|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání mediálního obrazu Zuzany Čaputové na nejčtenějších českých a slovenských zpravodajských serverech v období půl roku až roku od jejího zvolení slovenskou prezidentkou
Fialová, Adéla ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
V březnu 2019 proběhly v pořadí páté přímé volby prezidenta Slovenské republiky. O funkci se v prvním kole ucházelo celkem 13 kandidátů. Po druhém kole 30. března 2019 ve volbách zvítězila Zuzana Čaputová, která získala 58,4 % platných hlasů a 15. června se tak stala historicky první ženou ve funkci prezidentky Slovenské republiky. Předkládaná diplomová práce se zabývá porovnáním mediálního obrazu Zuzany Čaputové v období půl roku až roku od jejího zvolení na nejčtenějších zpravodajských serverech v České republice a na Slovensku. Cílem diplomové práce je komparace obsahu a kvantity informací zveřejněných v obou zmiňovaných zemích a sledování případných proměn mediálního narativu, zdůvodnění těchto proměn a sledování klesajícího, stagnujícího či vzrůstajícího mediálního zájmu o osobnost Zuzany Čaputové ve zvoleném časovém úseku prostřednictvím kvantitativní obsahové a kvalitativní framingové analýzy relevantních článků zveřejněných na zpravodajských serverech Novinky.cz a Aktuality.sk, jež napomohou přiblížit charakter mediálního obrazu prezidentky na české i slovenské mediální scéně. Příslušné články jsou přiloženy k diplomové práci.
|
|
| |
|
|
Nicolae Ceauşescu a jeho postoj ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v 1968
Fialová, Adéla ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rumunskou politikou v období 60. let minulého století, která se vyznačovala snahou o nezávislost na sovětském režimu. Práce se zaměřuje především na postoj tehdejšího generálního tajemníka Rumunské komunistické strany Nicolae Ceauşeska na invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Formou historické analýzy práce zkoumá vývoj samostatného rumunského postoje v rámci socialistickým států, události předcházející intervenci a konečně rumunský postoj k invazi do Československa, jeho důsledky jak na poli domácím, tak zahraničním. Práce v závěru nastiňuje vývoj Ceauşeskovy politiky až do počátku 70. let. Cílem práce je zodpovědět na otázku, co byly příčiny odsouzení intervence, z jakých důvodů se Rumunsku intervence neúčastnilo a jaké byly dopady tohoto kroku.
|
|
|
Dlouhodobé změny početnosti a distribuce ptačích druhů v České republice
Gebauer Fialová, Adéla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Práce se zabývá srovnáním dosavadních změn rozšíření a početnosti ptačích populací na území České republiky na základě publikovaných výsledků Mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973-77, 1985-89 a 2001-03. Celkem 197 nejhojnějších druhů bylo charakterizováno podle hojnosti výskytu v ČR, velikosti hnízdní populace v ČR a v Evropě, populačních trendů v Evropě, tělesné velikosti, migračních strategií, ochranného statutu v České republice a v Evropě, taxonomického zařazení, potravní preference, ekologických nároků a biogeografického původu. Distribuce ptačích druhů v České republice vzrůstala u většiny druhů. Početnost ptačích druhů na našem území vzrostla u téměř poloviny druhů. Rozšiřovaly se především druhy vzácné, druhy přibývající v Evropě, druhy chráněné (jak v ČR tak mezinárodně) a rybožravé druhy vázané na mokřadní biotopy. Naopak pokles distribuce byl zaznamenán u druhů obecně rozšířených, nechráněných a dále u druhů vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu a mokřadní biotopy. Pokles distribuce byl prokázán i u druhů s arktickým typem rozšíření. Změny distribuce (podíl obsazených čtverců a podíl čtverců s prokázaným hnízděním) a změny početnosti byly vzájemně silně korelované.
|
|
|
Výchovné postoje pěstounů
FIALOVÁ, Adéla
Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče a upravuje ji zákon o rodině. (zákon č 94/1963 Sb. v platném znění). Pěstounskou péči kontroluje a garantuje stát. Děti vhodné do pěstounské péče jsou děti, které nejsou právně volné, a tudíž nemohou být svěřený do adopce. Do pěstounské péče se obvykle umisťují starší děti nebo děti s postižením. Pěstounská péče zaniká zletilostí dítěte. Pokud se dítě připravuje na budoucí povolání, může pěstounská péče trvat do 26 let jeho věku. Pěstounská péče může být vykonávána skupinově nebo individuálně. V prvních kapitolách na téma: výchovné postoje pěstounů se věnuji rodině a atmosféře v ní. V dalších kapitolách popisuji formy náhradní rodinné péče ? opatrovnictví, poručenství, osvojení neboli adopce a pěstounská péče, kde se také zmiňuji o historii náhradní rodinné péče a o zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Jednu kapitolu věnuji biologických rodičům svěřených dětí, protože svěřené děti v pěstounské péči a biologická rodina mají právo být spolu v kontaktu. V několika kapitolách se věnuji výchově, kde se podrobně rozepisuji o výchovných prostředcích a to o odměně a trestu. Dále se v kapitole o výchově věnuji tématu rodičovských postojů k dítěti (a to jsou postoje účinné a postoje, které jsou velmi často neúčinné), výchovným stylům a přístupu rodičů k dítěti. Půl stránky věnuji kapitole s názvem pravidla, kde zmiňuji důležitost pravidel a různé oblasti, ve kterých se pravidla vyskytují. Jednu kapitolu věnuji konfliktům a jejich řešení, kde píši o různých způsobech, jak konflikt řešit. Protože se do pěstounské péče umisťují i děti se zdravotním postižením, v závěru teoretické části bakalářské práce se zabývám kapitolou s názvem děti s postižením v pěstounských rodinách, a to konkrétně Downovým syndromem a autismem. Pro výzkumnou část jsem zvolila kvalitativní metodu a rozhovory s respondenty jsem prováděla pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty bylo celkem šest pěstounských rodin. Rozhovory jsem se souhlasem respondentů nahrávala na diktafon a poté přepisovala. Jediné kritérium, které rozhodovalo o respondentech, bylo to, že respondenti musí být v současné době pěstouny a musí mít v pěstounské péči alespoň jedno svěřené dítě. Ve výzkumné části jsem si zvolila tyto cíle: 1.Zjistit vědomé i nereflektované výchovné postoje pěstounů. 2.Dílčím cílem je zachytit kontext změn a vývoje výchovných postojů pěstounů. K dosažení těchto cílů jsem formulovala tyto výzkumné otázky: 1.Jaké styly výchovy používají pěstouni při výchově svěřených dětí. Polovina respondentů se shodla na tom, že ve výchově jsou důležitá pravidla a hranice, které se mají dodržovat. Ve výchově dětí se pěstouni snaží o demokratickou výchovu. 2.Jaké používají pěstouni odměny či tresty. Pěstouni uvádějí, že porušení pravidel trestají zákazem oblíbené činnosti, například televize nebo počítače. Pěstouni se shodli, že přísné tělesné (fyzické) tresty nepoužívají, kromě občas nějakého pohlavku. 3.Existují odlišnosti ve výchově biologických dětí a svěřených dětí do pěstounské péče. Všechny pěstounské rodiny se shodly, že rozdíly ve výchově biologických a svěřených dětí nedělají. Ale zároveň většina pěstounů si myslí, že obecně pěstouni rozdíly mezi biologickými dětmi a svěřenými dětmi dělají, například oblečením, a že u některých je to hodně vidět. Dvě pěstounky uvedly, že by měl být rozdíl v přístupu, ve smyslu, že ne vše se může svěřených dětem říci narovinu. Závěr mé bakalářské práce končím diskuzí, kde se ještě jednou vracím k výsledkům z výzkumné části mé bakalářské práce. Má bakalářská práce poskytuje autentické zkušenosti pěstounů.
|
host ::
RSS.