|
|
Zkušenost rodičů s přechodem jejich dětí na základní školu praktickou
Voldřich, Michal ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenost rodičů s přestupem jejich dětí na základní školu praktickou. Text rozděluji na část teoretickou a praktickou. V teoretické se zabývám tématy: rodič a dítě s postižením, zkušenost rodičů se speciálním vzdělávacím systémem, vztah ke škole a k poznání. V empirické části prezentuji vlastní výzkum, který se opírá o kvalitativní analýzu polostrukturovaných rozhovorů se třemi matkami, jejichž děti studují nebo studovaly na základní škole praktické. V rozhovorech jsem se soustředil na zkušenost se školní docházkou jejich dítěte. Cílem bylo lepší porozumění zkušenosti rodičů, jejichž dítě přešlo z běžné základní školy a na základní školu praktickou. Klíčová slova: Základní škola praktická, zkušenost rodičů, dítě s hendikepem, vztah ke škole
|
|
|
Sociální funkce verbální vulgarity u dívek a chlapců ve školním prostředí 6. a 9. třídy základní školy
Šimečková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Vulgarita je významný psychologicko-sociální komunikační jev, který se vyskytuje v různých prostředích, souvislostech, mezi muži a ženami, stejně tak jako napříč různými věkovými skupinami. Široká veřejnost často upozorňuje na nadměrně zvýšenou četnost používání vulgarismů v období v dospívání, kterou považuje převážně za rušivou. Jak ale vnímají používání verbálních vulgarismů sami adolescenti a proč je vlastně používají? Hlavním předmětem této práce se tak stalo objasňování a hlubší popis mechanismů již definovaných funkcí verbální vulgarity u dvou adolescentních skupin, konkrétně žáků a žákyň šesté a deváté třídy ZŠ, aby následně mohlo dojít ke komplexnějšímu pochopení fenoménu verbální vulgarity. Součástí práce bylo také mapování toho, jak je použití verbálních vulgarismů žáky a žákyněmi vnímáno a hodnoceno. V neposlední řadě se práce zabývala tématem míry vlivu vrstevnické skupiny na verbální vulgaritu dívek a chlapců. Samotné funkce verbální vulgarity a skutečnosti, které s nimi souvisely, byly porovnány z hlediska věku a pohlaví. Hlavními výzkumnými metodami se staly pozorování, dotazníky a skupinové rozhovory. Výzkum poukázal na rozdílnost vnímání používaných vulgarismů u dívek a chlapců a na významný vliv vrstevnické skupiny ve školním prostředí 6. a 9. třídy. Dále přiblížil jednotlivé...
|
|
|
Móda a sebepojetí u dětí staršího školního věku
Medalová, Lenka ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem módy a vlastního Já se zaměřením na děti staršího školního věku. Text je strukturován do dvou částí - teoretické a empirické. První oddíl teoretické části je věnován definování pojmů vztahovaných k Já, jako je sebepojetí, identita, sebehodnocení a sebeprezentace. Druhý oddíl je již sestupně věnován vztahu módy a sebepojetí. Nejprve je uveden pohled na módu jako odraz doby a proměn role ženy. Proměny módy a estetického ideálu se odvíjí od společenské situace a životního stylu. Dále jsou představeny dílčí hybné síly módních proměn a zájmu o módu v kontextu vyjádření sexuální přitažlivosti, sociálního postavení a individuality. Ty se již dotýkají a zároveň pramení z identity jedince v rovině osobní, genderové a sociální. Cílem teoretické části je na základě teoretických zdrojů objasnit, jaký je původ sebeprezentace prostřednictvím oděvu v těchto třech rovinách, jak módu ovlivňují a naopak jak móda ovlivňuje je. Empiriciká část je věnována kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden na druhém stupni základní školy. Jeho cílem bylo zmapovat, jak se fenomén módy promítá do života dospívajících v prostředí školy a jakým způsobem se móda uplatňuje v kontextu jejich rozvíjející se identity.
|
|
|
Kulturní identifikace dětí od 4 do 6 let
Forštová, Kateřina ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra psychologie Diplomová práce - Abstrakt Kulturní identifikace dětí od 4 do 6 let Autor: Kateřina Forštová Vedoucí práce: Mgr. David Doubek, Ph.D. Praha, 2. května 2013 Abstrakt Tato badatelská práce se zaměřuje na sledování a uchopení fenoménu dětské fascinace. Teoretická část práce shrnuje potřebné poznatky o vývojovém stádiu předškolního věku, o činnosti a hře, o subjekto objektovém vztahu a o ukotvení pojmu fascinace v české literatuře. Empirická část je založena na vytvoření struktur fascinací pozorovaných chlapců. Na základě analýzy těchto struktur se práce pokouší o vytvoření obecných charakteristik dětské fascinace a o utříděný pohled na danou problematiku. Klíčová slova: Fascinace, identifikace, kultura, vývoj, dítě
|
|
|
Vulgarita dětí z pohledu učitelek a učitelů na základní škole
Strejčková, Helena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vulgaritu dětí z pohledu učitelů a učitelek na základní škole. Vulgarita dětí je socio-psychologicko-komunikačním fenoménem, který je ve společnosti často diskutovaným, ale téměř výzkumně nezkoumaným. Cílem práce bylo definovat faktory důležité pro vnímání a hodnocení vulgarity dětí ze strany učitelů a učitelek, upřesnit situace, ve kterých se s ní setkávají, jak na ni reagují a zjistit, jak hodnotí spolupráci s rodiči ve chvíli, kdy s nimi mají dětskou vulgaritu řešit. Výzkum ukázal, že podle učitelek a učitelů mají děti znalost vulgárních slov z rodiny, od vrstevníků a z médií. Oproti minulosti vnímají zintenzivnění používaných slov a posun dříve vulgárních slov do slov, která děti vnímají jako normální. Starší děti podle nich používají vulgarismy častěji a užitá slova jsou více intenzivní, než u dětí mladších. Při hodnocení ne/vhodnosti vulgarity učitelky a učitelé reflektují situační kontext - v jakém prostředí a mezi jakými lidmi je použita, komu je adresována. Hodnotí funkci a intenzitu slova, které dítě použilo. Každý z těchto faktorů má škálu od vhodnosti/přijatelnosti po nevhodnosti/nepřijatelnost. Reakce na vulgaritu jsou velmi variabilní, odpovídají vnímané míře nevhodnosti vulgarity v dané situaci. Škála reakcí se pohybuje od ignorování vulgarity až po...
|
|
|
"Frajer" vs. "vynálezce"
Hrdina, Jan ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Práce pojednává o vývojových typech chlapců ve čtvrté třídě základní školy. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývám možnými důvody vzniku vztahu (kamarádství) mezi chlapci, a to z hlediska sociální psychologie, socio-kulturního a psychologického. V empirické části, která je založena na mém pozorování školní třídy, je podrobně popisována struktura vztahů mezi chlapci. Cílem empirické části je popsat jednotlivé chlapce s ohledem na jejich vzhled, zájmy, rodinné zázemí a hry, které ve třídě rádi hrají a podle těchto kategorií je rozdělit do určitých skupin. Třídním hrám se věnuji v samostatné části práce. Na základě pozorování byly vykonstruovány čtyři chlapecké skupiny, z nichž každá má vlastní charakteristiku a její členové se vyznačují specifickými zájmy a přístupem ke třídnímu kolektivu. Dané skupiny vznikly na základě vzájemných sympatií, podobných vlastností chlapců a jejich přístupu ke škole. Tyto výsledky jsou rozvedeny v závěru práce.
|
|
|
Životní příběh vzdělané Romky - Hledání autentického bytí
Zlámalová, Tereza ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Tato práce se zabývá životním příběhem vysokoškolsky vzdělané Romky. Tématu vzdělaných Romů není věnováno tolik výzkumné pozornosti jako romské školní neúspěšnosti. Důvodem je dlouhodobý záměr majoritní společnosti pozvednout romskou vzdělanostní úroveň. Tento výzkum se snaží uchopit vývoj identity vzdělané Romky, která ve školní instituci uspěla. Zjišťuje také, jaké podmínky byly nutné proto, aby Romka dosáhla vysokoškolského vzdělání. Vychází z autobiografického rozhovoru a metodou zakotvené teorie ve výzkumu dospívá ke třem kontextům podmínek, které byly nutné proto, aby se identita vzdělané Romky vytvořila - rodinná výchova, škola, etnicita. Pro uchopení narativně ztvárněné zkušenosti v životním příběhu informátorky výzkumu, byla použita i narativní metoda. Výzkumem bylo rozpoznáno, jaké vztahy, podmínky a události vytvořily identitu vzdělané Romky. Také tuto identitu samotnou výzkum zachycuje. Dále výzkum zachytil specifické vztahy informátorky k majoritě a k ostatním Romům. Výsledky výzkumu upozorňují na možná úskalí života asimilovaných vzdělaných Romů a ztrátu jejich autenticity. Z tohoto důvodu by měly být problematice vzdělaných Romů věnována další výzkumná šetření.
|
|
|
Psychologické aspekty života v azylovém domě
Čepelák, Roman ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
NÁZEV: Psychologické aspekty života v azylovém domě. AUTOR: PhDr. Roman Čepelák KATEDRA (ÚSTAV) Katedra psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce analytickým způsobem zkoumá život klientů v azylovém domě pro rodiny s dětmi. Popisuje konkrétní azylový dům v Praze - Horních Počernicích a všímá si jeho specifik v kontextu ostatních azylových domů. Mapuje cílovou skupinu uživatelů, což jsou z velké většiny romští klienti. Zaměřuje se na jejich motivaci bydlet v azylovém domě, vyrovnávání se s nastavenými pravidly a jejich přizpůsobování svým potřebám. Všímá si jejich rozdílného fungování v komunitě klientů, detailněji popisuje jejich interakce se sociálními pracovníky i mezi sebou navzájem. Jedna z kapitol se věnuje dětem, jakožto nejmladším uživatelům azylového domu, jejich vyrovnávání se s tímto prostředím a možnostem, které se jim zde nabízí. Poslední kapitola naznačuje určitou podobnost v myšlení klientů azylového domu s myšlením lidí žijících v orální kultuře. Celou prací se pak prolíná téma účelnosti azylového domu jakožto tréninku vlastního bydlení, neboť opakované návraty klientů zpět "domů" svědčí o něčem jiném. KLÍČOVÁ SLOVA: azylový dům, gádžové, Romové, sociální pracovník
|
|
| |
|
|
Symbolizace dospělosti u dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy
Kálalová, Jiřina ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dospíváním dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy. Jejím cílem je popsat, jakým způsobem dívky v interakcích s druhými lidmi (především učiteli a spolužáky) vyjadřují své dospívání, jaké symboly využívají proto, aby je okolí vnímalo jako dospělé. Zároveň se snaží poukázat, že symbolizace dospělosti slouží dívkám také jako prostředek tvorby nového sebepojetí. Práce je etnografickou studií, která vznikla na základě téměř ročního kontaktu autorky s šestou, později sedmou třídou jedné pražské základní školy. Pro sběr dat bylo využito kvalitativních metod zúčastněného pozorování třídy a rozhovorů, které autorka vedla s dívkami. Text práce je rozdělen do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Jeho součástí je také úvod, závěr a seznam použité literatury. Teoretická část čerpá z poznatků vývojové a sociální psychologie a odkazu prací Ervinga Goffmana. V praktické části je popsán terén výzkumu a pozorované způsoby, jakými dívky konstruují svou dospělost v interakcích s druhými lidmi. V závěru práce poukazuje autorka na zásadní význam sociální konstrukce dospělosti, díky které dívka postupně proniká do světa dospělých.
|
host ::
RSS.