|
|
Vliv latentní toxoplasmosy na inteligenci infikovaných osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Souvislosti latentní toxoplasmózy s inteligencí se věnovalo několik studií, v literatuře však dosud panují neshody. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplasmóza ovlivňuje inteligenci infikovaných osob a zda na nákazu reagují rozdílně Rh negativní a Rh pozitivní osoby. Předností této práce bylo použití komplexního inteligenčního testu, Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R, a schopnost statisticky odfiltrovat vliv velikosti bydliště probandů v dětství. Rozdíly v inteligenci mezi nakaženými a nenakaženými jedinci byly zkoumány v souboru studentů Přírodovědecké fakulty, soubor čítal 46 toxoplasma-pozitivních a 188 toxoplasma-negativních osob. Pomocí neparametrických testů byla u nakažených osob odhalena nižší numerická, fluidní a celková inteligence oproti osobám nenakaženým, tyto tendence byly pozorovány též ve výsledcích parametrických testů. U mužů byla navíc snížena i složka numerické znalosti, u žen žádné rozdíly v inteligenci pozorovány nebyly. Rh negativní a Rh pozitivní jedinci se v reakci na nákazu nelišili; existovaly však u nich kvantitativní a kvalitativní rozdíly v reakci na "stárnutí", a dále byla odhalena vyšší inteligence Rh negativních osob oproti Rh pozitivním v některých složkách. Mimo hlavních efektů, na které jsem se v této práci zaměřila, byl dále...
|
|
| |
|
| |
|
|
Architektura regulační sítě metabolismu
Geryk, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent) ; Šafránek, David (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá modularitou metabolických sítí a především architekturou regulační sítě metabolismu, která reprezentuje přímé regulační interakce mezi metabolity a enzymy. V první práci se zabývám problematikou tzv. "modularity measure", což je kvantitativní míra modularity sítě používaná pro účely identifikace modulů. Bylo zjištěno, že při maximalizaci této veličiny v síti může dojít k chybnému sloučení dvou jednoznačne vyjádřených modulů v jeden. Maximální velikost modulu u kterého existuje riziko, že je tvořen dvěma moduly je známa jako rozlišovací limit modularity measure. V mé první práci je tento rozlišovací limit zobecněn, což umožňuje nahlédnout jeho podstatu v použití nulového modelu. Zároveň je zde ukázáno, že riziko chybného sloučení existuje i v případě větších modulů, než bylo uváděno v původní práci. Druhá práce je zaměřena na otázku, jak se změní modularita metabolické sítě E.coli po přidání regulačních vazeb. Bylo zde ukázáno, že modularita mírně nicméně signifikantně vzroste, zaměříme-li se na modulární jádro sítě. Identifikované moduly jsou funkčně interpretovatelné jako regulačně autonomí části metabolismu. Zvýšení modularity vzhledem k nulovému modelu lze považovat za nepřímý důsledek potřeby lokální regulace některých částí metabolické sítě. Vznik...
|
|
|
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
|
|
|
Gender differences in behavioral changes induced by latent toxoplasmosis
Lindová, Jitka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Summaryof resultsofpresentedresearch Toxoplasmagondiiis a protozoanparasiteinfectingabout30%ofour population.After a shortphaseof acuteinfection,the parasitosistums into the lifelong latents.tagewhich is usuallyconsideredasymptomatic.However,in thestudiesperformedby our researchteam, latenttoxoplasmosiswasťoundto havespecificeffectson personality,behavior,morphology andphysiotogy.Interestingly'in manyaspects,theseeffectswereclearlygender-dífferent. My thesis was motivatedby results of previous questionnairestudies which found toxoplasmosisto haveoppositeinfluenceon men's and women'spersonalitytraitswarmth, conscíentiousnessandvigilancemeasuredby Cattell's16PersonalityFactorQuestionnaire (Flegretď. L996,1999,2000'FlegrandHavlíček1999'FlegrandHrdý 1994).Bothinfected womenand men werealso foundto score lower in novelryseeking(Skallová et al. 2005' Flegretal.2003). The resultof lowernoveltyseekingwas confirmedby thefirst studyperformedwith my contribution(lt{ovotnáet al. 2005).Moreover,this studyshowedthat regardingnovelty seeking,similar changeswere observedin subjectsinťectedby cytomega|ovirus.This was interprétedasevidenceforthehypothesisthatbehavioral/personalityshifu inducedby latent toxoplasmosiscouldbenonspecificchanges,causedby mildchronicbraininfections.Lower novelty seeking is thought to be associated...
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Asociace mezi zrzavou barvou vlasů a jinými morfologickými, fyziologickými a behaviorálními znaky
Musil, Martin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fiala, Vojtěch (oponent)
Barva vlasů a pokožky je jedním nejvíce viditelných externích znaků, se kterými je možné se u člověka setkat. Zrzavá barva vlasů je nejméně častou barvou. Je spojována se světlou pokožkou, která je náchylná na ultrafialové záření. To je zachytáváno eumelaninem, kterého mají zrzaví lidé méně, protože mají více pigmentu feomelaninu. Kvůli tomu jsou zrzaví lidé rizikovou skupinou, která má zvýšenou pravděpodobnost vzniku maligního melanomu. Toto riziko je ještě zvýšeno větším počtem pih a névů na pokožce. Hlavní gen, který stojí za vznikem zrzavosti, je MC1R. Ten tvoří receptor, na který se váží hormony regulující tvorbu pigmentu. Zrzaví lidé mají alelu genu, která se demonstruje částečnou nebo kompletní ztrátou funkce receptoru MC1R. Podle některých studií má zrzavost vliv i na to, jak zrzaví lidé cítí bolest a zdali nepotřebují více anestetik pro navození celkové anestezie. Praktickou část této práce tvoří průzkum, na jaká témata jsou publikované studie, které mají v názvu nebo v abstraktu zmiňovanou zrzavost. Průzkum proběhl na třech vyhledávačích studií Web of science, Google scholar a Pubmed. Všechny databáze obsahovaly nejvíce článků, které spojují zrzavost jako riziko pro vznik maligního melanomu. Klíčová slova: zrzavost, fenotyp, člověk, eumelanin, feomelanin, pigmentace, melanom
|
|
|
Fenomen sledování videí a fotografií s kočkami na internetu z pohledu teorie memů
Bessisso, Omar ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kopecký, Robin (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou sledování kočičích obrázků a videí na internetu z pohledu teorie memů, psychologie a evoluční psychologie. Dále jsou v práci zmíněny dopady soužití člověka s kočkou a je diskutována možnost sociálního parazitismu koček. Práce byla zhotovena na základě literární rešerše a údajů poskytnutými internetovými vyhledávači. Kočičí obrázky a videa představují jeden z nejsledovanějších obsahů internetu, veselé kočičí video může pořídit téměř každý. Kočičí videa jsou často sledována během prokrastinace, krátké shlédnutí veselého videa může mít pozitivní vliv na pracovní morálku. Kočičí videa jsou úspěšná zejména díky tomu, že kombinují roztomilost a humor. Internetové memy s kočkami jsou úspěšné, kočky lze považovat za nejoblíbenější zvíře na internetu, což souvisí s faktem, že kočky jsou oblíbené u introvertních jedinců, kteří tráví více času na internetu. Kočky jsou shledávány roztomilými, což je (pre)adaptací koček na život v lidské společnosti. Kočky svým vzhledem vyvolávají odpověď na roztomilost stejným způsobem, jako lidská nemluvňata, čímž mohou kanalizovat lidské parentální instinkty. Svým vzhledem a chováním vyvolávají v lidech pečovatelské sklony, jedná se o formu sociálního parazitismu. Adaptace koček k sociálnímu parazitismu se po vzniku...
|
|
|
Neural Correlates of Consciousness: Theoretical problems and Candidates
Blaštík, Filip ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Boschetti, Silvia (oponent)
Vědomí, jakožto nedílná součást světa, odolává už celé věky vědeckému poznání. Tato práce se primárně věnuje vědeckému projektu Neurálních korelátů vědomí. Ten má za cíl vědecky popsat esenci vědomí. Zabývá se plejádou teoretických problémů, kterým tento vědecký program čelí. V první části se tato práce věnuje teoretickým problémům, jež samotná definice Neurálních korelátů vědomí v sobě obsahuje a jejím možným alternativám. V druhé části se tato práce zabývá otázkou, jestli program Neurálních korelátů vědomí není jenom program, který obecně zavádí diskurz o tom, jak mluvit o vědomí. Taktéž ukazuje dilema, jestli je vůbec možné dosáhnout těch správných korelací, abychom rozpoznali Neurální korelát vědomí. Je představeno několik pokusů pro ilustrací těchto problémů. Třetí část se věnuje představení a rozboru filosofického problému. Hlavním problémem je identifi- kováno rozhodnutí "Co je to být vědomý?". Odpověď na tuto otázku formuje celý design experimentu, ba i výklad empiricky naměřených výsledků. Z této reflexe plyne snaha o sjednocení hlavních vědecko- filosofických proudů studia vědomí. Avšak ukazuje se, že sjednocení zatím není možné, neboť rozdíly různých teorii vědomí jsou příliš velké. Na základě předešlých poznatků je vyvozen závěr, že existuje nutná podmínka k nalezení Neurálního korelátu...
|
host ::
RSS.