|
|
Minimální mzda : teorie politiky a ekonomické souvislosti v České republice
Fialová, Kamila ; Erbenová, Michaela (vedoucí práce)
Institut minimální mzdy se používá v mnoha zemích EU. Primárním smyslem tohoto opatření hospodářské politiky na trhu práce je především zvýšení důchodů nízkopříjmových domácností a snižování nerovnosti rozdělení příjmů ve společnosti. Ekonomická teorie se hojně zabývá účinností tohoto opatření a jeho ekonomickými důsledky. Podle některých teorií může zavedení minimální mzdy snížit zaměstnanost v ekonomice (jak celkovou, tak zejména mladších věkových skupin) a tím také způsobit snížení důchodů pracovníků, kteří by za původních okolností našli práci placenou pod úrovní minimální mzdy. Reálný vliv na nerovnost rozdělení příjmů je tak zcela opačný. Debaty kolem minimální mzdy tak mají jednak rozměr ekonomický, ale také sociální. V úvodu své práce chci rekapitulovat současné ekonomické koncepty týkající se minimální mzdy, včetně důvodů pro její zavedení. Soustředit se budu také na ekonomické dopady vyplývající z jednotlivých teoretických přístupů. Další část práce bych chtěla věnovat popisu vývoje minimální mzdy v České republice a srovnat její parametry s převládající praxí v zahraničí. Jádrem práce pak bude konfrontace uvedených teorií s realitou v České republice s cílem nastínit, jaký dopad má empiricky užití minimální mzdy na ekonomiku a sociální prostředí v České republice. Práce bude zejména usilovat o...
|
|
|
Essays on Public Finance
Lichard, Tomáš ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Palda, Filip (oponent) ; Fialová, Kamila (oponent)
Tato dizertace se věnuje dvěma v současnosti často diskutovaným tématům v oblasti veřejných financí: šedé ekonomice (a vlivu, který na ni má zavedení rovné daně) a daním z finančních transakcí. První kapitola nabízí přehled současně používaných odhadů šedé ekonomiky, a to hlavně odhadů založených na mikroekonomických datech. Ukazuje, že předpoklady, na kterých je založena identifikace zamlčování příjmu ve většině současných studií (hlavně předpoklad, že zaměstnanci svůj příjem nikdy nezamlčují), jsou pravděpodobně příliš přísné. Ilustruje to na datech ze čtyř postkomunistických ekonomik. Druhá kapitola popisuje odhad šedé ekonomiky, jehož předpoklady jsou flexibilnější než předpoklady předchozích odhadů. Za předpokladu, že domácnosti, které v dotaznících zamlčují část příjmu, mají vyšší mezeru mezi příjmy a výdaji než ty, které uvádějí svůj příjem pravdivě, odhadujeme regresní model s přechodem mezi dvěma stavy (přiznaný a zatajovaný příjem), ve kterém není pravidlo přechodu zcela známo a je endogenní. To nám umožňuje odhadnout pravděpodobnost zatajování příjmu pro každou domácnost zároveň s předpokládanou nepřiznanou částkou. Na datech z České a Slovenské republiky ukazujeme, že takto odhadnutá velikost šedé ekonomiky je větší než u předchozích metodologií. Výsledky jsou...
|
|
|
Three Essays on Labor Market Institutional Environment
Fialová, Kamila ; Schneider, Ondřej (vedoucí práce) ; Münich, Daniel (oponent) ; Brada, Josef (oponent) ; Dybczak, Kamil (oponent) ; Janáček, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Three Essays on Labor Market Institutional Environment Dizertační práce Kamila Fialová Praha 2012 Abstrakt Dizertační práce se skládá ze tří článků zabývajících se institucionálním prostředím trhu práce. První článek "Instituce trhu práce a jejich vliv na výkon trhu práce v nových členských zemích EU" odhaduje vliv institucí trhu práce na různé indikátory výkonu trhu práce (nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, zaměstnanost, ekonomická aktivita) v evropských zemích. Výsledky potvrzují, že vysoké daně zvyšují nezaměstnanost, zatímco aktivní politiky zaměstnanosti ji naopak snižují. Článek také ukazuje, že přísná legislativa chránící zaměstnance, vysoké daně a větší ekonomické zatížení představované minimální mzdou snižuje zaměstnanost a ekonomickou aktivitu. Druhý článek "Instituce trhu práce a jejich dopad na šedé ekonomiky v Evropě" analyzuje roli institucí trhu práce při vysvětlení vývoje šedé ekonomiky v Evropě za použití různých alternativních měřítek šedého sektoru. Výsledky naznačují, že jedna instituce, která jednoznačně zvyšuje produkci i zaměstnanost v šedé ekonomice, je legislativa chránící zaměstnanost. Ostatní instituce mají méně přímočarý a statisticky robustní efekt a jejich dopady se často liší v nových a...
|
|
|
Simulation of Impacts of Labor Laws on Labor Market
Dlouhá, Ilona ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Fialová, Kamila (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdíly v zákonech ovlivňujících trh práce a v jejich dopadech na vývoj pracovního trhu v zemích OECD, včetně České republiky. Práce zahrnuje jak historická, tak současná data, včetně období hospodářské krize 2008-2010. Výkonnost pracovního trhu je měřena počtem odpracovaných hodin na obyvatele. Tento ukazatel kombinuje extenzivní rozsah (míru zaměstnanosti) a intenzivní rozsah (pracovní dobu pracujících). Zákony ovlivňující trh práce jsou zastoupeny průměrným a mezním daňovým klínem, ochranou práv zaměstnanců, politikami zaměstnanosti a hustotou odborových svazů. Práce obsahuje empirický model závislosti výkonnosti pracovního trhu na pracovních zákonech. Model zkoumá 24 zemí OECD v období 2000-2008. Tato práce ukazuje, že nižší počet odpracovaných hodin se objevuje při přísnější ochraně práv zaměstnanců a nižší hustotě odborových svazů. Vliv zdanění (měřeno velikostí daňového klínu) se mezi jednotlivými skupinami obyvatel liší, obecně je však relativně slabý a sám o sobě není schopen vysvětlit rozdíly mezi vývojem pracovního trhu v jednotlivých zemích.
|
|
|
Nezaměstnanost a vzdělání v České republice
Hofman, Stanislav ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Pro pracovníky s vyšším dosaženým vzděláním je charakteristické vyšší platové ohodnocení, vyšší míra participace a nižší nezaměstnanost. Teorie lidského kapitálu vysvětluje nízký počet nezaměstnaných u této skupiny především silnější provázaností kvalifikovanějších pracovníků se zaměstnavatelskou firmou a také efektivnějším hledáním volných pracovních míst, jehož důsledkem je kratší délka trvání nezaměstnanosti. Tato práce si klade za cíl analyzovat příčiny rozdílnosti měr nezaměstnanosti a volných pracovních míst u skupin s rozdílným dosaženým vzděláním za použití modelů Beveridgovy křivky a párovací funkce. Statistické testy potvrdily teoretické hypotézy o nižší pravděpodobnosti výskytu nezaměstnanosti u skupin s vyšším dosaženým vzděláním. Ačkoli nezaměstnaní s vyšší kvalifikací vykazují i kratší dobu trvání nezaměstnanosti, nebylo jednoznačně na modelu párovací funkce prokázáno, že by se tak jednalo v důsledku efektivnějšího vyhledávání volného pracovního místa.
|
|
|
Analýza příčin imigrace do ČR
Toušková, Daniela ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Vyležík, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit čtenáři problematiku migrace z ekonomického hlediska na datech pro Českou republiku. V této práci je analyzována pouze čistá imigrace, která je zde zastoupena změnou počtu cizinců legálně pracujících v ČR, jelikož pro imigrační toky neexistují dostupná srovnatelná data. V analýze je využit lineární regresní model, kdy je metodou nejmenších čtverců odhadována závislost změny počtu cizinců pracujících v ČR na několika ekonomických proměnných. V analýze jsou využita čtvrtletní data za roky 2001-2009. Výsledky ukazují, že největší vliv na růst počtu cizinců má růst míry nezaměstnanosti. Tento vliv je negativní, což je v souladu s ekonomickou teorií prezentovanou v teoretické části této práce. Mezi další proměnné, které jsou pro změnu počtu cizinců signifikantní, patří meziroční změna reálné mzdy a změna reálného hrubého domácího důchodu.
|
|
| |
|
|
Aktivní politika zaměstnanosti a její efekty na nezaměstnanost v regionech České republiky
Kalíšková, Klára ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Fialová, Kamila (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti je široce využívaným nástrojem, který slouží ke zvýšení efektivity trhu práce a řádné zaměstnanosti. Její skutečné dopady na situaci na trhu práce však nejsou jednoznačné. I přes rozsáhlou literaturu zabývající se efektivitou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) neexistuje jednoznačný závěr o tom, které programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou účinné a do jaké míry. Efektivita aktivní politiky zaměstnanosti totiž závisí na mnoha okolnostech včetně charakteristik daného nástroje a charakteristik trhu práce, na kterém je implementován. Rozhodnutí ohledně míry využívání příslušných nástrojů APZ by tedy měla být založena na kvalitní a systematické evaluaci dopadů těchto nástrojů v podmínkách příslušného trhu práce. V České republice není prozatím systém pravidelného hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaveden, potřeba hodnocení programů APZ je však v situaci současné hospodářské krize ještě závažnější. Rigorózní práce nabízí teoretickou i empirickou analýzu efektivity aktivní politiky zaměstnanosti. Teoretická analýza představuje ucelený model trhu práce, který vychází z poznatků dosavadní literatury a umožňuje identifikovat makroekonomické efekty programů aktivní politiky zaměstnanosti na agregátní veličiny trhu práce. Druhá část práce představuje...
|
|
|
Aktivní politika zaměstnanosti a její efekty na nezaměstnanost v regionech České republiky
Kalíšková, Klára ; Fialová, Kamila (oponent) ; Flek, Vladislav (vedoucí práce)
Aktivní politika zaměstnanosti je široce využívaným nástrojem, který slouží ke zvýšení efektivity trhu práce a řádné zaměstnanosti. Její skutečné dopady na situaci na trhu práce však nejsou jednoznačné. I přes rozsáhlou literaturu zabývající se efektivitou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) neexistuje jednoznačný závěr o tom, které programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou účinné a do jaké míry. Efektivita aktivní politiky zaměstnanosti totiž závisí na mnoha okolnostech včetně charakteristik daného nástroje a charakteristik trhu práce, na kterém je implementován. Rozhodnutí ohledně míry využívání příslušných nástrojů APZ by tedy měla být založena na kvalitní a systematické evaluaci dopadů těchto nástrojů v podmínkách příslušného trhu práce. V České republice není prozatím systém pravidelného hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaveden, potřeba hodnocení programů APZ je však v situaci současné hospodářské krize ještě závažnější. Diplomová práce nabízí teoretickou i empirickou analýzu efektivity aktivní politiky zaměstnanosti. Teoretická analýza představuje ucelený model trhu práce, který vychází z poznatků dosavadní literatury a umožňuje identifikovat makroekonomické efekty programů aktivní politiky zaměstnanosti na agregátní veličiny trhu práce. Druhá část práce představuje empirickou...
|
|
| |
host ::
RSS.