|
|
Mechanismy chromozómových přestaveb a jejich souvislost se vznikem polyploidních druhů
Vaňková, Tereza ; Knytl, Martin (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Polyploidní druhy jsou výrazně zastoupeny mezi rostlinami, ale své významné, nicméně méně početné místo mají i u živočichů. Polyploidizace je nestabilní proces, při kterém dochází k rychlým změnám genomu a chromozómů. Mezi tyto změny se řadí nejrůznější chromozómové mutace, jako jsou translokace, duplikace, inserce a inverze. Stejně jako chromozómové aberace, tak WGD (whole-genome duplication) neodmyslitelně zastupují své místo v evoluci organismů, a proto je studium jejich mechanismů důležité pro správné pochopení vývoje genomů. V současnosti dochází k významnému rozvoji cytogenetických technik napomáhajících studium polyploidních genomů a připívajících k zařazování polyploidizačních událostí do evolučních souvislostí. Mezi tyto techniky patří pruhování a také fluorescenční in situ hybridizace, která díky využitelnosti nejrůznějších sond velmi účinně napomáhá v odhalování chromozomálních přestaveb. Klíčová slova: chromozómové přestavby, polyploid, WGD, cytogenetické techniky, FISH
|
|
|
Analýza koncentrace, vlastnické struktury a integračních tendencí pivovarů v Česku
Forman, Martin ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent)
V posledních deseti letech zasáhl Česko trend otevírání nových minipivovarů. Od roku 2008 jich bylo otevřeno přes 350, a tak mapa pivovarů zaznamenala značné změny. V návaznosti na tento fakt bylo cílem práce analyzovat pivovarnický průmysl v Česku z hlediska vlastnické struktury, koncentračních tendencí a fúzní a akviziční činnosti. Práce se v první části zaměřuje na charakteristiku geografického rozložení pivovarů dle vlastnické struktury s ohledem na velikost pivovaru a v kontextu vybraných socioekonomických ukazatelů. Na tuto část navazuje analýza charakteru rozmístění s využitím koncentračních koeficientů. Tato část je zaměřena na tendence shlukování pivovarských subjektů s možným přesahem pro existenci klastrových vztahů a jevů. Analytická část je doplněna o charakteristiku směrů fúzní a akviziční činnosti v tomto sektoru. Na základě zvolených analytických metod a komplexních mapových výstupů jsou identifikovány základní znaky současného rozložení pivovarů v Česku. Analýzou koncentrace je vymezeno a popsáno několik zón, kde dochází ke shlukování pivovarů. Fúze a akvizice pivovarského sektoru odhalují rozdíly mezi integračními aktivitami pivovarských subjektů dle velikosti výstavu pivovaru, který jim náleží. Klíčová slova: pivovarský průmysl, pivovary, vlastnická struktura, koncentrace,...
|
|
|
Mechanismy chromozómových přestaveb a jejich souvislost se vznikem polyploidních druhů
Vaňková, Tereza ; Knytl, Martin (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Polyploidní druhy jsou výrazně zastoupeny mezi rostlinami, ale své významné, nicméně méně početné místo mají i u živočichů. Polyploidizace je nestabilní proces, při kterém dochází k rychlým změnám genomu a chromozómů. Mezi tyto změny se řadí nejrůznější chromozómové mutace, jako jsou translokace, duplikace, inserce a inverze. Stejně jako chromozómové aberace, tak WGD (whole-genome duplication) neodmyslitelně zastupují své místo v evoluci organismů, a proto je studium jejich mechanismů důležité pro správné pochopení vývoje genomů. V současnosti dochází k významnému rozvoji technik napomáhajících studium polyploidních genomů a připívajících k zařazování polyploidizačních událostí do evolučních souvislostí. Mezi tyto techniky patří pruhování a také fluorescenční in situ hybridizace, která díky využitelnosti nejrůznějších sond velmi účinně napomáhá v odhalování chromozomálních přestaveb.
|
|
|
Ptačí polyomaviry
Škvára, Petr ; Fraiberk, Martin (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Ptačí polyomaviry jsou malé neobalené viry čeledi Polyomaviridae, které způsobují akutní infekci s vysokou mortalitou u napadených ptáků. Oproti ostatním polyomavirům jde o zcela odlišnou patogenezi, neboť většina polyomavirů nezpůsobuje akutní onemocnění. Hlavním záměrem této práce je shrnutí dostupných informací o jednotlivých ptačích polyomavirech a jejich následným porovnáním mezi sebou. Zároveň tato práce mezi sebou srovnává ptačí a savčí polyomaviry. Důraz je kladen především na poznatky týkající se organizace genomu, struktury a funkce virem kódovaných proteinů, ale také patogeneze a epidemiologie ptačích polyomavirů. Ve výsledku bylo zjištěno, že i přestože ptačí polyomaviry sdílí společné znaky polyomavirů, často se od ostatních liší v konzervovaných sekvencích, hostitelskou specifitou nebo právě patogenitou. Zavedením současného přehledu informací o ptačích polyomavirech, by tak mohlo pomoci pochopit důležitost těchto virů v oblasti výzkumu. Klíčová slova: ptačí polyomaviry, taxonomie, genom, virové proteiny, patogeneze
|
|
| |
|
|
Heterochromatinové varianty lidského karyotypu
Michalová, Michaela ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Chromozomy jsou buněčné struktury složené z chromatinu, z nichž jeden druh je konstitutivní heterochromatin, který neobsahuje žádné kódující sekvence a je transkripčně neaktivní. Heterochromatinové úseky jsou tvořené vysoce repetitivními sekvencemi satelitních DNA, díky kterým dochází k variabilitě. Největší oblasti heterochromatinu nalezneme na dlouhých ramenech chromozomů 1, 9, 16 a Y, ale na variabilitě se podílí i heterochromatin na krátkých ramenech akrocentrických chromozomů 13 - 15, 21 a 22. Tato bakalářská práce na základě dostupných vědeckých článků shrnuje poznatky o heterochromatinových variantách, jejich výskytu, četnosti, možnostech zkoumání a také klinickém významu v současné době. Poukazuje především na možnou spojitost s reprodukčními poruchami a na protichůdné výsledky jednotlivých pozorování. Současné poznatky ukazují na význam nových laboratorních metod (molekulárně cytogenetických), které lze využít k upřesnění a podrobnějšímu třídění nálezů, které byly kdysi za použití méně přesných pruhovacích metod označeny jako neškodné varianty. Ze shrnutí tedy vyplývá, že by měl být kladen důraz na studii klinického významu heterochromatinových variant, které, přestože jsou považovány za normální varianty bez klinického významu, mohou mít vliv například na průběh meiózy a tím způsobit...
|
|
|
Karyotypová evoluce skupiny Dictyoptera
Jankásek, Marek ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Diploidní počty chromosomů a komentář k jejich morfologii pro 107 druhů řádu Mantodea ♂ - , 126 druhů skupiny "Blattaria" ♂ - a 84 druhů skupiny Isoptera ♂ - této bakalářské práci s meiotickému dělení a chromosomovým mechanismem určení pohlaví. Pozornost byla také dána některým zvláštním prvkům karyotypu skupiny Dictyoptera jako je premetafázní protažení a formace rozličných chromosomálních multivalentů. Celková informace o karyotypech skupiny Dictyoptera je vztažena k řádu Mantodea, principy karyotypových změn napříč evolucí některých nově definovaných skupin mohly být navrženy. Ve skupině "Blattaria" není možné utvářet jakékoliv širší úsudky o karyotypové evoluci, jelikož většina cytogeneticky studovaných druhů je z čeledí "Ectobiidae" a Blaberidae, pro které stále chybí detailnější fylogenetická studie. Některé evoluční trendy mohly být vyneseny ve skupině Isoptera, jakožto formace rozličných chromosomových sexuálních multivalentů a častá fúze jednoramenných chromosomů. Klíčová slova:
|
|
|
Molekulární mechanismy regulace G2/M kontrolního bodu
Kořínková, Klára ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Buněčné dělení je nezbytné pro udržení homeostázy tkání, zároveň jsou však jeho defekty úzce spjaty s rozvojem řady onemocnění včetně nádorů a předčasného stárnutí. Aktivace onkogenů vede k replikačnímu stresu a přímo ohrožuje stabilitu genomu. Důležitým mechanismem pro ochranu integrity genomu je správná kontrola přechodu mezi interfází a mitózou. Jaderné dělení je umožněno jen buňkám, ve kterých došlo k bezchybnému zdvojení genetické informace. Naopak buňky s poškozenou strukturou DNA zůstávají dočasně či trvale zastaveny v G2 fázi buněčného cyklu. Předmětem této bakalářské práce je podrobná literární rešerše na téma molekulárních mechanismů regulace G2/M přechodu za normálních podmínek a za přítomnosti poškození DNA.
|
|
|
Interakce jaderné membrány
Štach, Martin ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Jaderná membrána se skládá z vnitřní membrány a vnější membrány, která je pokračováním drsného ER. Lipidy membrány mají i signální funkce. Gangliosid GM1 pomáhá regulovat koncentraci Ca2+ v jádře. Proteomické studie odhalily v jaderných membránách kolem 100 proteinů. Nicméně pouze u malé části z nich byly dosud zjištěny jejich funkce. LEM proteiny (LAP2, emerin, MAN1) interagují s faktorem BAF propojujícím je s laminou a chromatinem. Hlavní funkcí LAP1 a LAP2 je vazba laminů. Emerin váže transkripční represory, podílí se na signalizaci a sestřihu RNA. MAN1 váže laminy a LEM2 hraje úlohu v určení tvaru jádra. LBR asociuje s laminem B, DNA a proteiny vážící heterochromatin. LINC komplex složený z nesprinů a SUN proteinů propojuje cytoskelet s nukleoskeletem. Transport proteinů do vnitřní membrány je zajišťován přes jaderný pór několika různými mechanismy. Přestože se v posledních letech zintenzivnil výzkum této důležité buněčné struktury, bude zapotřebí ještě mnoho úslilí k získání úplného obrazu struktury a funkce jednotlivých složek jaderné membrány. Klíčová slova: jaderná membrána, emerin, LBR, LAP, MAN1, LINC, transport
|
|
|
Acetylace mikrotubulů a jeji role ve virové infekci
Mariničová, Zuzana ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Recentní poznatky o posttranslačních modifikacích nás nutí uvažovat o mikrotubulech jako o důležitém aspektu regulace buněčných funkcí a signalizace. Nejinak je tomu u té nejprozkoumanější, acetylace α- tubulinu na lysinu 40. Desítky let jsou acetylované mikrotubuly považovány za stabilní, nicméně teprve nedávno byly identifikovány konkrétní tubulin acetyltransferázy a deacetylázy. I když byla popsána důležitá role acetylace při neurodegenerativních onemocněních nebo rakovině, stále si nejsme jisti významem acetylace, jelikož její roli v patogenezi protiřečí výsledky prezentující téměř normální fenotyp mutantů v některém z enzymů acetylace. Acetylace byla také studována v souvislosti s virovou infekcí. Z dostupných poznatků vyplývá, že viry modulují signální dráhy, jejichž součástí jsou i enzymy modulující acetylaci. Po vstupu viru do buňky totiž často dochází ke zvýšení acetylace, její zabránění většinou vede k znemožnění vstupu viru do buňky. Z tohoto důvodu je potřeba se acetylací mikrotubulů a její regulací dále zabývat, bližší pochopení těchto procesů nám umožní vyvinout nová terapeutika nejen proti virové infekci, ale i dalším onemocněním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.