|
| |
|
|
Promyelocytic leukemia protein function in normal, tumor and senescent human cells
Rossmeislová, Lenka ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Protein promyelocytární leukémie (PML) gen kóduje jaderný protein lokalizovaný do nukleoplasmy. PML je nyní považováno za gen s tumor-supresivními vlastnostmi, protože je funkčně propojen s mnoha funkcemi, ovlivňujících jadernou buněčnou proliferaci, apoptózu a stárnutí. Předkládaná práce je součástí širšího projektu, jehož cílem je objasnit regulaci exprese promyelocytární leukémie proteinů a zkoumá roli PML bílkovin v buněčné stárnutí. Konkrétní cíle PhD. projektu bylo vyhodnocení nových in vitro modelů pro studium PML, objasnění vlivu inhibitorů histon deacetyláz PML na expresi genů.
|
|
|
Studium minoritních kapsidových proteinů myšího polyomaviru
Vít, Ondřej ; Němečková, Šárka (oponent) ; Forstová, Jitka (vedoucí práce)
Myší polyomavirus (MPyV) je malý neobalený virus. Jeho kapsida se skládá ze 72 pentamerů hlavního kapsidového proteinu VP1. Vnitřní prohlubeň každého pentameru VP1 obsahuje jeden minoritní kapsidový protein, buď VP2 nebo VP3. Minoritní proteiny nejsou potřeba ke vzniku kapsidy, avšak pro infekci hostitelské buňky jsou nezbytné, pravděpodobně kvůli jejich předpokládaným funkcím během vstupu viru do buňky. Po vstupu do buňky jsou viriony MPyV dopraveny do endoplazmatického retikula (ER). Předpokládá se, že VP2 a VP3 jsou zodpovědné za narušení membrány ER, které je potřeba pro následné doručení virové DNA do jádra. V sekvenci VP2 a VP3 byly předpovězeny tři hydrofobní domény. První, v unikátní Nkoncové oblasti VP2, druhá a třetí ve společné části sekvence VP2 a VP3. Třetí doména je zároveň C-koncovým alfa-helixem, zodpovědným za vazbu VP1. V naší laboratoři bylo již dříve zjištěno, že VP2 a VP3 fúzované k N-konci EGFP mají při produkci v savčích buňkách obdobné VP2 a VP3 divokého typu, konkrétně afinitu k vnitrobuněčným membránám a vysokou cytotoxicitu. Aby bylo zjištěno, která z předpokládaných hydrofobních domén VP2 a VP3 je zodpovědná za afinitu k membránám a cytotoxicitu, byly připraveny expresní plazmidy, nesoucí mutované VP2 a VP3 fúzované k N-konci EGFP. Výsledky ukazují, že delece druhé hydrofobní...
|
|
|
Caveolae and caveosoms
Galica, Tomáš ; Forstová, Jitka (oponent) ; Černý, Jan (vedoucí práce)
Kaveoly sú pozoruhodne stabilné štruktúry na plazmatickej membráne. Vytvárajú špecifické domény líšiace sa od zvyšku plazmatickej membrány v lipidovom zložení. Kaveolám sa pripisuje mnoho rôznych funkcií. Sú to napríklad modulácia bunkového povrchu, signalizácia a predovšetkým dobre regulovaná endocytóza. Kaveozómy majú byť veľké vnútrobunkové vezikulárne štruktúry predstavujúce potenciálne nové membránové organely. Odvodené sú od internalizovaných kaveol. Spolu s kaveolami majú predstavovať oddelený systém intracelulárnych vačkov. Nedávne pozorovania však ukazujú, že kaveoly sú schopné fúzovať s endozómami vzápätí po oddelení sa od plazmatickej membrány. Ak je to tak potom môže byť systém odvodený od kaveol, včítane kaveozómov, považovaný za regulérnu súčasť endozomálneho systému. Izolácia kaveozómov od endozómov bola pozorovaná najmä v experimentoch v ktorých bol použitý polyomavírus SV40. Vynára sa teda otázka, či táto izolácia nie je len dôsledkom infekcie SV40. Nedávno sa ukázalo, že SV40 je schopný navodzovať vznik štruktúr podobných kaveozómom aj v neprítomnosti kaveol. V dôsledku týchto zistení sú existencia a vlastnosti kaveozómov spochybňované. Dôležitým problémom je vznik kaveozómov a ich existencia v neprítomnosti SV40. V tejto práci sú zhrnuté princípy, ktoré môžu viesť k vzniku...
|
|
|
Study of the assembly and budding of mouse mammary tumor virus MMTV
Hoboth, Peter ; Zábranský, Aleš (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Mouse mammary tumor virus (MMTV) is a prototypical member of the Betaretrovirus genus characterized by the ability to preassemble viral particles in the cytoplasm of the host cells. Intracellularly preassembled particles are subsequently transported to the plasma membrane being enveloped by a lipid bilayer and released from the cell in the process referred to as budding. Retrovirus particle assembly is driven by the Gag polyprotein precursor, which is cleaved in the maturation process by virus-encoded protease to liberate multiple structural proteins. The matrix (MA), capsid (CA) and nucleocapsid (NC) protein domains that are common to all retroviruses and in the case of MMTV, also the noncanonical domains, pp21, p3, p8 and "n", located between MA and CA domain are present. The role of these specific domains remains undefined. The retroviral budding is stimulated by short peptide motifs, so-called late (L) domains, located within Gag sequence. These L domains mediate interactions with cellular proteins normally involved in the biogenesis of the multivesicular bodies and protein sorting. Three types of the L domains have been identified to date, with the consensus of the amino acid sequences (i) P(T/S)AP, (ii) YP(x)nL (where x represents any amino acid and n≤3) and (iii) PPxY. Disruption of the L domain...
|
|
| |
|
| |
|
|
Optical microscopy to study the role of cytoskeleton in cell locomotion and virus trafficking
Difato, Francesco ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hozák, Pavel (oponent) ; Plášek, Jaromír (oponent)
3. General conclusions 150 The interest in optical microscopy is constanly growing, mainly because of its unique features in examining biological systems in four dimensions (x-y-z-t)1 . The work presented here was focused on biological applications of optical microscopy by exploring and improving the spatial and temporal resolution performances and by futher developing optical tools for manipulating biological samples. First, I studied the resolution performances of the system in the three dimensional space and I contributed in improving the experimental spatial resolution of microscope by applying deconvolution. In this respect, theoretical modelling can characterize the image formation process of the microscope, but only experimental measurement of the PSF can quantify the limitations of the real system. Indeed, experimental PSF presents shape assymetry due to spherical aberrations introduced by optical elements, while theoretical PSF is symmetric and account only for the resolution limits of an ideal imaging system. The disadvantage of experimental PSF is that could be corrupted by noise, otherwise deconvolution with the theoretical PSF offer only a qualitative improvement of the image, because the introduced artefacts cannot be quantified. Deconvolution of the acquired data with experimental PSF...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.