|
|
Komentovaný překlad vybraných pasáží díla: Dhuoda: Liber manualis ad filium s úvodní studií
Daňhelová, Jana ; Kalivoda, Jan (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá latinsky psaným raně středověkým výchovným spisem Liber manualis ad filium, jehož autorem je francká šlechtična Dhuoda. Liber manualis vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raněstředověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala svému staršímu synu, se svým námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve sředověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze - Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresován anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synu. V důsledku toho je, narozdíl od jiných zrcadel, obohacen o autobiografický prvek a silný citový rozměr. Konkrétním cílem této bakalářské práce je podat shrnující informaci o autorce a představit její dílo prostřednictvím komentovaného překladu vybranných pasáží. Výběr...
|
|
|
Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11. a 12. století
Černý, Martin ; Drška, Václav (oponent)
Práce "Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11. a 12. století" obsahuje dějiny regionu v době od příchodu prvních normanských válečníků do nástupu štaufské dynastie. Líčí osudy normanských žoldnéřů, kteří propůjčovali vojenské služby znepřáteleným stranám jižní Itálie a postupně se stávali významnou vojenskou i politickou silou v regionu. Robert Guiscard dobyl jižní Itálii a ohrožoval byzantskou říši na Balkánském poloostrově, zatímco jeho bratr Roger I. přemohl Araby a obsadil Sicílii. Rogerův syn Roger II. ovládl ostatní normanské državy a získal královský titul, musel ale ve své zemi potlačit rozsáhlé povstání. Také za jeho nástupců bylo království postiženo vnitřními konflikty, které se ale podařilo překonat. Po smrti Viléma II. se rozpoutala válka o následnictví mezi císařem Jindřichem VI. a Tankredem z Lecce. Válku nakonec rozhodla Tankredova smrt, po které Jindřich dobyl sicilské království. Klíčová slova: Normané, středověk, Itálie, Sicílie, sicilské království, 11. století, 12. století.
|
|
|
Dvorská láska ve vrcholném a pozdním středověku
Salmonová, Blanka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k sociálním dějinám středověku. Skrze analýzu artušovských románů Thomase Maloryho a Chrètiena de Troyes, korespondence Christine de Pisan a doplňkových pramenů, zkoumá fenomén zvaný dvorská láska, jenž se nejplněji projevil v prostředí šlechtického dvora. První kapitoly se věnují jejímu vzniku a projevům v dobové literatuře zejména jihofrancouzské geografické oblasti, inspiračním zdrojům a návaznosti na keltskou folklorní tradici. V další části je pozornost zaměřena na jednotlivé podoby a projevy dvorské lásky, které ovlivňovaly vzájemné vztahy mužů a žen rytířského stavu. Následující kapitoly uvažují nad reálnou aktivitou středověké ženy a jejími možnostmi prosadit se ve veřejném životě, sociálními rolemi jí přiřknutými a vývojem mužského pohledu na tuto problematiku. Závěrečná kapitola je pak věnována úpadku rytířského ideálu i významu dvojice rytíř-dáma.
|
|
|
Cantigas de Santa Maria jako prostředek sebeprezentace krále Alfonse X. Učeného
Jaluška, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Práce zkoumá metodu sebeprezentace kastilského krále Alfonse X. Učeného (†1284), jak se projevuje ve sbírce mariánských písní Cantigas de Santa María, jež vznikla v jeho dvorním skriptoriu. Panovník v této sbírce dvorným způsobem opěvuje Pannu Marii, prohlašuje ji za svoji dámu a tak na sebe bere roli krále-trubadúra. V ohnisku pozornosti se v první části práce nachází první polovina řečené role a je představen alfonsinský koncept vladaře jako rozumějící hlavy poddaných. Druhá část se zaměřuje na královo trubadúrství a ukazuje na vazby a podobnosti mezi pojetím trubadúra jako umělce vypovídajícího o světě a alfonsinským králem učitelem, jemuž trubadúrský vztah k Panně Marii umožňuje mimo jiné rovněž vnést do svého úřadu prvek svatosti nezávislý na Římu i na sekulární tradici kastilské monarchie.
|
|
|
Dějiny řádu augustiniánů poustevníků (13.-16. století)
Záhořová, Eva ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práce se snaží alespoň v základních obrysech představit dějiny řádu augustiniánů poustevníků, který byl založen z iniciativy papeže Alexandra IV. bulou Licet ecclesiae 9. dubna 1256. Do řádu byla postupně včleněna severoitalská eremitská bratrstva, která uznávala řeholi sv. Augustina. Augustináni poustevníci prožívali ve druhé polovině 13. století velký rozkvět, proto se již záhy vydělily jednotlivé provincie, mezi jinými i bavorská, jíž se tato práce podrobněji věnuje. Zobrazuje vůdčí osobnosti celé provincie, nastiňuje počátky reformního hnutí, které vyústilo ve vystoupení Martina Luthera, a poukazuje na problémy, s nimiž se řeholníci potýkali v době husitského hnutí. Neopomíjí ani důležitou roli, kterou augustiniáni poustevníci sehráli při zakládání středoevropských univerzit. Řád augustiniánů poustevníků byl jedním z významných politických, společenských i kulturních činitelů vrcholného a pozdního středověku.
|
|
|
Latinská legenda raného středověku jako pramen christianizace střední Evropy
Izdný, Jakub ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
práce Ve své práci se snažím o rozsáhlou komparaci prvních hagiografických textů postihujících christianizační proces oblasti střední Evropy. Srovnáním těchto textů napříč jednotlivými národními okruhy a porovnáním jejich obrazu se současným stavem historických bádání se snažím dojít k pochopení role legend při christianizaci a především možnosti jejich využití coby pramenu pro toto období. Zkoumám zvlášť obraz pohanství, křtu státních celků, knížete a průběh institucionálního šíření víry s přihlédnutím k obrazu nižších sociálních vrstev v legendě. Zajímá mě též soudržnost středoevropského prostoru pozorovatelná v typologii a obsahu zkoumaných legend.
|
|
|
Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11.-12. století
Černý, Martin ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Problematika jihoitalských Normanů, o kterých pojednává tato práce, je v evropské historii dosti specifická. Od dějin jiných západoevropských států své doby se liší blízkým kontaktem se dvěma dalšími významnými kulturními okruhy, totiž řeckým a islámským. Vzájemné soužití těchto tří okruhů nebylo jednoduché, jak nám ukazuje příklad křižáckých států na blízkém východě, na jejichž založení měli svůj podíl také Normané. Diplomová práce si klade za cíl sledovat osudy normanské vlády v jihoitalském regionu od příchodu Normanů a jejich žoldnéřského působení přes postupné dobývání jižní Itálie a Sicílie, sjednocení normanského území a zisk královského titulu Rogerem II. až po nástup štaufské dynastie a dobytí království císařem Jindřichem VI. Obsahuje také rozbor vlivu Normanů na vztahy mezi papežstvím a císařstvím ve zmíněném období a jejich poměr k byzantské říši i křižáckým státům. Při psaní práce jsem se zaměřil především na politické dějiny, kulturu a vzdělanost jsem většinou ponechal stranou. Důvodem je přílišná obsáhlost tohoto tématu, které by samo o sobě poskytlo dostatek prostoru pro jinou diplomovou práci. I se zaměřením na politickou problematiku bylo nutné nevěnovat velkou pozornost mnohým dílčím jevům a soustředit se na výklad nejdůležitějších událostí. Přesto zůstala práce natolik podrobná, aby...
|
|
|
Sesazení Richarda II. Stát a společnost v Anglii na sklonku 14. století
Kulková, Barbora ; Nejedlý, Martin (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vládou Richarda II. a okolnostmi jeho svržení Jindřichem z Boligbroku. První část nabízí stručný přehled hlavních vývojových tendencí v dějinách pozdně středověké Anglie. Zvláštní pozornost je věnována vývoji parlamentu v reprezentativní instituci s celou řadou specifických práv a zvyklostí. Studie se rovněž zabývá normami, hodnotami a zásadami, které ovlivňovali rozhodování soudobých politiků, tj. nejvlivnějších šlechticů a členů parlamentu. Hlavním záměrem práce je představit a odůvodnit autorčino klíčové tvrzení, že parlament nesehrál v událostech roku 1399 žádnou významnější roli, jak se často předpokládá.
|
|
|
Latinská legenda raného středověku, její topika a vztah k českému prostředí. Obraz christianizace v legendách o prvních křesťanských panovnících evropských národů raného středověku
Izdný, Jakub ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Ve své práci se snažím o komparaci latinských legend o prvních evropských křesťanských panovnících raného středověku. Tímto způsobem se mi podařilo postihnout jakýsi standardní model hagiografického příběhu s daným tématem. Shoda se projevuje jednak ve způsobu přijetí křtu, jednak v obvyklém výskytu vedlejších postav - manželky, jež přebírá roli světice, a misijního biskupa - a v neposlední řadě v užití motivu bitvy za víru. Zejména postava zbožné manželky vystupuje z legend jako velice podstatná a naznačuje zřejmě reálný způsob šíření křesťanské víry pomocí sňatkové politiky. Podstatné je i zjištění, že přes relativně velkou časovou vzdálenost nejstaršího a nejmladšího srovnávaného textu, umocněnou ještě odlišnou dějinnou situací germánských a středoevropských etnik, vykazují legendy značnou tématickou podobnost a dokládají tak spřízněnost kulturních okruhů západní a střední Evropy.
|
|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
host ::
RSS.