|
|
Teorie ztráty šance a možnost její aplikace v českém právu
Korejzová, Jitka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Cílem práce bylo představit teorii ztráty šance, poznat její teoretická východiska a zjistit, zda by bylo možné tuto teorii aplikovat v českém právním řádu a zda by případná aplikace byla vůbec přínosná. Jelikož teorie se nejdříve začala uplatňovat v systému common law, rozhodla jsem se ukázat na několika případech z historie způsob, jakým se teorie vyvýjela a v čem tehdejší soudy spatřovaly odůvodněnost jejího použití. Na případech z různých jurisdikcí jsem se snažila ukázat na různost možností jejího použití nejenom v právu zdravotní péče, ale také v ostatních právních disciplínách. Svoji pozornost jsem soustředila zejména na způsob argumentace soudů, a to nejen těch, kteří se s teorií ztotožnily, ale také těch, kteří její aplikaci odmítly. Koncept souvisí s odpovědností za škodu a problematikou dokazování příčinné souvislosti, jimiž se zabývají i jiné instituty - např. zásada gradace příčinné souvislosti, teorie adekvátnosti a ochranného účelu a zejména pak koncept proporcionální odpovědnosti, který se v několika ohledech s teorií ztráty šance překrývá. Tyto teorie mají za cíl usnadnit důkazní situaci ve složitějších případech, kde by lpění na klasickém pojetí příčinné souvislosti vedlo k neefektivnímu a případně nespravedlivému řešení. V mezinárodním kontextu je zajímavé, jakým způsobem...
|
|
|
Způsoby nabývání bytů do vlastnictví
Pítrová, Julie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o způsobech nabývání bytů do vlastnictví. Ve svém úvodu se práce zabývá teoriemi bytového vlastnictví a jakým způsobem je bytové vlastnictví chápáno ve vybraných světových úpravách. Hlavní část práce se zaměřuje na různé způsoby nabytí vlastnického práva k bytové jednotce, a to jak originárním způsobem, tedy nabytím vlastnictví na základě výstavby, či derivativním způsobem, především na základě smluvních vztahů. Další část rigorózní práce se zabývá výkladem o družstevních bytech, včetně jejich vzniku a vývoji v rámci historického kontextu se zaměřením na problematiku nabývání vlastnických práv k družstevním bytům. Jako speciální část je zařazen výklad o nabývání bytů do vlastnictví společníky právnických osob, které byly založeny za účelem nabytí budovy s byty a pronájmu těchto bytů společníkům, přičemž se nejedná o bytová družstva. S ohledem na přijetí nového občanského kodexu je pak závěrem věnován prostor nové právní úpravě a dopadům nového občanského zákoníku na bytové právo, včetně zdůraznění změn, které v bytovém právu s platností nového občanského zákoníku nastanou. Klíčová slova: Byt- Vlastnictví
|
|
|
Vývoj českého dědického práva s ohledem na omezení autonomie vůle zůstavitele
Novák, David ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
R e s u m é Cílem této práce je rozebrat možnosti projevů autonomie vůle zůstavitele v historickém vývoji českého dědického práva. Text je rozdělen do devíti kapitol, včetně úvodu a závěru. V úvodu je vymezen předmět práce. V první kapitole najdou čtenáři rozbor pojmu dědického práva z různých úhlů pohledu a v rozdílných významech. Dále jsou zmíněny základní zásady dědického práva s ohledem na dané téma. Následuje stručná rekapitulace pramenů dědického práva na území nynější České republiky od roku 1811 do současnosti, a to v posledním dílu této kapitoly. Nejzásadnější možné způsoby, jak může zůstavitel vyjádřit svou vůli, jsou obecně popsány a definovány v kapitole druhé. Zmíněny jsou zde právní i konkrétní nástroje projevu zůstavitelovy vůle, zejména závěť, odkaz, dědická smlouva, dědická substituce, darování pro případ smrti, vydědění, podmínky, příkazy atd. Principy a podstata shora uvedených právních institutů je rozebrána rovněž, ale nejvíce v dalších kapitolách, kde je popsána právní úprava jednotlivých právních nástrojů v dějinném kontextu. Následujících pět kapitol podává kompletní informaci o tom, jak byl upraven každý z institutů důležitých pro možnosti projevu vůle zůstavitele v každém jednotlivém období vývoje českého právního řádu. Třetí kapitola je zaměřena na současnou právní úpravu. Čtvrtá...
|
|
|
Následky vadných právních úkonů v soukromém právu
Bičovská, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Rigorózní práce rozebírá následky vadných právních úkonů v soukromém právu, jakožto velmi aktuální téma, a to nejen ve světle změn, které přinese nový občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014. Především práce zkoumá pojetí "vady" právního úkonu, resp. jaké jednání vlastně onu právně relevantní vadu představuje, a to jak v rámci občanského práva, tak i podle dalších stěžejních právních předpisů soukromého práva, tj. obchodního zákoníku, zákoníku práce, zákonu o rodině a zákona o registrovaném partnerství. Dále se práce zabývá otázkou, jakým následkem bude předmětná vada stižená. Konkrétně je v úvodu rigorózní práce provedena analýza samotného právního úkonu a zrcadlově pojednáno o právním jednání podle nového občanského zákoníku. Dále jsou rozebrány následky vadných právních úkonů podle občanského zákoníku a dalších soukromoprávních právních předpisů (tj. podle obchodního zákoníku, zákoníku práce, zákona o rodině a zákona o registrovaném partnerství), jakož i podle nového občanského zákoníku. Popsány jsou rovněž vybrané následky vadných právních jednání podle francouzského občanského zákoníku (Code Civil). V závěru sumarizovány jednotlivé závěry zkoumání zvlášť pro srovnání následků vadných právních úkonů v občanském právu, pro meziodvětvové srovnání a konečně i pro srovnání...
|
|
|
Studium celogenomové variability lidského cytomegaloviru.
Dvořák, Jan ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent)
Tato práce je součástí projektu zabývající se variabilitou HCMV, jejímž dlouhodobým cílem je zmapovat geografické rozložení genotypů, zjistit vliv variability genotypů na průběh HCMV asociovaných onemocnění a vytipovat úseky genomu s potenciálním využitím pro diagnostiku a preventivní terapii. Práce je zaměřena na metodiku přípravy materiálu z klinických izolátů HCMV pro nově vyvinutou metodu celogenomového sekvenování (next-generation sequencing, NGS) a na postupy pro vyhodnocení získaných sekvenačních dat. V práci byly použity vzorky krve a moči od pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a od kongenitálně infikovaných dětí. Vybrané vzorky vhodné pro NGS byly sekvenovány platformou Illumina a sekvence složeny postupem anglicky označovaným jako de novo assembly v kombinaci s mapping assembly. Vzorky moči ve srovnání s krví vykazovaly vyšší výtěžnost materiálu pro NGS. Ze vzorků pozitivních na HCMV DNA (7 z 50) po amplifikaci na tkáňových kulturách měl pouze jeden vysoký podíl virové buněčné DNA (98 %), u 6 vzorků činil tento podíl méně než 7 %. Ze vzorku obsahujícího 98% virové DNA byla vytvořena sekvence celého genomu a srovnána se sekvencemi dalších klinických izolátů z Belgie v 11 polymorfních oblastech. Analýza těchto oblastí ukázala, že pouze 2 izoláty vykazují shodu ve...
|
|
|
Posouzení informetrických, bibliometrických a scientometrických metod v podpoře a hodnocení vědy a výzkumu v evropském kontextu
Boudová, Lucie ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent) ; Dvořák, Jan (oponent)
Práce se věnuje tématu hodnocení výzkumu na evropské úrovni bibliometrickými metodami. Evropská úroveň je definována dvojím způsobem, zaprvé jako skupina zemí sdružená v EU (a jejích historických předchůdcích), zadruhé pro detailnější zkoumání byly ustaveny rámcové programy jako reprezentant rozvoje výzkumu na celoevropské úrovni. Zkoumá, jak jsou bibliometrické metody využívány v rozvoji a hodnocení výzkumu na politické i akademické úrovni. Mapuje historické využití těchto metod a konkrétně jejích indikátorů, sleduje za jakým účelem a s jakým účinkem byly tyto využity. Zkoumá východiska takového využití, jedním z nich je dostupnost dat. Na vlastním experimentu ověřuje možnost získání takových dat a zkoumá jejich relevanci a možnosti využití. Na základě zjištění práce analyzuje souhrnně možnosti a příležitosti bibliometrie jako metody pro formování a hodnocení evropského výzkumu.
|
|
|
Postoupení smlouvy
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Postoupení smlouvy Cílem této diplomové práce je představit čtenářům postoupení smlouvy v jeho historickém, teoretickém a komparativním kontextu. Relevance tohoto tématu je v českém prostředí a v tomto čase spjata s přijetím nového občanského zákoníku, který postoupení smlouvy sice výslovně upravil, nevyhnul se však zcela některým výkladovým nejasnostem. Práce je rozdělena na úvod, dvě hlavní kapitoly a závěr. První část práce nejprve nastiňuje historickou evoluci, kterou prodělal náš pohled na postupitelnost závazku ze smlouvy od dob římských do současnosti. Pro římské právníky představovala obligace z kontraktu především právní pouto (iuris vinculum), pod tlakem ekonomických změn ale postupem času připustili alespoň skrytou převoditelnost pohledávky. Velké kodifikace 19. století pak nově upravily institut převzetí dluhu, čímž připravily teoretické podhoubí pro možnost postupovat celou smlouvu. Třetí kapitola první části se zaměří na současnost tohoto právního institutu pomocí analýzy postoupení smlouvy ve vybraných evropských zemích, v USA a Japonsku. Zvláštní pozornost je věnována polemice nad postoupením smlouvy ve francouzské doktríně či pojetím tohoto právního institutu v americkém právu. To z počátku vycházelo z velmi osobního pohledu na obligaci vlastní tradici common law, pod vlivem...
|
|
|
Superficies solo cedit
Gabrielová, Andrea ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Diplomové práce Superficies solo cedit Andrea Gabrielová Diplomová práce se zabývá archaickou římskoprávní zásadou superficies solo cedit, která od dob starověkého Říma ovlivňuje evropské civilní kodexy kontinentálního právního systému. Vysvětluji v ní původ této zásady, i jaké důsledky aplikace zásady superfcies solo cedit přináší. V tomto kontextu se věnuji jakési komparaci současného právního stavu s historickým vývojem této zásady až do dnešní doby. Celá první kapitola je věnována aplikaci této zásady v říši římské. Důležitou částí této práce je i výklad věnovaný Obecnému zákoníku občanskému (ABGB z r. 1811), který posloužil jako hlavní inspirační vzor pro nově přijatý NOZ, a sám je založen na římskoprávní tradici. Superficiální zásada je neoddělitelně spojena s právními vztahy k nemovitostem. Nevysvětluji ji tudíž odděleně, ale v kontextu konkrétních právních institutů jakými jsou např. věc v právním smyslu, nemovité věci, občanskoprávní pojetí pojmu stavba, právní režim pozemků a jejich součástí. To vše na základě neviditelné časové osy, která se vzestupně prolíná mou prací od začátku až do konce. Jádrem diplomové práce je část věnovaná současné právní úpravě v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění) v souvislosti s nedávnou rekodifikací celého systému soukromého...
|
|
|
Odpovědnost za dluhy zůstavitele
Tremlová, Renata ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
- Práce nastiňuje obecně i prakticky problematiku odpovědnosti za dluhy zůstavitele, a to dědiců, státu či ze zůstavitelova majetku, který je předmětem řízení o dědictví. Cílem každého řízení o dědictví je především jeho kvalitní a pokud možno rychlé pravomocné skončení a co nejlepší uspokojení zůstavitelových věřitelů a s tím souvisí především problematika toho, kdo za zůstavitelovy dluhy ponese odpovědnost. - Po obecném shrnutí odpovědnosti se práce zaměřuje na přesný popis a rozbor přechodu odpovědnosti za zůstavitelovy dluhy na jeho dědice, popřípadě na stát a také vyvázání se z této odpovědnosti a uhrazení přiměřených nákladů zůstavitelova pohřbu a jeho dluhů z dědictví postupy, jimž jsou uzavření dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům na úhradu jejich pohledávek za zůstavitelem a likvidace dědictví. - Obecná pojednání jsou doplněna praktickými příklady z praxe a také srovnání s úpravou v Obecném zákoníku občanském, Středním občanském zákoníku, v připravovaném občanském zákoníku a právní úpravou v Rakousku. Jednotlivé druhy odpovědnosti za zůstavitelovy dluhy jsou zde podrobně rozebrány, shrnuty výhody i problémy, přinášející každý z jednotlivých možných postupů dědického řízení, jeho skončení a předmětné převzetí odpovědnosti. - Práce je napsána věcně, dostatečně podrobně a...
|
|
|
Institut společného jmění manželů
Boltnar, Jan ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Předkládaná doktorandská práce je zaměřena na právní úpravu institutu společného jmění manželů s ohledem na současnou judikaturu. Tato práce je rozdělena mimo úvod a závěr do sedmi na sebe navazujících kapitol, s tím že páteřní kapitoly tvoří problematika vzniku, předmětu, rozsahu a možnostem modifikace společného jmění manželů, správy a užívání společného jmění manželů, zániku a vypořádání společného jmění manželů. Dále je v této práci především kladen důraz na otázky majetkoprávních vztahů mezi manžely, se kterými se lze setkat v advokátní praxi. Konečně v závěru je pojednáno o úpravě společného jmění manželů de lege ferenda podle nového občanského zákoníku. V této disertační práci je vycházeno z právní úpravy podle stavu k 1. září 2012, z odborných publikací, z článků publikovaných v odborných časopisech a z judikatury.
|
host ::
RSS.