačními látkami, které kmenové buňky produkují. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, kmenové buňky, klinické studie, roztroušená skleróza, amyotrofická laterární skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova...
|
|
|
Sexuální dysfunkce a dysfunkce pánevního dna u pacientů se systémovými revmatickými onemocněními
Heřmánková, Barbora ; Špiritović, Maja (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Sexúální dysfunkce a dysfunkce pánevního dna u pacientů se systémovými revmatickými onemocněními Cíle: Zhodnotit míru sexuální dysfunkce, kvalitu života a dysfunkci pánevního dna u pacientek se systémovou sklerodermií (SSc) a idiopatickými zánětlivými myopatiemi (IZM) a porovnat je vůči věkově shodné zdravé kontrolní skupině. Metody: Celkem 41 pacientek se SSc (průměrný věk: 50,9 let, délka onemocnění: 5,8 let), jež splnily klasifikační kritéria pro SSc ACR/EULAR z roku 2013, 41 věkově shodných zdravých žen (průměrný věk: 50,9) bez revmatického onemocnění, 22 pacientek s IZM [dermatomyozitida (DM) 8/ polymyozitida (PM) 10/ nekotizující myopatie (IMNM) 3/ myopatie s inkluzivními tělísky (IBM) 1, průměrný věk: 55,1 let, délka onemocnění: 7,9 let], které splnily diagnostická kriteria dle Bohan/Peter z roku 1975 a 22 věkově shodných zdravých žen vyplnilo 12 validovaných dotazníků hodnotících sexuální funkce, kvalitu života, funkce pánevního dna, únavu, fyzickou aktivitu a depresi. Výsledky: V porovnání se zdravou kontrolní skupinou, vykazovaly pacientky se SSc a IZM signifikantně vyšší prevalenci a větší závažnost sexuální dysfunkce (FSFI, BISF-W: ve všech doménách, stejně jako v celkovém skóre), dysfunkce pánevního dna (PISQ-12) a horší sexuální kvalitu života (SQoL-F). Horší dosažená skóre u...
|
|
|
Ochranná výchova ve školských zařízeních v ČR
Heřmánková, Barbora ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce popisuje současný stav právní úpravy a realizace ochranné výchovy v České republice. První část obsahuje teoretická východiska celé práce a zabývá se terminologickým aparátem dané problematiky. Dále jsou v ní uvedeny psychologické aspekty juvenilní delikvence a historie trestněprávní odpovědnosti dětí a mladistvých na území České republiky. V druhé části je obsažena platná legislativa dané oblasti s akcentem na problematiku ochranné výchovy. Třetí část popisuje stávající praxi při výkonu ústavní a ochranné výchovy se zvláštním důrazem na umísťování a přemísťování dětí a mladistvých do jednotlivých zařízení, která blíže specifikuje. Část čtvrtá zevrubně zkoumá aktuální pravidla při realizaci ochranné výchovy v rámci konkrétního souborů zařízení a srovnává právní úpravu Slovenska. Pátá část popisuje změny, které přinesla nová soukromoprávní úprava, a aktuální návrhy na změnu celého systému institucionální výchovy dětí a mládeže. Sedmá část obsahuje výzkum, v rámci kterého byl osloven reprezentativní vzorek odborné veřejnosti různých typů zařízení, a který byl zaměřen na získání poznatků o praxi při výkonu ochranné a ústavní výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA ochranná výchova, ústavní výchova, juvenilní delikvence, systém institucionální výchovy dětí a mládeže
|
|
|
Targeted therapy: the promising implication of mesenchymal stem cells
Hrabovská, Lucia ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Mezenchymálne kmeňové bunky (MSC), či multipotentné stromálne bunky, sú nehematopoe- tické bunky zo zárodočnej vrstvy mezodermu. Dokážeme ich izolovať z kostnej drene, tuko- vého tkaniva, pupočníkovej krvi, choriových klkov, amniotickej tekutiny, placenty alebo z pľúc a pečene plodu. Vďaka schopnosti sebaobnovy, cielenej migrácie a ich diferenciačnému poten- ciálu nachádzajú tieto bunky uplatnenie v klinickej medicíne. MSC sú schopné diferencovať sa do osteocytov, chondrocytov, adipocytov a ďalších bunečných typov. Zúčastňujú sa aj regene- rácie poškodených tkanív, čo využívame pri liečbe zlomenín, kardiovaskulárnych a neurolo- gických poruchách. MSC naviac vykazujú značnú afinitu k nádorovému tkanivu a tým môžu byť využité ako nosiče protinádorových liečiv. Popis a analýza súčasných poznatkov v oblasti cielenej terapie je náplňou tejto bakalárskej práce. Kľúčové slová: cielené terapie, nádor, mezenchymálne kmeňové bunky
|
|
|
Studium vlivu imunosupresiv na interakci mesenchymálních kmenových buněk s buňkami imunitního systému
Heřmánková, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) představují heterogenní populaci nehematopoetických kmenových buněk, která má multipotentní diferenciační potenciál. MSC můžeme najít v řadě tkání organismu, nejčastěji jsou izolovány z tukové tkáně a kostní dřeně. Díky svým imunomodulačním schopnostem jsou dobrým prostředkem pro léčbu autoimunitních onemocnění a zabránění odhojení štěpu nebo reakce štěpu proti hostiteli. V současnosti se k potlačení nežádoucích imunitních reakcí využívají imunosupresivní látky, které však mají řadu závažných vedlejších účinků. Použití MSC v terapii by umožnilo snížení dávek imunosupresiv a eliminaci nežádoucích účinků. Před uplatněním v léčbě je nezbytné prostudovat vztah mezi MSC a imunosupresivy a zjistit mechanismus jejich interakce. Naším cílem bylo analyzovat interakci MSC a imunosupresiv a vliv na buňky imunitního systému. V experimentech jsme používali cyklosporin A a mykofenolát mofetil. Ověřili jsme změny v expresi povrchových molekul, produkci interleukinu 6 a metabolické aktivitě MSC po působení imunosupresiv. V organismu se MSC nevyskytují izolovaně, ale v kontaktu s buňkami imunitního systému, proto jsme studovali vliv imunosupresiv i na MSC v kultuře se splenocyty. Následně bylo analyzováno působení MSC a imunosupresiv na zastoupení populací splenocytů...
|
|
|
Vyšetření horní končetiny u roztroušené sklerózy,
Heřmánková, Barbora ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Sedláčková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá možnostmi vyšetření funkce horní končetiny u nemocných s roztroušenou sklerózou. A dále připravila překlady testů. Práce byla součástí mezinárodní studie s názvem Psychometric properties of outcome measures of upper limb function in multiple sclerosis, která si kladla za cíl vytvoření systematického přehledu testů, jež přináší spolehlivá data. Vzhledem k vysoké prevalenci poruch funkce horní končetiny u pacientů s roztroušenou sklerózou, je jejich kvalitní vyšetření předpokladem pro úspěšnou rehabilitaci. V teoretické části práce se zabývám podrobným popisem jednotlivých testů, jež byly studií vyhodnoceny jako relevantní. V tomto ohledu je důležité, aby jednotlivá měření byla spolehlivá, validní a citlivá. Tyto vlastnosti označujeme jako psychometrické vlastnosti, o nichž se v práci také zmiňuji.
|
|
|
Vliv Toll-like receptorů na imunomodulační funkce mezenchymálních kmenových buněk
Heřmánková, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSCs) mají díky svým imunomodulačním vlastnostem velký potenciál v buněčné regenerativní léčbě a imunoterapii. MSCs exprimují řadu Toll-like receptorů (TLRs) rozpoznávajících typické molekulární struktury patogenů (patogen-associated molecular patterns, PAMPs), které se mohou nacházet v organismu, kam jsou MSCs terapeuticky aplikovány, a ovlivnit tak jejich chování. Navázání ligandů na TLRs může pozměnit proliferaci, diferenciaci, imunosupresivní vlastnosti, migraci, polarizaci a produkci cytokinů MSCs. Tato práce se proto zabývá vlivem TLRs na imunomodulační vlastnosti MSCs, jelikož v současné době není na základě rozdílných výsledků různých experimentů zcela jasné, jakým způsobem dokáže aktivace TLRs MSCs ovlivnit.
|
host ::
RSS.