|
|
Janovo evangelium v kontextu Nového zákona a gnóse
Tichá, Jitka ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Ve své práci jsem se věnovala specifikaci Janova evangelia z hlediska jeho prezentní eschatologie i jeho výrazného zobrazení Ježíše Krista jako Logu sestupujícího na zem s cílem zprostředkovat Boží pravdu. Podpořila jsem jeho unikátní a nezávislé postavení v rámci čtyř novozákonních evangelií nalezením řady prvků, které synoptici neznají a které odkazují buď na jiný zdroj (například na údajnou sbírku Ježíšových výroků, která se označuje jako Q, Quelle), nebo na autentickou zkušenost pisatele.
|
|
|
Myšlenková cesta evangelického teologa a religionisty Prof. ThDr. Jana Hellera
Jermanová, Marie ; Hogenová, Anna (oponent) ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce)
Práce představuje myšlenkový svět Prof. ThDr. Jana Hellera (1925 - 2008), který se rozprostírá mezi teologií, především starozákonní, a religionistikou. Tuto religionisticko-teologickou "mezipozici" hodnotí jako velice užitečnou. Práce se také se zabývá Hellerovým přístupem ke světu člověku, tedy náboženskou filosofií, která je v Hellerově případě formována biblickou zvěstí a rezonuje s filosofií Martina Bubera. Zkoumá též vlivy Hellerových přímých učitelů - teologů Slavomila C. Danka a Karla Bartha na jeho dílo. Z oblasti religionistiky práce představuje responzivní hypotézu - teorii vzniku náboženství, kterou Heller předkládá jako svůj vlastní přínos religionistice. Dále se dotýká rozlišení pojmu náboženství a náboženskost, teorie a teologie etického zlomu, Hellerova přístupu k neteistickým, karmánovým systémům a zkoumá možnosti mezináboženského dialogu těchto systémů s křesťanstvím v pohledu Jana Hellera. Neopomíjí ani Hellerův přínos na poli studia starověkých náboženských systémů, které obklopovaly starozákonní Izrael. Z teologické problematiky práce mapuje Hellerův přístup bibli a s tím související otázku tradičního procesu a dotýká se i předpokladů a východisek hermeneutiky a biblické exegeze. V oblasti filosofie zkoumá práce Hellerovu orientaci na Buberův personalismus se svým důrazem na vztah a...
|
|
| |
|
|
Tůma Přeloučský. Osobnost a dílo zapomenutého biskupa v kontextu nejstarších dějin jednoty bratrské.
Petrasová, Karolina ; Funda, Otakar A. (oponent) ; Čornej, Petr (vedoucí práce)
Osobnost Tůmy Přeloučského (*kolem 1435 11518) je zajímavá z několika důvodů. Prakticky celý svůj dospělý život strávil Tůma v řadách jednoty bratrské, stál u jejího zrodu, v roce 1467 byl zvolen jedním z prvních tří bratrských kněží, na přelomu 15. a 16. století se účastnil sporu o vztah bratří k světské moci, z kterého vyšel poražen. Dalších dvacet let sloužil své církvi jako biskup a sudí. Ani stáří a změny ve věrouce jednoty, které bratrský kněz nelibě nesl, mu neubrali na energii a zaujetí, s kterými obhajoval oprávněnost existence perzekuované jednoty ve své apologeticko-polemické činnosti. Právě z obranných a polemických spisů se skládá Tůmovo dochované literární dílo, čítající několik listů adresovaným světským vrchnostem, na jejichž panství prosperovaly bratrské sbory, a rozsáhlou věroučnou polemiku s kališnickým knězem. Spisy bratrského kněze, jemuž se nedostalo univerzitního vzdělání, který však díky vlastnímu studiu nabyl pověsti "muže dosti učeného" , v sobě nesou několik zajímavých prvků. Je to především Tomášovo pojetí teologie dějin, inspirované starozákonními příběhy a táborským učením, zdroji ve staré jednotě naprosto okrajovými. Podobně neobvyklý je také Tůmův smysl pro ironii a nadhled, který kontrastuje s přísností, strohostí a důsledným biblicismem apologetických spisů první generace...
|
|
|
Stoicismus,buddhismus,křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti
Kolářová, Ilona ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce)
Vypsané téma "Stoicismus, buddhismus, křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti" jsem si zvolila z několika důvodů: a) zaujal mě samotný nápad porovnat na první pohled zjevně odlišné myšlenkové proudy, b) ani o jednom z uvedených směrů jsem ve chvíli, kdy bylo téma zadáno, nevěděla více informací než základní fakta. Téma pro mě představovalo výzvu, vnímala jsem ho jako podnět bližšímu seznámení se s učením stoicismu, buddhismu a křesťanství. Nejen proto, abych získala hlubší vhled do problematiky těchto filosofií, jsem se rozhodla věnovat se komparaci stoicismus, buddhismus, křesťanství. Práce má být příspěvkem vymezení tří odlišných modelů člověkovy filosofické a náboženské sebereflexe. Získané poznatky hodlám uplatnit při výuce.
|
|
|
Zednářství v zorném úhlu religionistického pohledu
Romanová, Jana ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Halászová, Věra (oponent)
Tato práce je věnována studiu fenoménu svobodného zednářství s religionistickým odstupem, s otázkou, jak pojednaný fenomén sám sobě rozumí. Obsahem je původ svobodného zednářství v době osvícenství, jeho historie, ideové zaměření, organizační struktura a jeho vztah k občanské společnosti a církvím. Součástí práce je i stručný nástin osudu československých svobodných zednářů v první polovině 20. století.
|
host ::
RSS.