|
|
Filmové festivaly ve vztahu k okrajovým částem kinematografie.
Slováková, Andrea ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent) ; Bilík, Petr (oponent)
Disertační práce Filmové festivaly ve vztahu k okrajovým částem kinematografie 2016 PhDr. Andrea Slováková Abstrakt Disertační práce Filmové festivaly ve vztahu k okrajovým částem kinematografie se soustředí na prezentaci především experimentálních filmů na filmových festivalech. Práce analyzuje především specializované přehlídky experimentálního filmu, uvádí historický exkurz do prezentace filmové avantgardy ve vztahu k fenoménu filmových festivalů. Metodologicky však vychází z přístupu interdisciplinárně propůjčeného z politických věd, diskurzivního nového institucionalismu, který adaptuje do pole festivalových studií. Zkoumá, jak se diskurzivní moc uvnitř festivalové organizace utváří a posiluje, a také k čemu slouží. Zavádí koncepty zastřené a průzračné diskurzivní vrstvy, mezi nimiž je argumentační vrstva, která mnohdy obsahuje i argumentační fikce. Část diskurzivního působení, resp. moci festivalové organizace slouží k jejímu ovlivňování kulturního pole, značná část však slouží zachování samotné organizace. Zkoumá, které části organizace jsou klíčovými uzly ve smyslu produkce diskurzivní moci. Na diskurzivní moc festivalů prezentujících experimentální film se dívá z hlediska procesů a struktury uvnitř organizace.
|
|
|
Státní podpora filmového průmyslu v ČR a její odraz na kvalitě české filmové výroby v první dekádě 21. století
Dočkalová, Tereza ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Slováková, Andrea (oponent)
Práce se zabývá systémem státní podpory české kinematografie po roce 1989, detailněji se věnuje zejména působení Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPRČK) v letech 2005 až 2009. Cílem práce je poskytnout co nejkomplexnější informace o tom, jaké druhy filmů (hraný, dokumentární aj.) SFPRČK podpořil, zda a jak výše podpory souvisí s komerčním potenciálem daného filmu, zda a do jaké míry výše poskytnuté podpory ovlivňuje realizovatelnost daného filmu, zda portfolio podpořených filmových projektů daný rok souvisí s výší příjmů SFPRČK nebo se složením Rady SFPRČK. Pro účely práce byl vypracován obsáhlý přehled všech podpořených projektů SFPRČK v daných letech, který obsahuje informace o producentovi, režisérovi, stopáži, roku premiéry a druhu daného filmového projektu. Součástí práce je množství srovnávacích grafů a přehledových tabulek. Práce vychází z primárních zdrojů v podobě Výročních zpráv SFPRČK. Obecnější kapitoly o formování legislativního rámce státní podpory české kinematografie vychází z příslušných zákonů a sněmovních tisků. Součástí práce je i kapitola zabývající se otázkami distribučního charakteru čerpající z dat Českého statistického úřadu a Unie filmových distributorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Interpretační strategie pro filmy s nízkým stupněm narace
Slováková, Andrea ; Kaňuch, Martin (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Práce Interpretační strategie pro filmy s nízkým stupněm narace měla za úkol navrhnout model interpretace těchto filmů a vytyčit některé interpretační strategie. Pro určení zkoumaného materiálu bylo nejdříve nutné popsat a definovat filmy nenarativní, resp. s nízkým stupněm narace. Sumarizací základních vlastností narativního filmu, jak je vymezuje filmová naratologie, především Edward Branigan, David Bordwell, Seymour Chtaman, Torben Grodal a další teoretici, především Carl Plantinga a Murray Smith, jsem dospěla k formulaci stručné definice narativního filmu. Na základě vymezení se vůči těmto vlastnostem a opět s pomocí teoretiků, kteří ve své práci věnovali prostor i filmům jiným než narativním, vznikla definice nenarativního filmu. Tyto dva krajní póly narace bych vizualizovala pomocí metafory stromu a sítě. Jelikož vlastnosti, které jsou klíčové pro označení filmu za ne/narativní, nejsou měřitelné, hranice mezi těmito dvěma druhy jsou široké, bohaté na variace míry těch kterých vlastností, a tedy není možné je nakreslit nijak přesně, vhodnější je stanovit přechodové stupně. Na základě přítomnosti a důležitosti základních vlastností narace jsem zformulovala tři základní stupně, a to film s oslabenou narací, s velmi slabou narací a s útržky narace. Samostatnými otázkami byly autor a svět dokumentárního...
|
|
| |
host ::
RSS.