|
|
Assessing the Fiscal Sustainability of the Czech Republic
Ambriško, Róbert ; Dingová, Vilma ; Dvořák, Michal ; Hájková, Dana ; Hromádková, Eva ; Kulhavá, Kamila ; Štiková, Radka
V tomto článku popisujeme model veřejných financí České republiky, v rámci kterého se zaměřujeme na modelování hlavních zdrojů rizika pro dlouhodobou fiskální udržitelnost, tedy výdajů souvisejících se stárnutím populace a souvisejícím vývojem vládního dluhu. Základní model se odvíjí od aktuální demografické projekce Českého statistického úřadu, která předpovídá klesající podíl populace v produktivním věku. Demografický vývoj ovlivňuje ekonomický růst, vládní výdaje a příjmy v dlouhodobém horizontu v součinnosti s regulací a mikroekonomickými pobídkami vestavěnými v daňovém systému, resp. v systému vyplácení dávek. Stárnutí populace tak výrazně dopadá na budoucí vládní výdaje skrze starobní penze a výdaje na zdravotnictví, kde jsou náklady modelovány tak, aby odrážely technologický pokrok v léčbě nemocí spojených se stárnutím. Naše analýza ukazuje, že za předpokladu zachování současného nastavení parametrů fiskální politiky bude demografický vývoj od začátku 30. let 21. století implikovat záporné saldo primární bilance. Rostoucí primární deficity a související nárůst úrokových plateb pak povedou k rychlé eskalaci vládního dluhu. I když jsou kvantitativní výsledky modelu závislé na specifickém nastavení parametrů popisujících makroekonomický vývoj a fiskální politiku, široké spektrum našich citlivostních analýz ukazuje, že bez reakce hospodářské politiky i nejoptimističtější populační scénář implikuje neudržitelný vývoj veřejných financí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Essays on cost-containment measures in health care
Hromádková, Eva ; Filer, Randall (vedoucí práce) ; Deb, Partha (oponent) ; Kaestner, Robert (oponent)
Abstrakt Ve své dizertaci se zaměřuji na nástroje, které mají za cíl snižovat náklady v systému zdravotnictví, a zkoumám jejich efektivitu ve světle dopadů na chování pacientů. Dizertace pozůstává ze tří kapitol. V první kapitole hodnotím efektivitu plánů zdravotního pojištění s tzv. "gatekeeping" restrikcí (tj. s restrikcí primárního poskytovatele zdravotní péče na vybraného všeobecného lékaře) při regulaci spotřeby zdravotní péče. Naše zjištění jsou založena na analýze dat z Výběrového panelového šetření výdajů na zdravotní péči - U.S. Medical Expenditures Panel Survey, provedeném na reprezentativním vzorku americké populace v letech 2001-2006. Výsledky analýz ukazují, že při výběru poskytovatele prvotního kontaktu se zdravotním systémem je mezi pojištěnci s a bez "gatekeeping" restrikce jen malý rozdíl, což je překvapující zejména vzhledem k jejímu explicitnímu zaměření. Dalším poznatkem je, že skoro 21 procent pacientů s "gatekeeping" restrikcí, kteří by jako prvního měli kontaktovat svého všeobecného lékaře a žádat jeho doporučení, navštíví přímo specialistu. Z těchto zjištění vyplývá, že zamýšlený efekt této restrikce, tedy regulace využívání specialistů, je překvapivě slabý. V dalších dvou kapitolách se spoluautory zkoumáme efekt zavedení regulačních poplatků na spotřebu léků na...
|
|
|
Determinants of income inequality in post-communist Central and Eastern European countries: Role of corruption
Samanchuk, Khrystyna ; Hromádková, Eva (vedoucí práce) ; Serdarevič, Goran (oponent)
Hlavním účelem této práce je prozkoumat vliv korupce na příjmovou nerovnost (která by mohla sloužit jako ukazatel blahobytu celé společnosti). Vzhledem k tomu, že post- komunistické země střední a východní Evropy měly problémy s implementací účinné politiky pro přizpůsobení se tržní ekonomice, chceme identifikovat hlavní činitele této situace. Zkoumali jsme předchozí výzkumy, které naznačují pozitivní i negativní korelaci mezi úrovní korupce a nerovnosti příjmů. Hlavní překážkou výzkumu je přítomnost vlastní heterogenity v jednotlivých zemích. Naše analýza byla provedena na dvou datových souborech: 11 post- komunistických zemích střední a východní Evropy a dalších 17 zemích Evropské unie. Použili jsme různé metody odhadu a zjistili sme, že panelový Vektorový autoregresní model je tou nejlepší volbou. V rámci struktury panelových dat jsme řešili individuální heterogenitu na základě odhadu fixních efektů a seskupování na úrovni jednotlivých zemí. Byl implementován dynamický vztah u závislé proměnné a vyřešen problém endogenity s pomocí instrumentální proměnné. Zjistili jsme, že korupce má pozitivní vztah k nerovnosti příjmů. Kromě toho existují další důležité faktory: sociální výdaje, úroveň vzdělání a nezaměstnanost. V důsledku toho jsme navrhli způsoby, jak snížit korupci na příslušném příkladu...
|
|
| |
host ::
RSS.