|
|
Neural mechanisms of understanding of truth, lie and irony
Souček Loginova, Alisa ; Zaytseva, Yulia (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Ironická vyjádření jsou běžnou součástí naší každodenní komunikace. Charakteristickým prvkem je jejich obsah, opačný k tomu doslovnému. Oboustranné vnímání tohoto kontrastu založené na společných zkušenostech, znalostech a pochopení situačního kontextu jsou důležité pro pochopení těchto ironických vyjádření. Cílem tohoto experimentu bylo nalézt neurální koreláty pochopení ironie, a také nalézt rozdíly mezi mozkovými oblastmi, které jsou zapojené v chápání lží a pravdy. Teoretická část této práce je tvořena teoretickými základy nevyhnutnými pro chápání a porozumění ironie, a to z různých úhlů pohledu, jako jsou například neurobiologický či fyziologický. Navíc je zde popsána neinvazivní zobrazovací metoda nazývána funkční magnetická rezonance (fMRI), díky které jsou vědci schopni lépe pochopit dané téma, a také lokalizovat aktivace na rozličné podněty. Praktická část této práce obsahuje detailní popis experimentu, včetně popisu účastníků, metod a způsobu analytického zpracování. Konkrétně šlo o 17 zdravých dobrovolníků - 10 žen, 7 mužů, kteří se účastnili tohoto experimentu s využitím funkční magnetické rezonance. Jejich úkolem bylo zhodnotit 20 tvrzení ve 3 různých kontextech - ironickém, lživém a pravdivém. Naměřená data - aktivace mozku jsou diskutovány v příslušné kapitole této práce. Klíčová...
|
|
|
Cognitive remediation using virtual reality in neuropsychiatric disorders
Plechatá, Adéla ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Podlipný, Jiří (oponent) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Teoretická východiska: Tato práce zkoumá obecnou uplatnitelnost virtuální reality (VR) pro kognitivní remediaci u neuropsychiatrických pacientů. Hlavním cílem práce bylo vytvořit VR úlohy vhodné pro tento účel, posoudit vlastnosti různých VR platforem a stanovit validitu a efektivitu vyvinutého programu u cílové populace. Metoda: Ve studii 1 se zdraví senioři (n = 36) a mladí dospělí (n = 25) zúčastnili nově vyvinuté úlohy Virtual Supermarket Shopping Task (VSST) v imerzivní VR (IVR) nebo neimerzivní VR (non-IVR) za účelem zkoumání jejich charakteristik. Studie 2 hodnotila validitu (n = 21) a spolehlivost (n = 8) Much, nové VR úlohy zaměřené na psychomotorickou rychlost. Ve studii 3 byl VSST administrován 20 pacientům se schizofrenií (SZ) a 20 zdravým kontrolám (HC), aby se vyhodnotila jeho validita. Ve studii 4 se 28 pacientů se schizofrenií nebo depresí zúčastnilo VE programu a standardního programu tužka-papír, aby byla ověřena uplatnitelnost a efektivita obou metod. Výsledky: Ve studii 1 si senioři vedli výrazně hůře v IVR než v non-IVR, kognitivní výkon u mladých dospělých byla stabilní napříč platformami, mladí dospělí preferovali IVR před non-IVR. Studie 2 zjistila významnou korelaci mezi Mouchami a standardními kognitivními testy a test- retest reliabilita přesahovala hodnotu 0,7. Ve studii...
|
|
|
Spatial memory in humans and its disorders: From animal models towards schizophrenia
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Ke studiu prostorové paměti se často využívají úlohy původně vytvořené pro zvířata, jako Morrisovo vodní bludiště a Kolotočové bludiště. Tyto úlohy prokázaly svůj význam nejen s ohledem na identifikaci neurofyziologických podkladů prostorové paměti, ale také ve farmakologickém výzkumu u animálních modelů neuropsychiatrických onemocnění. V této souvislosti se v posledních letech věnuje značná pozornost zejména modelování kognitivního deficitu u schizofrenie a možnostem jeho terapie. Komparativní výzkum srovnávající schopnosti modelových zvířat a pacientů v podobných úlohách umožňuje ověřit fenomenologickou a prediktivní validitu animálních modelů. Cílem této práce bylo vytvořit virtuální (počítačové) analogie dvou behaviorálních úloh, které by podobné srovnání umožnily. Tato dizertační práce nejdříve popisuje experiment posuzující výkon potkanů v animálním modelu schizofrenie, vyvolaným aplikací dizocilpinu (MK-801), v reverzních variantách dvou prostorových úloh (v měnících se prostorových podmínkách) ve snaze otestovat mentální flexibilitu, schopnost značně narušenou u schizofrenie. Následující dva experimenty pak prezentují nálezy virtuálních analogií obou úloh testovaných u pacientů po první epizodě schizofrenního onemocnění. Naše nálezy potvrdily deficit prostorové paměti a mentální flexibility u...
|
|
|
Narušení kognitivní flexibility a její testování u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou.
Janíková, Martina ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit chování v závislosti na vnějších podmínkách. V psychologických testech je měřena zejména jako schopnost přepínat mezi jednotlivými vodítky, úkoly, či objekty. Tato diplomová práce je zaměřena na kognitivní flexibilitu u pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD). Za tímto účelem byli participanti testováni ve dvou virtuálních testech zaměřených na kognitivní flexibilitu v prostorovém kontextu: v aktivní preferenci místa (AAPP) a v aktivním vyhýbání se místu (AAPA). V obou testech se participanti pohybují ve virtuální rotující aréně a jejich cílem je v jednom testu hledat skrytý cíl (AAPP) a ve druhém se vyhýbat neviditelnému sektoru (AAPA). Mohou se orientovat jen podle objektů rozmístěných uvnitř a vně arény a podle zvuku, který sektor/cíl vydávají po vstupu. Poloha sektoru se během testů mění z referenčního rámce v místnosti na referenční rámec na aréně a naopak. Aby byli participanti schopni úlohy úspěšně řešit, musí se naučit mezi referenčními rámci přepínat. Výsledky této studie ukázaly, že ve srovnání se zdravou kontrolní skupinou mají pacienti s OCD horší odhad pozice, kde je skrytý cíl umístěn, a to zejména v podmínkách, kdy se referenční rámec oproti předchozím podmínkám změnil. Srovnání pacientů s převažujícími symptomy v...
|
|
|
Experimentální ověření prioritizace zvířecích stimulů u člověka
Kočková-Amortová, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Kočkovité šelmy byly v některých předchozích studiích hodnoceny jako jedna z nejkrásnějších skupin savců, která ale respondentům přišla zároveň nebezpečná. Jiné práce naznačují, že kočkovité šelmy mohou patřit mezi nebezpečná zvířata, která jsou člověkem prioritizována ve smyslu rychlejší neurální odpovědi a přednostního zpracování vizuální informace. Tato práce testuje prioritizaci potenciálně nebezpečných zvířat mezi sebou navzájem a zároveň se snaží odhalit faktory, které mají vliv na pozitivní hodnocení kočkovitých šelem. Bylo zjištěno, že kočkovité šelmy jsou i v rámci potenciálně nebezpečných zvířat prioritizovány, nicméně velice záleží na typu experimentálního designu. Prioritizace nebyla prokázána tehdy, kdy respondenti měli sledovat jiný úkol a zvířata fungovala jen jako distraktory. Jako nejkrásnější i nejobávanější kočkovité šelmy byly hodnoceny velké kočky, přičemž na obě tato hodnocení měla vliv morfologie, zejména hmotnost zvířete. Hodnocení krásy bylo ovlivněno i přítomností vzoru a sytostí a světlostí barev. Ve srovnání s cibetkovitými šelmami byly kočkovité šelmy hodnoceny jako krásnější i jako obávanější. Kočkovité šelmy by oproti cibetkovitým respondenti také spíše chránili a chovali jako domácí mazlíčky. Dále jsou také velké kočkovité šelmy mezi lidmi poměrně známé, zatímco...
|
|
|
Role of glutamate in obsessive-compulsive disorder: clinical and experimental findings
Mainerová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Obsedantně kompulzivní porucha je časté a chronické onemocnění, které významně snižuje kvalitu života pacientů a vede k výrazným omezením v jejich fungování. Jeho léčba je v současnosti úspěšná jen u některých pacientů a spousta z nich zůstává se svými problémy bez vhodné pomoci a medikace. Přesná příčina onemocnění doposud není známa, ale zapojení glutamátergního systému do patofyziologie obsedantně kompulzivní poruchy se zdá velmi zásadní, a možnost jeho modulace může vést ke zvýšení úspěšnosti léčby. Genetické, behaviorální, farmakologické a optogenetické zvířecí modely jsou velmi užitečné při získávání nových poznatků o principech a příčinách nemoci. Klinické studie naznačují účinnost glutamátergních modulátorů na projevy nemoci a mohly by sloužit jako východisko pro vývoj nových léčiv. Klíčová slova: obsedantně kompulzivní porucha (OCD); glutamát, animální model, klinické nálezy
|
|
| |
|
|
Spatial memory in humans and its disorders: From animal models towards schizophrenia
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Ke studiu prostorové paměti se často využívají úlohy původně vytvořené pro zvířata, jako Morrisovo vodní bludiště a Kolotočové bludiště. Tyto úlohy prokázaly svůj význam nejen s ohledem na identifikaci neurofyziologických podkladů prostorové paměti, ale také ve farmakologickém výzkumu u animálních modelů neuropsychiatrických onemocnění. V této souvislosti se v posledních letech věnuje značná pozornost zejména modelování kognitivního deficitu u schizofrenie a možnostem jeho terapie. Komparativní výzkum srovnávající schopnosti modelových zvířat a pacientů v podobných úlohách umožňuje ověřit fenomenologickou a prediktivní validitu animálních modelů. Cílem této práce bylo vytvořit virtuální (počítačové) analogie dvou behaviorálních úloh, které by podobné srovnání umožnily. Tato dizertační práce nejdříve popisuje experiment posuzující výkon potkanů v animálním modelu schizofrenie, vyvolaným aplikací dizocilpinu (MK-801), v reverzních variantách dvou prostorových úloh (v měnících se prostorových podmínkách) ve snaze otestovat mentální flexibilitu, schopnost značně narušenou u schizofrenie. Následující dva experimenty pak prezentují nálezy virtuálních analogií obou úloh testovaných u pacientů po první epizodě schizofrenního onemocnění. Naše nálezy potvrdily deficit prostorové paměti a mentální flexibility u...
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Perception of space in virtual reality environments
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Vavrečka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit problematiku prostorového vidění s ohledem na navigaci ve virtuálním prostředí a neuronální základy odhadu vzdáleností. Pro tento účel byla vytvořena virtuální verze Úlohy hledání skrytého cíle, která je analogií Morrisova vodního bludiště pro lidi. Práce prezentuje výsledky experimentu s odstraňováním orientačních značek v kruhové aréně. Cílem experimentu bylo objasnit, jestli pro naši arénu platí předpoklad teorie kognitivního mapování o rovnocennosti orientačních značek při hledání skryté pozice cíle. Výsledky experimentu naznačují, že přesnost odhadu pozice cíle je dána nejen počtem viditelných značek, ale i jejich individuální hierarchií. Ta může být odvozena na základě jejich vzdálenosti od pozice cíle, ale v některých případech je ovlivněna výraznou identitou značky. Na tyto výsledky navazuje experiment využívající principy funkční magnetické rezonance s cílem objasnit neuronální základy odhadu vzdáleností ve virtuální aréně v egocentrickém a allocentrickém referenčním rámci. Výsledky potvrzují nálezy citovaných studií o účasti oblastí okcipitálního a parietálních laloku při odhadování vzdáleností v prostoru. Porovnání obou typů referenčních rámců ukázalo, že zatímco pro egocentrický odhad je specifická i aktivita premotorických korových oblastí, v...
|
host ::
RSS.