|
| |
|
| |
|
|
Jak se mluví o odsunu
Čížek, Tomáš ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autor se v této práci zabýval problematikou diskuse o odsunu sudetských němců v české společnosti. Samotná diskuse je podle něho jednou z nejvýznamnějších debat o české minulosti, které se od pádu komunistického režimu vedou ve veřejném prostoru. Práce stručně shrnuje historický vývoj debaty o odsunu a přibližuje politický kontext ve kterém se diskuse vedla již ve svobodném režimu. V hlavní části práce jsou analyzovány názory na problém odsunu, které se objevovaly v průběhu jednoho roku před vstupem České republiky do Evropské unie v hlavních českých novinách. Analytická část práce nachází inspiraci v analýze diskursu. Nešlo však, jak je v této metodologické tradici nejběžnější, o analýzu používání jazyka, ale spíše o to, co je jazykem řečeno, tedy o obsahy samotného diskursu. Na základě studia literatury věnované tématu odsunu a samotné analýze diskuse se autor domnívá, že v debatě o odsunu můžeme najít dva základní soupeřící přístupy, které nazývá oficiálním a kritickým diskursem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Legitimizace v lidskoprávním diskurzu
Andresová, Zuzana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka ve svém textu hledá odpověd na otázku, jak je koncept lidských práv využíván k legitimizaci určitého mocenského postavení. V první části textu popisuje koncept lidských práv a šíři sociologických pohledů, které se snaží vysvětlit podstatu tohoto konceptu. V druhé části textu se pak zabývá procesem symbolické nadvlády. Pomocí teorií pole, habitusu, kapitálu a symbolické moci P. Bourdieuho popisuje autorka mechanismus symbolické interakce, především pak specifika této interakce ve školním prostředí. Vychází z textů M. Madsena, který aplikuje Bourdieho poznatky do analýzy právního pole. Tyto poznatky autorka využívá k popisu specifických vztahů mezi subjekty na poli lidských práv. V závěru textu provádí analýzu výuky lidských práv a ukazuje jakým konkrétním způsobem jsou lidská práva k legitimizaci postavení využívána.
|
|
|
Občanství a kultura : alternativy občanství v české kulturní tradici
Grznár, Miroslav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato teoretická esej nabízí pohled na občanství a tak zvanou "občanskou společnost" založený na silném programu v teorii kultury, který kulturu pojímá jako analyticky autonomní sféru. Ukazuje, že zvýšený zájem o termín "občanská společnost" souvisí s některými nedávnými politickými otázkami. Teoretické koncepty z poslední doby stejně jako praxe výzkumu české občanské společnosti obvykle pojímají "občanskou společnost" jako společenský subsystém nebo soubor organizací mimo trh a stát, což vede k analytické pasivizaci aktéra. Kulturně vnímavější model občanství jako zdroje identity nacházíme v díle Jürgena Habermase věnovanému vzniku občanských institucí v Anglii, Francii a Německu. Tento typ identity nacházíme v českých kulturních dějinách jen omezeně. Nacházíme ale několik alternativních a nepřátelských identit, u kterých můžeme předpokládat, že jsou v adaptacích na nové podmínky předávány i těm generacím, které nemají přímou zkušenost s komunismem. Zdroji těchto identit soustředěných v tradičním českém autostereotypu "malého českého člověka" jsou především nacionalismus, privatismus a přízemní oportunismus. Ony jsou kulturními překážkami rozvoje občanství.
|
|
|
Pohled na umělecký úspěch očima studentů a pedagogů na uměleckých školách
Pincová, Zdeňka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Pohled na umělecký úspěch očima studentů a pedagogů na uměleckých školách pojednává o pojmu úspěchu v představách mladých umělců a jejich pedagogů. Snaží se na úspěch pohlížet prostřednictvím profesní identity, která se ale stále vyvíjí. V první části stručně shrnuje některé pohledy na identitu a utváření rolí ve společnosti (Goffman, Berger a Luckmann) a představuje teorii symbolického interakcionismu jako konceptu práce. Symbolický interakcionismus je založený na vzájemném utváření postojů a výměně významných symbolů, které vyvolávají odpovídající reakce. V analýze bakalářská práce rozebírá proces utváření profesní identity na základě životních a uměleckých etap studentů a pedagogů tanečního respektive výtvarného oboru. K tomu využívá teoretické podklady ze zkušeností a výzkumů jiných autorů. Ke konci se zaměřuje na samotný úspěch a jeho aspekty. V závěru pak jednotlivé pohledy shrnuje a definuje mezi nimi zjištěné rozdíly.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.