|
|
Autobiografičnost v díle režisérek českého animovaného filmu
Děcká, Eliška ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Laučíková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje nakládání s autobiografickými elementy v díle režisérek českého animovaného filmu. Pomocí rozboru výpovědí osmi aktivních režisérek, získaných na základě metodologie orální historie, a dále textové analýzy jimi natočených animovaných filmů (stejně tak jako aplikací základních principů animačních studií) odpovídá na otázku, zda z perspektivy genderu existují v díle režisérek českého animovaného filmu inklinace k využívání autobiografických motivů. Mimo to se tato diplomová práce zamýšlí rovněž nad potenciálem animačních studií obecně a ukazuje jejich efektivní využití ve spojení s příbuznými vědními disciplínami. Díky tomu poznatky získané v rámci této diplomové práce přesahují hranice animované tvorby a zasahují i do širších společensko-historických souvislostí, jako je například politicko-ekonomická transformace po roce 1989 v Československu/České republice. Klíčová slova: animovaný film, autobiografičnost, animační studia, gender, politicko-ekonomická transformace po roce 1989.
|
|
|
Role českých filmových, kulturních a společenských periodik při formování filmového publika v letech 1918-1938
Lošťáková, Markéta ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Katedra filmových studií Markéta LOŠŤÁKOVÁ ROLE ČESKÝCH FILMOVÝCH, KULTURNÍCH A SPOLEČENSKÝCH PERIODIK PŘI FORMOVÁNÍ FILMOVÉHO PUBLIKA V LETECH 1918 - 1938 Czech film and culture magazines and its participation in spectator's formation during 1918 - 1938 Diplomová práce Vedoucí diplomové práce PhDr. Petra Hanáková, Ph.D. Praha 2011 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce, PhDr. Petře Hanákové, Ph.D., za odbornou pomoc při zpracovávání tohoto tématu a Doc. PhDr. Ivanu Klimešovi za podnětné rady a připomínky. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne… .……………………….. ANOTACE Od počátku dvacátého století začaly mít zábavní magazíny nemalý podíl na formování filmového publika. Staly se jedním z hlavních nástrojů filmového průmyslu k udržení zájmu diváků. Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem filmová periodika komunikovala se svými odběrateli a jak je motivovala k další návštěvě biografu. Pro udržení stávajících čtenářů a získání nových magazíny začaly uplatňovat některé typické strategie - hry, soutěže, ankety, soutěžní reklamy apod. Magazíny také...
|
|
| |
|
|
Budoucí rodiny v minulém čase. Strategie použití rodinného filmu v dokumentárních filmech
Rezková, Hana ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezit základní strategie, jimiž je uchopen a zpracován materiál rodinného filmu v kompilačních dokumentárních filmech Pétera Forgácse, Jana Šikla a Marka Šulíka, a zároveň nastínit způsob, jakým tyto strategie ovlivňují a usměrňují možnosti sledovaných filmů komunikovat sledované historické období. Zdrojový materiál rodinného filmu bude práce uchopovat nejdříve v jeho původním rodinném kontextu jako produkt specifické mediální paměťové praxe, která zároveň určuje jeho rétoriku a estetiku. V druhé části se práce zaměří na dvě základní strategie využití rodinného filmu ve sledovaných dokumentech. Na strategii, která prostřednictvím rodinného filmu tematizuje a problematizuje možnosti historické reprezentace, a na strategii, která využívá režimu autenticity a silného afektivního potenciálu rodinného filmu k blokování aktivního diváckého modu.
|
|
|
The Screen of Laughter and Remembering: Cinematography and Post-Socialist Memory
Hladík, Radim ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kusá, Zuzana (oponent) ; Hanáková, Petra (oponent)
PLÁTNO SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ: kolektivní paměť a reprezentace státního socialismu v české kinematografii V disertační práci se zabývám otázkou, jak se kinematografické reprezentace vztahují ke kolektivní paměti státního socialismu v České republice, respektive v Československu. V práci řeším nejprve teoretický problém, zda-li je vhodné subžánr historických filmů studovat jako typ vědění odpovídající historii, nebo sociální paměti.Tvrdím, že důležitý není rozdíl v médiu reprezentace, ale ve způsobech utváření vědění o minulosti. Přestože mohou existovat "historiofotické", tedy historiografické filmy, běžnou produkci dlouhých hraných filmů je vhodné studovat jako sociologický problém z hlediska kolektivní paměti. Zatímco historie představuje druh vědění utvářených poměrně jednoznačně vymezenou sociální skupinou, kolektivní paměť vzniká b bezpočtu sociálních lokací. Nemožnost hovořit o obsahu určité paměti bez analýzy sociálních charakteristik skupiny, jež ji vytváří, vyžadovala, abych se zabýval českými filmaři pomocí teorie sociálních polí Pierra Bourdieuho. Tato perspektiva umožňuje sledovat konflikt mezi úsilím některých filmařů o uměleckou autonomii na straně jedné a politikou či ekonomikou na straně druhé. Jejich celkové postavení ve společnosti se pak symbolicky pozvedává díky statusu intelektuálů, který...
|
|
|
Odpoutané obrazy: archeologie (českého) virtuálního prostoru
Svatoňová, Kateřina ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Postverbální směřování společnosti, nové technologie, digitalizace a prorůstání obrazů veřejnou i soukromou sférou vede teoretiky umění k zvýšenému zájmu o vizualitu jako takovou (W. J. T. Mitchell hovoří o "bouři obrazů", která se přehnala přes planetu).1 S vizuálním vyjádřením je pak nezbytně spojená kategorie prostoru2 a divácká prostorová zkušenost.3 Právě těmto tématům se věnovala má předchozí práce. V ní jsem obhájila tezi, že pro film je prostor primární kategorie. Prostor umožňuje nejen vyprávět příběh, zkonstruovat jasnou fikci, ale zároveň je nejdůležitější pro dešifrování předkládaných obrazů. Prostor omezený hranicemi a plochou plátna se totiž otvírá do prostoru ve filmu, do fikčního světa, který divák může pochopit za pomoci sestavování kognitivních map (mentálních prostorových konfigurací zobrazovaných informací).5 Prostor je tedy na jedné straně spoután limity média, na druhé straně umožňuje bezbřehou hru imaginace, a proto poskytuje pole otevřené mnohostranné komunikaci mezi divákem a autorem, skutečností a fikcí, a také mezi více médii. V práci jsem tak obhájila druhou tezi, že film je ze své podstaty intermédium. Stává se totiž rámem, ve kterém dochází k vrstvení a násobení mediálních fragmentů, jež obohacují narativní strukturu, pevné limity zdánlivě rozevírají a oživují vzdálené kulturní...
|
|
|
Interpretační strategie pro filmy s nízkým stupněm narace
Slováková, Andrea ; Kaňuch, Martin (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Práce Interpretační strategie pro filmy s nízkým stupněm narace měla za úkol navrhnout model interpretace těchto filmů a vytyčit některé interpretační strategie. Pro určení zkoumaného materiálu bylo nejdříve nutné popsat a definovat filmy nenarativní, resp. s nízkým stupněm narace. Sumarizací základních vlastností narativního filmu, jak je vymezuje filmová naratologie, především Edward Branigan, David Bordwell, Seymour Chtaman, Torben Grodal a další teoretici, především Carl Plantinga a Murray Smith, jsem dospěla k formulaci stručné definice narativního filmu. Na základě vymezení se vůči těmto vlastnostem a opět s pomocí teoretiků, kteří ve své práci věnovali prostor i filmům jiným než narativním, vznikla definice nenarativního filmu. Tyto dva krajní póly narace bych vizualizovala pomocí metafory stromu a sítě. Jelikož vlastnosti, které jsou klíčové pro označení filmu za ne/narativní, nejsou měřitelné, hranice mezi těmito dvěma druhy jsou široké, bohaté na variace míry těch kterých vlastností, a tedy není možné je nakreslit nijak přesně, vhodnější je stanovit přechodové stupně. Na základě přítomnosti a důležitosti základních vlastností narace jsem zformulovala tři základní stupně, a to film s oslabenou narací, s velmi slabou narací a s útržky narace. Samostatnými otázkami byly autor a svět dokumentárního...
|
|
|
Od genetické paměti k elektronickému obvodu: zobrazování těla a tělesnosti ve filmové formě screen dance
Španihelová, Magda ; Přádná, Stanislava (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním různých forem těla a tělesnosti, které vznikají na poli minoritního filmového útvaru screen dance. Do centra pozornosti se tak dostává především specifický typ tancujícího těla, jenž je modifikováno svými virtuózními schopnostmi. V textu se tudíž prolínají dvě umělecké disciplíny - tanec a film, jejich vzájemné ovlivňování i propojování, přičemž pozornost se upíná pouze k západnímu kulturnímu kontextu. Práce nesleduje chronologický vývoj rozličných tendencí mediace tance, nýbrž je strukturalizována do čtyřech kategorií tělesnosti (tělo pracující, poznamenané, potlačované, mizející), které pomáhají klasifikaci tvůrčích přístupů k zaznamenávání pohybujícího se těla i jejich výsledné filmové reprezentace. Zkoumaný filmový materiál se pohybuje od poloviny 40. let dvacátého století do současnosti. Těžiště práce spočívá v analýze, jakým způsobem jsou tancující těla zobrazována, jaké nové typy tělesnosti vznikají na poli screen dance, ale také jaké symbolickoideologické hodnoty s sebou filmový obraz tancujícího těla nese.
|
|
|
MFDF Jihlava: síťová stavba jako základ utváření festivalové identity
Hlubek, Jan ; Čeněk, David (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá Mezinárodním fest ivalem dokumentárních filmů Jihlava z hlediska teorie sít í aktérů. Pokouší se pochopit , jakými způsoby fi lmový festival utváří svou identitu jedinečné, v kulturním prostoru nezastupitelné události . Předpokladem tohoto textu je, že rozvoj MFDF Jihlava umožňuje právě stavba festivalu coby sítě aktérů, tedy heterogenního komplexu lidí, věcí a vztahů mezi nimi. Schopnost efekt ivních síťových proměn mu dovoluje zaujmout pevnou pozici na domácí festivalové mapě a úspěšně se zapojit i do mezinárodního festivalového okruhu. Festivalová síť aktérů sleduje základní cíl udržet a dále rozvíjet svou pozice nenahraditelné kulturní instituce. MFDF Jihlava usiluje podobně jako jiné festivalové sítě o vytváření urči té kulturní hodnoty - svým zaměřením a progresivní dramaturgií a vytvářením jedinečného místa setkávání. A identita j ihlavského festivalu vychází právě z mnohosti festivalové sítě.
|
|
|
Odpoutané obrazy: archeologie (českého) virtuálního prostoru
Svatoňová, Kateřina ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Postverbální směřování společnosti, nové technologie, digitalizace a prorůstání obrazů veřejnou i soukromou sférou vede teoretiky umění k zvýšenému zájmu o vizualitu jako takovou (W. J. T. Mitchell hovoří o "bouři obrazů", která se přehnala přes planetu).1 S vizuálním vyjádřením je pak nezbytně spojená kategorie prostoru2 a divácká prostorová zkušenost.3 Právě těmto tématům se věnovala má předchozí práce. V ní jsem obhájila tezi, že pro film je prostor primární kategorie. Prostor umožňuje nejen vyprávět příběh, zkonstruovat jasnou fikci, ale zároveň je nejdůležitější pro dešifrování předkládaných obrazů. Prostor omezený hranicemi a plochou plátna se totiž otvírá do prostoru ve filmu, do fikčního světa, který divák může pochopit za pomoci sestavování kognitivních map (mentálních prostorových konfigurací zobrazovaných informací).5 Prostor je tedy na jedné straně spoután limity média, na druhé straně umožňuje bezbřehou hru imaginace, a proto poskytuje pole otevřené mnohostranné komunikaci mezi divákem a autorem, skutečností a fikcí, a také mezi více médii. V práci jsem tak obhájila druhou tezi, že film je ze své podstaty intermédium. Stává se totiž rámem, ve kterém dochází k vrstvení a násobení mediálních fragmentů, jež obohacují narativní strukturu, pevné limity zdánlivě rozevírají a oživují vzdálené kulturní...
|
host ::
RSS.