|
|
Roles of antigen presenting cells in regulation of Th17 response against Candida albicans
Böhmová, Helena ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Kostovčíková, Klára (oponent)
Candida albicans je běžný patobiont, který osidluje mukózní povrchy napříč tělem svého hostitele. Ve zdravých jedincích se vyskytuje jako neškodná součást mikrofory. V imunokompromitovaných jedincích se však C. albicans stává patogenní a způsobuje rozsáhlé mukózní infekce, kdy v nejvážnějších případech uniká do krevního řečiště a způsobuje život ohrožující infekce tkání uvnitř svého hostitele. Ačkoliv součásti přirozené imunity, které zajišťují časnou imunitní odpověď proti C. albicans jsou poměrně dobře popsány, současné znalosti týkající se T buněčné odpovědi proti této kvasince jsou relativně omezené. Několik populací antigen-prezentujících buněk bylo doposud propojeno s nastavením protektivní Th17 odpovědi proti C. albicans - například přirozené lymfoidní buňky typu 3, konvenční dendritické buňky a CX3CR1+ mononukleární fagocyty. Buněčné a molekulární mechanismy, které indukují C. albicans-specifcké T buňky, však zůstávají nepopsané. Tato práce se zaměřuje na roli přímé prezentace antigenů na MHCII molekulách jednotlivými populacemi antigen-prezentujících buněk v indukci antigenně-specifckých T buněk rozeznávajících C. albicans. Tato problematika je zkoumána v kontextu mukózní kolonizace i krevní infekce touto kvasinkou. V první části práce jsou shrnuta dostupná data zabývající se...
|
|
|
Modulation of the STING signaling pathway
Vaneková, Lenka ; Veverka, Václav (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Dobeš, Jan (oponent)
cGAS-STING signální dráha hraje klíčovou roli v imunitní obraně hostitele proti různým patologiím včetně autoimunitních a autozánětlivých onemocnění, rakoviny, senescenci a patogenních infekcí, a to jak bakteriálních, tak virových (např. virus hepatitidy B (HBV)). Infekce virem HBV může vyústit buď v akutní či chronickou formu (CHB) s širokým rozsahem imunitních invazivních mechanismů vedoucích až k jaterní cirhóze, steatóze nebo hepatocelulárnímu karcinomu. V současné době jsou schváleny dvě CHB terapie, z nichž obě zřídka vedou k úplnému vyléčení a často vyžadují celoživotní aplikaci. Vývoj a validace nových CHB terapeutik závisí na výběru vhodného in vivo modelu. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout CHB myší model vhodný pro robustní preklinické testování nových terapeutik založený na hydrodynamické injekci. Byly porovnávány dva transportní systémy, adeno-asociovaný plazmidový vektor (pAAV) a minikruhový konstrukt kódující HBV genomy dvou genotypů (A nebo D) se zavedenou bodovou mutací ve START kodonu polymerázy u dvou imunokompetentních myších kmenů, C57Bl/6 a C3H/HeN. Přetrvávající exprese virových antigenů byla pozorována pouze u myšího kmene C3H/HeN při použití pAAV konstruktu kódujícího HBV genom genotypu A se zavedenou bodovou mutací T2308C ve START kodonu polymerázy bránící tvorbě...
|
|
|
Fungal Microbiota and Inflammatory Bowel Disease
Vančíková, Sabína ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Idiopatický črevný zápal (IČZ) je termín označujúci chronické zápalové ochorenia tráviaceho traktu preukazujúce rastúcu svetovú prevalenciu. Bežne sa IČZ delí na dve hlavné podskupiny, Crohnovu chorobu (CD) a ulceróznu kolitídu (UK). Napriek intenzívnym snahám stále nie sú plne objasnené mechanizmy etiológie a rozvoja IČZ. Zdá sa, že významný vplyv má porucha funkcie črevnej bariéry, dysbióza a nadmerná reaktivita imunitnej odpovede voči črevnej mikrobiote. Zatiaľ čo baktérie sú najviac študovanými obyvateľmi čriev, výskum roly fungálnej mikrobioty (mykobioty) v IČZ zaostáva. Táto diplomová práca sa zameriavala na štúdium imunitných odpovedí na črevnú mykobiotu v IČZ. Hladiny anti-fungálnych protilátok proti črevným rezidentom a hladiny biomarkerov relevantných pre poškodenie črevnej bariéry a mikrobiálnu translokáciu boli merané v sérach IČZ pacientov a zdravých jedincov. Boli použité séra jedincov s diagnostikovanou UK, CD a IČZ asociovaným s primárnou sklerotizujúcou cholangitídou (PSC-IČZ). Keďže neustála aktivácia črevných makrofágov je jednou z čŕt IČZ, bol hodnotený aj in vitro efekt vybraných druhov črevnej mykobioty na reaktivitu makrofágov derivovaných z periférnej krvi zdravých darcov. Hladiny sérových protilátok proti zložkám mykobioty boli vyššie u IČZ pacientov než u kontrol a...
|
|
| |
|
|
Induction of immune responses by intestinal segmented filamentous bacteria
Pacáková, Iva ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Střevo je neustále vystavováno různým patogenům, a proto je správná funkce střevní bariéry zásadní pro celkové zdraví organismu. SFB bakterie jsou součástí střevního mikrobiomu a sídlí v terminálním ileu tenkého střeva, kde penetrují skrz mukózní vrstvu a blízce interagují s buňkami střevního epitelu. Tato asociace mezi SFB a epiteliálními buňkami je doprovázena formováním endozomálních váčků nesoucích SFB antigeny, které spouští produkci IgA ve střevě a Th17 buněčné odpovědi. K indukci Th17 buněk vede dvoustupňový mechanismus. Aby mohly být SFB-specifické T-buňky aktivovány, potřebují k tomu antigenní prezentaci pomocí MHC molekul druhé třídy na profesionálních antgen prezentujících buňkách. Z tohoto důvodu nejdříve antigen presentující buňky migrují k místu indukce, kde aktivují antigen-specifické naivní T buňky, které se následně stávají RORyt+ Th17 buňkami. Ve druhém kroku pak aktivované Th17 buňky migrují zpět do lamina propria, kde podléhají funkční maturaci spuštěním exprese cytokinových genů. Ve výsledku se Th17 buňky nashromáždí v lamina propria, kde produkují své efektorové cytokiny IL-17 a IL-22, které dále ovlivňují celkovou rovnováhu ve střevě. Přítomnost SFB bakterií ve střevě vede k celkové Th17 polarizaci imunitní odpovědi, což může přispět k následnému průběhu Th17-závislých...
|
|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantace krvetvorných kmenových buněk
Graman, Vojtěch ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Geny tvořící hlavní histokompatibilní systém se nacházejí na krátkém raménku chromozomu 6 a kódují povrchové glykoproteiny (HLA glykoproteiny), které zajišťují prezentaci vlastních a cizích peptidů na buněčném povrchu. Ty jsou následně rozpoznávány T- lymfocyty a dalšími buňkami imunitního systému. Když je komplex HLA-peptid rozpoznán jako cizí, dochází k aktivaci T-lymfocytů a dalších složek imunitního systému, a k eliminaci cizorodých buněk. Zejména z tohoto důvodu je inkompatibilita HLA mezi dárcem a příjemcem při transplantaci krvetvorných kmenových buněk (HSCT) původcem silné imunitní odpovědi proti transplantovaným buňkám, a je tedy hlavním kritériem při výběru vhodných dárců kmenových buněk. Tato práce stručně shrnuje dosavadní poznatky o struktuře a funkci HLA antigenů I. a II. třídy. Zaměřuje se na techniky HLA typizace, mezi něž patří serologické metody a dále moderní techniky molekulárně-genetické typizace založené na metodách PCR a sekvenace druhé generace (next-generation sequencing), postupy a význam pro HSCT. Dále se zabývá samotnými procesy HSCT a přípravnou terapií, ale hlavní důraz je kladen na význam HLA inkompatibility mezi příjemci a dárci kmenových buněk a jejich vliv na výsledek HSCT.
|
|
|
Sféra podnikání a firemní agenda na českobudějovicku v období let 1850-1950
Plávek, Aleš František ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tendence stále sílicího ekonomického liberalismu, které začínáme pozorovat výrazněji už od dob tereziánských a josefinských s sebou přinesly vlnu nových byrokratických procedur a vzájemných vztahů ve světě právě vznikající moderní kapitalistické společnosti. Konstituce větších průmyslových a menších živnostenských a obchodních jednotek po roce 1850 si vyžádala jejich scelování do profesních korporací a utváření dosud neexistujících prvků stavovské organizovanosti. To vše mělo nacházet více či méně podporu v legislativě, především v živnostenském řádu z roku 1859 a jeho pozdějších novelizacích, na druhou stranu zde stát budoval úřednickou síť, jíž musel projít každý, kdo měl v úmyslu zavést svou vlastní, společenskou anebo J1nOU podnikatelskou praxi a podřídit se tak určeným podmínkám a pravidlům. Třetím faktorem, který působil na oblast podnikatelské sféry ze strany státní moci byl dozor nad fungováním těchto vztahů na pozadí daňové politiky, ekonomického rozvoje, existence profesní příslušnosti a civilního obchodního soudnictví. Tato diplomová práce by měla obrážet právě vztahy mezi podnikatelskou sférou a státními orgány především na pozadí civilního soudnictví. V rámci toho lze totiž nabýt informace nejen v této oblasti, nýltŽ také v návaznostech na jiné úřady a instituce, které ze zákona poskytovaly...
|
|
|
Omezování soukromého podnikání cestou změn ve struktuře těžkého strojírenství (Národní podnik ČKD a jeho role v boji o průmyslové konfiskáty)
Stříteský, Hynek ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Po druhé světové válce došlo ve světě k zásadním mocenskopolitickým změnám a společnost řady zemí zaznamenala výrazný myšlenkový posun doleva, což se odrazilo v jejich hospodářské politice zejména podstatným zvýšením role státu. Posílení Sovětského svazu a vznik lidově demokratických republik pak vyústili v bipolární rozdělení světa na Východ - Západ. Poválečná československá společnost, traumatizovaná vzpomínkami na velkou hospodářskou krizi a události následující po září 1938, zaznamenala výraznou radikalizaci a podstatně v ní zesílilo levicové smýšlení. Požadavek širokých společenských změn, jež by zabránily opakování předválečného vývoj e vedoucího k rozbi tí republiky, se setkával s širokou veřejnou podporou, i když samozřejmě existovaly rozdílné názory na jeho realizaci. Mezi pro středky, kterými byl utvářen hospodářský a sociální systém obnovené republiky, patřilo vedle důsledného provedení pozemkové reformy, plánování či přeorientování partnerských vztahů na Sovětský svaz také znárodnění velkého a klíčového průmyslu 1 a konfiskace maj etku Němců, Mad'arů, zrádců a kolaborantů. V podstatě se jednalo o řadu opatření, jež měla přetvořit stávající uspořádání společnosti. Nový sociální řád se obhajoval potřebou povznést široké vrstvy obyvatelstva.
|
|
| |
|
|
Adolf Ludvík Krejčík. Edice pamětí
Kuprová, Renata ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Kahuda, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je úplné zpřístupnění prvního dílu rukopisných vzpomínek významného archiváře a historika PhDr. Adolfa Ludvíka Krejčíka (1877-1958). Rukopis vzpomínek se dochoval v Krejčíkově osobním archivu uloženém dnes v Národním archivu v Praze. Ačkoli je první díl vzpomínek uveden podtitulem Od narození do roku 1948, podařilo se autorovi dovést své vzpomínky pouze do počátku 20. století. Na xx stránkách rukopisu je věnována pozornost dětství a mládí autora, jeho studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a prestižním Institutu für österreichische Geschichtsforschung ve Vídni, vědeckém pobytu v Rakouském historickém ústavu v Římě a pracovní činnosti ve Schwarzenberském archivu v Třeboni a Moravském zemském archivu v Brně. Krejčík se při psaní svých vzpomínek bohužel již nedostal do období, ve kterém jako zakladatel a první ředitel Československého státního archivu zemědělského zastával vrcholné postavení v českém archivnictví. Vzpomínky A. L. Krejčíka nejsou věnovány jen jeho odborným a vědeckým aktivitám, autor věnuje velkou pozornost rovněž okolnostem každodenního života, svým kulturním (zejm. hudebním a divadelním zájmům) a dalším tématům. Edice byla vyhotovena podle pravidel pro ediční zpřístupnění historických pramenů, bylo přihlédnuto ke specifičnosti rukopisu, který byl...
|
host ::
RSS.