|
|
Zátěžové testy ČNB a modelování tržního rizika u velkých českých bank
Fedynets, Yuriy ; Šedivý, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou bankovních zátěžových testů a modelováním, měřením a řízením tržních rizik v bankovním sektoru. Teoretická část je zaměřena na popis druhů tržních rizik a modelů pro jejich měření, stávající regulaci, vysvětlení podstaty zátěžových testů a jejich klasifikaci. Výstupem obsaženým v praktické části je analýza zátěžových testů České národní banky v uplynulých letech a jejich porovnání se skutečností, replikace výpočtu VaR měnových nástrojů skutečného bankovního portfolia a měření dopadů realizace nepříznivých tržních událostí na finanční pozici banky.
|
|
|
Assessing the Fiscal Sustainability of the Czech Republic
Ambriško, Róbert ; Dingová, Vilma ; Dvořák, Michal ; Hájková, Dana ; Hromádková, Eva ; Kulhavá, Kamila ; Štiková, Radka
V tomto článku popisujeme model veřejných financí České republiky, v rámci kterého se zaměřujeme na modelování hlavních zdrojů rizika pro dlouhodobou fiskální udržitelnost, tedy výdajů souvisejících se stárnutím populace a souvisejícím vývojem vládního dluhu. Základní model se odvíjí od aktuální demografické projekce Českého statistického úřadu, která předpovídá klesající podíl populace v produktivním věku. Demografický vývoj ovlivňuje ekonomický růst, vládní výdaje a příjmy v dlouhodobém horizontu v součinnosti s regulací a mikroekonomickými pobídkami vestavěnými v daňovém systému, resp. v systému vyplácení dávek. Stárnutí populace tak výrazně dopadá na budoucí vládní výdaje skrze starobní penze a výdaje na zdravotnictví, kde jsou náklady modelovány tak, aby odrážely technologický pokrok v léčbě nemocí spojených se stárnutím. Naše analýza ukazuje, že za předpokladu zachování současného nastavení parametrů fiskální politiky bude demografický vývoj od začátku 30. let 21. století implikovat záporné saldo primární bilance. Rostoucí primární deficity a související nárůst úrokových plateb pak povedou k rychlé eskalaci vládního dluhu. I když jsou kvantitativní výsledky modelu závislé na specifickém nastavení parametrů popisujících makroekonomický vývoj a fiskální politiku, široké spektrum našich citlivostních analýz ukazuje, že bez reakce hospodářské politiky i nejoptimističtější populační scénář implikuje neudržitelný vývoj veřejných financí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Molecular mechanisms of amoeboid invasion of cancer cells
Paňková, Daniela ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
IN CZECH Invasivita nádorových buněk je jedním z nejdůležitějších kroků v procesu maligní progrese. Je charakterizovaná širokým spektrem mechanismů, které zahrnují jak individuální, tak kolektivní migrací buněk. Během procesu invasivity se nádorové buňky šíří do okolních tkání, kde zakládají nové metastázy. I proto je pochopení mechanismů buněčné invasivity zásadním krokem k účinné protinádorové terapii. Individuálně migrující buňky vykazují ve 3D prostředí dva způsoby invasivity. Mesenchymalně invadující buňky produkují během své migrace proteázy, které využívají k degradaci kolagenových vláken. Studie srůznými typy nádorových buněk zaměřené na inhibici proteáz poukázaly na nový amoeboidní mechanizmus invasivity buněk, který není závislý na degradací extracelulární matrix pomocí proteáz. Během mé disertační práce jsem se zaměřila na studium molekulárních mechanismů uplatňujících se v amoeboidní invasivitě nádorových buněk. Pro naše experimenty jsme využili potkaní sarkomový model sestávající z parentální nemetastazující linie K2 a od ní odvozené vysoce invasivní linie A3. Ukázali jsme, že i když je vysoce metastatická sarkomová linie A3 buněk mesenchymálního původu, její invasivní vlastnosti jsou závislé na upregulaci Rho / ROCK signální dráhy, která vede ke generování protrusivních sil na...
|
|
|
DNA damage and signalling pathways in cellular senescence
Hubáčková, Soňa ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Pro mnohobuněčné organismy včetně savců představuje regenerace tkání důležitý proces pro zachování jejich životaschopnosti. Vzhledem k tomu, že je proliferace buněk klíčová i pro vznik nádorů, musely si organismy vyvinout mechanismy chránící je proti zhoubnému bujení. Buněčná senescence jako permanentní zástava buněčného cyklu představuje jednu z bariér proti vzniku nádorů po poškození DNA. Pochopení tohoto procesu proto může vést k nalezení nových terapeutických cílů a optimalizaci chemoterapie u pacientů s rakovinou. V první části disertační práce jsme se zabývali aktivací signální dráhy JAK/STAT u buněčné senescence vyvolané chemoterapeutiky jak v normálních tak nádorových buňkách. Pro tento účel jsme použili genotoxické látky afidikolin, kamptotecin, 5-brom-2'-deoxyuridin, etoposid nebo tymidin. Zjistili jsme, že všechny tyto chemikálie jsou schopny dlouhodobě aktivovat signální dráhy JAK/STAT ve sledovaných buňkách. Aktivace těchto drah byla doprovázena zvýšením exprese genů stimulovaných interferony (ISGs), jako jsou MX1, IRF1, IRF7 a PML. IRF1 a IRF7 se můžou přímo podílet na indukci genů kódujících interferony a u chemicky indukovaných senescentních buněk jsme skutečně zjistili zvýšenou expresi a sekreci IFNbeta a IFNgama, avšak překvapivě ne genů ze skupiny IFNalfa. Inhibice JAK1 jakožto...
|
|
|
Neekonomický neokolonialismus a jeho konflikty
Dvořák, Michal ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem práce je analyzovat specifický fenomén neekonomického neokolonialismu a jeho konflikty. Analýzu dvou konfliktů (v Západní Sahaře a Namibii) provádím především na pozadí studené války, zároveň se snažím o nalezení souvislostí mezi dynamikou a vnitropolitickým vývojem metropolitní země a samotným konfliktem, přístupy metropole ke konfliktům a jejich zájem na konfliktech. Dalším aspektem je regionální rozměr konfliktů, proto analyzuji přístupy sousedních zemí ke konfliktům, jejich vliv na konflikty a jejich motivace na ovlivnění konfliktů. Hlavním aspektem je pak mezinárodní rozměr konfliktů, proto se zabývám přístupem Sovětského svazu, Spojených států, Organizace spojených národů a Organizace africké jednoty ke konfliktům. Hlavní výzkumnou otázkou je: Jaké procesy a mechanismy vedly k tomu, že Namibie získala nezávislost, zatímco Západní Sahara nikoli? Další otázky jsou pak: Co vedlo velmoci k tomu, že se zapojily do konfliktů, které se nacházely na periferii světového soupeření? Jak se zachovaly mezinárodní organizace během konfliktů a měly na ně nějaký vliv? A konečně pak: Jaký měly sousední země zájem na konfliktech a jak se jejich zájem odrazil v jejich přístupu k nim?
|
|
|
Regulation of transcription by proteins of the Early growth response and Myb families
Čermák, Vladimír ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent) ; Elleder, Daniel (oponent)
Regulace transckripce desítek tisíc genů v organizmu obratlovců je mimořádně komplexním fenoménem, jehož se účastní tisíce různých regulačních proteinů. Největší funkční kategorií těchto regulátorů jsou sekvenčně specifické DNA vazebné proteiny známé jako transkripční faktory. Proteiny z EGR a Myb rodin transkripčních faktorů jsou relativně dlouho zkoumanými regulátory různých fyziologických procesů, včetně buněčné proliferace a diferenciace. Zatímco strukturální a fyzikální aspekty jejich funkce byly dobře charakterizovány, jejich buněčně specifická role v komplexních genově regulačních sítích není dostatečně prostudována a představuje hlavní výzvu v příslušných oblastech výzkumu. Předběžná analýza dat genové exprese z metastázujících buněk PR9692 a nemetastázujících buněk PR9692-E9 (kuřecích sarkomové linie) odhalila, že transkripční faktor EGR1 je syntetizován v relativně větším množství v metastázujících buňkách a může se tak podílet na regulačních procesech, které jsou základem rozdílů mezi oběma buněčnými liniemi. Dalším zkoumáním jsme zjistili, že cílené zvýšení hladiny EGR1 v PR9692-E9 buňkách obnovuje jejich metastatický potenciál na úroveň PR9692 buněk. Mikročipová analýza takových buněk odhalila aktivaci genů, které jsou rozhodující pro kontraktilitu aktinového cytoskeletu (MYL9),...
|
|
|
Molekulární mechanizmy fenotypových přechodů fibroblastických buněk: dediferenciace myofibroblastů a ovlivnění invazivity a metastazování sarkomu
Kosla, Jan ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Peková, Soňa (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Fibroblasty jsou základní buněčnou složkou pojivové tkáně. Jedná se o různorodou skupinu buněk, která se svojí schopností produkovat extracelulární matrix (ECM) podílí na architektuře pojivových tkání a na hojení ran. Fibroblasty a od nich odvozené buňky se však účastní i mnoha patologických procesů - tvorby zhoubných nádorů a fibrózy. Progrese nádorů, končící tvorbou metastáz, je závažný biomedicínský problém. V poslední době se stále více ukazuje, že v tomto procesu hraje důležitou roli interakce mezi rakovinnými buňkami a nádorovým stroma. Nádorové stroma je tvořeno především myofibroblasty a jejich produkty, konkrétně ECM a také rozpustnými faktory a enzymy. Myofibroblasty se více či méně podílí na všech krocích nádorové progrese. Myofibroblasty navíc hrají klíčovou roli ve fibróze, dalším dosud prakticky neléčitelném, závažném lidském onemocnění, které úzce souvisí s nádorovou progresí. Proto jsme hledali molekulární nástroje, kterými je možné myofibroblastický fenotyp odstranit. V nově zavedeném kuřecím modelu se podařilo zcela dediferencovat primární myofibroblasty pomocí inhibice signální dráhy TGFβ a současného narušení signální dráhy MAPK. Maligně transformované fibroblasty tvoří sarkomy. ECM je první překážkou při migraci rakovinných buněk primárního sarkomu do dalších orgánů, kde tvoří...
|
|
|
Využití testu CAM pro charakterizaci a studium invazivních vlastností rakovinných buněk
Vágnerová, Lenka ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Geryk, Josef (oponent)
Kuřecí chorioalantoidální membrána (CAM) je jedním z nejčastěji využívaných in vivo modelových systému pro studium angiogeneze a buněčné invazivity. V rámci této práce byly na CAM testovány vybrané kuřecí sarkomové linie zkoumané v naší laboratoři, u nichž došlo ke změně angiogenních vlastností a schopnosti tvořit metastázy. Kromě CAM testu byl fenotyp těchto buněk charakterizován pomocí několika dalších metod. Vytipovali jsme několik proteinů, které by u zkoumaných buněk mohly ovlivnit změnu jejich angiogenních a invazivních vlastností, a vytvořili jsme stabilně transfekované buněčné linie, které jsme porovnávali s původními buňkami. Prokázali jsme, že geny kódující proteiny ISL1, ARNT2, PROM1, HOXA11 se v našem experimentálním modelu podílejí na aktivaci programů angiogeneze a buněčné invazivity.
|
|
|
Studium extracelulárních nukleových kyselin v mateřské cirkulaci u patologické a fyziologické gravidity
Žejšková, Lenka ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Dvořák, Michal (oponent)
Objev fetální extracelulární DNA v mateřské cirkulaci v roce 1997 přispěl k vývoji nových metod neinvazivní prenatální diagnostiky, které patří mezi nejmodernější přístupy péče o matku a plod. Do rutinní praxe byla zavedena vyšetření pohlaví plodu u těhotenství s rizikem X-vázaných onemocnění a kongenitální adrenální hyperplazie a Rh faktoru plodu u aloimunizovaných gravidit. Tato dizertační práce se zabývá základní charakteristikou extracelulární fetální DNA a fetálních buněk v mateřské cirkulaci a jejich využitím pro neinvazivní prenatální diagnostiku, zejména u gravidit s patologickou placentací (preeklampsie, IUGR). U těchto těhotenských komplikací bylo zjištěno, že v důsledku nedostatečné transformace mateřských spirálních arterií dochází k ischemii a zvýšené apoptóze placentárního trofoblastu a následně ke zvýšenému uvolňování extracelulárních nukleových kyselin (fetálního a mateřského původu) do cirkulace. Doposud byly kvantifikační studie omezeny pouze na gravidity s mužským pohlavím plodu s využitím detekce specifických sekvencí nacházejících se na Y chromozomu (SRY, DYS-14). Vědci se proto snažili objevit tzv. "univerzální fetální marker", který by mohl být využit pro kvantifikační studie zabývající se aktuálním funkčním stavem placenty, nezávisle na pohlaví plodu. Jednou z možností je...
|
|
|
Regulace pre-mRNA sestřihu v prostředí buněčného jádra
Hnilicová, Jarmila ; Staněk, David (vedoucí práce) ; Půta, František (oponent) ; Dvořák, Michal (oponent)
Eukaryotní geny obsahují nekódující sekvence - introny, které jsou z pre-mRNA odstraňovány sestřihovými komplexy. Sestřihové komplexy se skládají z pěti RNA-proteinových podjednotek (U1, U2, U4/U6 a U5), které postupně nasedají na pre-mRNA a jsou společně s dalšími bílkovinami nutné pro vystřižení intronu. Mutace v bílkovinách důležitých pro RNA sestřih mohou způsobovat vážná onemocněním, například mutace zvaná AD29 vedoucí k záměně jediné aminokyseliny v proteinu hPrp31 (tato bílkovina je součástí U4/U6 sestřihového komplexu) je příčinou nemoci retinitis pigmentosa, která často končí úplnou slepotou. Ukázali jsme, že hPrp31 AD29 mutant je nestabilní a není řádně začleněný do sestřihových komplexů. Přesto vadný hPrp31 zřejmě má vliv na metabolismus buňky, protože zpomaluje buněčný růst a dělení, což by mohlo vysvětlit, proč tato mutace vede k retinitis pigmentosa. Dále se zaměřujeme na roli buněčného jádra v pre-mRNA sestřihu. Nové U4/U6·U5 snRNP částice jsou přednostně skládány v nemembránových jaderných strukturách - Cajalových tělíscích. Zjistili jsme, že Cajalova tělíska jsou také důležitá pro recyklaci U4/U6·U5 snRNP. Vedle toho jsme se zaměřili na roli chromatinu (především acetylace histonů) při regulaci alternativního sestřihu. Pomocí inhibitorů histonových deacetylázy jsme změnili...
|
host ::
RSS.